18.12.16

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ 15/06: Peněžní prostředky strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu určené na financování operačních programů z hlediska udržitelnosti projektů

Ze kontrolní zprávy vybíráme: "NKÚ zjistil, že zřízená Centra podpory inkluzivního vzdělávání (CPIV) po ukončení realizace projektu bez náhrady zanikla, takže udržitelnost nemohla být podpořena aktivitami na regionální úrovni. Projekt CPIV pomohl se vznikem ŠPP na cca 9 % základních škol. MŠMT nijak nesleduje, kolik dalších škol si vytvořilo ŠPP podle zpracované metodiky. Na webových stránkách projektu si mohli zájemci stáhnout výstupy projektu, MŠMT však nemá informaci o tom, kolikrát se tak stalo. Webové stránky také obsahovaly neaktuální kontaktní informace. Vzdělávací kurz tvorby ŠPP akreditovaný v červnu 2013 byl vyhlášen do doby kontroly NKÚ pouze dvakrát. Ani v jednom z termínů se však neuskutečnil z důvodu nedostatku zájemců."




Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/06
Peněžní prostředky strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu určené na financování operačních programů z hlediska udržitelnosti projektů
Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“) na rok 2015 pod číslem 15/06. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ Ing. Antonín Macháček.
Cílem kontroly bylo prověřit, zda příjemci podpory dodržují podmínky udržitelnosti projektů, zda řídicí orgány plní povinnosti spojené s případným porušením těchto podmínek a zda je zajištěno financování udržitelnosti.
Kontrola byla prováděna u kontrolovaných osob v době od února do listopadu 2015. Kontrolovaným obdobím byly roky 2010 až 2015, v případě věcných souvislostí i období předcházející.
Kontrolované osoby: Ministerstvo pro místní rozvoj (dále také „MMR“); Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále také „MŠMT“); Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále také „MPSV“); Ministerstvo vnitra (dále také „MV“); Ministerstvo zdravotnictví (dále také „MZd“); Centrum pro regionální rozvoj ČR, Praha (dále také „CRR“); PONTES Písek s.r.o.; statutární město České Budějovice; Apelo s.r.o., Chrudim; CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Praha; Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno; Český telekomunikační úřad, Praha; Fakultní nemocnice Hradec Králové; Hober s.r.o., Praha 3; Ing. David Štych, Strašice č. p. 7, Strašice; Josef Štych, Strašice 329; Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech; Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě; Křinický pivovar s.r.o., Praha 6; Masarykova univerzita, Brno; město Náchod; město Písek; město Třebíč; město Znojmo; Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace; Rudolf Polák, Dolnopleská 432, Jaroměř-Josefov; Správa Národního parku Šumava, Vimperk; Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze; statutární město Hradec Králové; Trutnovská zeleň, o.p.s., Malé Svatoňovice; Univerzita Palackého v Olomouci; Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně; Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., Brno; Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., Praha 9; Veterinární a farmaceutická univerzita Brno; Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava; Vysoké – výrobní družstvo, Žďár nad Sázavou; Vysoké učení technické v Brně; Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno.
Námitky, které proti kontrolnímu protokolu podaly MMR, MŠMT, MZd, CRR, Univerzita Palackého v Olomouci a statutární město České Budějovice, byly vypořádány vedoucími skupin kontrolujících rozhodnutími o námitkách. Odvolání, která proti rozhodnutím
o námitkách podaly MŠMT a statutární město České Budějovice, byla vypořádána usneseními Kolegia NKÚ.
K o l e g i u m N K Ú na svém XVII. jednání, které se konalo dne 14. prosince 2015, s c h v á l i l o usnesením č. 5/XVII/2015 k o n t r o l n í z á v ě r v tomto znění:
I. Informace k předmětu kontroly
Peněžní prostředky určené na plnění cílů regionální politiky EU v programovém období 2007–2013 byly České republice poskytovány prostřednictvím dvou strukturálních fondů – Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále také „EFRR“) a Evropského sociálního fondu (dále také „ESF“) – a dále z Fondu soudržnosti. Projekty spolufinancované z uvedených fondů jsou součástí operačních programů, za jejichž provádění odpovídá příslušný řídicí orgán. Centrálním metodickým a koordinačním subjektem pro implementaci programů spolufinancovaných z fondů EU je MMR jakožto národní orgán pro koordinaci.
Evropské předpisy1 ukládají členským státům povinnost zajistit tzv. stálost operací, resp. stálost podpořených projektů. Podle tohoto požadavku nesmí v průběhu pěti let od ukončení realizace projektu dojít ke změně vlastnictví hmotného či nehmotného investičního majetku pořízeného z dotace nebo k zastavení činnosti související s podpořenou investicí, které by mělo za následek nedodržení účelu projektu nebo dalších závazných podmínek, za kterých byly příjemci peněžní prostředky poskytnuty. Tento požadavek se týká zejména projektů investičního charakteru financovaných z EFRR. V případě projektů financovaných z ESF není po změně právní úpravy2 z roku 2010 stálost operace až na výjimky vyžadována.
Stálost operací dle čl. 57 odst. 1 nařízení Rady (ES) 1083/2006
„Členský stát nebo řídící orgán zajistí, že příspěvek z fondů na operaci zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici bude zachován, pouze pokud do pěti let od ukončení neprojde tato operace podstatnou změnou způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury, nebo zastavením výrobní činnosti, ovlivňující její povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu.
Akce spadající do oblasti pomoci z Evropského sociálního fondu se posuzují tak, jako by u nich příspěvek nebyl zachován, pouze tehdy, pokud podle platných pravidel o státní podpoře ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie podléhají povinnosti zachování investice a jestliže během období stanoveného v těchto pravidlech projdou podstatnou změnou v důsledku zastavení výrobní činnosti ...“
V podmínkách českých operačních programů se používá širší pojem udržitelnost projektu. Jedná se o souhrn podmínek, které je příjemce povinen dodržovat i určitou dobu po ukončení projektu, a to jak za účelem zajištění stálosti operace, tak s ohledem na řádné
1 Čl. 57 nařízení Rady (ES) 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro
regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 ze dne 16. června 2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o některá ustanovení týkající se finančního řízení.
finanční řízení (použití prostředků EU v souladu se zásadami účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti)3.
Mezi podmínky udržitelnosti4, ke kterým jsou příjemci podpory zavázáni ve většině případů po dobu pěti let od ukončení projektu, patří zejména:
• zachování výstupů a výsledků projektu;
• udržení dosažených hodnot monitorovacích indikátorů;
• zajištění takového provozu projektu, který příjemce deklaroval ve schválené projektové žádosti;
• předkládání pravidelných zpráv o stavu projektu poskytovateli dotace;
• oddělené účetnictví pro operace související s projektem;
• propagace účasti prostředků strukturálních fondů na financování projektu;
• další specifické podmínky (např. zachování pracovních úvazků).
