11.12.16

FAQ ke společnému vzdělávání: Podpůrná opatření


1. Co jsou to podpůrná opatření a jak probíhá posouzení vzdělávacích potřeb respektive podpůrných opatření ke vzdělávání žáka?

Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem, kdy jeho vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání. Cílem úprav je především vyrovnávat podmínky ke vzdělávání žáka, které mohou být ovlivněny mírnými problémy nebo závažnými obtížemi, které jsou způsobeny nepřipraveností žáka na školu, odlišnými životními podmínkami a odlišným kulturním prostředím ze kterého žák vstupuje do vzdělávání. Současně početnou skupinu budou představovat žáci s nepříznivým aktuálním zdravotním stavem, který může ovlivňovat vzdělávání žáků nebo je příčinou zdravotní znevýhodnění (postižení) žáka.

Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně. Podpůrná opatření různých stupňů lze kombinovat.

  • I. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola.
  • II. -V. stupeň navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení.

Pro pedagoga je přirozené, že vzdělává heterogenní třídu, kde se žáci liší mírou nadání i případné potřeby úprav průběhu výuky.

Podpůrná opatření specifikují vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou uplatnit ve výuce pedagogové s cílem podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů -jedná se především o úpravy metod výuky, didaktické postupy a úpravy v kritériích hodnocení žáka, případně o změny ve strategiích učení žáka. Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují pedagogické postupy, pak škola volí 1. stupeň podpůrného opatření. Může postačovat zvýšená individualizace v postupech se žákem, a nebo je třeba, aby se na úpravách vzdělávání žáka domluvilo více pedagogů, pak je vhodné vytvářet Plán pedagogické podpory. Plán stručně popisuje, kde má žák problémy, co se v postupech práce změní a jak se to promítne do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení. Popis má být stručný, je záznamem pro pedagoga/y jak s žákem pracuje/jí, s jakým úspěchem. Pokud zvolené úpravy v práci s žákem nepovedou ani po 3 měsících k očekávané změně, obtíže žáka budou pokračovat nebo se budou ještě zhoršovat, pak vysílá škola zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka do školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC).

Školské poradenské zařízení žáka objedná k posouzení jeho vzdělávacích potřeb, objednací lhůta by měla respektovat i důvody pro které žák do školského poradenského zařízení přichází.

Na základě vyhodnocení všech podkladů se kterými žák do PPP nebo SPC přichází (Plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení atd.), dojde k vyšetření žáka za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.

Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí školské poradenské zařízení vydává škole Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahuje závěry z vyšetření žáka a doporučovaná podpůrná opatření.

K těm patří podpůrná opatření, která se vztahují k:

  • úpravě metod a forem vzdělávání žáka
  • k podpoře školním poradenským pracovištěm
  • úpravě obsahu vzdělávání a případně k úpravě výstupů ze vzdělávání u žáků, kde je tato úprava možná a nezbytná
  • organizaci vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině…..)
  • IVP
  • Personální podpora pro práci pedagoga- asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog/školní speciální pedagog,
  • Podpora pro žáka - tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby
  • Metodická podpora v intenzivní podobě ze strany ŠPZ po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky ŠPZ
  • Podpora pedagogické práce a současně posílení vzdělávání žáků zahrnuje intervence, které směřují často k reedukaci prostřednictvím předmětu speciálně pedagogické péče nebo intervence pedagogické, které zahrnují posílení výuky v předmětech, kde je třeba podpořit výuku žáka nebo přípravu na ní, včetně domácí přípravy.

Pokud to vzdělávání žáka vyžaduje, je možné jeho vzdělávání prodloužit až o 1, respektive 2 roky (v případě středních škol). Dále je možné jeden ročník rozložit na 2 roky.

Pokud žák měl v průběhu vzdělávání podpůrná opatření, která jsou takového druhu, že se bez nich neobejde ani při přijímacím řízení, pak mu bude upraven průběh této zkoušky.

