12.12.16

bEDUin: Co přinesl týden 5. 12. – 11. 12. 2016

Témata týdne: 

  • Kostel aplikovaný ve škole. Vědec Pavel Jungwirth v rozhovoru pro Český rozhlas Leonardo poukazuje na neudržitelnost frontální výuky, při níž stojí „kazatel“ před davem „nevzdělanců“. Jako učitel se sám snaží dostávat studenty do rolí učitelů sebe sama i ostatních. Rozdíl mezi českými a anglosaskými univerzitami spatřuje v tom, jak velký důraz se klade na pedagogickou činnost. 
  • Výzkum na téma vyhoření učitelů. Není dosud přesně známé, jaké faktory mají vliv na vyhoření českých vyučujících a co je před vyhořením ochraňuje. Zjistit to je cílem unikátního výzkumu „Vyhoření učitelů a učitelek základních škol“, který realizuje Pedagogická fakulta a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Můžete k němu aktivně přispět
  • Společné vzdělávání a příprava na život ve skutečné společnosti. Rozhovor s Klárou Laurenčíkovou na Novinkách o idei společného vzdělávání, podmínkách jejího naplnění, dobrých i špatných příkladech z praxe. 
  • Rozhovory Britských listů věnované vzdělávání a věcem souvisejícím. Rozhovory s Ondřejem Liškou, bývalým ministrem školství a současným ředitelem Ashoka pro ČR, a Danielem Münichem, CERGE-EI, k tématům týkajícím se vzdělávání.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • PISA: PRŮMĚRNOST A SELEKTIVITA ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ A DOBRÝ POMĚR CENA/VÝKON. POLEMIKA O DŮVĚRYHODNOSTI PISA POKRAČUJE
V uplynulém týdnu byly zveřejněny výsledky mezinárodního šetření PISA, které bylo realizováno v roce 2015. PISA se zaměřuje zejména na přírodovědnou, matematickou a čtenářskou gramotnost. Česká republika se v agregovaném součtu výsledků ve všech testovaných oblastech ocitá v průměru zemí OECD, které se do šetření zapojily. Jako průměrné se jeví výsledky patnáctiletých žáků v oblasti matematické a přírodovědné gramotnosti. Jako mírně podprůměrné jsou hodnoceny výsledky českých žáků ve čtenářské gramotnosti. Mezi zajímavé dílčí výsledky patří to, že v matematické gramotnosti jsou dívky a chlapci v ČR na podobné úrovni, ve čtenářské gramotnosti se v čase snižuje rozdíl mezi v průměru lepšími dívkami a horšími chlapci. V přírodovědné gramotnosti se zvyšuje počet žáků, kteří nesplňují ani základní znalostní a dovednostní úroveň nastavenou v rámci PISA. To, do jaké žák chodí školy, má v ČR nadprůměrný vliv. České školství se tak oproti průměru OECD chová více selektivně, čehož si všímá i zpráva ČŠI citovaná v médiích (Týden, ČTK). Nejmenší rozdíly v tomto parametru vykazují skandinávské země (Island, Norsko, Finsko). Tyto země zároveň patří k nadprůměru či k systémům s vynikajícími výsledky. Mezi zeměmi na vrcholu žebříčků se nejčastěji objevují: Singapur, Jižní Korea, Japonsko, Finsko, Estonsko. V souvislosti s výsledky českých žáků je nutné upozornit na fakt podprůměrného financování školství (Education at a Glance, str. 198), které v mezinárodním srovnání stále trvá. Z tohoto úhlu pohledu – z hlediska vynaložených nákladů – podává český vzdělávací systém dobrý výkon. Polemický komentář k testování PISA publikoval Jan Hučín u článku na serveru Česká škola. Upozorňuje na nepravděpodobné propady v úrovni finských žáků v některých oblastech za necelých 6 let. Pochybnosti o důvěryhodnosti testování PISA a obavy z neúměrného vlivu, který mají výsledky na vzdělávací politiku v jednotlivých zemích, vyjádřil v otevřeném dopise řediteli sekce vzdělávání při OECD Andreasi Schleicherovi úctyhodný počet akademiků z různých oblastí věnujících se vzdělávání (The Guardian, Aj). Tomáš Feřtek v komentáři na Respekt.cz uvažuje, jaký vliv na výsledky testů ČR v PISA bude mít zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.
  • PAMLSKOVÁ VYHLÁŠKA: DOBRÁ MYŠLENKA A ŠPATNÉ PROVEDENÍ? DO JAKÉ MÍRY?
Nová legislativa upravující prodej potravin a nápojů ve školách vyvolává mezi řediteli některých škol značné pobouření. Ředitelé si stěžují, že vyhláška (připravená ministerstvem zdravotnictví), která upravuje konkrétní kalorické hodnoty potravin, které je možné ve školách prodávat, znemožňuje prodej i takových potravin, jako jsou jogurty. Podle některých ředitelů budou muset provozovatelé občerstvení ve školách skončit, neboť jejich drobné podnikání přestane být rentabilní. Na problém upozornil v otevřeném dopise ministryni školství ředitel Malostranského gymnázia a Malostranské ZŠ Tomáš Ledvinka. Mezi argumenty se jako zásadní jeví fakt, že tento způsob omezování sortimentu nijak neomezí možnost žáků přinést si cokoliv zvenčí. Nově vznikla proti tzv. pamlskové vyhlášce petice. K jedné změně ve vyhlášce už došlo, a to v jejím omezení na základní školy. Změnu iniciovala Česká středoškolská unie.
  • ZÁKLADKA 4.0 VERSUS DIGITÁLNÍ DEMENCE
Na článek Tomáše Feřteka pro Reflex o tom, jak nejspíš bude vypadat Základka 4.0, reagoval na České škole Michal Komárek polemikou se sugestivním titulkem Mají se školy přizpůsobit „digitální demenci“? Tedy tomu, že děti jsou stále roztěkanější, žijí v mentálních bublinách vytvořených sociálními médii, vedou po síti pět konverzací, což podle Komárka může mít nejasný dlouhodobý vliv na jejich mozek. Tomáš Feřtek ještě jednou reaguje a vysvětluje, že přizpůsobit vzdělávání současnosti nutně neznamená podlehnout tlaku technologií vést děti k digitální demenci.
  • NOVÍ BLOGEŘI NA EDUIN, DALŠÍ JSOU VÍTÁNI
Učitelka na druhém stupni Renata Veselá se zamýšlí nad neochotou učitelů přistoupit na fakt, že jsou zároveň psychology. Akademik Josef Valenta, vyučující na Katedře pedagogiky FF UK a na Katedře výchovné dramatiky DAMU, se ve svých nových blozích pozastavuje nad snadností, s jakou se diskutéři v debatách vyjadřují k tomu, co to vlastně znamená vzdělání. Lukáš Masopust, učitel informatiky na střední škole, se v posledním svém blogu zamýšlí nad využitím tabletů ve výuce a nad bariérami, které tomu brání.

