Teze
VYHLÁŠKY
o standardu učitele
(k § 29a odst. 3)
o standardu učitele
(k § 29a odst. 3)
Nová vyhláška o standardu učitele bude obsahovat:
- stručný popis obsahu standardu a jeho struktury
- výčet a charakteristiku očekávaných profesních kompetencí učitele nezbytných pro výkon pedagogické činnosti, členěných do tří oblastí:
- oblasti osobního profesního rozvoje
- oblasti vlastní pedagogické činnosti
- oblasti spolupráce a podílu na rozvoji školy
- indikátory standardu jako jeden z nástrojů pro hodnocení, zda jsou u učitele dány kompetence na příslušném kariérním stupni; indikátory se pro učitele různých druhů škol použijí přiměřeně; kompletní standard včetně indikátorů bude tvořit přílohu vyhlášky o standardu učitele
- Oblast osobního profesního rozvoje
Základní charakteristika oblasti:
Učitel přijímá étos učitelství jako pomáhající profese, disponuje osobnostními předpoklady a profesními znalostmi potřebnými pro výkon profese. Je schopen reflektovat sebe sama, usiluje o zkvalitňování své činnosti, přijímá odpovědnost za svůj profesní rozvoj a systematicky se vzdělává.
Očekávané kompetence v oblasti osobního profesního rozvoje
- profesní znalosti a dovednosti
Profesními znalostmi a dovednostmi, na nichž učitel zakládá své pedagogické působení, se rozumí zejména znalost hodnotových východisek a cílů výchovy a vzdělávání, kontextů vzdělávání, pedagogicko- psychologické znalosti o žácích, o řízení třídy, znalosti kurikula, obsahu vyučovaných předmětů, didaktické znalosti a další specifické znalosti (např. ICT, jazyková vybavenost).
- sebereflexe a osobnostní rozvoj
Sebereflexí a osobnostním rozvojem se rozumí schopnost učitele reflektovat sebe sama (sebepoznávání), plánovat a naplňovat svůj osobnostní a profesní rozvoj se zřetelem k potřebám školy a svým profesním zájmům, systematicky se vzdělává a udržuje si všeobecný a kulturní rozhled.
- Oblast vlastní pedagogické činnosti
Základní charakteristika oblasti:
Učitel disponuje profesními kompetencemi, které se projevují v klíčových oblastech jeho činností – zejména v plánování výuky, řízení a organizaci procesů učení, ve vytváření prostředí pro učení, v hodnocení procesů i výsledků žákova učení vč. sebehodnocení a v systematickém reflektování výuky.
Očekávané kompetence v oblasti vlastní pedagogické činnosti
- plánování výuky
Učitel systematicky plánuje výuku (co, jak a proč se mají žáci učit) na podkladě didaktické analýzy obsahu vzhledem k vzdělávacím cílům stanoveným v kurikulárních dokumentech a s ohledem na individuální možnosti a potřeby žáků.
- podpora učení
Učitel využívá široké spektrum forem a metod výuky, které vedou k aktivnímu a kooperativnímu učení žáků. Individualizuje výuku s ohledem na dispozice, zájmy, možnosti i potřeby jednotlivých žáků. Výchovně působí na žáky, umožňuje jim získat vnitřní motivaci, osvojit si žádoucí kompetence, dovednosti a znalosti.
- péče o klima
Učitel ve třídě podporuje sociální klima založené na vzájemném respektu a spolupráci. Vytváří podmínky pro učení žáků, které umožní, aby se žáci mohli cítit dobře, kvalitně pracovat a usilovat o zlepšení svých výkonů.
- hodnocení
Učitel hodnotí průběh a výsledky učení žáků na základě jasných kritérií vztažených k cílům učení a s ohledem na individuální možnosti žáka. Učitel hodnotí tak, aby žák získával informace pro své další učení a aby se učil autonomnímu hodnocení. Učitel vede žáky k odpovědnosti za průběh a výsledky učení; opírá se přitom o účinnou komunikaci a spolupráci s rodiči žáků nebo s partnery školy.
- reflektování výuky
Učitel systematicky reflektuje procesy plánování a realizace výuky a jejich výsledky s cílem zkvalitnit svoji práci a zvýšit tak efektivitu žákova učení.
- Oblast spolupráce a podílu na rozvoji školy
Základní charakteristika oblasti:
Učitel vnímá své poslání ve vztahu ke svému okolí. Je aktivním členem školního společenství. Spolupodílí se na rozvoji školy a zkvalitňování vzdělávání v ní. Přispívá k vytváření pozitivního klimatu školy, je si vědom toho, že je nositelem kultury školy. Vnímá spolupráci s rodiči žáků jako jednu ze základních podmínek pro výsledky učení žáků. Aktivně vyhledává příležitosti pro spolupráci s rodiči, odborníky a dalšími partnery školy s cílem zvýšení kvality učení žáků.
Očekávané kompetence v oblasti spolupráce a podpory rozvoje školy
Kompetence v oblasti spolupráce a podpory rozvoje školy zahrnují zejména:
- sdílení a spolupráce
Kompetencí sdílení a spolupráce se rozumí zejména vytváření pozitivního sociálního klimatu školy, založeného na vzájemném respektu, sdílení společných profesních hodnot a spolupráce.
- komunikace a spolupráce s rodiči
Kompetencí komunikace s rodiči se rozumí schopnost poskytovat zákonným zástupcům žáků potřebné informace o procesu i výsledcích žákova učení a výchovy s cílem společně hledat cesty k rozvoji žáka.
- komunikace a spolupráce se sociálními partnery školy
Komunikací se sociálními partnery se rozumí účelná spolupráce s partnery školy.
- rozvoj školy a inovace
Učitel se aktivně podílí na prezentaci, profilaci a rozvoji školy.
Úplné znění tezí standardu včetně indikátorů obsahuje příloha.
STANDARD UČITELE Příloha
Standard učitele je popisem profesních předpokladů a kompetencí vč. jejich stupňování do tří úrovní kvality – tím dochází k rozlišení kategorií:
(1) začínající učitel, (2) samostatný učitel, (3) vynikající učitel.
(1) začínající učitel, (2) samostatný učitel, (3) vynikající učitel.
Směřování od začínajícího učitele přes samostatného učitele k vynikajícímu učiteli představuje cestu rozvoje profesních kompetencí, která je nově základem kariérního systému pro učitele.