Obdobně i u ukončování vzdělávání na střední škole zakončené závěrečnou zkouškou, výučním listem a praktickou zkouškou nebo maturitní zkouškou, podobně jako absolutoriem v konzervatoři nebo na vyšší odborné škole.

Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostor, kde se žák vzdělává.

Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, která představuje objem finančních prostředků, které se na opatření poskytuje.

2. Kde najdeme konkrétní podpůrná opatření pro jednotlivé typy zdravotních handicapů?

V přehledu, konkrétní doporučení pak vydává SPC nebo PPP. Nelze taxativně vše vymezit, je třeba respektovat specifika žáků.

3. Je nutné, abych jako rodič musel na podpůrná opatření přispět?

Podpůrná opatření jsou poskytována jako nároková, z čehož plyne, že rodiče se na jejich financování nemusejí podílet. Nicméně, je zřejmé, že v řadě případů může jedno podpůrné opatření využívat více žáků současně. Například úpravu metod, organizaci vzdělávání, předmět speciálně pedagogické péče atd., stejně jako asistenta pedagoga je může sdílet i více žáků. Pomůcky lze zakoupit, ale možná je i výpůjčka, pokud škola pomůcky již vlastní. ŠPZ musí postupovat v navrhování vždy velmi hospodárně, s respektem k nejlepšímu zájmu žáka a jeho vzdělávání.

4. Musím jako rodič souhlasit s podpůrnými opatřeními navrhovanými školským poradenským zařízením? Mám možnost jiné volby?

Pokud nesouhlasíte, i když Vám školské poradenské zařízení podalo vysvětlení návrhu jak dítě dále vzdělávat, můžete požádat revizní orgán o přešetření postupu školského poradenského zařízení.
Zpráva i doporučení obsahující navrhovaná podpůrná opatření tedy podléhají možnosti revize. Oba tyto dokumenty budou obsahovat i poučení o možnosti revize závěrů v nich obsažených. Žadatelem o revizi může být nejen žák či zákonný zástupce, ale také škola, případně o revizi doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami může požádat i orgán veřejné moci a ČŠI. Revizní instancí je revizní pracoviště pověřené MŠMT, které prověřuje postup školského poradenského zařízení. Revizní vyšetření bude realizováno do 60 dnů od podání žádosti. Do doby vydání závěrů revize bude platit původní doporučení vydané příslušným školským poradenským zařízením.

5. Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kdo bude mít za úkol sestavit PLPP. Zda třídní učitel nebo výchovný poradce.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP stanovuje škola nově v části školního vzdělávacího programu Charakteristika ŠVP. Podle svých podmínek si škola stanoví, kdo je osobou sestavující PLPP. Zda např. třídní učitel, výchovný poradce, vyučující předmětu.

6. Mají děti s potřebou nejvíce PO (těžce postižené) nárok na školního psychologa? V PO V. stupně není vůbec zmíněn!?

Podmínky přidělení těchto odborníků se nevztahují ke stupňům podpory, ale ke skladbě žáků s podpůrnými opatřeními a k podmínkám školy.

7. Ráda bych pro některé neslyšící žáky doporučila tlumočníka. Kde toho tlumočníka mám ale vzít?

§ 7 vyhlášky č.27/2016 je věnován vzdělávání za využití tlumočníka českého znakového jazyka. Tlumočník českého znakového jazyka bude od 1. 9. 2016 podpůrným opatřením ve vzdělávání žáka (§ 16 odst. 2 školského zákona). Dle § 16 odst. 7 školského zákona, využívá-li škola nebo školské zařízení tlumočníka českého znakového jazyka, zajistí, aby jeho činnost vykonávala osoba, která prokáže vzdělání nebo praxi a vzdělání, jimiž získala znalost českého znakového jazyka na úrovni rodilého mluvčího a tlumočnické dovednosti na úrovni umožňující plnohodnotné vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta. Shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta je nezbytné, aby k uplatnění jeho práva na vzdělávání byl při výuce přítomen tlumočník českého znakového jazyka, napíše tento požadavek do Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole. Ředitel školy má 4 měsíce na to, aby zajistil toto podpůrné opatření, v tomto případě tlumočníka českého znakového jazyka. Spojte se s Asociací pro neslyšící ASNEP.

