6.1.17

MŠMT: Zpráva ze zjišťování kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků v základních školách v školním roce 2016/2017

Tato zpráva byla zpracována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na základě výsledků zjišťování kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků na základních školách na začátku školního roku 2016/17. Ve zprávě jsou použita rovněž některá data a tvrzení České školní inspekce z předchozích zjišťování k této problematice.




Ze zprávy vyjímáme:

Základní informace o zjišťování

V období od 26. září 2016 do 30. října 2016 realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s § 28 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, sběr dalších údajů nezbytných pro stanovení kvalifikovaných odhadů ukazatelů vzdělávání a vzdělávací soustavy.

Jednalo se o kvalifikované odhady počtu romských žáků v základních školách, a to v členění podle jednotlivých vzdělávacích programů základního vzdělávání, tedy dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále „RVP ZV“), Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále „RVP ZV LMP“) a Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola speciální (dále „RVP ZŠS“). V souvislosti se zrušením RVP ZV LMP od 1. září 20161 bylo součástí zjišťování rovněž zařazení těchto žáků do vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu RVP ZV se sníženými nároky na výstupy ze vzdělávání z důvodu mentálního postižení (dále „RVP ZV UV“).

Tyto údaje, popisující vybrané okolnosti vzdělávání romských žáků, jsou nezbytné pro dokladování postupu k plnění výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR. Současně s některými ukazateli počítají národní strategie a jejich prováděcí dokumenty – například Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016–2018, Strategie romské integrace do roku 2020 nebo Akční plán Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016–2020.

Z výše uvedeného důvodu jsou údaje o počtech romských dětí, žáků a studentů zcela jistě údaji nezbytnými pro stanovení kvalifikovaných odhadů ukazatelů vzdělávání a vzdělávací soustavy.

Zjišťování probíhalo v elektronické podobě, prostřednictvím Informačního systému školské statistiky. Byť se v tomto případě nejednalo o statistické výkaznictví, probíhalo zjišťování těchto údajů (dříve realizované Českou školní inspekcí) současně se sběrem statistických výkazů ke školnímu roku 2016/17. Cílem změny realizátora byla především snaha o lepší časovou provázanost a vzájemnou srovnatelnost těchto informačních zdrojů v budoucnu, stejně jako umožnění průběžné rámcové kontroly těchto údajů s paralelně probíhajícím sběrem statistických dat.

V průběhu měsíce listopadu probíhala následná kontrola dat a po posouzení jejich důvěryhodnosti další komunikace se základními školami, jejichž kvalifikované odhady byly ve výraznějším rozporu s loni předanými hodnotami nebo s informacemi ze statistického výkaznictví (zhruba 7 % škol). Tyto školy byly vyzvány k provedení důsledné kontroly svých odhadů a k případnému zjednání nápravy. Naprostá většina těchto škol tak následně své údaje opravila nebo zdůvodnila příčinu odchylky od loňských hodnot. Na základě výsledných údajů a dalších informací od škol bylo zpracováno vyhodnocení, jehož základní zjištění uvádí tato zpráva.

Cíl zjišťování

Stejně jako v předchozích letech bylo hlavním cílem tohoto šetření odhadnout aktuální počty romských žáků vzdělávaných v jednotlivých programech základního vzdělávání a porovnat je se zjištěními z minulého školního roku. V rámci plnění rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku z roku 2007 se Česká republika zavázala přijímat taková opatření, která povedou ke snižování konstatované diskriminace romských žáků ve vzdělávání. Těm bylo v té době dle názoru soudu přisuzováno lehké mentální postižení (dále „LMP“) primárně kvůli jejich etnicitě, v důsledku čehož jsou bez relevantních pedagogicko-psychologických důvodů následně vzděláváni zejména dle programů pro žáky s lehkým mentálním postižením. Je tedy nezbytné vědět, kolik takových žáků se v systému nachází, aby bylo možné úspěšně směrovat konkrétní opatření podporující inkluzivitu českého vzdělávacího systému, podporovat vzdělávání romských žáků a jejich integraci do hlavního vzdělávacího proudu a následně i tato opatření vyhodnocovat.

Metoda zjišťování

Identifikace romského žáka probíhala pomocí stejné metodiky, jakou využívala v předchozích letech Česká školní inspekce, která vycházela z Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti zpracované v roce 2006 Ministerstvem práce a sociálních věcí a Radou vlády pro záležitosti romské menšiny.

