20.12.16

Pohledem Učitelského profesního sdružení: Prosinec 2016

Prosinec byl ovlivněn zveřejněním a především komentováním výsledků mezinárodního testování PISA. „Pokud se rozdíly mezi školami budou prohlubovat, budeme muset přistoupit k mimořádným opatřením. Například vyslat na nejhorší školy nejlepší učitele,“ citovaly náměstka Štecha HN. To samozřejmě vyvolalo negativní odezvu. Štech se ohradil proti dezinterpretaci svých výroků, ale tento nápad v zásadě nepopřel: „Ano, některé vyspělé země využívají speciální mise, kdy je zkušenému a dobrému učiteli nabídnuto za zvýšený plat jít na dohodnutý počet let učit do sociálně znevýhodněných oblastí. A pak z toho po odslouženém období mít i další výhody v učitelské kariéře. Například ve Francii je to něco samozřejmého.“ Učitelské profesní sdružení nápady na umisťování učitelů rozhodně odmítá. Je úsměvné, jak snadno si každý nápad dokáže najít svůj „osvědčený“ vzor, jednou ve Finsku, podruhé ve Francii, jak se to právě účelově hodí.

V ostrém protikladu k odvážnému nápadu mimořádného opatření je nečinnost ministerstva k řešení přebujelému růstu víceletých gymnázií a dalších exkluzivních škol. „Problém selektivnosti má dvě roviny a jedna z nich je politická. Vyžadovala by velký konsenzus, který by umožnil oslabit vícekolejnost na úrovni základního školství. To znamená nepodporovat další soukromé a komunitní školy nebo víceletá gymnázia,“ říká náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Politická rovina samozřejmě vyžaduje politickou odvahu, kterou současné MŠMT bohužel nemá. Učitelské profesní sdružení vnímá složitost tohoto problému, ale zároveň je přesvědčeno, že ta nesmí být omluvou pro úplnou nečinnost ze strany současného ministerstva školství, jež se rádo holedbá podporou společného vzdělávání. Učitelské profesní sdružení vyzývá MŠMT, aby představilo konkrétní kroky k oslabení předčasné selekce a vícekolejnosti na úrovni základního školství.

Učitelské profesní sdružení varuje před zjednodušenými nebo účelovými výklady testování PISA, jak předvedl např. Tomáš Feřtek. Na rizika spojená nejen s tímto testováním dávno upozorňuje profesor Zhao: „Jsme svědky toho, jak snaha měřit výukové výsledky dělá z učitelů i žáků otroky plošného testování.“ Je zajímavé, že nejlepší výsledky jsme měli v roce 1995, tedy v dobách jistě převládajícího frontálního vyučování, dávno před reformou, dávno před RVP. Jak se od té doby změnili žáci? Na sociálních sítích se k tématu nezájmu (4N) vyjádřili například Dominik Dvořák: „Nechci hájit běžné české školy (vím své), ale ta data nelze číst jen jako zprávu o škole. Interpretace je poměrně tvrdý oříšek,“ nebo Ondřej Šteffl: „Zajímavé ovšem je, že některé země, např. Finsko, se zhoršují dramaticky, takže nás někdy dokonce "předběhnou". Soudím z toho, že klesající zájem o školu je všeobecný problém rozvinutých zemí.“

Výkonná rada Učitelského profesního sdružení, 20. prosince 2016

Zdroj: Učitelské profesní sdružení

7 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

speciální mise, kdy je zkušenému a dobrému učiteli nabídnuto za zvýšený plat jít na dohodnutý počet let učit do sociálně znevýhodněných oblastí

Nabídněte hochům a dívkám z eduínu. Ti vědí přesně, jak na to.

CatCatherine25 řekl(a)...

V této souvislosti bych ráda připomněla i článek prof. Štecha Proč se kritizuje PISA. Je to zasvěcená analýza mezinárodního šetření srovnávajícího výsledky vzdělávání v různých zemích (PISA), jeho významu, fungování a způsobu interpretace jeho výsledků. Odhaluje i některé mýty o vzdělávání a vzdělanosti v některých zemích, které se tradují i u nás.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Článek prof. Štecha je výborný, ale dát do textu vedle sebe dvakrát Šťecha zase povede eduínské k nějaké dezinterpreaci jako minule s Janíkem.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Za pozornnost stojí také dnešní Štechův příspěvek http://www.ceskaskola.cz/2016/12/stanislav-stech-se-pripojuje-k-polemice.html

CatCatherine25 řekl(a)...


Pane Sotoláři, děkuji za odkaz na zajímavý článek, 4N je nesmysl. Já bych spíš navrhla 4B, ale to by asi nebylo publikovatelné.

Prof. Štech je velký odborník ve svém oboru a nikdy nepochopím, co ho dovedlo k obhajování takové hrůzy, jako je inkluze.

Nicka Pytlik řekl(a)...

co ho dovedlo k obhajování takové hrůzy

To napadlo i pytliky, aniž by nutně museli znát podrobnosti z publikační činnosti zmíněného odborníka, a aniž by sami byli odborníky v daném oboru. Kdy asi tak došlo k tomu nesouladu?
Snad kdybychom si dali práci a pozajímali se o platové podmínky prorektora vysoké školy, byť Karlovy Univerzity, a náměstka ministra, byť školství, nláděže a tělovýchovy, včetně nadtarifních složek platu. Snad společenská prestiž, ale to spíš v politických souvislostech směrem k vrcholům státní správy či samosprávy.
Není zřejmé, proč se lidé vcelku normální chovají v některých případech ne zcela normálně. Ale je možné, že v tom nezanedbatelnou roli hrají i <a href="http://bit.ly/2i1E6um>skittlsničky</a>.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pardon, vpadly mi tam uvozovky. Správně
skittlsničky

Okomentovat