10.1.17

poste.restante: Proč každý nadpis článku o školství musí působit tak, že jej napsal arogantní hlupák s jediným cílem - urážet?

Autor, učitel s mnohaletou praxí, reaguje na rozhovor se Zdeňkem Slejškou, ředitelem EDUin o. p. s., zveřejněný v MF DNES pod názvem Učitele bych na čas vyhnal do praxe.


Učitelé nejsou ani dobytek, ani darebáci, ani líní paraziti, aby bylo třeba je odněkud nebo někam "vyhnat".


Přitom by stačilo napsat třeba: "Rád bych umožnil učitelům poznat prostředí v průmyslové praxi", nebo tak něco.

K ostatním "knížecím radám" snad ani nemá cenu se vyjadřovat. Přesto:

  • Kde jsou ty zástupy odborníků z praxe, které se chtějí uplatnit ve školství?
  • Navíc teď, když průmysl trpí nedostatkem kvalifikovaných sil?
  • Kolik vysokoškoláků, třeba z běžné chemičky má schopnosti a potenciál učit chemii na druhém stupni základní školy?
  • A pro úplnost, kdo přiláká odborníka na poloviční plat?

Učitelé mají mít dvouleté adaptační období, pojďme ho využít k tomu, abychom do školství pustili lidi zvnějšku. Budou mít dva roky na to, aby ukázali, jestli mají na to, být učiteli.

No tak to se nám ta inkluze přímo zdokonalí na ještě vyšší level.

Kromě asistentů s párhodinovým kurzem budou hendikepované děti učit nekvalifikovaní "lidé z vnějšku", kteří budou dva roky zkoušet, jestli mají na to, aby jednou možná byli učiteli a dodělali si potřebné kvalifikační studium. Nebo možná ani to ne. (Nejspíš stačí, že budou mít rádi děti, což?)
A tento "pokus" se bude realizovat na dětech.

Fakticky "odborník z EDUINu".

Ale abych jen nekritizoval.

Myšlenku na "studijní volno" po cca sedmi letech sám už léta podporuji.

Jen se obávám, že přínosem pro výuku bude spíše učitelům odborných předmětů na středních školách. Dost dobře si neumím představit, jak třeba "práce ve firmě, nebo neziskovce" obohatí pro jeho profesi třeba češtináře, nebo učitele přírodopisu. Ale pro mne za mne, nechť nasbírají novou energii třeba v indickém ášramu.

Základní omyl ale spočívá v myšlence, že učiteli pomůže "nějaká práce mimo školství" v tom, aby byl lepším učitelem. Učitelé nejsou mimoni, žijící v nějaké virtuální realitě a kterým chybí poznání "skutečného" světa.

Učitel se stává lepším učitelem, když má volnost, když může svobodně volit vhodné metody a formy výuky podle potřeb svých žáků. Když může jít s žáky na vycházku, nebo dělat chemický pokus beze strachu, že jej zavřou, pokud se přitom někdo zraní. Když nemusí sepisovat "projekt" jen proto, aby si mohl zakoupit potřebné pomůcky. Atd.

Učitel se stává lepším učitelem, když má možnost pozorovat jiného, zkušeného kolegu při práci.

Učitel se stává lepším učitelem, pokud má více času na přípravu své výuky a pokud si může své nápady na zlepšení ověřovat přímo ve škole mezi žáky.

Učitel se stává lepším učitelem, když může učit. (A neztrácet čas a energii podružnostmi.)

Jenže veškeré "reformy" poslední doby jej právě od této činnosti vzdalují. Počínaje adorovanou inkluzí, která v důsledku hendikepovaným dětem přinesla jen zhoršení prostředí podmínek a učitelům jen nárůst byrokracie a konče třeba "nadějným" kariérním řádem, kdy se ambiciózní jedinci budou muset zaměřit na budování "portfolia" a shánění "certifikátů", zatímco učit za ně budou kolegové, bez nároku na odměnu za práci navíc.