Ředitelé škol (po konzultacích s pedagogy, kteří v jednotlivých třídách působí) tak mají v rámci poskytování svých kvalifikovaných odhadů o počtech romských dětí, žáků a studentů vycházet z obecně používané definice, kdy je za Roma označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů. S ohledem na obsah definice a pojetí tohoto zjišťování je nezbytně nutné znát co nejvíce kontextových informací k jednotlivým žákům, přičemž takovými informacemi disponuje právě škola. Ředitelé škol tímto způsobem prováděli zjišťování také v minulých letech. Jak již loni konstatovala Česká školní inspekce: „Právě kvůli připsanému romství dochází nejčastěji k diskriminaci, proto pro účely tohoto šetření obava ředitelek a ředitelů škol, že označením žáka za Roma na základě subjektivního hodnocení a pocitu, aniž by on sám Romem skutečně byl, dojde k jeho poškození, nebyla relevantní, přestože tuto obavu někteří vyjadřovali. Informace získané prostřednictvím tohoto zjišťování jsou navíc anonymní a není možné je žádným způsobem ztotožnit s konkrétním žákem.“

Vypovídací schopnost dat

Relevance výsledků zjišťování kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků vychází ze základního předpokladu, že ředitelé škol jako osoby plně odpovědné za vzdělávání ve školách a s ním související činnosti podle školského zákona předávají správnímu úřadu údaje pravdivé a správné, na základě odborného posouzení situace po konzultaci s třídními učiteli, dalšími pedagogy či s výchovným poradcem. Zkušenosti z realizace tohoto zjišťování ale na datech jasně ukazují, že určování tzv. připsaného romství třetími osobami (řediteli) je zcela limitováno mírou jejich individuální subjektivity či jejich osobním postojem k provedenému šetření. Tyto skutečnosti pak samozřejmě mohou významně ovlivnit relevanci trendových tvrzení, a i proto není možné výsledky těchto zjišťování zaměňovat za statistiku.(...)

Základní zjištění Výsledky kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků (dále „počty romských žáků“ nebo „romští žáci“) ve školním roce 2016/17 přinesly zejména následující zjištění:

  • 85,4 % romských žáků je vzděláváno podle RVP ZV (loni 84,9 %).
  • 12,8 % romských žáků je vzděláváno v programech RVP ZV LMP a RVP UV (dále „programy pro žáky s LMP“), z toho 7,8 % podle RVP ZV LMP a 5,0 % podle RVP UV; (loni 13,3 %).
  • 1,8 % romských žáků je vzděláváno podle RVP ZŠ speciální (loni 1,8 %).
  • Romští žáci tvoří 30,9 % všech žáků vzdělávaných v programech pro žáky s LMP, meziročně však jejich počet poklesl o 4,9 % (221), tedy v procentuálním vyjádření více než poklesl celkový počet romských žáků v základních školách.
  • Ředitelé (školy) odhadli v porovnání se školním rokem 2015/16 o 1,0 % (333) romských žáků méně.
  • V meziročním srovnání na vzorku 1 297 škol2 vzrostl v porovnání s předchozím školním rokem počet romských žáků vzdělávaných podle RVP ZV o 392 (3,0 %), naopak počet těch, kteří jsou vzděláváni v programech pro žáky s LMP poklesl o 212 (5,2 %). Do nárůstu počtu žáků vzdělávaných podle RVP ZV se však více promítají silnější populační ročníky, které postupně přecházejí na základní školy z mateřských škol.
  • Zrušení RVP ZV LMP umožnilo do jisté míry odlišit pohled na žáky 1. a 2. stupně základních škol, kteří jsou vzděláváni jako žáci s diagnostikovaným LMP. 1. stupeň je charakterizován RVP UV, druhý pak především RVP ZV LMP. Podíl počtu romských žáků vzdělávaných podle RVP UV činí 26,2 % ze všech žáků vzdělávaných podle RVP UV, u RVP ZV LMP je tento podíl 34,9 %. Tento rozdíl může významněji indikovat pozitivní změnu v přístupu k diagnostice romských dětí, kdy je jim při selhávání v počáteční fázi základního vzdělávání méně často stanovena diagnóza LMP.3




1 Vzdělávání žáků podle školních vzdělávacích programů vytvořených na základě RVP ZV LMP však může ještě dobíhat na 2. stupni základních škol v případě žáků diagnostikovaných školským poradenským zařízením před 1. zářím 2016.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

A jak jsou na tom kvalifikovaně odhadnutí žáci z asijských zemí?

Okomentovat