Možnost psát blogy na EDUin.cz máte i vy. Zkuste to.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 13.12., 17.00, Praha, EDUpoint, Akvárium – Mají žáci hodnotit své učitele?
  • 13.12.,19.00, Praha, Science Café o vzdělávání pohledem česko-australského ekonoma Jana Libicha
  • 16. 12., 9.00, Praze, Emoce a vliv na náš život, v rámci cyklu Káva a vzdělávání Scio
Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ten týden evidentně nepřinesl nic nového.
Stále stejní lidé melou stále stejné nesmysle dumlajíce finanční žlázy státního prsu.
Tak snad jen ten Blesk to vidí popravdě realisticky. Toho bych se věru nenadál.
Viz trio Kateřina Valachová, Klára Laurenčíková, Lenka Felcmanová.

Jan Hučín řekl(a)...

No, kolego Pytlíku, že vy jste mě v tom chumlu mezi experty docela přehlédl?
Velmi mě pobavilo, jak si bEDUin interpretoval mé zamyšlení nad všeobecným poklesem výsledků -- učinil z něj protest proti propadu Finska. To přeci nejde, aby se nám posvátná kráva zhroutila, Schleicher to určitě počítá blbě.

Nicka Pytlik řekl(a)...

To se omlouvám, pane Hučíne, ale článek jsem ani neotevřel, natož abych jej četl.
Z perexu na mne padlo pár žhavých témat a několik věhlasných jmen...
Začínám rozumět těm rodiům, kteří odmítli moje pozvání do vyučovací hodiny s tím, že si dovedou představit, jak to tam asi tak vypadá. Jak už jsem tu psal. Takže taky nic nového.

Okomentovat