26.1.17

Hana Erlebachová: CLIL – komplikace, nebo příležitost?

Výuka metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning) neboli způsob, kdy se žáci během vyučovací hodiny učí současně obsahu daného předmětu a cizímu jazyku, je stále diskutovanějším tématem. Na oblast CLILu bylo zaměřeno několik projektů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. A toto téma se znovu objevuje také v tzv. „šablonách“, tedy projektech umožňujícím školám realizovat různé formy profesního rozvoje učitelů s využitím dotační podpory MŠMT formou zjednodušeného vykazování souvisejících nákladů. Je však výuka metodou CLIL v popředí zájmu škol? Vidí v ní učitelé potenciál, nebo se přiklánějí spíše k názoru, že je obtížná, časově náročná a spíše než očekávané výsledky přináší komplikace? V jakých předmětech se metoda CLIL nejčastěji využívá? Podobné otázky jsme položili učitelům základních škol, kteří CLIL ve výuce již vyzkoušeli.


Do krátkodobé pilotáže zavádění metody CLIL se sadou učebních materiálů LABYRINTH, která probíhala na jaře roku 2015 v rámci projektu ŠKOLA BEZ HRANIC, bylo zapojeno přibližně 80 učitelů. Každý z pilotních učitelů se mohl rozhodnout, jakou intenzitu využívání materiálů v hodinách zvolí, jak často je bude používat a zda absolvuje metodické workshopy či bude potřebovat při zavádění CLILu mentorskou podporu. Více než po roce jsme se těchto učitelů zeptali, zda metodu CLIL do výuky stále zařazují a zda, případně jak často, používají také zpracované učební materiály.
Dotazník vyplnilo 35 učitelů z 21 základních škol působících ve 4 krajích (Středočeský, Jihočeský, Liberecký a Vysočina). Třicet respondentů (86 %) uvedlo, že CLIL v různé podobě a intenzitě do výuky dále průběžně zařazují a zpracované materiály využívají. Nyní se podívejme na jednotlivé odpovědi podrobněji.

Z připravených výukových materiálů jsou nejčastěji využívanou kombinací učebnice, pracovní sešit a CD s poslechy. Tuto kombinaci využívá cca 73 % respondentů, dalších 20 % učitelů používá v hodinách navíc deskovou hru a 3 % zařazují do výuky celé portfolio materiálů. Tedy kromě výše uvedeného hrají žáci také on-line hry připravené s ohledem na zatraktivnění aplikace metody CLIL. Jeden z respondentů pracuje s CLILem poměrně netradičně – do výuky občanské výchovy zařazuje aktivity spojené s hraním deskové hry, kterou využívá jako motivační prvek, a ostatní výukové materiály v hodinách nevyužívá.

V uvedeném průzkumu nás dále zajímalo, zda jsou zpracované CLILové materiály využívány spíše v hodinách jazyků nebo při výuce odborných předmětů, případně zda někteří z vyučujících tyto varianty kombinují. Na základě získaných odpovědí lze konstatovat, že 43 % respondentů používalo CLILové materiály v hodinách odborných předmětů, a 20 % odpovědí potvrdilo používání materiálů v hodinách cizího jazyka. 37 % učitelů odpovědělo, že se snaží CLILové materiály využívat jak při výuce jazyka, tak i při výuce odborného předmětu. V ideálním případě by měl pro tuto variantu mít učitel buď vhodnou kombinaci předmětů přímo v aprobaci např. angličtina/dějepis, nebo být odborníkem na konkrétní odborný předmět a mít dostatečnou znalost cizího jazyka. Takoví učitelé však v současnosti na školách často chybí. Nicméně získané odpovědi napovídají, že možností, jak do školní výuky aplikovat CLIL, je skutečně více a učitelé jsou ochotni a schopni je v praxi podle aktuálních potřeb a schopností při výuce využívat.

Pokud jde o četnost zařazování prvků CLIL, většina učitelů (70 %) uvedla, že CLIL do v&yyacute;uky zařazuje 1x měsíčně, 23 % učitelů pracuje metodou CLIL se žáky 1x týdně. Dva z respondentů uvedli, že CLILové aktivity zařazují více než 2x týdně (v tomto případě se jednalo o školu Montessori). Nejčastějším důvodem nepříliš intenzivního zařazovaní CLILu je zejména obava učitelů, že nestihnou probrat další témata určená ŠVP, ale třeba i problémy při stanovení kritérií pro hodnocení výsledků žáků v CLILových aktivitách. Z reakcí lze vysledovat, že pokud by učitelé měli vytvořeny vhodné podmínky a nástroje, budou ochotni zařazovat CLIL do hodin ve větším rozsahu i intenzitě. Nejčastěji učitelé v hodinách využívali učební materiály kombinující angličtinu s občanskou výchovou, zeměpisem nebo matematikou. V kombinaci s němčinou patřily k neoblíbenějším občanská výchova a dějepis.    

