22.12.16

Ze sociálních sítí: Chcete si vyzkoušet testy Národních srovnávacích zkoušek?

Na webu Scio jsou k dispozici obě varianty testu Obecných studijních předpokladů (OSP) a test ze Základů společenských věd (ZSV). Každý si tak může vyzkoušet test, kterého se 10. prosince zúčastnilo 4 026 studentů ve dvaceti českých a slovenských městech.




Ukázkové testy ke stažení:

Test je srovnávací - pro dosažení dobrého výsledku není nutné odpovědět na všechny otázky. Přibližně polovina správně vyřešených úloh (vždy v rámci jednoho oddílu) by měla znamenat průměrný výsledek.


13 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

A helemese!
Pozabiflujeme si trošku testíky? Pozabiflujeme. To je vyloženě radost a zábava, přece...

Eva Adamová řekl(a)...

Takže Šteffl láká studenty na NSZ na stránkách SCIO a studenti si je troubové dělají už teď v době, kdy celá řada z nich ještě není rozhodnuta, na kterou VŠ podá přihlášku a není tedy jasné, zda peníze za NSZ nevyhodí zbytečně, protože fakulta, na kterou se nakonec skutečně přihlásí nemusí NSZ u přijímaček využívat.

Jenže Šteffl nějak musí lepit díry v příjmech SCIO, vypadly mu totiž příjmy z přijímaček na SŠ a klesají mu i příjmy z přijímaček na VŠ, protože boom NSZ je dávno pryč. Mnoha fakultám totiž už dochází, že sice přijmou studenty se slušnými studijními předpoklady, ale bohužel bez hlubšího zájmu o daný obor.

Jiří Zelenda řekl(a)...

Ad Nicka Pytlík: Testy jsme nezveřejnili, aby se studenti biflovali, ale aby k nim měli přístup všichni (doteď k nim měli přístup jen ti, kteří test vykonali). Každý tak ví, co ho případně u NSZ čeká, jaké jsou v testu typy úloh apod. A nedá za to ani korunu, to je přeci skvělá služba pro uchazeče, že?

Ad Eva Adamová: Nikdy bych se neodvážil říct o studentech, že jsou troubové. Z čeho tak usuzujete? Na prvním termín chodí zejména motivovaní studenti, kteří už mají jasnou představu o oboru a škole, který chtějí studovat. Ti, co si nejsou jistí, jdou až na další termíny. Pravidla podle kterých fakulty tento školní rok budou přijímat studenty jsou již de facto jasná.

Díry v příjmech? Nic není vzdálenější realitě. Scio nikdy nemělo vysoké příjmy z PZ pro SŠ, naopak cena za PZ pro školy byla nastavena tak, že de facto pouze pokrývala náklady a ty byly nemalé. Sestavit kvalitní test s vysokou reliabilitou a validitou je práce skoro na rok. Scio tedy tím, že již nedělá PZ, netratí nic.
A ohledně NSZ - každý rok přibývají nové fakulty, aktuálně je jich v Česku a na Slovensku zhruba 80. Ano, uchazečů je méně než před lety, ale to souvisí s vývojem populační křivky. Na všechny fakulty ať už NSZ mají či ne se tak zákonitě hlásí méně lidí než dříve (nejméně se pokles populační křivky týká lékařských fakult).
NSZ nejsou jen OSP, ale i další předměty, například právnické fakulty vyžadují ještě test ZSV, takže i u NSZ musíte projevit zájem o obor a znalost, která se oboru týká.

V minulosti jsem vedl tým, který připravoval PZ na SŠ a nyní vedu tým, který má na starosti NSZ, takže toho k danému tématu vím docela dost:-) Rád se s vámi podělím o informace. Rád Vás uvítám i u nás ve Scio. Stačí napsat na jzelenda@scio.cz
Těším se na případné setkání.

S pozdravem
Jiří Zelenda

Jiří Zelenda řekl(a)...

