12.1.17

EDUin reaguje na kritiku Laďky Ortové: Audit vzdělávacího systému v ČR jako výsledek práce "nátlakové skupiny"?

Paní Ortová se v článku na České škole ohradila proti Auditu vzdělávacího systému v ČR, který společně s nezávislými odborníky zpracoval EDUin jako každoroční shrnutí stavu a vývoje událostí v českém vzdělávání. Stručně reagujeme na některá tvrzení.

Paní Ortová správně uvádí, že "audit vychází z kodifikovaných norem či dobrých zkušeností, opírá se o tvrdá data, k něčemu se vztahuje. Porovnává něco s něčím a vyhodnocuje, zda auditované odpovídá normě či nikoliv. Mimo rámec samotného auditu pak mohou auditoři vydat soubor doporučení, jak efektivně dosáhnout požadovaného kodifikovaného (sic!) stavu." V případě tzv. inkluze vychází audit z určitého "kodifikovaného stavu", kterým je demokraticky novelizovaná legislativa. Tato legislativa nastavuje nové parametry pro poskytování vzdělávání v ČR a je tedy – lege artis – v zájmu společnosti snažit se takto kodifikované vzdělávání naplnit. Pokud paní Ortová požaduje "porovnání něčeho s něčím", pak lze připomenout rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, který ČR uznává vinnou z toho, že nenaplňuje ústavně kodifikovaná lidská práva diskriminací romských dětí. Dalším srovnáním mohou být rozvinuté vzdělávací systémy v liberálních demokraciích a jejich směřování v posledních dvaceti letech. Je to pochopitelně kontext, o němž autoři Auditu předpokládají, že je expertní veřejnosti znám a není třeba jej reprodukovat.

Audit je výsledkem práce "nátlakové skupiny":

Paní Ortová se domnívá, že Audit není expertním posouzením, nýbrž názorem "nátlakové skupiny EDUin". Autorka sice konstatovala, že oponenty Auditu byli nezávislí experti, nicméně jejich odbornost odmítla tvrzením, že mezi nimi nejsou učitelé, ředitelé, rodiče a studenti. Většina z oponentů má za sebou dlouholetou učitelskou zkušenost, jeden je aktivním ředitelem základní školy, další dlouhé roky ředitelem školy byl. Všichni oponenti a autoři jsou rodiče, se studentskými spolky jsme ve velmi úzkém kontaktu a nevíme o tom, že by vůči Auditu měli nějaké námitky. Účast ministerstva školství není žádoucí, má-li být tento úřad s materiálem následně konfrontován, což je zcela běžný záměr, jak v případě Auditu, tak například v případě studie Aspen Institute, kterou EDUin garantoval a při jejíž přípravě se postupovalo podobně. Proto jsme toho názoru, že shrnout všechny, kdo se na Auditu podíleli, pod pojem "nátlaková skupina" je nepřípadné.

Audit nepracuje s tvrdými daty:

Z textu není zřejmé, zda autorka opravdu reaguje na Audit, nebo spíše na aktuální tiskovou zprávu. Tam, kde tzv. tvrdá data existují a kde je to relevantní, používá Audit řadu primárních a sekundárních zdrojů, na kterých své závěry o stavu a vývoji vzdělávacího systému staví. Lze si to snadno ověřit jeho přečtením.

K otázkám, které autorka klade:

1. Čí je to priorita?

Je to priorita ČR, kodifikovaná v jejím právním řádu na základě demokratického rozhodnutí v zákonodárném procesu. Zároveň tato priorita je jednou ze tří priorit ve Strategii 2020.

2. Proč je to priorita?

Jde o naplňování ústavního práva na přístup ke vzdělávání, snížení míry společenské segregace v rámci vzdělávacího systému, snížení socioekonomických rozdílů v přístupu ke vzdělávání, posílení sociální koheze. Navíc se Česká republika zavázala k prosazování společného vzdělávání už před šestnácti lety.

3. Kdo určil, že to bude priorita?

Demokratický zákonodárný proces.

4. Pro koho to bude dobré?

Pro společnost, která se k tomuto kroku demokraticky rozhodla.

5. Jak přijali tuto prioritu rodiče a odborná veřejnost?

Podle dostupných zjištění, tedy průzkumů veřejného mínění, respektive průzkumů mezi učiteli, jsou rodiče a učitelé naladěni spíše negativně, o čemž Audit otevřeně hovoří a poukazuje na tento problém a zohledňuje to v navrhovaných doporučeních.

V souvislosti s kontextem je třeba upozornit na dvě sugesce obsažené v této otázce: Autorka chce pravděpodobně navodit dojem, že veřejné mínění delegitimizuje inkluzi jako prioritu. Podobně naznačuje, že za "odbornou veřejnost" lze v případě vzdělávací politiky považovat pouze učitele. Obojí postrádá opodstatnění. Problémy spojené s inkluzí zůstávají z výše uvedených důvodů vážným problémem a prioritou i v případě, že veřejnost bude způsob provádění inkluze kritizovat. A odborná veřejnost v tomto případě zahrnuje mnohem širší skupinu než pouze učitele.

6. Jak proběhne evaluace, resp. kdy a jak se určí, zda se priorita osvědčila, co komu přinesla a zda je účelné vidět v ní prioritu i nadále?

To je dobrá otázka, na kterou by mělo odpovědět MŠMT. Audit mimo jiné upozorňuje na absenci zhodnocení reforem a dílčích kroků ve vzdělávání ex ante i ex post.

7. Pokud mluvíme o důsledné podpoře společného vzdělávání, proč se ve Zprávě bezpočtukrát vyskytují slova a spojení jako hendikepovaný žák, sociálně zanedbaný žák, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami atp. a ani jednou nejsou zmíněna víceletá gymnázia a jejich vliv na vzdělávací systém?

Opět jde pravděpodobně o důsledek toho, že autorka reaguje ve skutečnosti na tiskovou zprávu, ne na Audit samotný. V něm je přímá zmínka o negativním vlivu víceletých gymnázií. Na problém víceletých gymnázií jsme navíc mnohokrát upozorňovali jinde, k čemuž stačí krátká rešerše na webu.

Pokud jde o to, kdo má vlastně zpracovávat podobný audit, EDUin dlouhodobě zastává stanovisko, že pokud ministerstvo zaplatí auditorskou firmu, která ho nezávisle zpracuje, případně podobným úkolem pověří některou ze svých odborných složek s dostatečnou mírou nezávislosti, rádi mu tuto úlohu přenecháme. Začali jsme pravidelné audity vydávat hlavně proto, abychom upozornili na to, že takový materiál v České republice chybí. V případě, že se najde někdo jiný, kdo vytvoří vlastní analýzu vzdělávacího systému v ČR, pozve k ní odborníky, kteří podle ní umějí nejlépe zhodnotit témata vzdělávací politiky a následně ji předloží k veřejné diskusi, rozhodně to uvítáme.

Za EDUin zpracoval

Zdeněk Slejška


Převzato z České školy pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Slejšku je třeba hnát na nějakou tu praxi do školy, aby byl více spjat s reálným životem.

Okomentovat