Publikováno původně jako komentář k článku na České škole

11 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

S panem poste.restante se nedá, než souhlasit. Jedno z mála světýlek rozumu v tomto blázinci.
Tak jen drobná úprava.
Sousloví 'arogantní hlupák' bych v obdobných případech nahradil, nebo doplnil o ubožáka.

Josef Soukal řekl(a)...

Výborný příspěvek.

Miriam Sedláčková řekl(a)...

Osobně mám zkušenost s tím, že každých asi tak 5 let odejdu na rok do praxe. A s autorem článku naprosto nesouhlasím. Každý člověk si během života vytvoří určitou sociální bublinu a změna prostředí mu pomůže podívat se za její okraj. Navíc pak můžu žákům předávat i něco jiného, než jen nabiflovanou historii literatury...proč by češtináři neměla pomoct znalost indického prostředí, jestliže přednáší starověkou indickou literaturu nebo Knihu džunglí? Proč by matikáři neměla rozšířit obzor praxe analytika v bance? Někteří mí kolegové učí z 30 let starých příprav - a připadá jim IN, když si je přepsali do Moodle. Opravdu je to to, co chceme? Jinak pro rýpálky: učím 30 let.

poste.restante řekl(a)...

"Článek" byl původně jen reakcí na jiný článek v MF Dnes, jehož nadpis i perex mne poněkud iritoval. Všiml jsem si ho o přestávce na kolegově stole a přečetl při kafi o velké přestávce.
Nebo Vám snad přijde vhodná formulace: "Učitele bych na čas VYHNAL do praxe"? Mne osobně taková dikce uráží.
(Jen pro úplnost, nejsem primárním vzděláním pedagog a prací mimo školství jsem prozatím strávil více času než ve škole. "Připodnikávám" na ŽL a nemám pocit, že bych byl odtržen od reálné praxe.)

Nezabýval jsem se jeho obsahem článku hlouběji, ale některé myšlenky v něm nejsou primárně úplně zcestné. Třeba sabbaticaly by se mi vysloveně líbily.
Netvrdím nikde, že pro učitele nemůže být přínosem, když dočasně opustí prostředí školy. Právě naopak.
Jenže aby taková možnost mohla fungovat, musela by být zavedena systémově. Něco jako model 7+1 fungující na některých západních univerzitách pro profesory s definitivou. (Popravdě nevím o tom, že by podobný systém fungoval na středních, či základních školách, ale nijak podrobně jsem tuto problematiku nestudoval. Pokud k ní má někdo informace, nechť je klidně přiloží.)

Z Vašeho příspěvku mne ale zaujala věta "každých asi tak 5 let odejdu na rok do praxe". Jak to děláte?
Které předměty vyučujete? V jaké oblasti se necháváte zaměstnat na jeden rok? A jak se k tomu staví Váš "kmenový zaměstnavatel"? Pokud ukončujete platnost pracovní smlouvy, kde berete jistotu, že Vás opět přijmou zpátky?
Nemyslím, že jde o běžnou praxi na našich školách. A to nikoliv proto, že by o ni nebyl mezi učiteli zájem. Právě proto mne zajímá vaše osobní zkušenost s tímto modelem pracovního vztahu.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici odcházejí do praktického života každý den po ukončení svojí přímé vyučovací povinnosti.

Antonín Jalovec řekl(a)...

