5.1.17

MŠMT: FAQ z oblasti soukromého školství

 


Otázka ohledně vyúčtování školního roku 09/2015-08/2016. Mzdy za srpen 2016 budou zpracovány a zaúčtovány k 31. 08. 2016. Do nákladů budou tedy zahrnuty v srpnu. Jejich výplata na účty zaměstnanců však bude provedena ve výplatním termínu organizace v měsíci září. Bude toto v souladu s čerpáním dotace (vyúčtováním školního roku)? Není zapotřebí, aby i vlastní výplata (odeslání na účty zaměstnanců a příslušné pojišťovny) byla provedena k 31. 08. 2016?

Podle § 1 odst. 2 zákona 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů se sice dotace poskytuje k „financování neinvestičních výdajů“, ale nikde není stanoveno, že musí být tyto výdaje vynaloženy v daném školním roce, příp. kalendářním roce. Naopak dotace slouží k pokrytí nákladů daného školního roku. Právnická osoba žádá KÚ o poskytnutí dotace na pokrytí nákladů školního roku, nikoliv na pokrytí výdajů v daném školním roce. Z tohoto vyplývá, že mzdy za srpen zpracujete a zaúčtujete k 31. 8. 2016 (náklad měsíce srpna), ale jejich výplata proběhne standardně ve výplatním termínu následujícího měsíce (září 2016).


Žádost o jednoznačný výklad k příplatkům uvedeným v části II. normativů pro soukromé školství na rok 2016. Z našeho pohledu i dle názoru našeho právníka se jedná o 2 skupiny, kterým náleží tento příplatek, a to:

  1. žákům ve vybraných třídách osmiletých a šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce
  2. žákům ve školách, které poskytují vzdělávání na základě mezinárodních smluv (bilingvní gymnázium)

Pokud by byl tento přípatek určen pouze pro bilingvní gymnázium, není nám jasné, proč je to v normativech takto rozepsané a rozdělené.

Příplatky uvedené v části II. normativů pro soukromé školství na rok 2016 se týká pouze oborů vzdělání, většinou realizovaných ve spolupráci s partnerskými zeměmi na základě mezivládních ujednání a dohod. Jedná se o dobíhající obor vzdělání 79-41-K/610 Gymnázium – vybrané předměty v cizím jazyce (realizovaný v rámci pokusného ověřování výuky v bilingvních gymnáziích). U navazujícího oboru vzdělání 79-43-K/61 Dvojjazyčné gymnázium bude příplatek již součástí stanoveného normativu od 1. 9. 2016. V těchto oborech vzdělání je podle Rámcového vzdělávacího programu pro dvojjazyčná gymnázia výuka některých předmětů v cizím jazyce povinná (viz § 13 odst. 4 školského zákona) a tyto obory vzdělání mají v rejstříku škol a školských zařízení zapsány dva vyučovací jazyky. Na tyto obory vzdělání se nevztahují ustanovení Výnosu č. 9/2013, kterým se upravuje postup při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce. Tento výnos se váže k § 13 odst. 3 školského zákona, tj. MŠMT může při splnění daných požadavků povolit v různých oborech vzdělání základního a středního vzdělávání výuku některých předmětů v cizím jazyce; zároveň tato výuka je z hlediska žáka dobrovolná a vyžaduje souhlas zletilého žáka, popř. zákonného zástupce nezletilého žáka (viz čl. 6 odst. 3 výnosu) a také nenárokuje žádné další finanční prostředky ze státního rozpočtu (viz čl. 6 odst. 2 výnosu). Pro větší jednoznačnost bude text předmětných normativů upraven.

Otázka ohledně možnosti financování kurzu pro získání základního vzdělání v soukromé škole. Na začátku července 2016 zaslala škola krajskému úřadu svůj záměr k otevření kurzu pro získání základního vzdělání podle § 55 odstavec 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon. Vzdělání by bylo organizováno v dálkové formě jako samostatné studium s konzultačními hodinami v rámci školního roku. Aktuálně krajský úřad řeší otázku, zda by vůbec bylo možné soukromé škole tuto činnost pro školní rok 2016/2017 uhradit z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím normativního financování vyhlášeného pro soukromé školy.

