2.1.17

bEDUin: Co přinesly týdny 19. 12. 2016 – 1. 1. 2017

Témata týdne: 

  • Bilancujeme rok 2016 ve vzdělávání. Český systém veřejného školství vlastně funguje skvěle, použijeme-li k jeho hodnocení parametr „cena/výkon“. Investice do vzdělávacího systému jsou v ČR podprůměrné, nicméně z mezinárodních šetření vyplývá, že výsledky jsou průměrné až nadprůměrné. „Učitelům bychom měli tleskat, jedou na vzduch,“ píše v komentáři pro MF Dnes Bob Kartous. V komentáři pro HN upozorňuje tentýž autor na zásadní problém českého vzdělávání: nejsme schopni se dohodnout ani na základních bodech rozvoje, nemáme vizi, natož plán a přijímaná řešení jsou často alibistická. 
  • Chlapci, kteří klidně sedí, se hůře učí číst. Jeden z velmi zajímavých článků aktuálního Zpravodaje odborného vzdělávání v zahraničí, jenž připravuje Národní ústav pro vzdělávání. Dále se dočtete například o tom, že Finsko neruší předmětové vzdělávání či o pedagogickém a profesním poradenství v Dánsku. 
  • Platy učitelů v evropském srovnání. Česká republika patří paradoxně mezi ty evropské země, v nichž došlo za posledních 7 let k procentuálně nejvýraznějšímu navýšení platů. Zároveň ale patří mezi několik málo evropských zemí, v nichž je příjem učitelů a ředitelů pod úrovní HDP na hlavu obyvatele, ukazuje studie Teachers‘ and school Heads‘ salaries and allowances in Europe 20015/2016
  • Žáci nerozumí obsahu textu. Od března se rozběhne výzkum v oblasti výuky češtiny na úrovni žáků 3. a 6. tříd a jejich učitelů. Bere si za cíl zjistit, v čem by bylo možné výuku zlepšit, aby se zvýšila funkční gramotnost používání mateřského jazyka (Česká pozice).


Výrok týdne:

„Jeden starosta mi říkal, že je u nich střední škola, kde se k maturitě dostal jediný student. Taková škola nemůže mít v našem systému místo. I když je to nepopulární, je třeba si přiznat, že financujeme i nekvalitní školy.” Ministryně školství Kateřina Valachová pro HN na téma kvality středních škol. Ministryně se domnívá, že některé školy by bylo lepší na základě měření výsledků vzdělávání zrušit.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • ÚSPĚCHY VZDĚLÁVÁNÍ 2016: PENÍZE, INKLUZE, ALE…
Ministerstvu školství se podařilo v roce 2016 získat v rozpočtu na následující hospodářské období relativně zajímavé prostředky. Velká část z nich má být využita na zvýšení platů učitelů v regionálním školství. Došlo k celkovému průměrnému zvýšení platů pedagogických pracovníků o 6 %, o další 2 % více by ředitelé měli mít k dispozici na odměny, všímá si události server Novinky.cz. Rozdílný krajský tarif však může vytvářet rozdíly mezi školami dle příslušnosti k jejich vyšším samosprávným celkům. Zvýšení platů učitelů sice bylo mezi státními zaměstnanci nejvyšší, nicméně i ostatní pracovníci v tomto sektoru si polepšili. Vláda slibuje, že bude zvyšování pokračovat v dalších letech, ale vzhledem k volbám do sněmovny v roce 2017 není možné takový závazek vymáhat. Od 1. 9. 2016 vstoupila v účinnost novela školského zákona upravující přístup k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzhledem k pomalému náběhu reformy nedošlo k zásadním problémům (iDNES.cz), vzhledem k vysoké kontroverzi a zpolitizování tématu je však možné očekávat i nadále problematický průběh. Největší bariéru představuje financování, míra připravenosti učitelů a jejich ochota reformu ve školách skutečně provést (ČvT). Bez ohledu na řízení veřejného vzdělávacího systému, do soutěže Eduína 2016 se přihlásil rekordní počet zhruba 90 projektů, které přinášejí do českého vzdělávání inovace. Jde jen o zlomek celkového počtu. Za významný úspěch lze považovat iniciativu Maturitní data – odtajněno a to, že ministerstvo školství sice pomalu, ale přesto akceptovalo fakt, že je nutné s ohledem na transparentnost a diskusi o kvalitě maturit zveřejňovat souhrnná statistická data k jejich úlohám.
  • NEÚSPĚCHY VZDĚLÁVÁNÍ 2016: VOLBY DO KRAJŮ, TRVAJÍCÍ SOCIOEKONOMICKÁ NEROVSNOST, ZPŮSOB ZAVÁDĚNÍ KLÍČOVÝCH REFOREM VE VZDLÁVÁNÍ
Volby do krajských zastupitelstev ukázaly, jak nekoncepční a nejasné je uvažování politických stran o vzdělávání. Z hodnocení politických programů vyplývá, že převažují návrhy preferující udržování současného systému s jeho neduhy (HN), místo snahy zamyslet se, jakým směrem se ve vzdělávání vydat a jaký cíl má vlastně vzdělávací systém naplňovat. K tomuto tristnímu stavu vzdělávací politiky zjevně přispívá fakt, že česká veřejnost je se školstvím převážně spokojená (CVVM) a politické strany necítí tlak přicházet s nápady na zlepšení. Paradoxně tak dochází spíše ke snahám bránit rozvoji vzdělávání, jak ukazuje populistická politická a mediální kampaň proti inkluzi. Poslední šetření PISA 2015 znovu ukazuje na vysokou míru selektivity českého vzdělávacího systému (ČŠI), problému si v nedávno publikovaném textu všímá i časopis Respekt. Na vysokou míru socioekonomické nespravedlnosti v přístupu ke vzdělání poukazuje i výroční studie Aspen Institute. Audit vzdělávacího systému v ČR zase poukazuje na to, jak nekoncepčním způsobem jsou do vzdělávacího systému zaváděny tak klíčové reformy, jako je změna financování nebo státní maturita.
  • VÝZVY ČESKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ DO DALŠÍHO OBDOBÍ
Audit vzdělávacího systému v ČR identifikoval 13 klíčových témat pro rok 2017. Patří mezi ně v prvé řadě další podpora společného vzdělávání ve školách, zejména v souvislosti s výše uvedenými bariérami, které mohou velmi účinně zabránit tomu, aby reforma reálně proběhla. Dále sem patří přijímací zkoušky na střední školy, které se budou zanedlouho poprvé konat v jejich povinné a plošné podobě a budou se týkat většiny maturitních studijních programů. Podobně jako u maturit není jasné, co mají přijímací zkoušky způsobit a podobně jako u maturit je možné s nimi v průběhu let manipulovat na základě politické či lobbistické objednávky. Mezi dlouhodobá témata patří podpora otevřených vzdělávacích zdrojů a důsledné hledání cest k propojení formálního a neformálního vzdělávání. Za vším stojí ochota, s jakou politická reprezentace vezme vážně vzdělávání jako společenskou prioritu a zda bude uvažovat o skutečném investování do této oblasti, nikoliv pouze o úhradách nákladů na udržení provozu systému ve stávající podobě. Jako klíčové téma s ohledem na měnící se společenskou situaci doma i ve světě se jeví být velmi důležitým téma občanského vzdělávání.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 3. 1., 17.00, EDUpoint – Otevřená třída, Globální rozvojové vzdělávání
  • 10. 1., 17.00, EDUpoint – Akvárium, Co potřebují v běžné škole nadané děti
  • 17. 1., 17.00, EDUpoint – Peďák+, Formativní hodnocení, zkušenosti s jeho zaváděním v českých školách a třídách

Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Chlapci, kteří klidně sedí, se hůře učí číst.
Jeden z velmi zajímavých článků aktuálního Zpravodaje odborného vzdělávání v zahraničí

Žáci nerozumí obsahu textu.
Od března se rozběhne výzkum v oblasti výuky češtiny na úrovni žáků 3. a 6. tříd...


Avizovaný výzkum se může klidně zaměřit právě a jen na děvčata. U chlapců je příčina nízké kvality práce s textem zjevná. Při čtení málo lítají po třídě.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Avizovaný výzkum bude jen dobré bydlo.

Okomentovat