NKÚ prověřoval oblast udržitelnosti projektů ve dvou úrovních:
• systémová úroveň: naplnění povinnosti členského státu zajistit stálost operací, nastavení pravidel udržitelnosti projektů (rovněž s ohledem na zásady řádného finančního řízení) a provádění kontrol dodržování těchto pravidel;
• úroveň příjemců: dosažení cíle projektu, zachování výstupů a výsledků projektu v době udržitelnosti, udržení hodnoty monitorovacích indikátorů, dodržování ostatních podmínek v době udržitelnosti a zajištění financování v době udržitelnosti, je-li zdrojem tohoto financování státní rozpočet.
Kontrolní akce byla zaměřena na tři operační programy programového období 2007–2013 spolufinancované ze strukturálních fondů, a to na: Integrovaný operační program (dále také „IOP“), operační program Výzkum a vývoj pro inovace (dále také „OP VaVpI“) a operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále také „OP VK“). V rámci těchto programů NKÚ zkontroloval 56 ukončených projektů, na které bylo vyplaceno cca 9,3 mld. Kč (viz příloha č. 1).
3 Čl. 27 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, resp. čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002. 4 Udržitelnost projektu nelze zaměňovat s udržitelným rozvojem. Požadavky na ochranu životního prostředí patří mezi
tzv. horizontální témata a tato oblast je předmětem hodnocení žádostí o podporu, je-li to pro daný projekt relevantní.
Přehled kontrolovaných operačních programů

Pozn.: Právní předpisy uvedené v tomto kontrolním závěru jsou aplikovány ve znění účinném pro kontrolované
období.
II. Shrnutí a vyhodnocení zjištěných skutečností
Kontrola NKÚ se zaměřila především na udržitelnost výstupů a výsledků ukončených projektů po stanovenou dobu pěti let. Ze tří vybraných operačních programů bylo zkontrolováno 56 projektů v celkovém objemu 9 312 mil. Kč (z toho 7 941 mil. Kč činí příspěvek EU a 1 371 mil. Kč připadá na spolufinancování ze státního rozpočtu ČR).
MMR vytvořilo dostatečné předpoklady pro zajištění udržitelnosti projektů financovaných z Integrovaného operačního programu. NKÚ zjistil dílčí nedostatky v nastavení podmínek udržitelnosti a v provádění kontrol jejich dodržování. V rámci IOP provádí kontrolu projektů v době udržitelnosti příslušné zprostředkující subjekty. Jejich činnost v této oblasti by však měl řídicí orgán důsledněji ověřovat. Jedno ze závažných pochybení příjemce dotace zjištěných kontrolou NKÚ mohlo být odhaleno již dříve, pokud by zprostředkující subjekt provedl kontrolu důsledně.
U jednoho z kontrolovaných projektů financovaných z IOP příjemce podpory nezachoval účel, na který mu byla dotace poskytnuta. Nedostatky v oblasti využití výstupů projektů v době udržitelnosti byly zjištěny i u některých poskytovatelů dotace u projektů, kde vystupovali v roli příjemce podpory.
V případě operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace kontrola NKÚ zjistila vážnější nedostatky jak v nastavení podmínek udržitelnosti, tak v monitoringu a kontrolách projektů po jejich ukončení. MŠMT například nestanovilo žádné povinné monitorovací indikátory, které by po celou dobu udržitelnosti měřily výsledky a přínosy projektů, jejichž cílem bylo vybudovat vědecká výzkumná centra. Ke dni ukončení kontroly NKÚ neprovedlo MŠMT
Fond EU
Řídicí orgán
žádnou kontrolu na místě těchto projektů v době udržitelnosti a selhávalo i ve zdlouhavém schvalování zpráv předkládaných příjemci podpory.
Na vybudování 48 vědeckých výzkumných center bylo z OP VaVpI dosud vynaloženo více než 36 mld. Kč. Na financování jejich provozu v pětileté době udržitelnosti bude podle odhadů řídicího orgánu nutné vyčlenit ze státního rozpočtu dalších 24,4 mld. Kč.
Kontrolou NKÚ ale bylo zjištěno, že řadě nově vzniklých výzkumných center se nedaří získat další zdroj financování (zejm. ze smluvního výzkumu a z mezinárodních grantů) ve výši, v jaké se původně předpokládalo. U čtyř z deseti kontrolovaných projektů financovaných z prioritní osy 2 – Regionální výzkumná centra bylo identifikováno riziko nenaplnění monitorovacího indikátoru „objem smluvního výzkumu“ k 31. 12. 2015. Příjemcům podpory jednak hrozí sankce, jednak tato skutečnost vypovídá o omezené schopnosti nalézt dostatečné zdroje příjmů v aplikační sféře.
MŠMT během programového období přestalo požadovat dodržování podmínky udržitelnosti individuálních projektů národních operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento postup sice nebyl v rozporu s evropským předpisem, avšak u finančně náročných projektů zaměřených na systémové změny hrozí, že nebude dosaženo jejich hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. U starších projektů, kde byla udržitelnost povinná, MŠMT do doby ukončení kontroly NKÚ neprovedlo ani jednu kontrolu udržitelnosti individuálních projektů národních u příjemců podpory.
MŠMT vynaložilo neúčelně finanční prostředky na provádění tří individuálních projektů národních. Financovalo jednak projekty, jejichž udržitelnost byla silně závislá na vnějších faktorech, jednak podpořilo tvorbu výstupů, jejichž další využití je problematické.
NKÚ upozorňuje na nutnost koncepčního přístupu při plánování a provádění projektů systémového charakteru. Pouze při praktickém využití jejich výstupů bude možné vynaložené prostředky považovat za účelné a efektivní. NKÚ současně doporučuje zvážit, zda je vhodné financovat z prostředků EU projekty silně závislé na vnějších vlivech.
U 14 projektů z 56 kontrolovaných (viz příloha č. 1) identifikoval NKÚ podezření na porušení rozpočtové kázně, což ve svém důsledku znamená vznik nesrovnalostí ve smyslu čl. 2 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (viz příloha č. 2).
III. Bližší informace ke zjištěným skutečnostem
1. Integrovaný operační program
1.1 Nastavení podmínek udržitelnosti u IOP
• MMR nastavilo podmínky udržitelnosti projektů financovaných z Integrovaného operačního programu v souladu s evropskými předpisy. Příjemci podpory jsou odpovídajícím způsobem zavázáni k jejich dodržování.
Příjemci podpory musí pět let od ukončení projektu dodržovat podmínky stanovené v právních aktech o poskytnutí dotace a blíže specifikované v závazných příručkách. Tyto povinnosti se týkají především řádného nakládání s majetkem, udržení hodnot monitorovacích indikátorů a zachování činnosti související s podpořenou investicí. Mezi další podmínky stanovené příjemcům pro dobu udržitelnosti patří vedení odděleného účetnictví, předkládání každoročních zpráv o udržitelnosti projektu a oznamování všech závažných změn a skutečností souvisejících s projektem.
