2.11.16

Kariérní řád: Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění (verze 1. 11. 2016)

 

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplněníooxWord://word/media/image8.png

  1. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících

ČÁST PRVNÍ
PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1
Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon upravuje
a) odchylky při sjednávání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogických pracovníků,
b) předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků,
c) pracovní dobu pedagogických pracovníků,
d) další vzdělávání a kariérní systém pedagogických pracovníků.

(1) Tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, způsob rozvrhování pracovní doby, zvláštní pravidla pro sjednávání doby trvání pracovního poměru a v oblasti odměňování, profesní rozvoj pedagogických pracovníků a jejich kariérní systém.

(2) Tento zákon se vztahuje na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení1) (dále jen „škola“), a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb.

§ 2
Pedagogický pracovník

(1) Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu1) (dále jen „přímá pedagogická činnost“); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb.
(2) Přímou pedagogickou činnost vykonává

a) učitel,
b) pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
c) vychovatel,
d) speciální pedagog,
e) psycholog,
f) pedagog volného času,
g) asistent pedagoga,
h) trenér,
i) metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně20),
j) vedoucí pedagogický pracovník.
HLAVA II
PŘEDPOKLADY PRO VÝKON ČINNOSTI PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Díl 1
Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
a předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy
Obecné předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka

§ 3
Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka

(1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady:
a) je plně způsobilý k právním úkonům svéprávný,

b) má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává,
c) je bezúhonný,
d) je zdravotně způsobilý a
e) prokázal znalost českého jazyka, není-li dále stanoveno jinak.
 

(2) Posuzování předpokladu podle odstavce 1 písm. d) se řídí zvláštním právním předpisem.3)
(3) Uznávání odborné kvalifikace a splnění předpokladu bezúhonnosti a zdravotní způsobilosti u státních příslušníků členských států Evropské unie, případně jejich rodinných příslušníků, a státních příslušníků ostatních států, kteří jsou v členském nebo jiném státě oprávněni konat přímou pedagogickou činnost, se řídí zvláštními právními předpisy4).
§ 4
Znalost českého jazyka

(1) Fyzická osoba, která získala příslušnou odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem v jiném vyučovacím jazyce než českém, je povinna prokázat znalost českého jazyka zkouškou, pokud není dále stanoveno jinak. Zkouškou podle věty první se prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky; fyzická osoba, která má vykonávat činnost učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy, učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
(2) Zkoušku z českého jazyka lze vykonat na vysoké škole v rámci programu celoživotního vzdělávání5) nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků1) nebo v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky1).

(3) Zkouška nenahrazuje odbornou kvalifikaci k výuce českého jazyka na základních, středních a vyšších odborných školách.
(4) Prokázání znalosti českého jazyka se nevyžaduje u fyzické osoby,
a) která bude působit ve škole s jiným vyučovacím jazykem než českým,
b) která úspěšně vykonala maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury,
c) která vyučuje cizí jazyk nebo konverzaci v cizím jazyce.,

d) která vyučuje předmět v cizím jazyce za podmínek stanovených školským zákonem24).

(5) Pedagogičtí pracovníci, kromě pedagogických pracovníků uvedených v § 6 a 7, mohou prokázat znalost českého jazyka předložením dokladu o složení jazykové zkoušky v zahraničí.

§ 5
Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy

(1) Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo v řídící činnosti nebo v činnosti ve výzkumu a vývoji v délce
a) 3 roky pro ředitele mateřské školy,
b) 4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení s výjimkou školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče,
c) 5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče.
(2) Ředitelem školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo"), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), může být jen ten, kdo vedle předpokladů uvedených v odstavci 1 získal nejpozději do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele školy, znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm. a).
(3) Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který znalosti v oblasti řízení školství získal vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu5) školský management, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství.

Díl 2
Získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků

§ 6
Učitel mateřské školy

(1) Učitel mateřské školy získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy1) v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání1) v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů a vykonáním jednotlivé zkoušky8), která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na pedagogiku předškolního věku, nebo
g) vzděláním podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
(2) Učitel mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
c) vzděláním stanoveným pro učitele mateřské školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.
§ 7
Učitel prvního stupně základní školy

(1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem
a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
b) v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,

c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo
2. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace podle § 22 odst. 2 (dále jen „doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace“),
d) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
e) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní umělecké školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,

f) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,
g) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka, nebo
h) podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
(2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, studijního oboru speciální pedagogika, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo
c) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.
§ 8
Učitel druhého stupně základní školy

(1) Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu
a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy,
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy,
e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy,
f) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo
3. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace,
g) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní umělecké školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,
h) zaměřeném na tělesnou výchovu a sport jen pro výuku tělesné výchovy, nebo
i) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka.
(2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, studijního oboru speciální pedagogika, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy, nebo
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy,
c) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
d) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

(3) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.
(4) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu druhého stupně základní školy odpovídajícího uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.
§ 8a
Učitel přípravné třídy základní školy