Skutečnosti podstatné k úvaze:

  • V žádosti školy, která byla podána v řádném termínu (do konce ledna 2016), není uveden tento předpokládaný výdaj a tudíž ani smlouva, která je s právnickou osobou uzavřena, neobsahuje předpokládané výdaje pro tento „druh“ vzdělání.
  • V žádné ze soukromých škol jsme zatím tento typ vzdělávání dosud nefinancovali, tudíž netušíme, zda je nutné tuto „jednotku výkonu“ ve smlouvě uvádět zvlášť.
  • Osoby zařazené v kurzu nejsou žáky základní školy.

Lze s přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem škole hradit nově avizované výdaje k pořádáním kurzu již ve školním roce 2016/2017 a nebo zda máme škole sdělit, že prostředky tento typ vzdělání lze ze státního rozpočtu získat až pro školní rok 2017/2018. Toto za předpokladu, že výkony kurzu pro získání základního vzdělání budou součástí žádosti podané do 31. 1. 2017.

Vzhledem k tomu, že dle § 3 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) mají být ve smlouvě o poskytnutí dotace uvedeny (mimo jiné) činnosti a předpokládaný celkový počet dětí, žáků, studentů atd., na které se dotace poskytuje, předpokládáme, že v žádosti všechny činnosti a tudíž i počty žáků uvedeny jsou, i když povinnost uvést počet žáků u předmětných kurzů není v zákoně uvedena výslovně. Možnost škol realizovat tyto kurzy vyplývá ze školského zákona a vyhlášky o základním vzdělávání. Z § 12 odst. 2 této vyhlášky sice vyplývá, že žáci zařazení do třídy kurzu nejsou žáky školy, a tato činnost se do školského rejstříku nezapisuje, ale pokud jde o financování regionálního školství, jednotkou výkonu, která je vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů, upravena, je též „1 žák kurzu získání základního vzdělání“.

Podzákonný právní předpis tedy s úhradou těchto kurzů počítá právě tím, že vymezuje samostatnou jednotku výkonu. Na základě § 55 odst. 3 školského zákona kurz pro získání základního vzdělání může organizovat základní škola nebo střední škola po projednání se svým zřizovatelem a krajským úřadem, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. Organizace kurzů pro získání základního vzdělání je tedy pojata jako součást činnosti základní školy nebo střední školy, a není tedy třeba, aby tato činnost byla zvlášť vymezena ve zřizovacím dokumentu právnické osoby vykonávající činnost školy nebo zvlášť zapsána v rejstříku škol a školských zařízení.

Dle našeho názoru z výše uvedených skutečností vyplývá, že ve Vašem případě především záleží na tom, zda byly předmětné kurzy získání základního vzdělání s krajským úřadem předem projednány, případně, co bylo obsahem tohoto jednání. V případě, že kurzy s krajským úřadem dle § 55 odst. 3 školského zákona projednány byly, pak by měly být též financovány.

Soukromá škola požádala Krajský úřad o zápis školní družiny do školského rejstříku. Krajský úřad žádosti vyhověl a vydal rozhodnutí, kterým se s účinností od 1. 9. 2016 školní družina zapisuje do školského rejstříku. Rozhodnutí bylo vydáno dne 24. 8. 2016. Škole bylo rozhodnutí doručeno dne 29. 8. 2016 a tato se vzdala práva na odvolání - rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 8. 2016.
Dne 23. 9. 2016 byla odboru školství Krajského úřadu doručena žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace podle zákona č. 306/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na školní rok 2016/2017 pro školní družinu. Telefonicky jsme u ředitelky soukromé školy ověřili, že si pro podání žádosti o dotaci „hlídala“ lhůtu 30 dnů od doručení rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku.
Při posuzování žádosti řešíme otázku včasnosti podle § 2 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů:

Žádost o poskytnutí dotace na příští školní rok předkládá právnická osoba krajskému úřadu
a) do 31. ledna, nebo
b) do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku.

S uvedenou žádostí o dotaci na školní rok 2016/2017 máme problém v tom smyslu, že sice byla podána ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku, ale až v září 2016, a tudíž není možné hovořit o „žádosti o poskytnutí dotace na příští školní rok“.

U níže uvedeného dotazu zaujímáme stejné stanovisko. Soukromá škola sice požádala podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 306/1999 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, o poskytnutí dotace do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku, ale jak tento paragraf uvádí, jedná se o poskytnutí dotace na příští školní rok. Vzhledem k tomu, že byla žádost podána v září 2016, nemůže být dotace soukromé škole poskytnuta na školní rok 2016/2017.