Kontrolou byly zjištěny dílčí nedostatky: - Rozhodnutí o poskytnutí dotace nestanovuje příjemcům podpory povinnost předkládat hlášení o udržitelnosti (na rozdíl od ostatních typů monitorovacích zpráv) ani výslovně neuvádí, že oznamovací povinnost platí pro příjemce též v době udržitelnosti. Přestože tyto povinnosti vyplývají ze závazné příručky, jejich absence v právním aktu o poskytnutí dotace může pro příjemce znamenat určitou nejistotu. Zachování oznamovací povinnosti i v době udržitelnosti je přitom základním předpokladem účinného monitorování projektů ze strany poskytovatele. - V rozhodnutích vydávaných Ministerstvem pro místní rozvoj do konce května 2014 v rámci oblasti intervence 5.2 – Zlepšení prostředí v problémových sídlištích nebylo porušení zákazu změny vlastnictví majetku pořízeného z dotace (tedy jedno ze závažných porušení podmínek udržitelnosti) spojeno s odpovídající sankcí. - Prostřednictvím oblasti intervence 3.1 – Služby v oblasti sociální integrace byly financovány projekty zaměřené na vybudování nebo renovaci infrastruktury určené pro sociální podnikání5. Kontrolou na místě bylo zjištěno, že příjemci této podpory využívají zároveň možnost čerpat peněžní prostředky z OP Lidské zdroje a zaměstnanost na mzdy zaměstnanců a získat příspěvky na pracovní místa od Úřadu práce ČR. Zachování činnosti sociálních podniků v době udržitelnosti je v rámci IOP sledováno pouze počtem zaměstnaných osob, tedy monitorovacím indikátorem, jehož dosažená hodnota je ovlivněna jinými veřejnými prostředky.
1.2 Provádění kontroly projektů v době udržitelnosti
• U zprostředkujících subjektů IOP zjistil NKÚ dílčí nedostatky týkající se provádění monitoringu a kontrol projektů v době udržitelnosti. Tuto činnost navíc ztěžuje málo spolehlivý monitorovací systém.
MMR jakožto řídicí orgán IOP delegovalo činnosti související s monitoringem a kontrolou projektů v době udržitelnosti na několik zprostředkujících subjektů, kterými jsou: Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Centrum pro regionální rozvoj ČR.
Kontrola NKÚ zjistila tyto skutečnosti: - Ministerstvo vnitra u jednoho projektu neprovedlo při kontrole hlášení o udržitelnosti projektu důsledný monitoring dodržování stanovených cílů a výsledků projektu, neboť po příjemci nepožadovalo podrobné zdůvodnění a doložení deklarovaných dosažených hodnot monitorovacích indikátorů. - Ministerstvo vnitra na rozdíl od ostatních zprostředkujících subjektů IOP nestanovilo minimální velikost vzorku pro fyzické ex-post kontroly. MV při plánování těchto kontrol vycházelo z nevhodně nastavené analýzy rizik, na základě které byl v letech 2013–2015 označen za rizikový pouze jeden ukončený projekt. I přes uvedené nedostatky zkontrolovalo MV vedle tohoto rizikového projektu i další projekty v době udržitelnosti.
5 Společensky prospěšné podnikatelské aktivity, jejichž cílem je řešit otázky nezaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Prostřednictvím sociálního podnikání je znevýhodněným a sociálně vyloučeným osobám umožněn vstup na trh práce a do podnikatelského prostředí. Větší část zisku je investována zpět do rozvoje sociálního podniku.
- CRR při kontrole na místě neodhalilo u jednoho z projektů závažné pochybení příjemce
podpory, který nedodržel účel projektu. Tuto skutečnost zjistila až kontrola NKÚ.
Monitoring projektů v době udržitelnosti
Sledování termínů pro předkládání povinných zpráv, včetně hlášení o udržitelnosti projektu, není v monitorovacím systému strukturálních fondů zcela spolehlivé. Zprostředkující subjekty proto provádějí vlastní sledování těchto termínů a Ministerstvo zdravotnictví dokonce vyčlenilo pracovníka speciálně na administraci monitorovacích zpráv o udržitelnosti projektů. Garantem uvedeného informačního systému je MMR, které zodpovídá za jeho funkčnost a má jej rozvíjet na základě připomínek uživatelů.
• MMR mělo začít ověřovat plnění úkolů zprostředkujících subjektů IOP, pokud jde o kontrolu projektů v době udržitelnosti, mnohem dříve a důkladněji.
- MMR nezpracovalo předem písemné postupy, podle kterých by příslušní pracovníci mohli
ověřovat, zda zprostředkující subjekty řádně kontrolují projekty v době udržitelnosti.
- Na konci roku 2011 byla v době udržitelnosti téměř polovina z dosud ukončených projektů IOP6. Minimálně od roku 2012 tedy bylo pro řídicí orgán relevantní zaměřit se při kontrolách delegovaných činností i na otázku, zda zprostředkující subjekty odpovídajícím způsobem plánují a provádějí kontroly projektů z hlediska udržitelnosti. MMR však provedlo první takovou kontrolu až v prosinci 2013, a to pouze u Ministerstva vnitra. V roce 2014 pak provedlo obdobnou kontrolu u MZd a MPSV. Ve všech případech se však jednalo o administrativní, zjednodušenou formu kontroly. Rozsáhlejší veřejnosprávní kontrolu, při které by MMR prověřilo i vzorek projektů, naplánoval řídicí orgán u všech zprostředkujících subjektů až na rok 2015. Žádná z těchto kontrol nebyla v době kontroly NKÚ ukončena.
- Naprostá většina (přibližně 95 %) ukončených projektů spadá do oblastí intervence v působnosti CRR. Přesto MMR u CRR zahájilo veřejnosprávní kontrolu delegovaných činností zaměřenou na ověření výkonu kontrol udržitelnosti projektů až v roce 2015.
- MMR při administrativní kontrole zjistilo u MV nedostatky v provádění kontrol projektů v době udržitelnosti, ale žádné odpovídající nápravné opatření k tomuto zjištění zprostředkujícímu subjektu neuložilo.
1.3 Příjemci podpory
NKÚ ověřil na vzorku 34 projektů, zda jsou zachovány a využívány výstupy a výsledky projektů v souladu s poskytnutými dotacemi a zda příjemci dodržují veškeré podmínky v době udržitelnosti.
• Nedodržení účelu projektu v době udržitelnosti
Cílem jednoho z projektů bylo modernizovat stávající sportoviště za účelem zlepšení kvality a úrovně sportovního vyžití v lokalitě sídliště. V rámci dané intervence bylo možné vybudovat či modernizovat nekomerční volně přístupné plochy pro veřejné rekreační a sportovní vyžití. Podpora byla poskytnuta pouze na volnočasové zařízení, které mělo sloužit veřejnosti. NKÚ zjistil, že víceúčelové hřiště zrekonstruované pro službu veřejnosti na veřejném prostranství
6 Uvedený poměr navíc nezohledňuje malé šablonové projekty CzechPoint, při jejichž započtení by podíl projektů v době
udržitelnosti na konci roku 2011 z dosud ukončených projektů IOP činil více než 80 %.
je užíváno zejména partnerem projektu a organizovanými skupinami, zatímco pro veřejnost je přístup omezen. Příjemce podpory nezajistil, aby bylo víceúčelové hřiště vybudované z peněžních prostředků IOP přístupné veřejnosti bez omezení, a nesplnil tedy účel, na který mu byla dotace poskytnuta.