8. Co když škola doporučenou kompenzační pomůcku mít nebude?

Při poskytování podpůrných opatření by škola, školské poradenské zařízení i zákonný zástupce měli spolupracovat, a to ještě ve fázi před vydáním samotného doporučení. Školské poradenské zařízení by mělo mít dostatek informací o kompenzačních pomůckách, které má škola aktuálně k dispozici a které by bylo možné využít. Vždy ale bude nezbytné, aby případná jiná kompenzační pomůcka sloužila k naplnění vzdělávacích potřeb žáka. Kompenzační pomůcky žáci mohou získat i od jiných resortů (MPSV, MZ). Pokud bude žák potřebovat kompenzační pomůcku, kterou bude potřebovat například ve školském zařízení, které nebude součástí školy a pomůcka bude nepřenosná, obdrží ji duplicitně.
Obdobně se bude postupovat i v případech speciálních učebnic a pomůcek- možná je tedy výpůjčka školou nebo školským poradenským zařízením, případně nákup.

9. Musí se škola při poskytování PO řídit doporučením ŠPZ? Kdo ji bude kontrolovat?

Podpůrná opatření škola poskytuje bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka s jejich poskytováním.

Není-li ze závažných důvodů možné zabezpečit bezodkladné poskytování doporučeného PO, poskytuje škola po projednání se školským poradenským zařízením po dobu nezbytně nutnou k zajištění doporučeného podpůrného opatření jiné podpůrné opatření stejného stupně, které v nejvyšší možné míře zajistí naplnění vzdělávacích možností žáka vzhledem k jeho speciálním vzdělávacím potřebám.

Kontrolou dodržování povinností školou je pověřena Česká školní inspekce.

Hodnocení žáka- školské zařízení doporučuje přesně, jak je třeba zohlednit specifika žákových obtíží v jeho hodnocení a sebehodnocení, jak pracovat s kritérii, s motivací a s postoji žáků ke vzdělávání

10. Pokud ŠPZ shledá jako vhodné zařazení žáka do školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona a zákonný zástupce bude souhlasit, může ještě ŠPZ žákovi přiznat další podpůrná opatření? Jedná se například o vzdělávání podle IVP.

Pokud bude žák vzděláván podle §16 odst. 9, budou mu náležet i ta podpůrná opatření, která by tento druh školy nepřinášel, tedy asistent pedagoga, pomůcky, případně IVP.

11. Rozumím tomu správně, že děti s tzv. hraničním intelektem (s vědomím neoficiální terminologie) budou mít nárok povětšinou na podpůrná opatření v rámci 2. stupně. Pokud budeme žádat asistenta pedagoga, budou využívat 3. stupně podpory??? (tzn. do zprávy se uvede 3. stupeň?).

Vyhláška a přehled podpůrných opatření počítá se všemi žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, kam patří i žáci s „hraničním intelektem“. Tito žáci mají nárok na IVP a na řadu dalších podpůrných opatření včetně předmětu speciálně pedagogické péče, pedagogické intervence, úprav hodnocení, metod práce, asistenta pedagoga. Dle § 2 odst. 4 vyhlášky č.27/2016 Sb. se podpůrná opatření poskytují samostatně nebo v kombinacích různých druhů a stupňů, v souladu se zjištěnými speciálními vzdělávacími potřebami žáka. Konkrétní druh podpůrného opatření lze poskytovat pouze v jednom stupni. V doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole se uvede převažující stupeň podpůrných opatření. Žák s „hraničním intelektem“ může mít obtíže ve 2. stupni podpory i ve 3. stupni podpory, to je velmi individuální. Pokud bude třeba jeho podpory asistentem, tak musí být ve 3. stupni PO a školské poradenské zařízení musí doložit účelnost svého rozhodnutí pro žáka.