Učitel přípravné třídy základní školy16) získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle § 6 nebo § 7.
§ 8b
Učitel přípravného stupně základní školy speciální

Učitel přípravného stupně základní školy speciální17) získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle § 7 odst. 2.
§ 9
Učitel střední školy

(1) Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu
a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
c) ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně-vzdělávacího předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
d) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo
3. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace,
e) podle § 8 odst. 1 písm. a) jen pro výuku na nižším stupni víceletého gymnázia,
f) zaměřeném na tělesnou výchovu a sport jen pro výuku tělesné výchovy, nebo
g) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka.
(2) Učitel odborných předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu
a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy,
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu,
c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu, nebo
d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky podle § 22 (dále jen „studium pedagogiky“).
(3) Učitel praktického vyučování získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky, nebo
c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky.
(4) Učitel praktického vyučování zdravotnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu6) v oboru, který vyučuje.
(5) Učitel odborného výcviku získává odbornou kvalifikaci
a) podle odstavce 3, nebo
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
3. studiem pedagogiky.
(6) Učitel odborného výcviku zdravotnických oborů vzdělání získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle odstavců 3 a 4.
(7) Učitel střední školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním stanoveným pro učitele střední školy podle odstavců 1 až 6 a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku,
b) studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo
c) pro výuku v praktické škole jednoleté a praktické škole dvouleté studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele.
(8) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.

(9) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem, uznávaným odborníkem v oboru nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu střední školy odpovídajícího uměleckému nebo odbornému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla, vykonává činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem, nebo činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.
§ 10
Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole,
střední škole a konzervatoři

(1) Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
3. studiem pedagogiky,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní umělecké školy jen pro výuku v základní umělecké škole,
c) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů studijního oboru zaměřeného na hru na hudební nástroj nebo na sólový zpěv jen pro výuku těchto předmětů v základní umělecké škole,
d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů studijního oboru zaměřeného na výtvarnou výchovu jen pro výuku výtvarného oboru v základní umělecké škole,
e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření,

f) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře1), který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,
g) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
3. studiem pedagogiky,
h) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu konzervatoře a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
3. studiem pedagogiky, nebo
i) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
3. studiem pedagogiky.
(2) U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem7) nebo výtvarným umělcem, může ředitel základní umělecké školy, střední školy nebo konzervatoře v odůvodněných případech písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího uměleckému zaměření zaměstnance pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.
§ 11
Učitel vyšší odborné školy

(1) Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo odborných předmětů vyšší odborné školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně-vzdělávacího nebo odborného předmětu.
(2) Učitel praktického vyučování a odborné praxe získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického vyučování, nebo
c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.
(3) Učitel praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu6) v oboru, který vyučuje.
(4) Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.

(5) U toho, kdo je nebo byl výkonným umělcem7) nebo výtvarným umělcem, může ředitel vyšší odborné školy v odůvodněných případech písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu odpovídajícího uměleckému zaměření zaměstnance pro účely tohoto zákona na dané škole za splněný.
(6) Zaměstnanci, který je uznávaným odborníkem v oboru nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele předmětu vyšší odborné školy odpovídajícího odbornému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy vykonává činnost v oboru, v němž je uznávaným odborníkem, nebo činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.
§ 12
Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky

Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem
a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů příslušných cizích jazyků,
b) jiného akreditovaného magisterského studijního programu v oblasti pedagogických věd než podle písmene a), vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a doplňujícím didaktickým studiem příslušného jazyka,

c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti společenských věd zaměřené na příslušné cizí jazyky a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů,
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů, nebo
3. studiem pedagogiky, nebo
d) jiného akreditovaného magisterského studijního programu než podle písmen a), b) a c) a
1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů, nebo
2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů, a vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a doplňujícím didaktickým studiem příslušného jazyka.
§ 13
Učitel v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

Pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vzdělávacího předmětu, a pedagogickou praxí nebo praxí v oboru, který odpovídá charakteru vzdělávacích předmětů, v délce nejméně 4 let.
§ 14
Učitel náboženství

Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu
a) v oblasti teologických věd,
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo
c) v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů náboženství, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů náboženství.
§ 15
Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb

Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb získává odbornou kvalifikaci jako učitel odborného výcviku podle § 9 odst. 5 a současně absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu zaměřeného na speciální pedagogiku a uskutečňovaného zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
§ 16
Vychovatel

(1) Vychovatel získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 10, 12 a 14,
c) vysokoškolským vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného studijního programu než podle písmen a) a b) a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání v oblasti pedagogických věd uskutečňovaném vysokou školou, nebo
2. studiem pedagogiky,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na vychovatelství nebo na pedagogiku volného času nebo na speciální pedagogiku nebo na sociální pedagogiku,
e) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene d) a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy, nebo
2. studiem pedagogiky,
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu střední školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů nebo pedagogů volného času,
g) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání a vykonáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na vychovatelství, nebo
h) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene f) a g) a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo přípravu učitelů základní školy nebo střední školy.
(2) Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve středisku výchovné péče, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo sociální pedagogiku,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
c) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.
§ 17
Pedagog volného času

(1) Pedagog volného času, který vykonává komplexní přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného studijního programu než podle písmene a) a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky,
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene e) a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky.
(2) Pedagog volného času, který vykonává dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním podle odstavce 1, nebo
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky.
(3) Pedagog volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.