Osobnostní předpoklady a profesní etika představují základ pro výkon učitelské profese, vzhledem ke své povaze nejsou stupňovány.
Standard učitele to stanovuje požadavky na profesní kompetence učitele v oblasti:
- osobního profesního rozvoje, která zahrnuje zejména charakteristiku profesních znalostí a schopností sebereflexe a profesního rozvoje,
- vlastní pedagogické činnosti, která zahrnuje zejména prokazování kompetencí při plánování výuky, řízení a organizaci procesu učení, vytváření prostředí pro učení, hodnocení procesů i výsledků žákova učení vč. sebehodnocení a systematickém reflektování výuky,
- spolupráce a podílu na rozvoji školy, která zahrnuje zejména spolupráci s kolegy, vytváření pozitivního klimatu školy a spolupráci s rodiči, odborníky a dalšími partnery s cílem zvýšit kvalitu učení žáků.
CHARAKTERISTIKA STUPŇŮ | ||
01 ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | 02 SAMOSTATNÝ UČITEL | 03 VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
Úroveň kvality – počáteční připravenost Výsledky práce – plní plán osobního profesního rozvoje pro adaptační období Rozsah působení – práce s žáky s podporou | Úroveň kvality – velmi dobrá Výsledky práce – velmi dobré Rozsah působení – aktivní samostatná práce s žáky | Úroveň kvality – vysoká Výsledky práce – vynikající Rozsah působení – expertní práce s žáky a podpora kvality ve škole |
OSOBNOSTÍ PŘEDPOKLADY A PROFESNÍ ETIKA
Osobnostní předpoklady Učitel disponuje osobnostními předpoklady potřebnými pro výkon profese (zejména prosociálnost, empatie, emoční stabilita, psychická odolnost, tvořivost, kultivovanost) a na základě sebepoznávání je dokáže využít ve svém pedagogickém působení. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
Na základě své prosociální orientace a otevřenosti projevuje pozitivní vztah ke kolegům, žákům a jejich rodičům. | ||
Zvládá komunikaci se žáky a jejich rodiči, s kolegy i dalšími partnery školy – naslouchá a kultivovaně argumentuje, s empatií se dobírá vzájemného porozumění. | ||
Tvořivě se zapojuje se do školního společenství – přispívá svým jednáním k dobrému soužití učitelů a žáků ve škole. | ||
Vykazuje potřebnou míru emoční stability – v případě potřeby využívá vhodných strategií a technik emoční regulace. | ||
Vyrovnává se s nároky své profese – prokazuje vytrvalost a odolnost i v krizových momentech. | ||
Profesní etika Učitel přijímá morální závazky učitelství jako pomáhající profese a ctí její etiku; má předpoklady být osobním vzorem svým žákům a požívat respektu ze strany rodičů a veřejnosti. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
Naplňuje poslání spočívající v úsilí o rozvoj každého žáka. | ||
Ctí obecné i profesní etické principy (např. úcta k člověku, respekt ke specifickým potřebám žáků). | ||
Svým jednáním reprezentuje podstatné morální kvality (např. odpovědnost, spravedlivost, ohleduplnost, starostlivost) a je tak osobním vzorem žákům. | ||
Vystupuje jako profesionál – s autoritou a respektem vysvětluje a zdůvodňuje své rozhodování a jednání, a to ve vztahu k žákům, kolegům, rodičům i širší veřejnosti. |
OBLAST A: OSOBNÍ PROFESNÍ ROZVOJ
Učitel disponuje profesními znalostmi a schopností sebereflexe a profesního rozvoje.
Zatímco etické a osobností kvality nejsou ve Standardu učitele stupňovány, neboť představují nezbytný předpoklad pro výkon profese, v případě profesních znalostí a schopnosti sebereflexe je gradace do kariérních stupňů uvedena.
- U profesních znalostí je gradace založena na směřování k hlubšímu vhledu a širšímu rozhledu učitele, což mu umožňuje vidět pedagogické jevy a situace nejen diferencovaně s ohledem na možnosti a potřeby žáků, ale také v širších souvislostech a s přesahem nad rámec vlastní výuky. Kvalita profesních znalostí, jimiž disponuje vynikající učitel, spočívá ve vyšší míře jejich vzájemného propojení a ve větší pružnosti, s níž se projevují v jeho pedagogickém působení.
- Učitelova schopnost sebereflexe je v podstatné míře ovlivněna osobnostními předpoklady a její vztah k jednání není přímočarý – nemusí tudíž platit, že ten, kdo dobře reflektuje, i dobře vyučuje. Z tohoto důvodu se má při hodnocení učitelovy schopnosti sebereflexe přihlížet k tomu, jak je sebereflexe vztahována k vlastnímu jednání a jak jsou její výsledky využívány pro učitelův profesní rozvoj na straně jedné a pro zlepšování pedagogického působení (vč. výuky) na straně druhé. Princip gradace tedy spočívá v tom, že učitelův pohled na sebe sama se postupně rozšiřuje, takže zahrnuje pohled na vlastní výuku žáků včetně možností jejího zlepšování.