Ad Nicka Pytlík: Testy jsme nezveřejnili, aby se studenti biflovali, ale aby k nim měli přístup všichni (doteď k nim měli přístup jen ti, kteří test vykonali). Každý tak ví, co ho případně u NSZ čeká, jaké jsou v testu typy úloh apod. A nedá za to ani korunu, to je přeci skvělá služba pro uchazeče, že?

Ad Eva Adamová: Nikdy bych se neodvážil říct o studentech, že jsou troubové. Z čeho tak usuzujete? Na prvním termín chodí zejména motivovaní studenti, kteří už mají jasnou představu o oboru a škole, který chtějí studovat. Ti, co si nejsou jistí, jdou až na další termíny. Pravidla podle kterých fakulty tento školní rok budou přijímat studenty jsou již de facto jasná.

Díry v příjmech? Nic není vzdálenější realitě. Scio nikdy nemělo vysoké příjmy z PZ pro SŠ, naopak cena za PZ pro školy byla nastavena tak, že de facto pouze pokrývala náklady a ty byly nemalé. Sestavit kvalitní test s vysokou reliabilitou a validitou je práce skoro na rok. Scio tedy tím, že již nedělá PZ, netratí nic.
A ohledně NSZ - každý rok přibývají nové fakulty, aktuálně je jich v Česku a na Slovensku zhruba 80. Ano, uchazečů je méně než před lety, ale to souvisí s vývojem populační křivky. Na všechny fakulty ať už NSZ mají či ne se tak zákonitě hlásí méně lidí než dříve (nejméně se pokles populační křivky týká lékařských fakult).
NSZ nejsou jen OSP, ale i další předměty, například právnické fakulty vyžadují ještě test ZSV, takže i u NSZ musíte projevit zájem o obor a znalost, která se oboru týká.

V minulosti jsem vedl tým, který připravoval PZ na SŠ a nyní vedu tým, který má na starosti NSZ, takže toho k danému tématu vím docela dost:-) Rád se s vámi podělím o informace. Rád Vás uvítám i u nás ve Scio. Stačí napsat na jzelenda@scio.cz
Těším se na případné setkání.

S pozdravem
Jiří Zelenda

Nicka Pytlik řekl(a)...

motivovaní studenti, kteří už mají jasnou představu o oboru a škole, který chtějí studovat

Pokud je, pane Zelendo, většina Vašich tvrzení také tak pravdě blízká, pak k mýtomanii už jen krůček. Představa o studiu se nemálo studentům začíná rýsovat až v průběhu čtvrtého semestru, kdy si uvědomí, že všechny poodkládané zkoušky se v tak krátké době s konečnou platností stihnout prostě nedají. To pak formulují jasné stanovislo, že tento obor je už neoslovuje, pokud kdy ano, že děkan je debil, a začnou se poohlédat po jiné profesi. Víte?

Rád se s vámi podělím o informace. Rád Vás uvítám i u nás ve Scio.

Ale jaká pak tajnosnubná setkávání v ponurých laboratořích výzkumné divize scia.
Máte-li jaké informace, sem s nimi! Pedagogické info čte každý, kdo v naší branži odborníků na vzdělání něco znamená.

Děkuji. Hezký den.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Za tu děkovnou hezkodenní stupiditu se nepokryteckým čtenářům omlouvám.
Tak nějak mi to sem v těch širších souvislostech sedlo.

Jiří Zelenda řekl(a)...

Ale ano, já souhlasím, že většina studentů v tuto chvíli neví, co přesně chce studovat. To ale není v rozporu s tím, že nyní byli u NSZ studenti, kteří to vědí, vždyť tam bylo kolem 4026 studentů a to je z celkového množství jednoho ročníku jen velmi malá část a to právě ta menší část, která už konkrétní představu má.

"Ale jaká pak tajnosnubná setkávání v ponurých laboratořích výzkumné divize scia."

Prosím nepodsouvejte mi něco, co neříkám. Jaké tajnosnubné setkání. Scio je otevřená firma fungující na principech svobodbné firmy. A zvu vás právě proto, abyste se mohl na vlastní oči přesvědčit, že to u nás vypadá úplně jinak než píšete a než se asi domníváte.