• Nedostatky ve využití výsledků projektu v době udržitelnosti
MMR použilo peněžní prostředky z oblasti intervence 5.1 Národní podpora cestovního ruchu na projekty, jejichž předmětem bylo provedení dvou statistických průzkumů zaměřených jednak na sektor kongresové a incentivní7 turistiky v ČR a jednak na oblast stravovacích zařízení na území ČR. Součástí těchto projektů bylo vytvoření dvou databází, jejichž prostřednictvím měla mít k získaným statistickým datům přístup široká veřejnost. NKÚ má pochybnosti o účelnosti výdajů na tyto projekty, a to z následujících důvodů: – Jedna z uvedených databází nebyla v době kontroly zveřejněna na internetu, a nemohla
tak být veřejností využívána. – MMR nesleduje a nevyhodnocuje, zda jsou získaná statistická data využívána. U jednoho projektu měla tato data sloužit i partnerovi projektu. MMR od něj však nepožadovalo písemné předávání informací o využití výstupů projektu. Učinilo tak až na základě kontroly NKÚ. – MMR si za úhradu nechalo zpracovat článek, který měl propagovat možnosti využití
výstupů jednoho z projektů, ale nikde jej pak nezveřejnilo.
Ministerstvo zdravotnictví získalo z IOP více než 23 mil. Kč na procesní a personální audit dvou fakultních nemocnic s cílem zefektivnit a zkvalitnit jejich chod. Přestože byl tento projekt ukončen již v září 2010, MZd až do doby kontroly NKÚ žádným způsobem nezjišťovalo a nevyhodnocovalo, zda a jakým způsobem obě nemocnice využily výsledky auditu a zda došlo k očekávaným přínosům.
Příspěvkové organizaci Ministerstva životního prostředí se nepodařilo zrealizovat projekt zaměřený na vytvoření soustavy geoportálů8 a datového úložiště podle původních předpokladů. Kvůli nečinnosti svého zřizovatele9 neprovedl příjemce dvě hlavní výběrová řízení na dodávku informačního systému a hardwaru, ale výstup vytvořil vlastními silami v omezeném rozsahu, přičemž použil asi desetinu původně stanovené částky. Výstupy projektu jsou sice využívány, avšak projekt mohl být mnohem přínosnější, pokud by se realizoval v původní podobě.
• Nedodržení dalších povinností v době udržitelnosti
NKÚ při kontrole projektů zjistil porušení dalších závazných podmínek, a to zejména nedodržení oznamovací povinnosti v době udržitelnosti (např. neoznámení změn statutárního zástupce či sídla příjemce, nenahlášení vzniku závazku po lhůtě splatnosti vůči zdravotní pojišťovně či neoznámení podstatných skutečností, které měly vliv na udržitelnost projektu) a dále nezajištění odděleného účtování o projektu.
7 Incentivní turistika zahrnuje motivační cesty a cesty za odměnu nabízené nebo poskytované zaměstnavatelem pro
vlastní zaměstnance, případně i pro klíčové zaměstnance obchodních partnerů. 8 Internetové portály obsahující garantovaná geografická data (satelitní snímky, data z leteckého snímkování apod.). 9 Posouvání termínů vyhlášení výběrových řízení a jejich následné zrušení z důvodu plánovaných organizačních změn v resortu Ministerstva životního prostředí (sloučení příjemce podpory s jinou příspěvkovou organizací). Přestože k těmto změnám nakonec nedošlo, příjemci se již nepodařilo získat souhlas svého zřizovatele s vyhlášením výběrových řízení.
• Nedostatečné řízení rizik projektu v době udržitelnosti
Předmětem jednoho z kontrolovaných projektů byla komplexní revitalizace veřejných prostranství na území sídliště, která zahrnovala chodníkové plochy, komunikace, parkovací stání, osvětlení, dětská hřiště a také sadové úpravy. Od předání díla v září 2011 však sadové úpravy trpěly vandalismem a krádežemi. I v době kontroly NKÚ keřová výsadba částečně chyběla nebo byla poškozená. Příjemce podpory měl důsledněji reagovat na tyto skutečnosti, např. následujícími kroky: – včas podat trestní oznámení (učinil tak až v červnu 2013); – vyčlenit ze svého rozpočtu peněžní prostředky speciálně na doplnění chybějících či poškozených rostlin (mělo by být projednáno při schvalování rozpočtu na rok 2016, tj. až na poslední rok udržitelnosti projektu); – řešit problémy se zachováním části výstupů projektu se zprostředkujícím subjektem
(příjemce uvedené skutečnosti zprostředkujícímu subjektu ani neoznámil).
• Rizikové projekty z pohledu udržitelnosti
V rámci oblasti intervence 3.1 – Služby v oblasti sociální integrace byly z IOP podporovány nové podnikatelské aktivity naplňující principy sociálního podnikání. Kontrolou devíti projektů z této oblasti intervence byly zjištěny následující skutečnosti: – U naprosté většiny kontrolovaných projektů vykazovali příjemci v jednotlivých letech udržitelnosti záporný hospodářský výsledek. Reinvestice zisku do podniku, jak vyžaduje status sociálního podniku, byla tedy ve všech případech nerelevantní (případný zisk byl použit ke krytí ztráty z minulých let). – Aby zajistili chod podniku po dobu udržitelnosti, financují příjemci projekt z vlastních zdrojů, z tržeb z další podnikatelské činnosti a na úhradu mezd čerpají ve značné míře dotace z jiných veřejných zdrojů (OP Lidské zdroje a zaměstnanost, příspěvky Úřadu práce ČR). Existuje proto riziko, že bez další veřejné podpory po skončení doby udržitelnosti příjemci podnikatelskou činnost v sociální oblasti ukončí. – U jednoho podniku byla zjištěna vysoká fluktuace zaměstnanců z cílových skupin a obtíže při hledání nových zaměstnanců. V takovém případě však projekt nemůže zvýšit kvalifikaci těchto osob, a napomoci tak jejich nezávislosti na systému dávek.
2. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
2.1 Nastavení podmínek udržitelnosti u OP VaVpI
• MŠMT nezavázalo dostatečným způsobem příjemce podpory z OP VaVpI k zajištění udržitelnosti vědeckovýzkumných center, neboť nestanovilo žádné povinné monitorovací indikátory pro měření výsledků projektů v době udržitelnosti.
K udržení výstupů a výsledků projektů financovaných z OP VaVpI jsou příjemci zavázáni v právním aktu o poskytnutí dotace, ve kterém MŠMT specifikovalo dobu a pravidla udržitelnosti. Pro příjemce podpory jsou závazné cíle, milníky, očekávané výstupy projektu a především závazné hodnoty monitorovacích indikátorů, které je příjemce povinen zachovat určitou dobu po ukončení projektu.
Příjemci podpory v rámci prioritních os 1 a 2 OP VaVpI (evropská centra excelence a regionální výzkumná centra) jsou povinni udržet po dobu pěti let od vybudování center pouze dva typy indikátorů: - rozšířené, zrekonstruované či vybudované kapacity,
- počet nově vytvořených pracovních míst.