Osobností a profesní předpoklady | |
1.1 | Učitel je vybaven potřebnými profesními znalostmi (zejména znalostmi hodnot a cílů výchovy a vzdělávání, znalostmi kontextů vzdělávání, obecnými pedagogickými znalostmi, znalostmi kurikula, znalostmi obsahu, pedagogicko-psychologickými znalostmi o žácích a didaktickými znalostmi obsahu) a zakládá na nich své pedagogické působení. |
1.2 | Učitel je schopen reflektovat sebe sama, plánovat a naplňovat svůj osobnostní a profesní rozvoj se zřetelem k potřebám školy a svým profesním zájmům, systematicky se vzdělává a udržuje si všeobecný a kulturní rozhled. |
1.1 Profesní znalosti Učitel je vybaven potřebnými profesními znalostmi (zejména znalostmi cílů vzdělávání, znalostmi kontextů vzdělávání, obecnými pedagogickými znalostmi, znalostmi kurikula, znalostmi obsahu, pedagogicko-psychologickými znalostmi o žácích a didaktickými znalostmi obsahu) a zakládá na nich své pedagogické působení. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
1.1.1 Znalosti cílů vzdělávání | ||
Je obeznámen s vývojem a aktuálními tendencemi v oblasti hodnotových východisek a cílů stanovených v kurikulárních dokumentech. Seznamuje se s profilací své školy a cíli zakotvenými ve školním kurikulu – s ohledem na to plánuje svoji výuku. | Své znalosti vztahující se k cílům vzdělávání využívá při dlouhodobém i krátkodobém plánování výuky i při její realizaci a jejím hodnocení. | Reflektuje úlohu školy ve společnosti v širších souvislostech a na pozadí hodnotových orientací. Má široký rozhled, což mu umožňuje zaujímat zdůvodněná stanoviska k proměnám cílů vzdělávání a iniciovat/vést v této oblasti diskusi. |
1.1.2 Znalosti kontextů vzdělávání | ||
Je vybaven znalostmi kontextů vzdělávání – znalostmi fungování školského systému na různých úrovních (školní třída, škola, spolupracující instituce) a v různém prostředí (město, venkov). Poznává svoji školu i širší prostředí, v němž funguje. | S využitím své znalosti prostředí, v němž jeho škola pracuje, přispívá k profesionálnímu zvládání nároků, jež jsou na školu kladeny. | Díky hlubokému vhledu do prostředí (popř. dalších kontextů), v němž jeho škola a školy obdobného typu pracují, přispívá k nastavování optimálních podmínek pro jejích fungování. |
1.1.3 Znalosti o žácích | ||
Je vybaven znalostmi o obecných pedagogicko-psychologických a dalších charakteristikách současné populace žáků. Poznává žáky své školy/třídy a začíná diferencovaně nahlížet jejich specifické vzdělávací možnosti a potřeby. | Své obecné znalosti o současné populaci žáků a konkrétní znalosti žáků vlastní školy využívá v rámci diferencovaného přístupu k nim. | Díky svým zkušenostem a znalostem je schopen vystihnout typické charakteristiky žáků a nacházet adekvátní pedagogické přístupy pro práci s nimi. |
1.1.4 Znalosti o řízení třídy | ||
Je vybaven obecnými pedagogickými znalostmi souvisejícími s řízením třídy a podporou učení. Seznamuje se s charakterem výukové interakce ve své škole/třídě a osvojuje si základní postupy jejího usměrňování. | S využitím znalostí strategií a technik řízení třídy a zvládání kázeňských problémů usměrňuje výukovou interakci tak, že se žáci mohou učit soustředně a strukturovaně. | Zná různé způsoby, jak k učení povzbudit i žáky méně motivované či slaběji disponované a nadané, a umí je ve výuce efektivně používat. |
1.1.5 Znalosti kurikula | ||
Je obeznámen s příslušnými kurikulárními dokumenty i se způsoby, jak s kurikulem zacházet obecně a ve své škole/třídě. | S oporou o své znalosti kurikula vhodně vybírá a strukturuje učivo, je si vědom návazností a reflektuje možnosti mezipředmětových vztahů. | Má široký přehled o kurikulárních dokumentech, a to nejen stupně školy, na němž působí, ale také stupňů předcházejících a navazujících. Je schopen vznášet odůvodněné podněty pro revize kurikula na školní, popř. státní úrovni. |
1.1.6 Znalosti obsahu vyučovaných předmětů | ||
Je vybaven znalostmi obsahu svých vyučovaných předmětů, a to jak znalostmi faktů a pojmů a jejich vzájemných vztahů, tak znalostmi metodologie. Seznamuje se s pozicí a úlohou svých vyučovaných předmětů ve své škole. | Díky svým dobře strukturovaným znalostem obsahu zprostředkovává žákům svůj vyučovací předmět jako systém, na němž je možné stavět v dalším učení. | Svůj předmět dokáže nahlédnout v širších souvislostech a na pozadí aktuálního vývoje, což mu umožňuje zaujímat zdůvodněná stanoviska k proměnám obsahu vzdělávání a iniciovat/vést v této oblasti diskusi. |
1.1.7 Didaktické znalosti obsahu | ||
Je vybaven didaktickými znalostmi obsahu, tj. zná různé účinné způsoby, jak zprostředkovat konkrétní obsahy tak, aby byly pro žáky přístupné. Na základě svých prvních zkušeností zjišťuje, jak se žáci jeho školy/třídy učí určitým obsahům, co jim přitom pomáhá a co je brzdí. | Jeho didaktické znalosti obsahu mu umožňují při zachování věcné správnosti zprostředkovat učivo tak, aby bylo pro žáky přístupné. | Disponuje širokou základnou znalostí o tom, jaké typické představy mají žáci v souvislosti s určitým učivem, s jakými obtížemi se při učení setkávají a jak lze určité učivo žákům zpřístupnit. |
1.1.8 Další (specifické) znalosti a dovednosti | ||
Je vybaven dalšími znalostmi a dovednostmi zejména v oblasti digitálních technologií, cizích jazyků a dalšími specifickými, znalostmi a dovednostmi např. z oblasti interkulturní výchovy apod. | Své specifické znalosti běžně využívá při svém pedagogickém působení. | Své specifické znalosti dokáže při svém pedagogickém působení využívat i originálním/tvůrčím způsobem; dle potřeby si je aktivně rozšiřuje, prohlubuje a aktualizuje. |
1.2 Sebereflexe a profesní rozvoj Učitel je schopen reflektovat sebe sama, plánovat a naplňovat svůj osobnostní a profesní rozvoj se zřetelem k potřebám školy a svým profesním zájmům, systematicky se vzdělává. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
1.2.1 Sebepoznávání | ||
Seznamuje se s reflektivními strategiemi, technikami a nástroji (např. introspekce, hospitace, reflektivní psaní, portfolio) a používá je pro poznání sebe sama. | Pro prohloubení sebepoznání v profesních situacích využívá širší spektrum strategií a technik sebereflexe, hledá a ověřuje, které jsou pro něj nejvhodnější. | V kontextu měnících se požadavků na vzdělávání prohlubuje poznávání sebe sama. Rozvíjí svůj reflektivní potenciál – soustavně využívá repertoár pro něj účinných reflektivních strategií a technik. |
1.2.2 Rozvoj profesního já | ||
Začíná zjišťovat, které ze svých osobnostních a profesních kvalit může účinně využívat ve svém pedagogické působení a které je žádoucí dále rozvíjet a kultivovat. | Je si vědom svých silných i slabších stránek a reflektuje jejich význam ve svém pedagogickém působení – svoje silnější stránky umí účinně pedagogicky využívat a kompenzovat jimi své slabší stránky. | Ve svém pedagogickém působení běžně využívá své silné stránky a zároveň pracuje na svých slabších stránkách. Na základě sebepoznání a aktuálních potřeb dále rozvíjí své osobnostní a profesní kvality. Je otevřen změnám, které na něj kladou nové nároky, a vyhledává nové výzvy. |
1.2.3 Další profesní rozvoj a vzdělávání | ||
Je si vědom potřeby profesního rozvoje a možností jeho podpory. Pro svůj profesní rozvoj dokáže využít reflektované zkušenosti z praxe, umí vyhledávat nabídky dalšího vzdělávání. | Svůj osobní profesní rozvoj plánuje a realizuje s ohledem na potřeby školy a své vlastní profesní zájmy, využívá své zkušenosti z praxe, dále se vzdělává a udržuje si všeobecný rozhled. | Dále se vzdělává, aktivně vyhledává a využívá nové podněty pro svůj profesní rozvoj, a to jak ve vyučovaných oborech, tak v oblasti pedagogiky, psychologie apod. Zapojuje se do dění v profesních komunitách a napomáhá propojovat praxi s teorií, resp. s novými vědeckými poznatky. |
OBLAST B: VLASTNÍ PEDAGOGICKÁ ČINNOST
Učitel disponuje kompetencemi, které se projevují v klíčových oblastech jeho činností – zejména v plánování výuky, řízení a organizaci procesu učení, ve vytváření prostředí pro učení, v hodnocení procesů i výsledků žákova učení vč. sebehodnocení a v systematickém reflektování výuky.