Znovu tedy svoji nabídku opakuji, můžete se setkat s garanty testů, projektovými vedoucími apod. Není na tom nic tajnosnubného, setkáváme se s každým, koho zajímá co Scio dělá a poskytujeme informace, které lidi zajímají. Stačí říct.

Jiří Zelenda

Eva Adamová řekl(a)...

"...a to je z celkového množství jednoho ročníku jen velmi malá část a to právě ta menší část, která už konkrétní představu má."

Kulové ti, co mají konkrétní představu, ale ti, kteří mají dostatek peněz na to, aby obrazili co nejvíc termínů NSZ a pokusili se urvat, co největší percentil. Vám totiž nevyhovují z hlediska kšeftu schopní studenti, kteří vyrazí na NSZ jednou a odejdou bez přípravy s percentilem nad 90, ale ti neschopní, kteří absolvují všechny termíny, aby zjistili, že se s percentilem přes 50 nedostanou ani, kdyby se po....., a ani, kdyby absolvovali těch vašich přípravných kurzů miliardu. Kdyby měli základní povědomí o Gaussově křivce rozložení inteligence a o statistice, zbytečně by nevyhazovali peníze.

Jen je mi docela líto těch studentů, kteří se přes hluboký zájem o určitý obor na něho díky vašim NSZ nejsou schopni dostat, na jejich úkor jsou tam přijímáni studenti s vysokým percentilem, kteří po půlroce obor opustí, protože zjistí, že je nebaví.

Jiří Zelenda řekl(a)...

"Vám totiž nevyhovují z hlediska kšeftu..."

Nechápu podle čeho se můžete domnívat, co nám vyhovuje a co nikoliv. Podsouváte mi, jako kdybchom se snažili uchazeče o studium opít rohlíkem a manipulovat s nimi. Opět je opak pravdou. Sám se každoročně potkám se stovkami uchazečů (DOD, veletrhy, semináře) a říkám jim vlastně dokola to samé. Neutrácejte za přípravu dokud si dopředu nezjistíme, jak na tom v daném předmětu jste. Třeba zjistíte, že přípravu vlastně nepotřebujete a nebo zjistíte, že vám žádná příprava nepomůže a měli byste přehodnotit svoje plány. Stejně tak římám/e, že způsobů jak se připravit je spousta a ať si každý vybere, co mu vyhovuje - například může chodit na doučování ke svému učiteli, učit se společně s kamarády apod. Stejně tak uchazečům každý rok opakujeme a ukazujeme jim i grafy, že opakovaná účast neznamená lepší výsledek. I díky tomu naprosto drtvivá většina uchazečů jde na jednu nebo na dvě zkoušky.
K uchazečům jsme maximálně fér a podáváme jim přesné a jasné informace. Vždyť to jsou naší zákazníci a správná firma se k zákazníkům chová čestně. Asi Vám to zní divně, ale nám nejde o kšeft, nám jde o to, abychom konkrétní fakultě pomohli vybrat co nejlepší studenty a o to, abychom uchazečům poskytli co nejlepší servis a férové a rovné podmínky.

Opravdu si myslíte, že nám jde o kšeft, když jsme přestali prodávat sady testů a začali zveřejňovat testy pro všechny a ne pouze pro účastníky?

Opravdu si myslíte, že nám jde o kšeft, když v případě, že rodiče, pobírají na dítě přídavky, tak mají NSZ o 390 Kč levnější, tedy že za zkoušku zaplatí 70 Kč? Navíc první termín je levnější pro všechny, takže tito ho mají zdarma?

Dále:
Víte například, že většině účastníků NSZ šetří peníze? Většina z nich je totiž z menších měst a díky NSZ nemusí dojíždět tak daleko a platit za ubytvání?

Víte, že cena maturitní zkoušky je podstatně vyšší než cena NSZ?


"Jen je mi docela líto těch studentů, kteří se přes hluboký zájem o určitý obor na něho díky vašim NSZ nejsou schopni dostat, na jejich úkor jsou tam přijímáni studenti s vysokým percentilem, kteří po půlroce obor opustí, protože zjistí, že je nebaví."