MŠMT nestanovilo žádné povinné monitorovací indikátory, které by po celou dobu udržitelnosti měřily konkrétní výstupy a výsledky vybudovaných center. Tento typ ukazatelů (např. odborné publikace, aplikované výsledky výzkumu, objem smluvního výzkumu, patenty apod.) je pro příjemce v době udržitelnosti závazný pouze do data 31. 12. 2015 (tj. většinou jenom dva roky od vybudování výzkumného centra).
• MŠMT nemá přehled o tom, kolik bylo vytvořeno prokazatelně nových pracovních míst ve vědě a výzkumu.
V rámci projektů z prioritních os 1 a 2 nevznikly v systému výzkumu, vývoje a inovací ČR žádné nové instituce, tj. samostatné právní subjekty, ale byl podpořen rozvoj již existujících institucí. V případě ukazatele zaměřeného na počet nově vytvořených pracovních míst jsou započítáváni i ti zaměstnanci, kteří přešli do výzkumného centra z původní mateřské instituce a kteří se v mnoha případech na stejném výzkumném úkolu podíleli již dříve. MŠMT nesleduje, v jakém rozsahu přinesla vybudovaná výzkumná centra prokazatelně nově vzniklá pracovní místa.
• MŠMT stanovilo povinnou udržitelnost vědeckovýzkumných center na pět let.
V rámci prioritních os 1 a 2 MŠMT ani nezvažovalo stanovení delšího období udržitelnosti než pět let. Jedná se přitom o finančně velmi náročné projekty, u kterých lze navíc pozitivního dopadu dosáhnout až v delším časovém horizontu. Naopak u jedné z výzev z prioritní osy 4, zaměřené na infrastrukturu vysokých škol, řídicí orgán požaduje desetiletou udržitelnost. Podle názoru NKÚ by stanovení delší doby udržitelnosti bylo relevantní i v případě center excelence a regionálních výzkumných center.
2.2 Provádění kontroly projektů v době udržitelnosti
• MŠMT neprovádělo monitoring a kontrolu vědeckovýzkumných center v době udržitelnosti.
Do konce června 2015 byla z prostředků OP VaVpI vybudována tři evropská centra excelence (projekty z prioritní osy 1) a 31 regionálních výzkumných center (projekty z prioritní osy 2). MŠMT do doby ukončení kontroly NKÚ neschválilo u žádného z těchto projektů závěrečnou monitorovací zprávu, přestože přibližně polovina z nich byla ukončena již k 31. 12. 2013. Monitorovací informační systém neumožňuje, aby příjemci podpory předložili první zprávu o udržitelnosti projektu, dokud řídicí orgán neschválí závěrečnou monitorovací zprávu. MŠMT nezajistilo jiný způsob monitoringu uvedených projektů v době udržitelnosti, i když v době kontroly NKÚ uplynulo více než 18 měsíců od jejich ukončení.
U kontrolovaných projektů nebylo výjimkou, že MŠMT zaslalo příjemci první výzvu k doplnění závěrečné monitorovací zprávy až rok a čtvrt po jejím předložení. Komunikace mezi řídicím orgánem a příjemcem podpory následně spočívala především v upřesňování vykazování monitorovacího indikátoru „smluvní výzkum“.
MŠMT v rozporu s předpisy EU10 nevypracovalo odpovídající analýzu rizik pro výběr vzorku projektů pro kontrolu udržitelnosti a ani pro tyto kontroly nevypracovalo žádné konkrétní
10 Čl. 13 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského
postupy. Důsledkem bylo, že MŠMT až do dne ukončení kontroly NKÚ neprovedlo žádnou kontrolu na místě u projektů financovaných z OP VaVpI v době udržitelnosti.
2.3 Finanční udržitelnost projektů z prioritních os 1 a 2
• NKÚ prověřil zajištění finanční udržitelnosti projektů podpořených z prioritních os 1 a 2 OP VaVpI zaměřených na rozvoj institucí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
I když se od počátku předpokládalo významné zapojení státního rozpočtu do financování udržitelnosti podpořených projektů, konkrétní finanční odhad nároků nebyl v programovém dokumentu uveden.
V době schvalování projektů příjemci předpokládali, že převažujícím zdrojem prostředků (přibližně 60 %) v době udržitelnosti bude státní rozpočet.
Ke dni ukončení kontroly NKÚ představovaly celkové veřejné peněžní prostředky vynaložené na vybudování osmi center excelence částku 17,3 mld. Kč a prostředky vynaložené na vybudování 40 regionálních výzkumných center částku 18,9 mld. Kč. Podpora ze státního rozpočtu na pětiletou udržitelnost těchto center byla v odhadech z roku 2014 vyčíslena na cca 24,4 mld. Kč (cca 66 %). Zbývající nároky (cca 34 %) by měly pokrýt jiné zdroje financování (viz tabulka č. 1).
Tabulka č. 1 – Plánovaná struktura příjmů projektů z prioritních os 1 a 2 v letech 2013–2020 (v mil. Kč) Celkové předpokládané příjmy

Za účelem financování provozu a rozvoje vědeckých výzkumných center vybudovaných v letech 2007 až 2015 z peněžních prostředků OP VaVpI vyhlásilo MŠMT národní programy
sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.
udržitelnosti I a II (dále také „NPU I“ a „NPU II“). Oba programy byly schváleny vládou 19. 6. 2012.
Zatímco NPU I má za cíl podporovat menší projekty a dotace z tohoto programu jsou poskytovány od roku 2013, NPU II je zaměřen na tzv. velké projekty (individuálně schvalované Evropskou komisí) a financování z tohoto programu by mělo začít od roku 2016 (tj. v době, kdy budou první velké projekty ve fázi udržitelnosti). Celkové plánované výdaje NPU I a NPU II činí více než 15 mld. Kč. Čerpání podpory v rámci těchto programů je možné do konce roku 2020, kdy skončí doba udržitelnosti všech center vybudovaných z prostředků OP VaVpI. Přehled naplánovaných výdajů z obou programů v jednotlivých letech a zároveň nasmlouvaných prostředků NPU I uvádí tabulka č. 2. Nevyužité prostředky jsou k dispozici v následujících letech v rámci daného programu.

Jak je uvedeno v tabulce č. 3, pro financování NPU II je v návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a ve výhledu na roky 2017 a 2018 vyčleněna přibližně poloviční částka, než jaká je na toto období naplánována. Jedním z důvodů může být skutečnost, že MŠMT přistoupilo k odsunutí dobudování dvou evropských center excelence do programového období 2014–2020. Původní plánované výdaje NPU II tak již neodpovídají skutečnosti, neboť obě uvedená centra budou moci z uvedeného programu čerpat peněžní prostředky až po svém dokončení.

Z materiálů zpracovaných k problematice financování vědeckovýzkumných center v době udržitelnosti, které měl NKÚ během kontroly k dispozici, vyplývá, že MŠMT se nedaří dostatečně podrobně a objektivně kvantifikovat přínos výzkumných center vybudovaných v rámci OP VaVpI ani konkretizovat reálné a podložené rozpočtové požadavky na roky 2016 až 2018. Materiály MŠMT v této oblasti jsou velmi obecné a v řadě případů si odporují.