Gradace do kariérních stupňů spočívá v postupném směřování od obecnějšího vymezení k vystižení podstaty jednotlivých kompetencí učitele.
Kompetence učitele | |
2.1 | Učitel systematicky plánuje výuku (co, jak a proč se mají žáci učit) na podkladě didaktické analýzy obsahu vzhledem k vzdělávacím cílům stanoveným v kurikulárních dokumentech a s ohledem na individuální možnosti a potřeby žáků. |
2.2 | Učitel využívá široké spektrum forem a metod výuky, které vedou k aktivnímu a kooperativnímu učení žáků. Individualizuje výuku s ohledem na dispozice, zájmy, možnosti i potřeby jednotlivých žáků. Výchovně působí na žáky, umožňuje jim získat vnitřní motivaci, osvojit si žádoucí kompetence, dovednosti a znalosti. |
2.3 | Učitel ve třídě podporuje sociální klima založené na vzájemném respektu a spolupráci. Vytváří podmínky pro učení žáků, které umožní, aby se mohli cítit dobře, kvalitně pracovat a usilovat o zlepšení svých výkonů. |
2.4 | Učitel hodnotí průběh a výsledky učení žáků na základě jasných kritérií vztažených k cílům učení a s ohledem na individuální možnosti žáka. Učitel hodnotí tak, aby žák získával informace pro své další učení a aby se učil autonomnímu hodnocení. Učitel vede žáky k odpovědnosti za průběh a výsledky učení; opírá se přitom o účinnou komunikaci a spolupráci s rodiči žáků nebo s partnery školy. |
2.5 | Učitel systematicky reflektuje procesy plánování a realizace výuky a jejich výsledky s cílem zkvalitnit svoji práci a zvýšit tak efektivitu žákova učení. |
2.1 Plánování výuky Učitel systematicky plánuje výuku, tj. co, jak a proč se mají žáci učit, na podkladě didaktické analýzy obsahu vzhledem k vzdělávacím cílům stanoveným v kurikulárních dokumentech a s ohledem na individuální možnosti a potřeby žáků. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
2.1.1 Plánování – cíle | ||
Plánuje výuku v souladu s cíli stanovenými v kurikulárních dokumentech; vychází také z reflexe průběhu a výsledků předchozí výuky a učení žáků. | Rozpracovává dlouhodobé vzdělávací cíle do dílčích a krátkodobých cílů, k plánování prokazatelně a systematicky využívá výsledky reflexe předchozí výuky. | Dokáže vysvětlit souvislosti mezi cíli výuky na straně jedné a očekávanými výstupy a kompetencemi v kurikulárních dokumentech na straně druhé, podílí se na navrhování a zdůvodňování inovací v oblasti plánování výuky. |
2.1.2 Plánování – obsah | ||
K naplňování cílů výuky volí vhodný a smysluplný obsah a promýšlí provázanost učiva. | S porozuměním uplatňuje systémový přístup k plánování výuky, zohledňuje vnitřní oborové souvislosti a mezipředmětové vztahy. | Sleduje vývoj svých oborů a na základě toho navrhuje inovace obsahu vzdělávání. Využívá poznatky oboru pro zkvalitnění příprav na výuku, popř. vzdělávacích programů na úrovni školy. |
2.1.3 Plánování – metody | ||
K naplňování cílů výuky volí vhodné metody výuky. | S oporou o znalost žáků a cílů výuky zdůvodňuje volbu výukových metod a přístupů. Má přehled o tom, na základě čeho a jak žáci poznají, že dosáhli stanovených cílů. | Sleduje didaktické trendy v oblasti podpory učení a navrhuje inovace včetně např. metodických opor pro výuku. |
2.1.4 Plánování – ohled na možnosti a potřeby žáků | ||
Plánuje způsoby diferenciace a individualizace výuky podle možností a potřeb žáků. | Připravuje diferencované činnosti a úkoly pro různé typy žáků na základě diagnostikování jejich vzdělávacích možností a potřeb. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (spolu)vytváří individuální vzdělávací plán. | Začleňuje do svého plánu výuky i návrhy žáků a vychází tak vstříc jejich možnostem a potřebám, učebním stylům a strategiím – podílí se event. na vytváření didaktických opor v této oblasti. |
2.2 Podpora učení Učitel využívá široké spektrum metod a forem výuky, které vedou k aktivnímu a kooperativnímu učení žáků. Individualizuje výuku s ohledem na dispozice, zájmy, potřeby i možnosti jednotlivých žáků. Výchovně působí na žáky, umožňuje jim osvojit si žádoucí kompetence, získat vnitřní motivaci i dovednosti k celoživotnímu učení a poznávání. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
2.2.1 Metody výuky – aktivní učení | ||
Využívá různé formy a metody práce s důrazem na aktivní učení žáků. | Adekvátně používá širší spektrum forem a metod pro různé typy výukových situací a pro různé učivo. | Z širokého spektra forem a metod volí postupy optimální náročnosti pro různé skupiny žáků. Uplatňuje a popř. ověřuje inovativní formy a metody výuky, nepodléhá přitom módním trendům. |
2.2.2 Metody výuky – adaptivita | ||
Při volbě a uplatnění forem metod postupuje tak, aby žákům připravil optimální příležitosti k učení. | Volbu forem a metody výuky uzpůsobuje možnostem a potřebám žáků, v případě, že se jím používané metody ukáží jako omezené, je schopen je přehodnotit. | Aktivně utváří hodnotné příležitosti k učení žáků, problematizuje zažité postupy, je iniciátorem jejich změn. |
2.2.3 Motivování a aktivizace žáků | ||