(4) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace pedagoga volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.


§ 17
Pedagog volného času
(1) Pedagog volného času, který vykonává komplexní přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 9, § 12 nebo § 14,
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
d) vzděláním podle § 10 odst. 1,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
f) alespoň středním vzděláním s maturitní zkouškou a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky.
(2) Pedagog volného času, který vykonává dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním podle odstavce 1, nebo
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky.
c) vzděláním podle § 21.
(3) Pedagog volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.
(4) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace pedagoga volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.

§ 18
Speciální pedagog

Speciální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd
a) zaměřené na speciální pedagogiku,
b) zaměřené na pedagogiku předškolního věku nebo na přípravu učitelů základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy nebo na přípravu vychovatelů a doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace uskutečňovaném vysokou školou, nebo
c) studijního oboru pedagogika a doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace uskutečňovaném vysokou školou.
§ 19
Psycholog

Psycholog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie.
§ 19a
Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně

Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu.
§ 20
Asistent pedagoga

(1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami18), nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace19), získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem jiného akreditovaného studijního programu než podle písmene a) a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
2. studiem pedagogiky, nebo
3. absolvováním vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga uskutečňovaného vysokou školou nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „studium pro asistenty pedagoga“),
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
2. studiem pedagogiky, nebo
3. studiem pro asistenty pedagoga,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
f) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene e) a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
2. studiem pedagogiky, nebo
3. studiem pro asistenty pedagoga.
(2) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích ve škole, ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním podle odstavce 1,
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a studiem pedagogiky,
c) středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu asistentů pedagoga,
d) středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a
1. studiem pedagogiky, nebo
2. studiem pro asistenty pedagoga, nebo
e) základním vzděláním a studiem pro asistenty pedagoga.
§ 21
Trenér

Trenér získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů tělesné výchovy a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu ve studijním oboru tělesná výchova a sport a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
c) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti zaměřené na tělesnou výchovu a sport a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
d) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na sportovní, tělovýchovné a pohybové činnosti a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace, nebo
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání nebo středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a trenérskou školou tělovýchovných fakult vysokých škol a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace.
§ 22
Společná ustanovení k odborné kvalifikaci

(1) Studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a uskutečňovaném vysokou školou nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
a) pro učitele odborných předmětů střední školy, pro učitele praktického vyučování střední školy, pro učitele odborného výcviku střední školy, pro učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři a pro učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky s obsahovým zaměřením na pedagogiku, psychologii a didaktiku,
b) pro vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga s obsahovým zaměřením na pedagogiku a psychologii.
(2) Doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a uskutečňovaném vysokou školou, kterým získávají absolventi magisterských studijních programů v oblasti pedagogických věd zaměřených na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů způsobilost vykonávat přímou pedagogickou činnost na jiném stupni nebo druhu školy.

(3) Učitel, který splňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 8 odst. 1 písm. d), § 9 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 2 nebo § 11 odst. 1, získává odbornou kvalifikaci pro výuku dalšího odborného předmětu také ukončením akreditovaného bakalářského studijního programu, který odpovídá charakteru tohoto vyučovaného předmětu.

(4) Pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka, splňuje pro účely tohoto zákona předpoklad odborné kvalifikace pro výuku konverzace v tomto cizím jazyce, získal-li alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro výuku tohoto cizího jazyka, získal-li vysokoškolské vzdělání.

(5) (bez textu)

(6) Pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). Větu první nelze uplatnit u pedagogického pracovníka, který má odbornou kvalifikaci pouze pro příslušný předmět nebo příslušnou aktivitu podle odstavce 5 nebo § 8 odst. 4, § 9 odst. 9, § 10 odst. 2, § 11 odst. 5 a 6 a § 17 odst. 4.

(7) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací. Tím není dotčena odpovědnost ředitele školy nebo školského zařízení za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb podle zvláštního právního předpisu21).

(3) Studiem v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaným vysokou školou k získání odborné kvalifikace podle tohoto zákona se rozumí vzdělávací program akreditovaný v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
(4) Učitel, který splňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 8 odst. 1 písm. d), § 9 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 2 nebo § 11 odst. 1, získává odbornou kvalifikaci pro výuku dalšího odborného předmětu také ukončením akreditovaného bakalářského studijního programu, který odpovídá charakteru tohoto vyučovaného předmětu.
(5) Pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka, splňuje pro účely tohoto zákona předpoklad odborné kvalifikace pro výuku konverzace v tomto cizím jazyce, získal-li alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro výuku tohoto cizího jazyka, získal-li vysokoškolské vzdělání.
(6) Pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci, splňuje pro účely tohoto zákona pro tuto další přímou pedagogickou činnost předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka, který má odbornou kvalifikaci pouze pro příslušný předmět nebo příslušnou aktivitu podle odstavce 5 nebo § 7 odst. 1 písm. e), f) nebo g), § 8 odst. 3 nebo 4, § 9 odst. 8 nebo 9 nebo § 11 odst. 5 nebo 6.
(7) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací.