Máte pro toto tvrzení nějaká data? Můžete to kvantifikovat? Nemyslíte, že kdyby NSZ tak špatně vybíraly uchazeče, že by je fakulty začaly vybírat jinak?
Mimochodem aktuálně nám dobíhá longitudiální studie, kdy zjišťujeme, jak úspěšní během studia VŠ byli uchazeči, kteří byli u NSZ před pěti lety. Výsledky určitě zveřejníme:-)

Moc bych vás chtěl požádat, abyste si nejdříve o Scio zjistila potřebné informace - jaké jsou naše hodnoty, cíle, jak komunikujeme se studenty, rodiči fakultami apod. až potése vyjadřovala k tomu, co a jak děláme.

Pozvání do Scio samozřejmě platilo i pro Vás. Rád Vás ve Scio uvítám osobně.

Přeji krásné Vánoce!

Jiří Zelenda

Eva Adamová řekl(a)...

Podívejte se pane Zelendo, sleduji SCIO a jeho konání již téměř 20 let a o nic jiného než o kšeft na poli vzdělávání této soukromé firmě nikdy nešlo, nejde a nepůjde.

A jen tak na doplnění, Šteffl brojí proti Cermatu a státním maturitám, který podle něho sem tam nějakou nepodařenou otázkou (epizeuxis apod.) poškozuje studenty. Jestliže však někdy Cermat někoho vůbec poškodil, jednalo se jen o pár jedinců, kteří stejně byli na hraně propadnutí u maturity i bez epizeuxis. Kdežto NSZ se svým podfukem s percentilem ročně poškozují stovky studentů, kteří by s určitým úsilím a zájmem o obor na vystudování VŠ měli, jenže se na vyhlédnutý obor nedostanou. Ono totiž v pásmu průměru stačí trošku nervozity a o čtyři body míň k tomu, aby se student v percentilové tabulce zřítil o pár pater dolů a se studiem VŠ se rozloučil.

Eva Adamová řekl(a)...

Jo a ještě jednu věc.

"Moc bych vás chtěl požádat, abyste si nejdříve o Scio zjistila potřebné informace - jaké jsou naše hodnoty, cíle, jak komunikujeme se studenty, rodiči fakultami apod. až posléze vyjadřovala k tomu, co a jak děláme."

Požádejte prosím o totéž pana Šteffla až zase bude mít neodbytné nutkání vyjadřovat se k veřejnému školství a kritizovat učitele.

old pratavetra řekl(a)...

"Kdežto NSZ se svým podfukem s percentilem ročně poškozují stovky studentů, kteří by s určitým úsilím a zájmem o obor na vystudování VŠ měli, jenže se na vyhlédnutý obor nedostanou. Ono totiž v pásmu průměru stačí trošku nervozity a o čtyři body míň k tomu, aby se student v percentilové tabulce zřítil o pár pater dolů a se studiem VŠ se rozloučil."

Tohle je těžká pravda! Mou dceru tyhle pokusy stály před 5 lety cca 6.000,- (čert to vem, pro Scio se to však pěkně sype, že?), ale především spoustu slz a nervů, protože chtěla mít percentil co nejvyšší (určitě nebyla sama, že?). Paradoxně se však poté dostala na skvělou školu, protože ta si dělala své vlastní přijímací zkoušky z matematiky a angličtiny a nyní má jako inženýrka fajn práci.

"Mimochodem aktuálně nám dobíhá longitudiální studie, kdy zjišťujeme, jak úspěšní během studia VŠ byli uchazeči, kteří byli u NSZ před pěti lety. Výsledky určitě zveřejníme:-)"

Stačilo, kdybyste si letos zašel k některým promocím a viděl byste ten poměr úspěšně dokončených studií u jednotlivých oborů. Já byl letos u tří a celkem by mě zajímala uplatnitelnost tolika knihovníků a naopak, jak nám budou brzy chybět např. jazykáři, včetně češtinářů. Ale studie je určitě průkaznější :-). Když jsme měli pravděpodobnost a statistiku, tak nám RNDr. Štěrbová při první přednášce řekla, že statistika je přesný soupis nepřesných čísel a takto ať na to pohlížíme :-).