Motivuje žáky k učení, řeší s nimi úlohy vyzývající k přemýšlení (kognitivní aktivizace), vede je ke kritické a efektivní práci s informacemi. | Účinně posiluje vnitřní motivaci žáků (zprostředkovává žákům smysl učebních činností), propojuje učení s reálnými životními situacemi i s představami a prožitky žáků. | Uplatňuje, popř. navrhuje nové tvůrčí přístupy pro kognitivní aktivizaci žáků, zvýšení jejich vnitřní motivace, rozvoj např. kompetencí k učení či k řešení problémů, vede k rozvoji kritického myšlení a tvořivosti. |
2.2.4 Diferenciace a individualizace | ||
Usiluje o diferenciaci a individualizaci výuky vzhledem k možnostem a potřebám jednotlivých žáků, a dosažení osobního maxima u každého žáka. | Diferencuje a individualizuje výuku s ohledem na vzdělávací možnosti a potřeby žáků, předjímá představy žáků (prekoncepty) a vychází z nich ve výuce, volí optimální náročnost úloh tak, aby představovaly pro žáky zvládnutelné výzvy. | Vyhledává, popř. ověřuje diagnostické postupy pro zjištění vzdělávacích potřeb nebo obtíží žáků. S hlubokou znalostí problematiky přistupuje k tvorbě a realizaci individuálních vzdělávacích plánů s ohledem na maximální rozvoj potenciálu každého žáka. |
2.2.5 Zprostředkování učiva | ||
Zvládá procesy transformace poznání oboru do obsahu vzdělávání – dokáže vhodně strukturovat učivo, dbá na jeho provázanost. | Má nadhled nad probíraným učivem a vede žáky k chápání učiva přesahujícímu jednotlivé předměty. Rozpoznává a zohledňuje učivo obtížné pro žáky. Dle možností zprostředkovává informace nad rámec základního učiva. | Zprostředkovává žákům učivo v širších mezioborových, kulturních a společenských souvislostech. Dle možností sleduje vývoj svých oborů a na základě toho inovuje obsah vzdělávání, podílí se na tvorbě a realizaci mezioborových projektů. |
2.3 Péče o klima Učitel podporuje sociální klima, založené na vzájemném respektu a spolupráci. Vytváří co nejlepší podmínky pro učení žáků tak, aby se mohli cítit dobře, kvalitně pracovat a usilovat o zlepšení svých výkonů. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
2.3.1 Učební prostředí | ||
Usiluje o vytváření bezpečného prostředí založeného na vzájemné důvěře, toleranci, respektu a rovnoprávnosti všech žáků. Vyjadřuje žákům pozitivní očekávání a podporuje tak jejich sebedůvěru. | Využívá individuálních odlišností mezi žáky ke vzájemnému obohacování. Cíleně vytváří příležitosti k poznávání druhých i k rozvoji sebepoznání žáků. | Navrhuje a tvořivě uplatňuje strategie a techniky podpory pozitivního sociálně-emočního klimatu. Využívá a vytváří příležitosti k rozvoji interkulturního povědomí žáků. |
2.3.2 Soudržnost třídy a spolupráce | ||
Podporuje soudržnost třídy a spolupráci mezi žáky, vytváří pro ni příležitosti a oceňuje vzájemnou pomoc mezi žáky. | Provádí diagnostiku sociálních vztahů ve třídě a na jejím základě je přiměřenými způsoby pozitivně ovlivňuje s cílem rozvíjet spolupráci mezi žáky zlepšovat soudržnost třídy. | Na základě systematické diagnostiky sociálních vztahů ve třídě předchází nebezpečí vzniku negativních sociálních jevů. Přispívá k utváření pozitivního klimatu ve třídě i ve škole. |
2.3.3 Kázeň a řízení třídy | ||
Usiluje o kázeň ve třídě (tj. o dodržování dohodnutého řádu a pravidel chování a soužití zohledňujícího vnitřní normy školy) – volí vhodná opatření pro zajištění kázně. Jedná důsledně, ale současně s důrazem na důstojnost a vzájemný respekt. | Dobře zvládá strategii řízení třídy s oporou o pozitivně laděnou komunikaci se žáky. Je pružný při uplatnění výchovných opatření s ohledem na okamžitý stav situace. Uplatňuje účinnou pozitivní prevenci vzniku výchovných problémů ve třídě. | S citem pro okamžitý stav třídy a jednotlivých žáků uplatňuje, popř. ověřuje varianty výchovných opatření. Zvládá i sociálně náročné situace mezi žáky. Umí zorganizovat a koordinovat spolupráci kompetentních osob při řešení problémů v chování žáka nebo ve vztazích mezi žáky. |
2.3.4 Podmínky učení | ||
Ve výuce dbá na dodržování psychohygienických zásad s cílem vytváření podmínek pro učení žáků a dosahování co nejlepších výsledků. | Věnuje se zlepšování podmínek pro učení žáků a pro jejich pobyt ve škole – využívá a popř. přizpůsobuje prostředí třídy, její uspořádání a vybavení potřebám žáků a plánovaným činnostem. | Uplatňuje, popř. navrhuje a ověřuje různá inovativní opatření ke zlepšení učebního prostředí ve třídě, ve škole i v dalších prostředích, kde učení probíhá. |
2.4 Hodnocení Učitel hodnotí průběh a výsledky učení žáků na základě jasných kritérií vztažených k cílům učení a s ohledem na individuální možnosti žáka. Učitel hodnotí tak, aby žák získával dostatek informací pro své další učení a aby se učil autonomnímu hodnocení. Učitel vede žáky k odpovědnosti za průběh a výsledky učení; opírá se přitom o účinnou komunikaci a spolupráci s rodiči žáků nebo s jinými výchovnými subjekty či institucemi. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
2.4.1 Postupy hodnocení | ||
Seznamuje se s různými formami, metodami a nástroji hodnocení podporujícími zejména vnitřní motivaci žáků k učení. | Běžně využívá různé formy, metody a nástroje hodnocení a sebehodnocení žáků, s jejich výsledky dále pracuje. | S hlubokým vhledem využívá širšího spektra forem, metod a nástrojů hodnocení, popř. navrhuje v této oblasti nové přístupy, ověřuje jejich možnosti a meze a podle potřeby je inovuje. |
