27.1.17

Reakce MŠMT: Společné vzdělávání šité až příliš horkou jehlou? Nebo neochota měnit rutinu a stereotypy?

Na portálu iDNES.cz byl 24. 1. 2017 zveřejněn text o stavu zavádění společného vzdělávání na Karlovarsku pod názvem Školy čelí zmatkům kvůli inkluzi. Je šitá horkou jehlou, míní pedagogové. Jeho první polovina oceňuje finanční zajištění inkluze v kraji, protože prostředky na asistenty pedagoga, ale i na další podpůrná opatření, včetně pomůcek, do škol skutečně proudí. Kriticky ovšem hodnotí, že „proces doprovázejí zmatky, nejasností a obrovský nárůst administrativy“.

Pokud jde o administrativu, je jisté, že je navíc zaveden formulář Doporučení podpůrných opatření z poradenského zařízení. Další „administrativa“ v podobě individuálních vzdělávacích plánů (IVP) existovala již v minulosti. Je proto zvláštní číst výrok citované ředitelky základní školy: „My musíme rodiče pozvat a navrhovaná opatření s nimi projednat. Vysvětlit jim, o co se jedná a co se teď bude s jejich dítětem dít. To je neuvěřitelný administrativní zápřah, s tím se teď hodně pereme“. Nabízí se otázka: Jak probíhala taková komunikace s rodiči o žákovi před zavedením novely zákona? Pokud paní ředitelka mluví o nové administrativní zátěži, možná neprobíhala vůbec. Nebo se odehrávala tzv. neformálně a bez snahy vývoj žáka po určité době vyhodnotit s odkazem na navržená opatření.

Pokud jde o zmíněné zmatky, co s asistentem pedagoga, když žák, pro jehož potřeby byl určen, ze školy odejde, byla tato situace řešena s kraji na informačních seminářích již na jaře loňského roku. Asistent pedagoga zůstává na škole, protože má uzavřenu pracovní smlouvu, jejíž konec nemůže být dán odchodem žáka ze školy. Škola postupuje stejně jako u ostatních pedagogických pracovníků, a to podle par. 23 zákona o pedagogických pracovnících a podle zákoníku práce.

Třetím tématem bylo tvrzení, že poradenská zařízení dostala málo času, aby mohla začít diagnostikovat žáky a psát doporučení, a že vše bylo ušito horkou jehlou. Z úst metodičky Karlovarského kraje to zní skutečně zvláštně, protože podle prezenčních listin jen ona sama absolvovala v r. 2016 osm seminářů a školení na dané téma. Na jaře navíc absolvovala na NÚV zkoušku certifikovaného lektora pro společné vzdělávání. Metodička uvádí jako datum prvního proškolení 30. srpen 2016. U čtenáře tak může vzniknout naprosto nepravdivý dojem, že veškerá školení začala až den před účinností novely.

Poslední rada, jak mělo být zavedení novely spouštěno, je tzv. radou knížecí. Nejprve připravit velké množství kvalitních pedagogů na vysokých školách, pak si říci o peníze na něco, co možná bude, a virtuálně modelovat změnu mentality a pracovních postupů učitelů a poradenských pracovníků je možné ve virtuálním světě, nemluvě o tom, že by šlo o proces v řádu desítek let. Stereotypy a rutiny se nemění v prostředí „jen jako“. Pojďme spíše společně odstraňovat „provozní“ potíže a zajistit kvalitní vzdělávání nejen novým žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), ale i desítkám tisíc těch, kteří již i se svými handicapy v běžných školách jsou řadu let.

1 komentář:

CatCatherine25 řekl(a)...

Inkluze u nás nebyla šitá šitá horkou jehlou, byla upletená z ideologických a pseudovědeckých blábolů, bez zvážení, reflektování a využití vědeckých poznatků a mnohaletých tradic naší speciální pedagogiky a zkušeností našich speciálních pedagogů. Všichni speciální pedagogové s psychopedickým zaměřením dobře vědí, že proces učení žáků s mentálním postižením probíhá odlišně, než proces učení žáků nepostižených. Tuto skutečnost jsme se snažili respektovat při tvorbě vzdělávacích programů pro tyto žáky, které byly nakonec zpracovány do tzv.Přílohy.
Její zrušení nasadilo snahám o devastaci vzdělávání žáků s mentálním postižením korunu a jistě přispěje k tomu, že stoupne počet negramotných osob v naší populaci.

Okomentovat