"Požádejte prosím o totéž pana Šteffla až zase bude mít neodbytné nutkání vyjadřovat se k veřejnému školství a kritizovat učitele."

Děkuji paní Adamová. Tohle je přesně to, nač jsem alergický. Někdo, kdo nenese konkrétní zodpovědnost, vám bude říkat, jak to máte dělat (učit), jak jste neschopní reagovat na současné trendy, jak inkludovat, jak vychovávat, jak komunikovat ... a pak se diví (např. pan Zelenda), že se druhá strana brání a reaguje obdobnými zbraněmi.


Nicka Pytlik řekl(a)...

způsobů jak se připravit je spousta

Jeden přirozený, celkem ověřený, ani ne tak náročný, ale ku škodě věci dost opomíjený způsob přípravy je běžné a soustavné zkopetentňování se po celou dobu studia v souladu se školským vzdělávacím programem. Ono se to dobře ve škole machruje, i nad únosné meze, a pak se promrhaný čas dohání nějakým doučováním. Zvláště pak je pikantní to doučování u svého učitele. Tomu nějak nerozumím. To má ten učitel nějak v úvazku, nebo smluvně v nadtarifu? Že by to mělo být za úplatu přimo žákem považuji za naprosto nepřijatelné. Nelze dost dobře stanovit moment, totiž, kdy se z úplaty stane úplatek.

většina studentů v tuto chvíli neví, co přesně chce studovat

Nějakou dobu to už nikterak nesleduji, protže se s maturanty nevídám, ale bývalo to tak, že mnozí zvolili taktiku, která vycházela z poněkud didkutabilního předpokladu, že čím víckrát se nějaké přijímací zkoušky zkusí, tím je vyšší pravděpodobnost, že to někam vyjde. A tak se setavila paleta z alespoň dvou oborů, které by mohly bavit, pak alespoň dvě domnělé tutovky, a pak nějaký atraktivní obor, který se uváděl při hovoru o volbě budoucí profese.
Kupodivu, tedy tak se mi to tenkrát zdálo, se moc neřešila průchodnost vysokou školou. Toto poměrně zajímavé kritériu přišlo na řadu zpravidla až při prvním přestupu na jinou školu po těch dvou letech žůžo vysokoškoláckého života.
Mnozí středoškoláci ještě na maturitním večírku neměli ani zdaleka jasno, na jakou školu vůbec nastoupí. Kolikrát, tuším, zvítězila i volba daná dojezdovou dostupností.
O oboru svého dalšího studia mívají docela jasno ti, kteří ve třetím ročníku začnou navštěvovat nepovinné semináře deskriptivní geometrie nebo jazyka latinského. Jejich opravdový zájem bývá mnohdy doložen i skutečností, že tyto semináře zpravidla probíhají v poměrně nezvyklou dobu, jako je třeba pátek odpoledne. Bývaly doby, kdy se to týkalo i informačních a komunikačních technologií. Poslední dobou mám ale pocit, že se ict stěhuje do kategorie zeměpisu a mediální výchovy. Ale je to spíš doměnka opřená o ne příliš průkaznou skladbou účastníků zájezdu.

Mimochodem aktuálně nám dobíhá longitudiální studie

Docela bych uvítal, kdyby někoho, kdo k tomu má potřebné nástroje, napadlo udělat ale doopravdy věrohodný až hodnověrný výzkum, kdo, z jakého typu školy, sosiálního zázemí, jakých intelektových předpokladů a pracovních návyků dokončil původně zahájené studium, za kolik let přesčas, nebo kolika školami prošel, než-li nějaké certifikace dosáhl, a nebo jestli vůbec něčeho dosáhl.
Kdysi se u nás holedbalo, že naši absolventi se v drtivé většině na nějakou školu dostali. A jako že fakt kvalita.

Okomentovat