2.4.2 Pozorování žáků a dokumentace pokroků | ||
Seznamuje se s různými postupy, technikami a nástroji získávání údajů o výsledcích a průběžných pokrocích v učení žáků. | Systematicky shromažďuje údaje o výsledcích a průběžných pokrocích v učení žáků s využitím vhodných technik – využívá je nejen jako informačního zdroje pro žáky, jejich rodiče i ostatní učitele, ale také v rámci formativního hodnocení. | Uplatňuje, popř. navrhuje a ověřuje inovativní způsoby získávání údajů o výsledcích a průběžných pokrocích v učení žáků s cílem propojovat sumativní a formativní hodnocení. |
2.4.3 Vymezování kritérií hodnocení | ||
Osvojuje si postupy hodnocení žáků na základě jasných kritérií, které jim přiměřeným způsobem (srozumitelně) zprostředkovává – žáci díky tomu vědí, co se hodnotí a jakou mají jednotlivá kritéria váhu v celkovém hodnocení. | Navrhuje a podle potřeby upravuje kritéria hodnocení zohledňující individuální možnosti a potřeby žáků. | Vytváří příležitosti k tomu, aby se žáci mohli podílet na vytváření hodnotících kritérií. Dle možností rozpracovává a ověřuje nové metody tvorby kritérií vztažených k cílům učení ve své třídě, popř. se podílí na vytváření systému hodnocení ve škole (pracuje např. s daty z externího hodnocení – státní maturita, mezinárodní šetření). |
2.4.4 Poskytování zpětné vazby pro zlepšení | ||
Poskytuje žákům průběžně adekvátní zpětnou vazbu zaměřenou na procesy i výsledky jejich učení s ohledem na vzdělávací cíle stanovené v kurikulárních dokumentech. | Poskytuje žákům podrobnou zpětnou vazbu k míře úspěšnosti ve zvládání stanovených vzdělávacích cílů, ke konkrétním pokrokům a problémům včetně návrhů (strategií ke) zlepšení. Uplatňuje formativní hodnocení. | Uplatňuje, popř. rozpracovává a ověřuje i méně běžné způsoby poskytování zpětné vazby vhodné vzhledem k věkovým specifikům i charakteristice oborů vzdělávání na úrovni školy. |
2.4.5 Individualizace při hodnocení | ||
Při hodnocení výsledků učení se snaží zohledňovat individuální předpoklady a možnosti žáků. | Při hodnocení výsledků zohledňuje individuální možnosti a potřeby žáků v širším kontextu (např. s přihlédnutím k rodinnému zázemí žáka) – kromě sociální vztahové normy vhodně využívá i individuální vztahové normy. | Využívá specifických diagnostických metod k poznávání žáků a k individualizaci jejich hodnocení. Je schopen vnímat hodnocení žáků v širších souvislostech vč. jejich sociálního zázemí nebo s ohledem na kontext školy či regionu. |
2.4.6 Podpora žáků při sebehodnocení | ||
Vytváří příležitosti, které rozvíjejí u žáků dovednost vzájemného hodnocení a sebehodnocení. Vede žáky ke shromažďování výstupů (např. prostřednictvím žákovského portfolia), které dokumentují jejich pokroky v učení. | Rozvíjí schopnost žáků autonomně a s porozuměním hodnotit vlastní činnost, vede žáky k podílu na stanovování osobních cílů a požadavků na výkon jako východiska pro sebehodnocení. | S přehledem v dané problematice uplatňuje, popř. navrhuje a ověřuje nové postupy hodnocení, které podporují žákovo sebehodnocení. |
2.5 Reflektování výuky a její zlepšování Učitel systematicky reflektuje procesy plánování a realizace výuky a jejich výsledky s cílem zkvalitnit svoji práci a zvýšit tak efektivitu žákova učení. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
2.5.1 Shromažďování informací o výuce | ||
Shromažďuje a využívá informace, které mu pomáhají reflektovat výuku, využívá přitom vybraných reflektivních postupů (přímé či nepřímé pozorování, rozhovor, reflektivní psaní, akční výzkum, portfolio apod.). | K reflexi využívá nejen poznatky získané prostřednictvím reflexe vlastní zkušenosti, ale také informace od žáků, jejich rodičů, kolegů, z odborné literatury apod. Vyhodnocuje závažnost získaných poznatků – odlišuje podstatné od méně podstatného. | Prohlubuje teoretickou zakotvenost reflexe, opírá se nejen o poznatky z praxe, ale i o poznatky z odborné literatury a výzkumu. Rozšiřuje spektrum používaných reflektivních postupů. |
2.5.2 Analýza a hodnocení výuky | ||
Analyzuje a hodnotí vlastní profesní činnosti, zejména plánování a realizaci výuky; porovnává plánované cíle vzdělávání a dosažené výsledky a pokroky v učení žáků. | Systematicky analyzuje a hodnotí vlastní profesní činnosti, vyhodnocuje účinnost zvolených metod a forem výuky vzhledem k plánovaným cílům. | Na základě systematické reflexe prokazuje hluboké porozumění pedagogickým jevům, vzdělávacím procesům, pedagogickým situacím a jejich aktérům, což mu umožňuje podávat odůvodněné návrhy na zlepšování výuky nejen ve své třídě ale i obecně. |
2.5.3 Návrhy na zlepšení výuky | ||
Na základě reflexe výuky a s oporou o praktické zkušenosti a teoretické poznatky navrhuje a k diskusi s kolegy předkládá možnosti zlepšování své výuky. | Své přístupy ke třídě a žákům pozměňuje dle informací zjištěných při reflexi s cílem zvýšit kvalitu výuky a efektivitu učení žáků. Při návrzích na zlepšení své výuky využívá poznatky z oboru, oborové didaktiky, pedagogiky a psychologie, | Na základě systematické reflexe a schopnosti teoretického zobecňování svých zkušeností z praxe uplatňuje, popř. navrhuje a ověřuje nové možnosti zlepšování výuky a zprostředkovává je kolegům. |
