6.12.16

Na jaké vysokoškolské obory se letos chystají gymnazisté? A kam směřují ti nejlepší z nich?

V červnu 2016 provedla společnost Scio šetření mezi studenty 3. ročníků středních škol, kteří letos maturují. Studenti absolvovali test Obecných studijních předpokladů a současně vyplnili dotazník týkající se jejich zájmu o studium na vysoké škole. Celkem se šetření zúčastnilo 3013 studentů ze 105 středních škol, z toho 1644 gymnazistů z 53 gymnázií.


Test Obecných studijních předpokladů zjišťuje obecné dovednosti nezbytné pro úspěšné studium vysoké školy. Patří mezi ně např.: analýza textu, práce s informacemi, schopnost argumentace, základy numerického myšlení nebo orientace v grafech.

Na základě testu Obecných studijních předpokladů, který je součástí Národních srovnávacích zkoušek organizovaných společností Scio, přijímá studenty kolem 60 fakult v ČR a SR. Jsou mezi nimi například: Právnická fakulta a Fakulta sociálních věd UK, Fakulta architektury ČVUT, Fakulta sociálních studií MU, Farmaceutická fakulta UK Bratislava a řada další. Více informací a ukázka testu jsou dostupné na www.scio.cz/nsz.

Boj o uchazeče

V posledních patnácti letech prošlo české vysoké školství prudkým vývojem. Počet míst na vysokých školách se v období 2000-2010 více než zdvojnásobil. Šance na zisk vysokoškolského vzdělání tak výrazně vzrostla. Současně narostly také počty uchazečů o vysokoškolské vzdělání, a to až na 150 000 v roce 2010. Zatímco před patnácti lety bylo vysokoškolské vzdělání výsadou především gymnazistů, v roce 2010 je již vzdělání dostupné každému bez ohledu na typ vystudované střední školy. Posledních 5 let se však mnohé vysoké školy potýkají se silným poklesem počtu uchazečů o studium. Těch bude letos o 25 % méně než například v roce 2010. Důvodem je zejména pokles demografické křivky. Na trhu terciárního vzdělávání probíhá doslova boj o uchazeče, a to zejména o ty s dobrými studijními předpoklady. Také proto je na řadě vysokých škol (ne však na všech) o gymnazisty velký zájem.

Zájem o obory studia mezi gymnazisty

V průběhu posledních let se měnil také zájem o jednotlivé obory studia. Žebříček oborů podle zájmu maturantů z gymnázií ukazuje následující graf. Navzdory poklesům populační křivky stále roste zájem o obory lékařské/farmaceutické. Ty jsou mezi gymnazisty vůbec nejžádanější. Chystá se na ně až 18 % gymnazistů (oproti 14 % v roce 2011). Společenskovědní obory jsou stále žádané, nicméně během posledních pěti let zaznamenávají mezi gymnazisty pokles zájmu (z 18 % v roce 2011 na 14 % v současnosti).


Změna zájmu o nejžádanější obory mezi lety 2011 a 2016 (pouze mezi gymnazisty):

Kam se chystají ti, co mají nejlepší výsledky?

Gymnazisté, kteří v průměru dosáhli nejlepších výsledků v testu Obecných studijních předpokladů, se chystají na matematicko-fyzikální a přírodovědné obory. Na opačném konci grafu se nachází uchazeči o zdravotnicko-sociální obory, tady je však nutno zdůraznit, že u těchto uchazečů jsou klíčové jiné kompetence (sociální cítění, ochota pomáhat, apod.).


Podle čeho se gymnazisté rozhodují?

Volba oboru i konkrétní fakulty je pro středoškoláky poměrně obtížná. Není divu. Zkušeností mají minimum a jedná se přitom o rozhodnutí, které možná ovlivní celý zbytek života. Na konci třetího ročníku je stále velký počet gymnazistů, kteří netuší, na jakou fakultu by si chtěli podat přihlášku (53 %). Na ostatních typech škol je nerozhodnost ještě silnější (až 70 %).

„Školu si vybírám primárně podle svého zaměření a sekundárně podle pravděpodobnosti pracovního uplatnění v oboru. Přihlášky na vysoké školy budu ale podávat až podle svých výsledků v prvním termínu NSZ. Pokud budou dostatečně dobré, podám přihlášku pouze na školu, na kterou doopravdy chci. Pokud ale výsledky nebudou podle mých představ, zvážím podání přihlášek na více škol,“ řekl Lukáš Tamchyna z Gymnázia Ostrov.

„Nejdůležitější je pro mě zájem o obor, chci, aby mě studium bavilo. Doporučení kamarádů a známých, kteří mají se školou zkušenosti, má pro mě také velkou váhu. A v neposlední řadě je pro mě klíčové, aby byla škola v Praze, protože nechci odcházet z místa bydliště. Uplatnění na pracovním trhu mě při výběru školy tolik netrápí, protože věřím, že zaměstnavatelé hledají lidi, kteří mohou nabídnout víc než jen školu,“ míní Kristýna Hrdličková z Gymnázia Budějovická.


Faktory, podle kterých se maturanti o volbě fakulty budou rozhodovat, jsou různé. Nejčastěji však hraje roli kvalita výuky. To je klíčové pro 63 % maturantů na gymnáziích. Velkou váhu má i město, kde fakulta sídlí. To ovlivňuje volbu až 39 % gymnazistů.


1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Škoda, že není k dispozici i šetření, z kterého by bylo zřejmé, kolik absolventů gymnázia svoje vysokoškolská studia dokončilo, kolik let jim cesta k véeš titulu trvala, a kolik absolvovalo na té samé škole, kam nastoupilo po maturitě.
A také, jak si vedli ti nejlepší z nich.

Okomentovat