12.1.17

Josef Soukal: Audit EDUin není audit

Reakce na články na České škole Laďka Ortová: EDUin má prioritu, my máme pochybnostiEDUin reaguje na kritiku Laďky Ortové: Audit vzdělávacího systému v ČR jako výsledek práce "nátlakové skupiny"?


Tak jen pro pořádek:

Audit není audit
Audit je výsledkem práce "nátlakové skupiny":
Audit je auditem tehdy, když je zpracován nezávislou odbornou firmou (orgánem). Jakkoli se EDUin zaštiťuje nezávislými odborníky, sám představuje typický příklad aktivistického sdružení, což se projevilo tím, že do v mnoha ohledech velmi seriozního materiálu propašoval tvrzení, která jsou nejen nepodložená, ale která především vyhovují eduinskému pohledu na školství a vzdělávání (přijímací zkoušky, nová maturita).

Audit samozřejmě výrazně opomíjí hlasy učitelů, jak je patrné i z velmi chabé, vágní obhajoby v tomto ohledu.

Audit nepracuje s tvrdými daty
V některých ohledech určitě ne, viz výše.

1. Čí je to priorita?
Odpověď je v pořádku. To ovšem neznamená, že si zde ČR, přesněji mediální kampaní ovlivnění a ve vzdělávání málo kvalifikovaní zákonodárci, nevytyčila za cíl něco, co ve skutečnosti zájmy občanů ČR poškozuje.

2. Proč je to priorita?
EDUinem zmíněná práva a cíle jsou evidentně ve skutečnosti naplňována tak, že dochází k prohlubování negativních jevů.

3. Kdo určil, že to bude priorita?
Odpověď, viz otázka 1.

4. Pro koho to bude dobré?
Odpověď představuje zbožné přání či spíše zaslepenost EDUinu. Není podložena ničím.

5. Jak přijali tuto prioritu rodiče a odborná veřejnost?
Prioritu delegimitizuje nikoli to, že ji nepřijímá většina veřejnosti, ale způsob, jakým byla prosazena. Navíc inkluzi v dnešní podobě odmítá nejen většina učitelů, ale i podstatná část odborné veřejnosti – možná výrazná většina.

6. Jak proběhne evaluace, resp. kdy a jak se určí, zda se priorita osvědčila, co komu přinesla a zda je účelné vidět v ní prioritu i nadále?
Ano, to je dobrá otázka, a správná je i eduinská odpověď. Jen si nejsem jist, zda si EDUin skutečně přeje, aby evaluace proběhla, resp. aby proběhla skutečná evaluace.

7. Pokud mluvíme o důsledné podpoře společného vzdělávání, proč se ve Zprávě bezpočtukrát vyskytují slova a spojení jako hendikepovaný žák, sociálně zanedbaný žák, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami atp. a ani jednou nejsou zmíněna víceletá gymnázia a jejich vliv na vzdělávací systém?
Víceletá gymnázia jsou skutečně jen „zmíněna“, EDUin na ně rozhodně příliš často neupozorňuje. Ve skutečnosti exkluzivní školství představuje problém, která zasahuje podstatně větší část dětí než dětí, které mají být inkludovány.

V úhrnu eduinská odpověď jen potvrzuje rozpaky, které tzv. audit vyvolává.

Ještě doplněk:

"Pokud paní Ortová požaduje "porovnání něčeho s něčím", pak lze připomenout rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, který ČR uznává vinnou z toho, že nenaplňuje ústavně kodifikovaná lidská práva diskriminací romských dětí. Dalším srovnáním mohou být rozvinuté vzdělávací systémy v liberálních demokraciích a jejich směřování v posledních dvaceti letech. Je to pochopitelně kontext, o němž autoři Auditu předpokládají, že je expertní veřejnosti znám a není třeba jej reprodukovat."

Rozsudek rozhodně není přijímán bez výhrad, ba naopak.

Co se týče rozvinutých liberálních systémů, nejsou bez problémů, někdy výrazných. A to, že inkluze zde probíhá za výrazně jiných materiálních a jiných podmínek než u nás, neví zřejmě už jen MŠMT a EDUin.

Psáno jako komentáře ke článku EDUin reaguje na kritiku Laďky Ortové: Audit vzdělávacího systému v ČR jako výsledek práce "nátlakové skupiny"?.

Žádné komentáře:

Okomentovat