2.5.4 Zdůvodňování výukových přístupů a postupů | ||
Směrem k různým adresátům (především žákům, rodičům, kolegům, vedení školy, inspekci) vysvětluje a zdůvodňuje své jednání – své názory ilustruje na konkrétních případech. | Při zdůvodňování svých výukových přístupů a postupů se opírá o jak o své zkušenosti z praxe, tak o aktuální teoretické poznatky z oboru, oborové didaktiky, pedagogiky a psychologie. | Při zdůvodňování se opírá o nové poznatky z širšího spektra oborů a výzkumů, s ohledem na adresáta volí a korektně využívá odbornou terminologii. |
OBLAST C: SPOLUPRÁCE A PODÍL NA ROZVOJI ŠKOLY
Učitel vnímá své poslání ve vztahu ke svému okolí. Je aktivním členem školního společenství. Spolupodílí se na rozvoji školy a zkvalitňování vzdělávání v ní. Přispívá k vytváření pozitivního klimatu školy, je si vědom toho, že je nositelem kultury školy. Vnímá spolupráci s rodiči žáků jako jednu ze základních podmínek pro výsledky učení žáků. Aktivně vyhledává příležitosti pro spolupráci s rodiči, odborníky a dalšími partnery školy s cílem zvýšení kvality učení žáků.
Gradace do kariérních stupňů je založena na principu rozšiřování aktivit učitele, které přesahují ze školní třídy na úroveň školy a v některých případech i za hranice školy. Při posuzování kompetencí učitele spadajících do této oblasti je třeba zohlednit, že ne každý učitel má možnost a zájem ve všech uváděných oblasti působit – posuzování se proto má zaměřit právě na ty oblasti, v nichž je učitel aktivní.
Kompetence učitele | |
3.1 | Učitel přispívá k vytváření pozitivního klimatu školy, založeného na vzájemném respektu, sdílení společných profesních hodnot a spolupráci. |
3.2 | Učitel poskytuje rodičům informace o škole a výuce, spolupracuje s nimi při hledání cesty k rozvoji dítěte, usiluje o zapojení rodičů žáků do života školy. |
3.3 | Učitel komunikuje s partnery školy a účelně s nimi spolupracuje. |
3.4 | Učitel se podílí na prezentaci, profilaci a rozvoji školy. |
3.1 Sdílení a spolupráce Učitel přispívá k vytváření pozitivního klimatu školy, založeného na vzájemném respektu, sdílení společných profesních hodnot a spolupráci. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
3.1.1 Účast na životě školy | ||
Začíná se orientovat v kultuře a klimatu své školy a zvládat související nároky. Zaujímá odpovídající role v týmu své školy a je ochoten podílet se na jejím životě. | V týmu své školy vystupuje a jedná aktivně, přichází s konstruktivními návrhy souvisejícími s životem školy. | Vytváří příležitosti pro týmové a celoškolní aktivity, do dění ve škole aktivně zapojuje další kolegy. Dle možností navrhuje a organizuje vyhodnocování těchto aktivit a sdílení jejich výsledků. |
3.1.2 Sdílení a spolupráce s kolegy, vzájemná podpora | ||
Je otevřen příležitostem sdílení profesních znalostí a zkušeností, přijímá podněty a je připraven naslouchat a učit se. Je připraven spolupracovat s uvádějícím učitelem a s vedením školy. Je otevřen spolupráci s dalšími kolegy ve škole. | Vyhledává příležitosti ke sdílení profesních znalostí a zkušeností, je aktivním účastníkem diskusí s kolegy a získané znalosti a zkušenosti dokáže využívat v praxi. Aktivně a účelně spolupracuje s kolegy i s vedením školy. Společně s nimi rozvíjí účinné postupy směřující k naplnění cílů školy. | Podněcuje spolupráci mezi kolegy i vedením školy, vytváří příležitosti pro sdílení profesních znalostí a zkušeností. Formuluje podněty a témata vhodná pro vzájemné sdílení a podporuje při něm ostatní. |
3.1.3 Řešení problémů | ||
Je připraven zapojit se do věcných diskusí s kolegy, naslouchat a učit se z přístupů k řešení problému ve škole. Na řešení běžných problémů je schopen se podílet. | Aktivně se zapojuje do věcných diskusí s kolegy, dokáže rozlišovat problémy různé závažnosti a samostatně je řešit. | Iniciuje diskuse k tématům, která považuje za přínosná v souvislosti s děním ve škole. Dokáže navrhovat strategie řešení problémů, realizovat i vyhodnocovat je a napomáhat tak ostatním vytvářet si repertoár řešení problémů v různých situacích. |
3.2 Komunikace a spolupráce s rodiči Učitel poskytuje rodičům informace o škole a výuce, spolupracuje s nimi při hledání cesty k rozvoji dítěte, usiluje o zapojení rodičů žáků do života školy. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
3.2.1 Jednání s rodiči | ||
Je si vědom důležitosti spolupráce s rodiči a přijímá tuto roli. Vnímá svoji odpovědnost za jednání s rodiči a je připraven s nimi kultivovaně komunikovat. | Komunikuje s rodiči partnersky, na základě sdílené odpovědnosti za rozvoj žáků. Vystupuje jako profesionál – je schopen zprostředkovat a zdůvodnit rodičům svá rozhodnutí ohledně realizace výuky, hodnocení žáků apod. | Aktivně a systematicky vytváří příležitosti k setkávání a spolupráci s rodiči, a to v rámci školních i mimoškolních aktivit. Motivuje rodiče k zapojení do života školy a k její podpoře. |
3.2.2 Sdílení poznatků a vedení dialogu o dítěti, spolupráce v individualizaci vzdělávací cesty | ||