12. Pokud bude naše škola vzdělávat dítě s LMP a bude mu přiznán třetí stupeň podpůrných opatření, já dodám poradně naše ŠVP, poradna dítěti nastaví výstupy na míru, některé předměty nahradí předměty spec. péče, kdo určí jejich náplň, způsob realizace, kompetence, průřezová témata, když tento předmět není v našem ŠVP uveden?

Pokud budete takového žáka vzdělávat, musíte si upravit svoje ŠVP, kde budete mít zapracovány minimální úrovně. ŠPZ vám pouze doporučí, který vzdělávací obor, respektive oblast je vhodné upravit nebo dokonce zaměnit. Předměty speciálně pedagogické péče se budou odvíjet od konkrétních speciálních vzdělávacích potřeb žáka. ŠPZ tedy nebude upravovat Váš ŠVP, ale navrhovat IVP.

13. Plán podpory se zpracovává vždy, když je poskytnuto PO 1. stupně – tedy všem žákům s PO 1. stupně? Také všem nadaným žákům? A týkalo by se to i gymnázií?

(Cit. § 10 vyhlášky 27/2016 Sb. Odst. 1 Před zahájením poskytování podpůrných opatření prvního stupně zpracuje škola plán pedagogické podpory žáka.)

Dokument MŠMT „Průvodce ředitele společným vzděláváním“ obsahuje informaci, že „Pokud úpravy vyžadují spolupráci více pedagogů, vytváří škola Plán pedagogické podpory“.

Plán pedagogické podpory nevytváří škola při shledání jakéhokoliv problému ve vzdělávání žáka, nejprve přistupuje klasicky, tak jako dosud, k individualizaci vzdělávání žáka, pokud se nedaří dosáhnout pozitivní změny, pak připraví Plán pedagogické podpory, který už obvykle vyžaduje součinnost více vyučujících. Plán je tedy určen pro žáky s obtížemi ve vzdělávání, kde je vhodné, aby škola sledovala, jak se daří pedagogickými postupy upravit průběh vzdělávání žáka.

U nadaných žáků se může stát, že škola uplatní Plán, pokud bude žák mít obtíže, které bude třeba řešit, jinak je jistě možné vzdělávat nadané žáky bez Plánu, pokud nebude třeba nic tímto způsobem řešit. Tam se navíc bude asi jednat spíše o IVP. Podpůrná opatření se vztahují i na střední školy.

14. Jakou konkrétní formou má probíhat vyhodnocení poskytnutých podpůrných opatření – tedy spíše jakou formou bude toto vyhodnocení písemně zaznamenáno (kam – např. do již vydaného doporučení, samostatný formulář, nově vystavený formulář doporučení…)?

(Cit. § 16 odst. 4 vyhlášky 27/2016 Sb. Školské poradenské zařízení vyhodnotí poskytování podpůrných opatření ve lhůtě jím stanovené, nejdéle však do 1 roku od vydání doporučení.)

Vyhodnocení poskytování podpůrného opatření se děje na úrovni kontrolních mechanismů prostřednictvím komunikace se školou, žákem a jeho zákonným zástupcem. Pokud jsou doporučená podpůrná opatření naplňována v souladu s doporučením, tak si poradenské zařízení do dokumentace o žákovi doplní skutečný stav, pokud se ukáže, že je třeba něco změnit, tak je opět více variant:

  • Žák má současně IVP, které se kontroluje 1x ročně – tedy stejně jako doporučení, pokud je třeba udělat změnu IVP, pak se zašle škole návrh úpravy
  • Žák nemá IVP a v navržených doporučeních je třeba udělat změnu- vytváří se nové doporučení.
  • Žák již nepotřebuje podporu například ve 2. stupni a postačuje pouze PLPP, dochází ke změně doporučení a je vypracováno nové, kde se pouze konstatuje, že již není třeba pokračovat v poskytování.

Žádné komentáře:

Okomentovat