HLAVA III

PRACOVNÍ DOBA, PŘÍMÁ PEDAGOGICKÁ ČINNOST A DOBA TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU NA DOBU URČITOU PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA


§ 22a
Pracovní doba pedagogických pracovníků

(1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
a) přímou pedagogickou činnost,
b) práce související s přímou pedagogickou činností.
(2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které vyžadují přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti a které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.
(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.
§ 23
Rozsah přímé pedagogické činnosti

(1) Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování.1) Ředitel školy s celoročním provozem a ředitel zařízení sociálních služeb stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti na období kalendářního roku.
(2) Ředitel školy zřizované ministerstvem Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“), krajem, obcí a svazkem obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcí“) stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti.
(3) Ředitel školy nebo ředitel zařízení sociálních služeb může nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout. Pedagogickému pracovníkovi, kterému se podle tohoto zákona snižuje přímá pedagogická činnost, není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit; to neplatí, pokud takový postup vyžadují vážné provozní důvody.

(4) Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce8b), přímou pedagogickou činnost nevykonával, nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době8c); těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit.
(5) Vláda stanoví nařízením rozsah přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků škol zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí.

§ 23a
Pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka
(1) Na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak22). Ustanovení § 39 odst. 4 zákoníku práce není dotčeno.
(2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát23).
(3) Celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky23).
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem
a) jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka, nebo
b) který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 7.
(5) Sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li pedagogický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i pedagogický pracovník uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

§ 23b
Doba trvání pracovního poměru učitele v kariérním systému
(1) S učitelem ve druhém nebo třetím kariérním stupni sjedná zaměstnavatel dobu trvání pracovního poměru na dobu neurčitou. V případě prvního pracovního poměru u jiného zaměstnavatele může zaměstnavatel s učitelem ve druhém nebo třetím kariérním stupni sjednat pracovní poměr na dobu určitou v délce trvání 12 měsíců.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy je doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s učitelem jako náhrada za dočasně nepřítomného učitele po dobu překážek v práci na straně tohoto učitele.
(3) Sjedná-li zaměstnavatel s učitelem dobu trvání pracovního poměru v rozporu s odstavci 1 a 2 a oznámí-li učitel tuto skutečnost před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, mohou zaměstnavatel i učitel uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.

HLAVA IV

DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ A KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL ZŘIZOVANÝCH MINISTERSTVEM, KRAJEM, OBCÍ A SVAZKEM OBCÍ A ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PROFESNÍ ROZVOJ A KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Díl 1
Formy profesního rozvoje pedagogických pracovníků a jeho plánování

§ 24
Další vzdělávání pedagogických pracovníků

(1) Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují a doplňují kvalifikaci.
(2) Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu9) rozumí též její získání nebo rozšíření.
(3) Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy.
(4) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje
a) na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen „vzdělávací instituce“) na základě akreditace udělené ministerstvem,
b) samostudiem,
c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu6) v případě učitelů zdravotnických studijních oborů.
(5) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 4 písm. a) je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala.
(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení. Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany stanoví prováděcím právním předpisem druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol, které zřizuje.
(7) K dalšímu vzdělávání uvedenému v odstavci 4 písm. b) pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.
(8) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se nepovažuje za rekvalifikaci podle zvláštního právního předpisu9a).