Je připraven rodičům vysvětlit své poznatky o jejich dítěti, naslouchat jejich názorům a vyhodnocovat informace z rozhovorů s nimi. Na základě diagnostiky je schopen v dialogu s rodiči hledat vhodné způsoby individualizace vzdělávací cesty jejich dítěte. | K jednání s rodiči přistupuje iniciativně, své poznatky o jejich dítěti, které napomáhají nebo brání dosažení výchovných a vzdělávacích cílů, rodičům podává konstruktivně a s empatií. Průběžně sleduje a v případě potřeby (po diskusi s rodiči) adaptuje způsoby individualizace vzdělávací cesty žáků. | Vytváří příležitosti ke sdílení poznatků o dětech s jejich rodiči, do sdílení dle možností zapojuje i žáky. S přihlédnutím k širším souvislostem vyhodnocuje a využívá informace ve prospěch dětí. Iniciuje spolupráci s rodiči s cílem individualizovat vzdělávací cesty dětí, event. je schopen rodičům poskytovat rady vztahující se ke vzdělávacím možnostem a potřebám jejich dětí. |
3.2.3 Sdílení poznatků a vedení dialogu o výuce | ||
Je připraven vést dialog s rodiči o výchovných a vzdělávacích cílech, učivu, výukových metodách, hodnocení a klasifikaci, přístupu a vzdělávacím procesu apod., a to s ohledem na profilaci školy. | Vede dialog s rodiči o výuce a škole, to s ohledem na její profilaci. Je otevřen podnětům rodičů, vyhodnocuje je a účelně využívá. Současně je schopen svá rozhodnutí zdůvodnit. | Systematicky vytváří příležitosti k širšímu sdílení poznatků a vedení dialogu o výuce a práce školy v kontextu měnících se požadavků na vzdělávání. |
3.3 Komunikace a spolupráce s partnery školy Učitel komunikuje s partnery školy a účelně s nimi spolupracuje. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
3.3.1 Spolupráce se školami | ||
Postupně získává přehled o školách v okolí a o možnostech spolupráce s nimi. | Má dobrý přehled o školách v okolí, zná jejich silné i slabé stránky. Podílí se na realizaci aktivit v oblasti spolupráce své školy s dalšími školami. | Koncepčně se podílí na přípravě spolupráce s dalšími školami, vyhodnocuje spolupráci a její výsledky využívá pro rozvoj své školy. |
3.3.2 Spolupráce s poradenskými zařízeními | ||
Má potřebné znalosti o poradenských pracovištích a oblastech jejich činnosti. Má přehled o organizacích, které se zabývají problematikou dětí a mládeže (OSPOD, PČR apod.), zná jejich poslání a ví, které problémy spadají do jejich působnosti. | Je aktivní při spolupráci s poradenskými zařízeními, účinně pracuje s informacemi, které jsou mu poradenskými zařízeními poskytnuty. | Má zkušenosti z práce s poradenskými zařízeními, které mu umožňují navrhovat optimalizace jejich spolupráce se školou. |
3.3.3 Spolupráce dalšími partnery | ||
Má základní informace o možnostech spolupráce s potenciálními zaměstnavateli, neziskovými organizacemi, hospodářskými a jinými partnery i o projektech, které jsou cíleny na propojení školy a relevantních partnerů (včetně mezinárodní spolupráce, zájmového vzdělávání). | Podílí se na spolupráci své školy se zaměstnavateli, hospodářskými a jinými partnery. Využívá možností zapojení do mezinárodních aktivit pro rozvoj žáků. | Pro zkvalitnění práce školy a výuky využívá zkušeností z dobré praxe získaných během spolupráce se školami v regionu. Aktivně navrhuje a organizuje spolupráci s partnery školy (např. potenciálními zaměstnavateli), tuto spolupráci vyhodnocuje s ohledem na přínos pro žáky své školy. |
3.3.4 Spolupráce s profesními asociacemi a odbornými komunitami | ||
Má informace o profesních sdruženích a asociacích učitelů, odborných spolcích a komunitách zejména ve svém oboru. Vnímá je jako důležitý zdroj informací i jako vhodnou platformu pro výměnu zkušeností a pro osobní profesní rozvoj. | Sleduje dění v profesních sdruženích a asociacích, odborných spolcích a komunitách, zapojuje se do jejich aktivit. Účastní se akcí pořádaných asociacemi a poznatky z nich přenáší do své školy a výuky svého předmětu. | Dle možností se zapojuje do práce profesních sdružení a asociací, odborných spolků a komunit. Vytváří příležitosti ke sdílení nabytých informací a zkušeností s ohledem na rozvoj své školy. |
3.4 Rozvoj školy a inovace Učitel se podílí na prezentaci, profilaci a rozvoji školy. | ||
ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL | SAMOSTATNÝ UČITEL | VYNIKAJÍCÍ UČITEL |
3.4.1 Prezentace školy | ||
Je obeznámen s profilací své školy, dokáže o ní podat potřebné informace. | Šíří dobré jméno své školy a podílí se na aktivitách, kterými škola prezentuje svoji činnost. | Má podíl na dobrém jménu školy, vytváří příležitosti pro širší prezentaci výsledků práce školy. |
3.4.2 Rozvoj školy | ||
Je připraven zapojit se do aktivit směřujících k profilaci a zvyšování kvality školy. | Podílí se na aktivitách podporujících profilaci a rozvoj školy. | Navrhuje a organizuje aktivity vedoucí k profilaci a rozvoji školy, jejich realizaci a vyhodnocuje ve vztahu k cílům školy. |
3.4.3 Inovace ve škole a ve výuce | ||
Je připraven konstruktivně reagovat na změny a výzvy, s nimiž je škola konfrontována. | Je otevřen pozitivním změnám, podílí se na zavádění a kritickém vyhodnocování inovací ve výuce a ve škole. | Je iniciátorem změn – navrhuje inovace ve vztahu k výuce a škole. Zavádění inovací systematicky vyhodnocuje a na tomto základě vytváří podmínky pro inovace, které se pro výuku a školu ukáží jako přínosné. |
Zdroj: Úřad vlády
Žádné komentáře:
Okomentovat