Je nezbytné, aby požadavky MŠMT na zajištění udržitelnosti center byly provázeny mnohem důslednější analýzou zdrojů krytí včetně nutné revize programů NPU I a NPU II (např. vzhledem k popsanému fázování projektů do dvou programových období, vzhledem k výsledkům evaluací apod.).
2.4 Příjemci podpory
NKÚ zjistil, že jeden z příjemců podpory porušil podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace, neboť až do doby kontroly NKÚ nepojistil movitý majetek pořízený z dotace na hodnotu jeho pořizovací ceny.
• Vědeckým výzkumným centrům vybudovaným z prostředků OP VaVpI se v době udržitelnosti ne vždy daří získat na svůj provoz neveřejné finanční prostředky.
U čtyř z deseti kontrolovaných projektů financovaných z prioritní osy 2 – Regionální výzkumná centra bylo kontrolou identifikováno riziko nenaplnění monitorovacího indikátoru „objem smluvního výzkumu“ k datu 31. 12. 2015. Příslušným příjemcům jednak hrozí sankce, ale zároveň tato skutečnost vypovídá o omezené schopnosti nalézt zdroj příjmů v aplikační sféře.
U čtyř z deseti kontrolovaných projektů financovaných z prioritní osy 2 – Regionální výzkumná centra bylo kontrolou identifikováno riziko, že nebude naplněn indikátor „počet úspěšných absolventů doktorských či magisterských studijních programů“. Příjemci tuto skutečnost zdůvodňovali klesajícím zájmem studentů o doktorské či magisterské studium v daných oborech a vyšším poměrem neúspěšných studentů.
U jednoho ze dvou kontrolovaných projektů prioritní osy 1 – Evropská centra excelence byl zjištěn problém v oblasti získávání finančních zdrojů, konkrétně ze smluvního výzkumu a zdrojů ze zahraničí. Jedná se zároveň o monitorovací indikátory, u kterých tak existuje riziko nenaplnění cílových hodnot k datu 31. 12. 2015.
Kontrolou NKÚ bylo naopak zjištěno, že příjemci dotace nemají problém s indikátorem „odborné publikace“, který většinou výrazně překračují.
Vzhledem k popsaným obtížím ve schopnosti řady vědeckovýzkumných center vybudovaných z prostředků OP VaVpI získat další prostředky (zejm. ze smluvního výzkumu a z mezinárodních grantů) lze předpokládat, že i po skončení doby udržitelnosti bude nutné zachovat značný podíl veřejného financování této infrastruktury.
3. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
3.1 Nastavení podmínek udržitelnosti u OP VK
Na základě změny právní úpravy z roku 201011 není udržitelnost pro projekty financované z ESF až na výjimky povinná, tedy ani pro projekty OP VK. Kontrole NKÚ byly podrobeny projekty z doby před změnou právní úpravy a současně NKÚ vyhodnotil i přístup MŠMT k udržitelnosti v navazujícím období, a to s ohledem na zásadu řádného finančního řízení, která požaduje, aby byly prostředky rozpočtu EU použity v souladu se zásadami účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti.
NKÚ provedl kontrolu udržitelnosti v OP VK primárně na individuálních projektech národních12 (dále jen „národní projekty“), neboť jde většinou o finančně náročné projekty
11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010. 12 Individuální projekty národní pokrývají oblast celé České republiky a jsou předkládány z centrální úrovně. Jsou zaměřeny především na realizaci nebo doplnění národní politiky a programu (viz http://www.op-vk.cz/cs/siroka- verejnost/projekty/individualni-projekty-narodni-ipn/, verze ke dni 22. 6. 2015). MŠMT schválilo v OP VK národní projekty za 6 983 028 655 Kč. Rozpočty projektů příjemci často nedočerpali.
systémového charakteru. Těžiště většiny národních projektů spočívá ve vytváření a ověřování systémů nebo metodik.13
Nutnou podmínkou zajištění účelnosti a efektivnosti takových projektů je, aby jejich výstupy byly použity v praxi (aplikace metodik, využívání systémů). Bez praktické aplikace totiž většina aktivit postrádá smysl nebo je jejich přínos omezen v rozsahu pilotních ověření a hrozí, že prostředky budou vynaloženy neúčelně. Z výše uvedených důvodů je požadavek na udržitelnost legitimním prostředkem pro dosažení účelnosti a efektivnosti vynaložených prostředků. Řídicí orgán OP VK však od roku 2011 udržitelnost národních projektů již nepožaduje a nemá v takových případech k dispozici účinný nástroj k zajištění účelnosti a efektivnosti vynaložených finančních prostředků z rozpočtu EU a státního rozpočtu.
Udržitelnost národních projektů
V důsledku chybějící podmínky udržitelnosti existuje riziko, že MŠMT v pozici řídicího orgánu OP VK nebude moci u projektů ve schváleném objemu přesahujícím 3,5 mld. Kč14 zajistit požadavek na řádné finanční řízení, tj. účelnost, hospodárnost a efektivnost. Případné finanční opravy přitom půjdou vzhledem k okruhu příjemců podpory plně k tíži státního rozpočtu.
3.2 Provádění kontrol projektů v době udržitelnosti
U projektů, kde řídicí orgán OP VK stanovil podmínku udržitelnosti, provádí její kontrolu pomocí monitorovacích zpráv o udržitelnosti předkládaných jedenkrát ročně. U vzorku projektů probíhá i kontrola na místě.
• MŠMT nepostupovalo při plánování kontrol udržitelnosti v souladu s právem EU a ČR.
NKÚ zjistil, že MŠMT nepostupovalo v souladu s právními předpisy EU a ČR15, protože neplánovalo kontroly na místě na základě analýzy rizik a nevytvořilo písemné postupy pro takové plánování. Do doby ukončení kontroly NKÚ neprovedlo MŠMT ani jednu kontrolu národních projektů v době udržitelnosti, přestože v daném období ji bylo možné provést u 19 z nich.
3.3 Financování udržitelnosti systémových aktivit OP VK
• MŠMT systematicky nesledovalo finanční nároky národních projektů na udržitelnost.
NKÚ kontroloval, jakým způsobem MŠMT přistupovalo během provádění OP VK k otázce financování udržitelnosti národních projektů. - Nebylo možné ověřit, zda MŠMT už při přípravě OP VK posuzovalo problematiku financování udržitelnosti projektů, protože MŠMT nedohledalo žádné relevantní podklady svědčící o takovém posouzení. - Kontrola NKÚ zjistila, že žadatelé měli povinnost uvést v projektových žádostech informace o zajištění finanční udržitelnosti. Na kontrolovaném vzorku však bylo zjištěno,
13 Zpravidla se jedná o následující aktivity: a) analýzy, výzkumy a šetření, b) tvorbu metodik / navrhování systémů, c) jejich
pilotní ověření. 14 Souhrnná výše schváleného financování dotčených národních projektů činí 3 547 242 087 Kč. 15 Čl. 13 odst. 3 a 4 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Rovněž § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
14
že žadatelé tuto povinnost v některých případech nesplnili a řídicí orgán tento nedostatek toleroval. - MŠMT v průběhu realizace projektů a po jejich ukončení systematicky nesledovalo nároky na jejich finanční udržitelnost. Relevantní analýzy vypracovalo MŠMT pouze pro 24 z 37 (tj. pro cca 65 %) projektů v letech 2012 a 2013. V následujícím období již MŠMT analýzy nevypracovalo, přestože u dříve posouzených projektů vyčíslilo náklady v souvislosti s plněním podmínky udržitelnosti vyplývající přímo z projektů na více než 400 mil. Kč a náklady na související činnost16 na více než 3,8 mld. Kč.