§ 24
Profesní rozvoj pedagogických pracovníků
(1) V rámci profesního rozvoje si pedagogický pracovník prohlubuje kvalifikaci, včetně profesních kompetencí, a může si zvyšovat kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se rozumí též získání kvalifikace k výkonu specializovaných činností.
(2) Profesní rozvoj pedagogických pracovníků se uskutečňuje zejména
a) vlastním výkonem přímé pedagogické činnosti,
b) samostudiem,
c) dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, nebo
d) vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu6) v případě učitelů zdravotnických oborů vzdělání.
(3) Ředitel školy vytváří podmínky pro profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Přitom přihlíží k osobnostním a profesním předpokladům pedagogických pracovníků a k potřebám a možnostem školy.
§ 24a
Plán pedagogického rozvoje školy a osobní plán profesního rozvoje
(1) Ředitel školy vytváří po předchozím projednání s odborovou organizací působící ve škole plán pedagogického rozvoje školy pro naplnění cílů školy při uskutečňování výchovy a vzdělávání. Plán pedagogického rozvoje školy se vytváří na období nejdéle 6 let a vychází zejména z hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání ve škole, hodnocení stavu profesních kompetencí pedagogických pracovníků školy a ekonomických možností školy.
(2) Z plánu pedagogického rozvoje školy vychází osobní plán profesního rozvoje pedagogického pracovníka. Osobní plán profesního rozvoje zohledňuje individuální potřeby pedagogického pracovníka, navazuje na předchozí osobní plán profesního rozvoje a na hodnocení jeho plnění.
(3) Osobní plán profesního rozvoje obsahuje část
a) povinnou, která stanovuje úkoly v rámci prohlubování kvalifikace, a
b) fakultativní, která může stanovit individuální cíle v oblasti dalšího profesního rozvoje pedagogického pracovníka nebo úkoly směřující ke zvýšení kvalifikace včetně splnění kvalifikačních předpokladů k výkonu specializovaných činností.
(4) Osobní plán profesního rozvoje vytváří ve spolupráci s pedagogickým pracovníkem ředitel školy na období 12 měsíců. Ředitel školy určí povinnou část osobního plánu profesního rozvoje po předchozím projednání s pedagogickým pracovníkem a projedná s pedagogickým pracovníkem fakultativní část, kterou si určí pedagogický pracovník. Ředitel školy vytvoří pedagogickému pracovníkovi podmínky pro naplnění povinné části a v rámci možností školy i pro naplnění fakultativní části.
(5) Pedagogický pracovník plní osobní plán profesního rozvoje. Ředitel školy provádí spolu s pedagogickým pracovníkem hodnocení plnění osobního plánu profesního rozvoje do 3 měsíců po skončení období, na které byl osobní plán profesního rozvoje vytvořen.
(6) Při stanovení výše osobního příplatku podle § 131 zákoníku práce ředitel školy přihlíží též k hodnocení plnění osobního plánu profesního rozvoje.
(7) Osobní plán profesního rozvoje se nevytváří u pedagogického pracovníka, jehož pracovní poměr je kratší než 12 měsíců, nebo jehož týdenní pracovní doba nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby, pokud o jeho vytvoření pedagogický pracovník nepožádá.
§ 24b
Volno k samostudiu
(1) Pedagogickému pracovníkovi přísluší volno k samostudiu v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na vzdělávání podle § 24 odst. 2 písm. c) a d). Dobu čerpání a konkrétní náplň volna k samostudiu v rozsahu 7 dnů určuje ředitel školy, dobu čerpání a konkrétní náplň zbývající části určuje pedagogický pracovník. Termín čerpání zbývající části oznámí pedagogický pracovník řediteli školy nejméně 3 měsíce předem. Má-li pedagogický pracovník vytvořen osobní plán profesního rozvoje, čerpá volno k samostudiu za účelem naplnění povinné části tohoto plánu. Pedagogický pracovník je povinen podat řediteli písemnou zprávu o průběhu volna k samostudiu, a to do 14 dnů ode dne ukončení volna k samostudiu.
(2) Za dobu čerpání volna k samostudiu se pedagogickému pracovníkovi plat nebo mzda nekrátí. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna k samostudiu. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna k samostudiu. V případě souběhu důvodů snížení rozsahu volna k samostudiu podle věty druhé a věty třetí se sníží rozsah volna k samostudiu podle důvodu, který z hlediska snížení jeho rozsahu převažuje.
(3) Zaměstnavatel může uhradit pedagogickému pracovníkovi náklady, které účelně vynaložil v souvislosti s volnem k samostudiu.
Díl 2
Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
§ 24c
Další vzdělávání pedagogických pracovníků
(1) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen „vzdělávací instituce“), jimž byla ministerstvem udělena akreditace podle tohoto zákona v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
(2) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy, podmínky a obsah dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, způsob jeho ukončení a náležitosti osvědčení. Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany stanoví prováděcím právním předpisem druhy, podmínky a obsah dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, způsob jeho ukončení a náležitosti osvědčení pro pedagogické pracovníky škol, které zřizuje.

§ 25
Akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů

(1) Ministerstvo akredituje pro účely tohoto zákona vzdělávací instituce a jejich vzdělávací programy zaměřené na další vzdělávání pedagogických pracovníků na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby (dále jen „žadatel“) a za podmínek stanovených tímto zákonem. Ministerstvo vede evidenci žadatelů. Osobní údaje o fyzických osobách vedené v této evidenci zpracovává ministerstvo v souladu se zvláštním zákonem.10)

(2) Ministerstvo při akreditaci vychází ze stanoviska akreditační komise (§ 28).