Poste. restante, Vaše slova bych nechal vytesat do kamene a umístit do vestibulu MŠMT!!!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytliky napadlo, že řečený Slejška by se měl hnát učit do základní školy. Ale pak od toho upustili. Proč by to měla odnášet nebohá dítka. Přitroublých tlachalů si v životě užijí víc než dost.
Na druhou stranu ale, jako příprava by to zase nebylo až tak od věci. Propojení školy s praxí.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Podívejte ,paní Sedláčková, nesouhlasit můžete. Já bych zase měla docela problém s vámi, kdybych zjistila, že každých 5 let někde poletujete. Pro mě jako pro ředitele školy (kdybych jím náhodou byla) byste byla neperspektivní podivný jedinec. Jednou možná. Ale opakovaně? Nejspíš to svědčí o jakési vaší vnitřní frustraci. Jestliže člověk určitou práci dělá rád, nemá důvod ji opouštět. Zkušenosti může nasbírat jinde. já jsem třeba prvních tak 6 let ve školství chodila tajně brigádničit do fabriky, protože jsem si tam vydělala za víkendy více, než učitelka za měsíc. nemám pocit, že by to pro mě mělo nějaký přínos, tedy kromě toho finančního. Lékaře taky nikdo nenutí, aby šli na rok do banky, aby přišli na jiné myšlenky ( a že by to potřebovali). Proč pořád někdo vymýšlí nějaké kraviny. Souhlasím s dlouhodobým studijním nebo i relaxačním volnem pro pedagogy. V tom volnu ať si vyberou, jestli chtějí na nějaký kurs, pracovat do zahradnictví nebo se prostě válet doma, okopávat zahrádku nebo plést svetry. nebo se nechat zavřít do kroměřížské léčebny a nechat se tarapeutit. nebo lázně , já nevím. Ale chodit do fabriky nebo do banky nebo někam? Proč?

Miloslav Novotný řekl(a)...

Paní Sedláčková, dlužíte odpověď autorovi článku poste.restante: "Jak to děláte?
Které předměty vyučujete? V jaké oblasti se necháváte zaměstnat na jeden rok? A jak se k tomu staví Váš "kmenový zaměstnavatel"? Pokud ukončujete platnost pracovní smlouvy, kde berete jistotu, že Vás opět přijmou zpátky?"
A co Vaši žáci?
Vypadá to, že si pět roků vyděláváte ve škole na ten jeden rok kdesi, jak Vy říkáte "v praxi". Jakou řečí se tam za hranicemi všedních dnů hovoří? Jinak, po odečtení "výpadků učíte sotva 24 let" (rýpálek Novotný)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Někteří mí kolegové učí z 30 let starých příprav

No fůůůj. Doufám, že akreditační komise tuhle učitelskou spodinu srovná raz dva.
A pytlici jsou v pytli i s těmi svými binaritami, logickými funkcemi, základními algoritmy, tranzistorovými strukturami, pracovními postupy a zásadami. Do pytla!

Jirka řekl(a)...

Naopak! Obušku z pytla ven! Jsem pořád ve škole a potřebuji namasírovat záda a může i břinknout do palice, aby se mi konečně rozsvítilo.
Neučím matiku, ale právě dělám ekonomickou rozvahu naší domácnosti. Budeme investovat do nové brány. Studuji materiály a možnosti instalací. Neučím ani dílny. Zajišťuji tepelné hospodářství a musím šetřit energiemi. Neučím fyziku. Ladím příjmy a výdaje. Naštěstí nemusím učit finanční gramotnost a jiné specialitky. Do jaké praxe mám vyrazit, aby mne obohatila? Navíc žiji v zemi, kde není normální, že služby má dělat ten, kdo je umí. Učitel musí mít devatero řemesel a doufám, že nikdy desátou bídu. Na služby podle svých potřeb prostě nemá.
Mám rád svět a nedovedu si představit, že se tisíce českých a milióny evropských učitelů vydají do světa osahat si věci, které jsou dnes tak snadno dosažitelné. Nepředpokládám, že to udělají i všichni naši žáci. To by totiž znamenalo konec našeho světa. Možná proto přišel Komenský se svým Orbis pictus.
Nestačilo by, kdyby paní Miriam napsala, jací lidé žijí za mou sociální bublinou? V čem jsou jiní? Čím se liší jejich chování a řešení životních a pracovních problémů?
Z našich mezinárodních projektů jsme vždy vytěžili zjištění, že děti ze všech koutů světa jsou stejné jako ty naše. Touží po stejném a věří ve šťastný život.

Okomentovat