Byl vznesen dotaz ohledně financování pomůcek v následujícím případě:

  • střední škola, která má 90 % a pomůcku má schválenou SPC od 12. 9. 2016
  • má stanovený normativ na pomůcku např. 5.000,- Kč (což je 100 %) - ale když střední škola má 90 %, tak se částka přepočítá na 90 % = 4.500,- Kč?
  • pomůcka je zaslána škole jednorázově při zasílání dotace na 4. Q. nebo se částka rozpočítá a pošle každé čtvrtletí s dotací na školu?


V souladu s § 4 odst. 2 zákona 306/1999 Sb. se dotace zvýší o procentní podíl z normativu na zdravotní postižení dětí, žáků a studentů. Normativy týkající se podpůrných opatření byly na základě Přílohy č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. od 1. 9. 2016 doplněny do Normativů neinvestičních výdajů pro rok 2016 v Kč v části X. a XI. V případě střední školy bude poskytnuta částka na pomůcku ve výši 90 %.

V případě, že je podpůrné opatření přiznáno v průběhu kalendářního čtvrtletí, krajský úřad upraví výši poskytované dotace od následujícího kalendářního čtvrtletí. Ve Vámi uvedeném případě bude škole poskytnuta částka na pomůcku jednorázově a zaslána s dotací na 4. čtvrtletí tohoto roku.


Otázka vymáhání pohledávek od soukromoprávních subjektů, kterým byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu v souladu se zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Při splnění podmínek stanovených zákonem o dotacích mohou se školou být uzavřeny 2 smlouvy (smlouva o poskytnutí dotace a smlouva o zvýšení dotace). Tyto smlouvy jsou uzavřeny v režimu § 161 (veřejnoprávní smlouva subordinační) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V případě porušení povinností stanovených v zákoně může krajský úřad odstoupit od obou těchto smluv. V dopise o odstoupení od smlouvy je subjektu stanovena 30 denní lhůta pro vrácení finančních prostředků.

Platební výměr by měl vyhotovit finanční úřad, který pak bude zároveň vymáhat pohledávku od soukromoprávního subjektu? Nicméně finanční úřady se k této problematice staví odmítavě a zatím konstatují, že vymáhání pohledávek musí zajistit kraj.

Podmínky poskytování dotace soukromým školám, předškolním a školským zařízením jsou upraveny v zákoně č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. Při splnění zákonem stanovených podmínek mohou být se školou uzavřeny 2 smlouvy (smlouva o poskytnutí dotace a smlouva o zvýšení dotace). Tyto smlouvy jsou dle § 161 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, veřejnoprávní a spory z nich rozhoduje v těchto případech Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, neboť je nadřízeným orgánem správního orgánu (krajského úřadu, resp. Magistrátu hl. m. Prahy), který je stranou veřejnoprávní smlouvy dle § 3 odst. 3 a § 5 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb.


Předškolní zařízení obdrželo dotaci (základní + zvýšenou) pouze na měsíc leden 2015. Od 1. února 2015 předškolní zařízení žádnou dotaci již neobdrželo z důvodu přestěhování mateřské školy do jiného kraje. Předškolní zařízení pobíralo ve školním roce 2014/2015 zvýšenou dotaci pouze do 31. ledna 2015. Za kalendářní rok 2014 audit škola předložila v daném termínu. Musí předškolní zařízení předložit audit za rok 2015, nebo může MŠMT udělit výjimku, aby audit předškolní zařízení nemuselo předkládat. Předškolnímu zařízení se jedná o to, že finanční prostředky vynaložené za audit jsou vyšší než obdržená dotace v lednu 2015.

Předložení zprávy auditora je zákonnou povinností a podmínkou pro poskytování zvýšené dotace podle smlouvy uzavřené s krajským úřadem. Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (dále jen „zákon“) neuvádí žádnou možnost udělení výjimky z této povinnosti. MŠMT není oprávněno výjimku udělit.