Opatření MŠMT k udržitelnosti národních projektů
Na rizika související s upuštěním od požadavku na udržitelnost a s financováním udržitelnosti národních projektů upozornil také řídicí orgán OP VK v materiálu pro poradu vedení MŠMT předloženém v srpnu 2015. Materiál hodnotí riziko finanční udržitelnosti jako nejzávažnější s tím, že může vést až k sankcím, jejichž dopad by mohl být vyšší než samotné nároky na udržitelnost.
Vedení MŠMT přijalo usnesení, na jehož základě měli do konce září 2015 příslušní vedoucí zaměstnanci (zastupující MŠMT v roli příjemce podpory) informovat o zajištění národních projektů v jejich gesci. Jedním z doporučených opatření je požadavek věnovat pozornost i projektům, které nemají udržitelnost stanovenou ve výzvě, neboť by mohla být napadena hospodárnost finančních prostředků určených na jejich realizaci.
3.4 Kontrola na vzorku projektů
Na vzorku pěti národních projektů (viz příloha č. 1) NKÚ ověřil využití jejich výstupů v době udržitelnosti a prověřil také úkony, které byly prováděny v době před a v průběhu realizace projektů, které mají vliv na udržitelnost. Příjemcem podpory bylo u všech kontrolovaných projektů přímo MŠMT. Nedostatky byly zjištěny u tří dále uvedených projektů.
Národní projekt Centra podpory inkluzivního vzdělávání (dále jen „projekt CPIV“)
Projekt CPIV, na který MŠMT vynaložilo více než 133 mil. Kč, se zaměřil na ověření a nastavení podmínek inkluzivního vzdělávání17 na základních školách. Jeho výstupem byly metodické materiály, zejména Metodika školního podpůrného programu18 (dále jen „Špp“), analytické materiály (např. zprávy o stavu inkluzivního vzdělávání) a podpora vzdělávacích aktivit (kurz Školní podpůrný program a jeho tvorba). Po celé ČR vzniklo devět center, která poskytovala školám metodickou podporu v oblasti podpory inkluzivního vzdělávání. Udržitelnost projektu CPIV měla být zajištěna vzniklými metodikami a podpořena akreditovaným vzdělávacím kurzem.
• Výstupem projektu CPIV byly také metodické materiály. MŠMT nemá informace, jestli školy metodiky používají. O vytvořený vzdělávací kurz neměl nikdo zájem.
- NKÚ zjistil, že zřízená centra po ukončení realizace projektu bez náhrady zanikla, takže
udržitelnost nemohla být podpořena aktivitami na regionální úrovni. - Projekt CPIV pomohl se vznikem Špp na cca 9 % základních škol. MŠMT nijak nesleduje, kolik dalších škol si vytvořilo Špp podle zpracované metodiky. Na webových stránkách
16 Náklady nevyplývající přímo z projektu, ale vyvolané projektem a jeho výstupy. 17 Inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání je založeno na přesvědčení, že všichni žáci mají právo být vzděláváni ve
skupinách se svými vrstevníky a mohou mít anebo mají prospěch ze vzdělávání ve školách v místě bydliště. 18 Školní podpůrný program nastavuje podmínky pro vzdělávání žáků s různou potřebou podpůrných a vyrovnávacích
opatření ve školách hlavního vzdělávacího proudu.
projektu si mohli zájemci stáhnout výstupy projektu, MŠMT však nemá informaci o tom, kolikrát se tak stalo19. Webové stránky také obsahovaly neaktuální kontaktní informace. - Vzdělávací kurz tvorby Špp akreditovaný v červnu 2013 byl vyhlášen do doby kontroly NKÚ pouze dvakrát. Ani v jednom z termínů se však neuskutečnil z důvodu nedostatku zájemců.
MŠMT nevyvinulo žádnou aktivitu týkající se sledování dalšího zavádění Špp, ani nepodpořilo využití výstupů projektu CPIV pokračováním existence regionálních center. Ani Akční plán inkluzivního vzdělávání na období 2016–2018 neuvádí, jaká má být budoucí role Špp. MŠMT přitom samo uvedlo, že překážky širšího rozšíření Špp spočívají také ve splnění dalších podmínek (např. zajištění vzdělaných pedagogů). Obdobné konstatování se objevuje i ve studii na téma rovného přístupu ke vzdělávání20, která uvádí, že sice reálně existuje metodika, avšak deficit spočívá v jejím rozšíření a finanční podpoře školám.
MŠMT vynaložilo finanční prostředky neúčelně a porušilo podmínku udržitelnosti stanovenou pro projekt CPIV, požadující zachování výstupů projektu po dobu 5 let od jeho ukončení.
Národní projekt Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů (dále jen „projekt Audit VaVaI“)
Cílem projektu Audit VaVaI bylo provést vnější a nezávislé hodnocení systému výzkumu, vývoje a inovací nastaveného reformou z roku 2008. Výstupy projektu, na který MŠMT vynaložilo přes 61 mil. Kč, měly být využity k úpravě tohoto systému, aktualizacím koncepčních materiálů a návrhům nutných legislativních změn.
• Výstupy projektu neobsahovaly návrhy legislativních změn, přestože s nimi projekt počítal. Místo změn strategických materiálů vzešly z projektu jen nezávazné návrhy.
- NKÚ zjistil, že projekt Audit VaVaI nebyl plně v souladu s výzvou k předkládání projektů. Výzva požadovala, aby projekty řešily jak návrh systémových změn, tak i jejich implementaci21. Projekt Audit VaVaI jako výstupy uvedl návrhy legislativních změn a transpozici závěrů auditu do strategických dokumentů, tedy výstupy, které nejsou zavedením změn do praxe. - Kontrolou závěrečných výstupů projektu bylo zjištěno, že neobsahují žádné návrhy legislativních změn. Bez dalšího vysvětlení bylo pouze konstatováno, že návrhy byly integrovány do strategických dokumentů. NKÚ zjistil dalším prověřováním, že dokument Aktualizace národní politiky výzkumu, vývoje a inovací22 sice obsahuje návrhy legislativních změn, avšak tyto návrhy jsou velmi obecné a nelze je nijak spojit s výstupy projektu Audit VaVaI. - Výstupem projektu nebyla ani deklarovaná transpozice závěrů auditu do strategických dokumentů, ale pouze návrhy na jejich změny. MŠMT návrhy zařadilo do monitorovacího
19 MŠMT v červenci 2014 zprovoznilo veřejně přístupnou databázi (https://databaze.op-vk.cz/), kam jsou umisťovány výstupy ze všech projektů OP VK. Databáze sleduje počty stažení jednotlivých materiálů, avšak do 1. 7. 2015 v ní výstupy projektu CPIV nebyly zpřístupněny. Podle MŠMT je cílem zpřístupnit všechny materiály do konce roku 2015. 20 Rovný přístup ke vzdělávání v České republice: situace a doporučení, Česká školní inspekce 2014; výstup projektu
Kompetence III v rámci OP VK, str. 36 a 44. 21 Projekty měly podpořit třeba systém financování terciárního vzdělávání, řízení institucí terciárního vzdělávání nebo
komplexní systém hodnocení kvality terciárního vzdělávání a vědy a výzkumu. 22 Aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem do roku 2020,
materiál schválený usnesením vlády České republiky ze dne 24. dubna 2013 č. 294.