(3) Ministerstvo vede
a) evidenci žadatelů,
b) seznam akreditovaných vzdělávacích institucí,
c) seznam akreditovaných vzdělávacích programů;

aktualizované seznamy podle písmen b) a c) zveřejňuje na počátku školního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu je nepřevoditelná a nepřechází na právní nástupce.
(5) Ministerstvo kontroluje činnost akreditovaných vzdělávacích institucí při uskutečňování akreditovaných programů.
(6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole nedostatky při uskutečňování vzdělávacího programu, vyzve vzdělávací instituci, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. Nezjedná-li vzdělávací instituce ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo jí akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme.
(7) Ministerstvo akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu odejme i v případě, že na straně vzdělávací instituce nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce nebo akreditaci vzdělávacího programu.
(8) Při kontrole činnosti akreditovaných vzdělávacích institucí postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.11)


§ 26
Akreditace vzdělávací instituce

(1) Součástí žádosti o akreditaci vzdělávací instituce musí být i žádost o akreditaci alespoň jednoho vzdělávacího programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 27.
(2) K žádosti o akreditaci vzdělávací instituce se přiloží
a) oprávnění ke vzdělávací činnosti podle zvláštního právního předpisu,12)
b) přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení žadatele o akreditaci vzdělávací instituce v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
c) přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci,
d) vzdělávací program, o jehož akreditaci se současně žádá.
(3) Ministerstvo udělí akreditaci vzdělávací instituci, jen když žadatel je bezúhonný a pokud ministerstvo současně udělí akreditaci alespoň jednomu vzdělávacímu programu přiloženému žadatelem.
(4) Akreditace se uděluje na dobu 6 let. Tato doba se automaticky prodlužuje, dokud trvá akreditace alespoň jednoho vzdělávacího programu téhož žadatele.

§ 27
Akreditace vzdělávacího programu

(1) K žádosti o akreditaci vzdělávacího programu se přiloží
a) kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude vzdělávací program uskutečňovat, nebo žádost fyzické nebo právnické osoby o akreditaci vzdělávací instituce,
b) vzdělávací program.
(2) Vzdělávací program obsahuje
a) název, typ, formu a cíle vzdělávacího programu; typ vzdělávacího programu vyjadřuje druh dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,

a) název, formu a cíle vzdělávacího programu a okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen; forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,
b) obsahová témata vzdělávacího programu a jejich anotace,
c) celkovou hodinovou dotaci a vzdělávací plán vzdělávacího programu, který stanoví časovou posloupnost obsahových témat a dobu vzdělávání,

d) jméno odborného garanta, který odpovídá za kvalitu vzdělávacího programu a kvalitu jeho uskutečňování, a jeho odborné předpoklady pro vzdělávací program,

de) seznam lektorů a garantů s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro vzdělávací program.,
f) způsob ukončení a vyhodnocení vzdělávacího programu, a
g) vzor osvědčení.

(3) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) žadatel není bezúhonný,
b) přiložený vzdělávací program neodpovídá svým pojetím, obsahem nebo cíli, cíli nebo okruhem pedagogických pracovníků, pro něž je určen, dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, nebo
c) přiložený vzdělávací program neskýtá záruku řádného uskutečňování vzdělávání, zejména pro nesplnění odborných předpokladů lektorů nebo garantů lektora nebo odborného garanta.
(4) Akreditace se uděluje na dobu 3 let. Tuto dobu lze na žádost držitele prodloužit o další 3 roky, a to i opakovaně. Pro rozhodování o žádosti o prodloužení akreditace platí ustanovení odstavce 1 až 3 obdobně s tím, že v přílohách žádosti podle odstavce 1 se uvádějí pouze změny oproti přílohám předchozí žádosti o udělení nebo prodloužení akreditace.


§ 28
Akreditační komise

(1) Ministerstvo zřizuje akreditační komisi jako svůj poradní orgán pro udělování akreditací podle § 25 až 27.
(2) Členy akreditační komise jmenuje a odvolává ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem složení akreditační komise a pravidla její činnosti.
(3) Akreditační komise posuzuje zejména
a) plnění podmínek pro udělení akreditace,
b) pojetí, obsah a cíle vzdělávacího programu, okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen, a soulad vzdělávacího programu s prováděcím právním předpisem podle § 24c odst. 3,
c) záruky řádného uskutečňování vzdělávání podle vzdělávacího programu, zejména odborné předpoklady lektorů a garantů lektora nebo odborného garanta.
(4) Na základě posouzení skutečností uvedených v odstavci 3 zpracuje akreditační komise stanovisko k žádosti.

§ 28a
Povinnosti vzdělávací instituce
(1) Vzdělávací instituce je povinna
a) uskutečňovat vzdělávací program v souladu s rozhodnutím o akreditaci,
b) vést dokumentaci o uskutečňování vzdělávacího programu,
c) předkládat na výzvu ministerstva časový plán a informaci o místě uskutečňování vzdělávacího programu,
d) oznámit ministerstvu bezodkladně změnu sídla nebo názvu, zrušení nebo zánik; to neplatí, jedná-li se o vzdělávací instituci zapsanou ve školském rejstříku.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob vedení dokumentace o uskutečňování vzdělávacího programu.

Díl 3
Kariérní systém pedagogických pracovníků
§ 28b
Kariérní systém
Kariérní systém je soubor předpokladů pro
a) výkon činnosti ředitele školy nebo ředitele školského zařízení,
b) výkon specializovaných činností pedagogických pracovníků, a
c) zařazení učitelů do kariérních stupňů.