Zároveň upozorňujeme na § 6 odst. 5 zákona, kdy krajský úřad může odstoupit od smlouvy o zvýšení dotace, pokud právnická osoba nedoloží vynaložení zisku na vzdělávání a školské služby potvrzené auditorem. Dle metodického doporučení MŠMT k provedení § 6 odst. 5 zákona č. j. MSMT-36592/2015-1 je „Zpráva předkládána i v případě, že celkového zisku soukromá škola nedosáhla.“


V žádosti o schválení asistenta pedagoga je uvedeno, že škola podává žádost na každé dítě, žáka, studenta zvlášť. Dle příslušných ustanovení vyhlášky č. 27/2016 Sb. je např. uvedeno, že ve třídách, odděleních a studijních skupinách mohou vykonávat činnost souběžně nejvýše 4 pedagogičtí pracovníci. Není-li stanoveno jinak, může asistent pedagoga poskytovat podporu při vzdělávání žákovi nebo více žákům, nejvýše však 4 žákům …, v případě škol, tříd, oddělení, skupin, zřízených podle § 16 odst. 9 zákona nebo jedná-li se o asistenta pedagoga podle § 18 odst. 1, může být počet žáků připadajících na asistenta pedagoga vyšší. Za předpokladu, že krajský úřad dává školám souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga dle § 16 odst. 11 školského zákona do třídy, jak krajský úřad ze žádosti (viz příloha) pozná, do které třídy je žák zařazený. Nebo je to míněno tak, že krajský úřad dá souhlasy všem dětem, žákům, studentů, na které škola požádá dle komentáře k vyplnění (viz příloha) a je v kompetenci ředitele školy, kolik asistentů pedagoga zaměstná a do kterých tříd je zařadí?

Podpůrná opatření směřují k jednotlivému dítěti, žáku nebo studentovi a v tomto smyslu i školské poradenské zařízení (dále jen „ŠPZ“) vydává zprávy nebo doporučení za účelem stanovení konkrétních podpůrných opatření. Na základě tohoto je stanovena normovaná finanční náročnost podpůrného opatření (od 1. 9. 2016 uvedeno v normativech neinvestičních výdajů v roce 2016 v části X. a XI., č. j. MSMT-24856/2016). Škola, aby splnila povinnost danou jí § 16 odst. 11 školského zákona, podává za každé dítě, žáka, studenta samostatný formulář, který musí být vyplněn podle doporučení a rozhodnutí ŠPZ. ŠPZ má povinnost dle § 12 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, úzce spolupracovat se školou i při doporučování konkrétních podpůrných opatřeních a to se týká i asistentů pedagoga v jednotlivých třídách, odděleních a studijních skupinách, přičemž vychází z možností využití personálních podmínek školy.


Soukromá škola v současné době řeší situaci, kdy má přihlášeny pohledávky vůči dlužníkům v probíhajících insolvenčních řízení. Jedná se o pohledávky, které vznikly v rámci doplňkové činnosti školy. Tato škola nyní řeší další postup v případě uvedených pohledávek, kdy je velká pravděpodobnost, že bude muset tyto pohledávky odepsat. V případě odpisu pohledávek dojde k situaci, že se škola dostane v doplňkové činnosti do ztráty a následně bude muset řešit ustanovení § 135 odst. 4 školského zákona.

Doplňková činnost by měla sloužit mimo jiné k účelnějšímu využití odbornosti zaměstnanců školské právnické osoby a jejího majetku, a proto není možné, aby doplňková činnost byla ztrátová. Z tohoto důvodu je výslovně v § 135 odst. 4 školského zákona stanoveno, že je-li výsledkem hospodaření doplňkové činnosti ke konci kalendářního roku ztráta, je školská právnická osoba povinna zajistit, aby tato ztráta byla do konce následujícího kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti tak, aby v ní nebylo po skončení následujícího kalendářního roku pokračováno. Pokud se tuto ztrátu nepodaří vyrovnat, musí být v dané lhůtě výkon ztrátové doplňkové činnosti ukončen. Ovšem neznamená to, že by měla být ukončena veškerá doplňková činnost školské právnické osoby, ale pouze ta část doplňkové činnosti, v níž došlo ke ztrátě. Zákon nerozlišuje příčiny vzniku ztráty. Doporučujeme proto průběžně účtovat o tvorbě opravných položek k pohledávkám po lhůtě splatnosti tak, aby se náklady z pohledávky po splatnosti co nejvíce rozložily v čase a nezatížily tak výsledek 1 roku.

Žádné komentáře:

Okomentovat