Výsledky šetření ukázaly, že pokud mají učitelé k dispozici ucelený a přitom také dostatečně variabilní soubor výukových materiálů, jsou náležitě vyškoleni v možnostech jejich využívání v hodinách i v metodě samé a zároveň znají dopředu případná úskalí, má zavádění metody CLIL na škole šanci a stává se běžnou součástí výuky.

Učitelé, kteří v dotazníku odpověděli, že CLIL už nadále při výuce nevyužívají, uváděli jako důvod nedostatečnou podporu vedení školy nebo změnu předmětu, který učili a pro který měli v rámci pilotáže k dispozici učební materiály a mentorskou podporu zdarma. Dalším z důvodů byla například také změna ve složení žáků dané školy, kdy roste počet žáků-cizinců a prioritou se stává výuka češtiny jako druhého jazyka.

O tom, jaká je současná situace využívání metody CLIL ve výuce u těch pilotních učitelů, kteří dotazník nevyplnili, můžeme jen spekulovat. Možná na vyplnění dotazníků neměli čas a CLIL používají, možná jim tato metoda nevyhovuje a upustili od ní, možná nemají dostatečné zázemí nebo podporu ze strany rodičů či vedení škol nebo potřebují další vzdělávání nebo mentorskou pomoc.

Při bližší analýze získaných odpovědí a jejich autorů (dotazník nebyl anonymní) jsme si ale všimli, že skupinu oněch třiceti v úvodu zmiňovaných pozitivních odpovědí tvoří z větší části učitelé, kteří nejprve absolvovali metodicky zaměřený workshop, poté pilotovali výuku s prvky CLIL v delším časovém období a současně využívali v této době také metodickou podporu a pomoc. Možná jde jen o shodu náhod, ale spíše to potvrzuje předpoklad, že zavádění CLILu do výuky si žádá systematičtější a komplexnější přístup, který by učitelům na základě jejich aktuálních potřeb umožnil absolvovat flexibilní a specificky zaměřené vzdělávací moduly a v dostatečné míře jim nabídl také kvalifikovanou metodickou a mentorskou podporu. Je to proces, který má řadu důležitých milníků a neměl by se uspěchat.

Stranou pozornosti by neměla zůstat ani témata zaměřená na komunikaci procesu zavádění metody CLIL směrem k rodičům i žákům samotným, podporu učitelů vedením škol a možnosti kolegiální spolupráce nejen v rámci dané školy. Za zmínku stojí určitě také přenos inspirace ze zahraničí. Učitelé jsou metodě CLIL nakloněni, a pokud budou mít odpovídající podmínky a podporu, budou CLILové prvky do výuky zařazovat. Přesvědčila nás o tom mimo jiné i řada pozitivních ohlasů, v nichž učitelé zmiňovali především skutečnost, že výuka metodou CLIL žáky baví a motivuje je nejen k dalšímu rozvoji jejich znalostí, zvídavosti a zájmu o dané předměty, ale také ke hledání společných řešení, poskytování konstruktivní zpětné vazby a zejména k poznání, že cizí jazyk nemusí být jen dalším předmětem v rozvrhu, ale stává se přirozeným prostředkem komunikace.


Výuková řada LABYRINTH zahrnuje celkem 15 sad ucelených materiálů připravených pro výuku metodou CLIL na 2. stupni ZŠ a v nižších ročnících víceletých gymnázií v kombinaci všeobecně vzdělávacího předmětu (matematiky, zeměpisu, dějepisu, přírodopisu a občanské výchovy) s angličtinou nebo němčinou. Konkrétní sada pro vybranou kombinaci zahrnuje učebnici, pracovní sešit, CD s poslechy k učebnicím, metodickou příručku, deskovou hru a 15 variant on-line her. Ukázky jednotlivých lekcí včetně poslechů a učitelské příručky najdete na www.ucebniceclil.cz.

Převzato z RVP.cz

ERLEBACHOVÁ, Hana. CLIL – komplikace, nebo příležitost?. Metodický portál: Články [online]. 24. 01. 2017, [cit. 2017-01-26]. Dostupný z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/21227/CLIL---KOMPLIKACE-NEBO-PRILEZITOST.html. ISSN 1802-4785.

1 komentář:

Eva Adamová řekl(a)...

Jestli metoda CLIL, tak na střední škole. Na běžné základce nemá co dělat, protože dobré tři čtvrtiny dětí mají problém pochopit informace, jevy a souvislosti v mateřském jazyce. Ona ta znalost cizího jazyka také není všechno. Vždy žákům říkám, že pokud se budou chtít v budoucnu uplatnit, budou muset napřed umět něco jiného a až pak budou potřebovat cizí jazyk. Čistě cizím jazykem se bude živit málokdo.

Okomentovat