Oddíl 1
Výkon činnosti ředitele školy
§ 28c
Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy
(1) Ředitelem mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy nebo jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky může být fyzická osoba, která je učitelem v nejméně druhém kariérním stupni.
(2) Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo v řídící činnosti nebo v činnosti ve výzkumu a vývoji v délce
a) 3 roky pro ředitele mateřské školy,
b) 4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení s výjimkou školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče, nebo
c) 5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče.
(3) Ředitelem školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí může být jen ten, kdo získal nejpozději do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele školy, znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24c odst. 1.
(4) Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který znalosti v oblasti řízení školství získal vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu5), nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství.
Oddíl 2
Výkon specializovaných činností pedagogických pracovníků
§ 28d
Druhy specializovaných činností a podmínky jejich výkonu
(1) Specializovanou činnost vykonává pedagogický pracovník vedle své přímé pedagogické činnosti. Specializovanou činnost může vykonávat pedagogický pracovník, který absolvoval specializační studium v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
(2) Specializovanou činností je činnost
a) koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií,
b) koordinátora školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy,
c) metodika prevence sociálně patologických jevů,
d) specialisty v oblasti environmentální výchovy,
e) speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie,
f) specialisty v oblasti prostorové orientace zrakově postižených,
g) kariérového poradce,
h) výchovného poradce,
i) koordinátora vlastního hodnocení školy, nebo
j) mentora profesního rozvoje.
(3) Pokud specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. a) až h) vykonává učitel, musí se v případě specializované činnosti podle odstavce 2 písm. a) až d) a f) až h) jednat o učitele  nejméně ve druhém kariérním stupni. Specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. e) může vykonávat pouze pedagogický pracovník, který splňuje odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga podle § 18 písm. a). Specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. i) a j) může vykonávat pouze učitel ve třetím kariérním stupni.
(4) Učiteli ve škole zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který vykonává specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. a), c) nebo h), se snižuje přímá pedagogická činnost v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
§ 28e
Koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií
Koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií vytváří, vyhodnocuje a udržuje plán informačních a komunikačních technologií školy, podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií a koordinuje využívání informačních a komunikačních technologií při vzdělávání.
§ 28f
Koordinátor školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy
Koordinátor školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy vytváří, vyhodnocuje a udržuje školní vzdělávací program nebo vzdělávací program vyšší odborné školy, koordinuje činnosti související s jeho naplňováním a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti tvorby a následné koordinace těchto vzdělávacích programů.
§ 28g
Metodik prevence sociálně patologických jevů
Metodik prevence sociálně patologických jevů vytváří, vyhodnocuje a udržuje preventivní program školy, koordinuje činnost školy zaměřenou na prevenci rizikového chování, metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování, poskytuje poradenské služby dětem, žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti prevence rizikového chování.
§ 28h
Specialista v oblasti environmentální výchovy
Specialista v oblasti environmentální výchovy vytváří, vyhodnocuje a dohlíží na dodržování školního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
§ 28i
Speciální pedagog v oblasti školské logopedie
Speciální pedagog v oblasti školské logopedie vykonává odborné činnosti v rámci logopedické diagnostiky, poradenství a intervence, koordinuje tvorbu a realizaci programů logopedické intervence a logopedické prevence ve školách a metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti logopedie a při zajišťování podmínek ve vzdělávání dětí, žáků a studentů s narušenou komunikační dovedností.
§ 28j
Specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených
Specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených zabezpečuje výuku prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených dětí, žáků a studentů ve školách, jejich funkční diagnostiku a tvorbu individuálních vzdělávacích plánů a poskytuje základní poradenství zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům školy.
§ 28k
Kariérový poradce
Kariérový poradce poskytuje žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům poradenskou a informační činnost v oblasti volby povolání a vytváří, vyhodnocuje a udržuje vzdělávací oblast zaměřenou na vytváření životní a profesní orientace žáků a studentů.
§ 28l
Výchovný poradce
Výchovný poradce vyhledává děti, žáky a studenty, jejichž vzdělávání může vyžadovat podpůrná opatření nebo podporu nadání, vytváří strategii vzdělávání pro různé druhy nadání dětí, žáků a studentů, koordinuje jejich vzdělávání a metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti podpory nadání a metodicky pomáhá pedagogickým pracovníkům školy v otázkách integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s dětmi, žáky a studenty vyžadujícími podpůrná opatření, nebo s nadanými dětmi, žáky a studenty.
§ 28m
Koordinátor vlastního hodnocení školy
Koordinátor vlastního hodnocení školy vytváří nebo volí vhodné nástroje vlastního hodnocení školy, koordinuje uskutečňování vlastního hodnocení školy, vyhodnocuje ho, navrhuje opatření a udržuje procesy vlastního hodnocení ve škole.
§ 28n
Mentor profesního rozvoje
Mentor profesního rozvoje zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, a to zejména tím, že se podílí na zpracování plánu pedagogického rozvoje školy, poskytuje pedagogickým pracovníkům školy poradenství, metodicky je usměrňuje a předává jim vědomosti a dovednosti potřebné pro jejich profesní rozvoj.

