7.12.16

Petr Kořenek: My jsme si zvykli, že učitelé dělají všechno navíc takzvaně zadarmo

Projev při projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících v Poslanecké sněmovně v úterý 6. prosince 2016: "Pak tady padla poznámka o třídnictví. Jako ředitel říkám zcela odpovědně, že vždy pokud jsem se pohyboval v nějakém rozmezí, tak na základní škole jsem měl srovnání příplatky, ale přesto měli větší příplatek ti, kteří měli větší počet tehdy integrovaných žáků a automaticky učitelé první, páté, šesté a deváté třídy, nebo v těchto ročnících měli větší třídnických příplatek, protože právě tyto třídy byly spojené s vyšší administrativní náročností. Nebudu se teď bavit o tom, jestli má být tisíc, dva tisíce, protože to je skutečně na debatu v podvýborech, ve výborech. Ale chci říct jednu věc. Když se podíváte na ty prostředky, které dneska třídní učitel dostává, tak je to opravdu směšná částka. Mnoho učitelů vám řekne "Nech si těch pět set korun, já raději budu mít klid než plnit povinnosti třídního učitele a neustále psát materiály na OSPOD, materiály pro ředitele, psát vysvědčení.". Prostě ta agenda je velmi rozsáhlá, takže i tato činnost je potřeba, aby byla oceněna právě tak, jak si zaslouží, aby nám to měl kdo dělat."

Vážené dámy, vážení pánové, jenom velmi krátce. O kariérním systému se velmi intenzivně hovoří snad od 90. let. Pak se ta debata zintenzivnila v roce 2005 po přijetí nového školského zákona - 561 a 563, o pedagogických pracovnících, o kterém teď jednáme. Nastavila se tam i nějaká kritéria ve smyslu, jak mají být akreditovány instituce, jak má být akreditováno vzdělávání. Učitelé se začali vzdělávat. Začalo se zakládat portfolio, ale nic se nestalo, žádné ohodnocení. Nicméně je přirozené, že učitelé se vzdělávat musí, protože jednak nové poznatky, nové postupy, nehledě na to, když se podíváme, kolik změn školství prodělalo od roku 2005 po přijetí nového školského zákona, začalo to tvorbou školních vzdělávacích programů, takže myslet si, že učitel nepotřebuje se vzdělávat a nechce se posouvat, je nesmysl.

Samozřejmě to, že učí, to je věc jedna, ale druhá věc je, jak přichází z pedagogických fakult připraven. Nevím, jaké mají zkušenosti mí kolegové, ale každého absolventa Pedagogické fakulty jsem musel tím úvodním procesem provést, aby věděl, jak se má ve škole orientovat, co má dělat, a měl uvádějícího učitele. Akorát ten uvádějící učitel, který byl jeden z nejlepších, co se týká didaktiky, tak organizace, tak samozřejmě to dělal za poděkování pana ředitele. Dneska říkáme: Ředitel, který mi bude učitele provázet procesem v tom úvodu, bude zaplacen nějakým příplatkem. A samozřejmě ten, který bude uváděn, bude získávat to, co pro svou praxi potřebuje. Je to ten přenos zkušeností.

Nerad to říkám, protože tady padlo něco o metodickém vedení, kabinetech, které byly v území. Prosím vás, my jsme všechno toto měli. Ten systém byl velmi dobře propracován. Nechci se vracet k tomu, které vlády to živelně rušily, protože nic nebude potřeba. Takže je dobře, že dneska ministerstvo využije - a bohužel zůstala mu jediná instituce, a tím je NIDV, aby znovu tyto metodické podpory v územích vybudovaly.

Co se týká pozic, které jsou v tom zákoně uvedeny, tak možná některé mají pozměněný název, ale většina těch činností se ve škole vykonávat musí, protože to vyplývá z organizace školy a z přirozeného života té školy. Takže to, že se jejich okruh rozšiřuje, a říkáme, že lidé zase budou mít nárok, pokud splní určité podmínky, vyšší ocenění, tak je to jenom dobře, protože my jsme si zvykli, že učitelé dělají všechno takzvaně zadarmo.

Další věc, která je - byly tady obavy, zda to školy budou mít uhrazeno, zda na to budou peníze. Právě proto, že se to dává a uvádí taxativně do zákona, tak mi z toho jednoznačně plyne, že stát si tuto objednávku dává a chce tudíž i tyto činnosti lidem, kteří je budou vykonávat, uhradit. A myslím si, že takhle je i nastaveno financování regionálního školství. A pokud zákon projde třetím čtením, tak budou takto i upraveny podzákonné předpisy k tomu se vztahující.

Pak tady padla poznámka o třídnictví. Jako ředitel říkám zcela odpovědně, že vždy pokud jsem se pohyboval v nějakém rozmezí, tak na základní škole jsem měl srovnání příplatky, ale přesto měli větší příplatek ti, kteří měli větší počet tehdy integrovaných žáků a automaticky učitelé první, páté, šesté a deváté třídy, nebo v těchto ročnících měli větší třídnických příplatek, protože právě tyto třídy byly spojené s vyšší administrativní náročností. Nebudu se teď bavit o tom, jestli má být tisíc, dva tisíce, protože to je skutečně na debatu v podvýborech, ve výborech. Ale chci říct jednu věc. Když se podíváte na ty prostředky, které dneska třídní učitel dostává, tak je to opravdu směšná částka. Mnoho učitelů vám řekne "Nech si těch pět set korun, já raději budu mít klid než plnit povinnosti třídního učitele a neustále psát materiály na OSPOD, materiály pro ředitele, psát vysvědčení.". Prostě ta agenda je velmi rozsáhlá, takže i tato činnost je potřeba, aby byla oceněna právě tak, jak si zaslouží, aby nám to měl kdo dělat.

Chtěl bych vás všechny, kdo se o tuto problematiku zajímáte, pozvat, protože dvacátého proběhne v deset hodin první debata. Bude to jednání podvýboru a budeme hovořit o jednotlivostech, takže pokud se zajímáte, chcete mít celkový vhled, chcete slyšet i názory veřejnosti, tak vás zvu na toto jednání. Myslím si, že ten prostor pro diskusi zcela jistě bude.

Chtěl bych poděkovat Ministerstvu školství, že vůbec tuto myšlenku realizuje, protože skutečně těch let, co se o tom mluví, už je hezká řádka. Děkuji

Žádné komentáře:

Okomentovat