indikátoru „počet nově vytvořených/inovovaných produktů s celostátním dopadem“, přestože z jeho definice vyplývá, že do něj mají být zařazeny vytvořené koncepční dokumenty, nikoliv pouhé podněty k jejich úpravě, které nebyly dosud přijaty.
MŠMT vynaložilo finanční prostředky neúčelně, neboť schválilo projekt Audit VaVaI, přestože byl v rozporu s výzvou. Porušilo také povinnost plnit úkoly nejhospodárnějším způsobem, protože vynaložilo veřejné prostředky na výstupy, které nevedly ke splnění stanovených cílů. I přes výše uvedené nedostatky schválilo MŠMT jakožto řídicí orgán závěrečné výstupy projektu.
Národní projekt Reforma terciárního vzdělávání (dále jen „projekt RTV“)
Hlavním cílem projektu RTV měl být návrh optimálního systému řízení a financování terciárního vzdělávání23. Do doby ukončení kontroly NKÚ vynaložilo MŠMT na projekt RTV více než 48 mil. Kč24. Klíčové aktivity projektu zahrnovaly přípravu dvou návrhů paragrafových znění zákonů – zákona o terciárním vzdělávání (výstup byl během realizace projektu změněn na novelu zákona o vysokých školách) a zákona o finanční pomoci studentům. Kromě toho měl vzniknout návrh na zřízení centra správy financování terciárního vzdělávání.
• Projekt RTV nebyl v souladu s výzvou k předkládání projektů.
- NKÚ zjistil, že MŠMT projekt RTV schválilo, ačkoliv nebyl plně v souladu s výzvou k předkládání projektů. Výzva požadovala, aby projekty řešily jak návrh systémových změn, tak i jejich implementaci.25 Výstupem projektu RTV však byly pouze návrhy legislativních úprav. - MŠMT vykázalo naplnění monitorovacího indikátoru26 „počet nově vytvořených/inovovaných produktů“ prostřednictvím věcných záměrů a legislativních návrhů. Z definice tohoto indikátoru však vyplývá, že do něj mají být zařazeny již přijaté právní předpisy a jiné dokumenty, které mají přímý dopad, a nikoliv pouze návrhy.
• Do data ukončení kontroly NKÚ nebyl do praxe zaveden jediný hlavní výstup projektu RTV.
K datu ukončení kontroly NKÚ nebyl v projektu RTV schválen jediný hlavní výstup. Nebyla schválena novela zákona o vysokých školách ani návrh zákona o finanční pomoci studentům, s jehož přijetím se s ohledem na opuštění myšlenky na zavedení školného v současnosti nepočítá. Výsledkem přípravy návrhu na zřízení centra správy financování terciárního vzdělávání bylo zjištění, že centrum představuje velkou finanční zátěž pro státní rozpočet a že existují výhodnější varianty se zapojením soukromého sektoru.
Řídicí orgán OP VK ani po více než dvou letech27 od ukončení projektu neschválil závěrečnou monitorovací zprávu, neboť neměl dostatek informací k naplnění jeho cílů a účelu.
23 V době vzniku projektu RTV plánovala vláda zavedení školného na vysokých školách. 24 Projekt RTV nebyl v době kontroly NKÚ finančně vypořádán. Uvedená částka nezahrnuje poslední žádost o platbu ve
výši 924 815 Kč. 25 Projekty měly podpořit například systém financování terciárního vzdělávání, řízení institucí terciárního vzdělávání nebo
komplexní systém hodnocení kvality terciárního vzdělávání a VaVpI. 26 Národní číselník indikátorů. 27 Projekt skončil k 25. 1. 2013. NKÚ zjistil, že ke dni 3. 7. 2015 nebyla závěrečná monitorovací zpráva projektu schválena.

• MŠMT financovalo z projektu činnosti, které mají zajišťovat jeho zaměstnanci.
Jak již bylo uvedeno, MŠMT financovalo z projektu RTV přípravu návrhů právních předpisů, a to jak část analytickou, tak i vypracování jejich paragrafových znění. Příprava legislativy v oblasti terciárního vzdělávání přitom patří mezi zákonné povinnosti MŠMT jakožto ústředního orgánu státní správy a v jeho organizační struktuře jsou vytvořeny specializované útvary pověřené zpracováním této legislativy. Právní předpis EU požaduje, aby podpora ze strukturálních fondů nenahrazovala veřejné výdaje členského státu.28 MŠMT možné porušení tohoto pravidla řešilo již během realizace projektu RTV a upozornil na něj i audit pověřeného auditního subjektu. V roce 2013 dospělo MŠMT k závěru, že k porušení právního předpisu EU nedošlo. Ministerstvo totiž konstatovalo, že projekt hradí zapojení odborné veřejnosti a expertů, tedy činnosti, které nemohly specializované útvary zajistit. NKÚ však zjistil, že z rozpočtu projektu byly hrazeny i činnosti, které měli vykonat zaměstnanci MŠMT v rámci své běžné činnosti29.
MŠMT vynaložilo finanční prostředky neúčelně, neboť schválilo projekt RTV, přestože byl v rozporu s výzvou, a porušilo stanovenou podmínku udržitelnosti. Porušilo také povinnost plnit úkoly nejhospodárnějším způsobem (danou zákonem č. 218/2000 Sb.), protože vynaložilo veřejné prostředky na výstupy, které nevedly ke splnění stanovených cílů.
Seznam zkratek
CRR Centrum pro regionální rozvoj ČR EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj ESF Evropský sociální fond IOP Integrovaný operační program MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra MZd Ministerstvo zdravotnictví národní projekty individuální projekty národní NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad NPU národní program udržitelnosti OP operační program OP VaVpI operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VK operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost projekt Audit VaVaI projekt Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR
a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů projekt CPIV projekt Centra podpory inkluzivního vzdělávání projekt RTV projekt Reforma terciárního vzdělávání SR státní rozpočet Špp školní podpůrný program
28 Jedná se o tzv. princip adicionality (doplňkovosti) podle čl. 15 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, kde je stanoveno:
„Příspěvky ze strukturálních fondů nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu.“ 29 Např. měli zajišťovat přípravu paragrafového znění návrhů právních předpisů.

Příloha č. 1
Přehled kontrolovaných projektů




Příloha č. 2 Přehled zjištěných nedostatků s možným finančním dopadem
Operační program

Žádné komentáře:

Okomentovat