Oddíl 3
Kariérní systém učitelů

§ 29
Kariérní systém

(1) Kariérní systém je soubor pravidel, stanovených pro zařazení pedagogických pracovníků do kariérních stupňů.
(2) Kariérní stupeň je určen popisem činností, odbornou kvalifikací, popřípadě dalšími kvalifikačními předpoklady a systémem hodnocení, které musí pedagogický pracovník plnit, aby tyto činnosti mohl vykonávat.
(3) Zařazení pedagogického pracovníka do vyššího kariérního stupně je podmíněno
a) výkonem činností
1. specializovaných, nebo metodických, nebo metodologických, nebo náročnějších zejména z hlediska psychické námahy a náročnosti na přípravu,
2. řídících,
b) plněním odborné kvalifikace podle § 6 až 21 a u činností, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, též plněním dalších kvalifikačních předpokladů.
(4) Dalšími kvalifikačními předpoklady jsou
a) pedagogická praxe, kterou se rozumí výkon přímé pedagogické činnosti,
b) osvědčení o způsobilosti k výkonu specializované nebo metodické nebo metodologické nebo řídící činnosti vydané akreditovanou vzdělávací institucí (dále jen „osvědčení o způsobilosti“).
(5) Podmínky zařazení pedagogického pracovníka do kariérního stupně, popis činností, délku pedagogické praxe, podmínky získávání osvědčení a systém hodnocení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 6.
(6) Osvědčení o způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) vydané pedagogickému pracovníkovi musí obsahovat tyto náležitosti
a) jméno, příjmení, titul, datum a místo narození pedagogického pracovníka,
b) číslo akreditace příslušného vzdělávacího programu a pořadové číslo osvědčení,
c) název a sídlo vzdělávací instituce a název příslušného vzdělávacího programu,
d) datum vydání,
e) razítko vzdělávací instituce,
f) podpis oprávněného pracovníka.
§ 29a

(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje
a) při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka (§ 3) nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena
1. za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
2. za trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena,
b) při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce (§ 26) nebo akreditace vzdělávacího programu (§ 27) právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti a pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by odsouzena nebyla.
(2) Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do deseti pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele zařízení sociálních služeb o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů.
(3) Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle jiného právního předpisu15). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 29
Zařazení učitele do kariérního systému
(1) Kariérní systém se vztahuje na učitele, který
a) je zaměstnancem právnické osoby vykonávající činnost školy, a
b) splňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b).
(2) Kariérní systém se nevztahuje na učitele, který
a) vykonává přímou pedagogickou činnost podle § 32 odst. 1 písm. a), b) a d), a učitele, kterému byl předpoklad odborné kvalifikace uznán za splněný ředitelem školy podle § 8 odst. 4, § 9 odst. 8, § 10 odst. 2 nebo § 11 odst. 5 nebo 6, nebo
b) splňuje odbornou kvalifikaci podle § 22 odst. 5.
§ 29a
Standard učitele
(1) Kariérní systém učitelů tvoří 3 kariérní stupně. Standard učitele pro příslušný kariérní stupeň stanovuje požadavky na profesní kompetence učitele v oblasti osobního profesního rozvoje, vlastní pedagogické činnosti a spolupráce a podílu na rozvoji školy.
(2) Profesní kompetence zahrnují
a) v oblasti osobního profesního rozvoje profesní znalosti, schopnost sebehodnocení a sebevzdělávání,
b) v oblasti vlastní pedagogické činnosti plánování výuky, podporu učení, vytváření pozitivního prostředí ve škole, hodnocení průběhu a výsledků učení žáků a hodnocení vlastní výuky a její zlepšování, a
c) v oblasti spolupráce a podílu na rozvoji školy sdílení a spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky, komunikaci a spolupráci s rodiči, komunikaci a spolupráci s partnery školy a podíl na rozvoji školy.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem standard učitele s vymezením požadavků na profesní kompetence učitele v jednotlivých oblastech pro příslušný kariérní stupeň.
§ 29b
Učitel v prvním kariérním stupni
(1) V prvním kariérním stupni je učitel od vzniku prvního pracovního poměru k právnické osobě vykonávající činnost školy až do úspěšného absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň a do uplynutí adaptačního období.
(2) V průběhu adaptačního období zaměstnavatel zajišťuje učiteli podporu pro dosažení profesních kompetencí učitele v jednotlivých oblastech podle § 29a.
(3) Učitel v prvním kariérním stupni vykonává vzdělávací a výchovnou činnost pod metodickým vedením a s podporou uvádějícího učitele.
§ 29c
Uvádějící učitel
Uvádějící učitel podporuje profesní rozvoj učitele v adaptačním období, a to zejména tím, že průběžně a pravidelně hodnotí s učitelem jeho pedagogickou činnost, učitele metodicky vede a seznamuje s podmínkami provozu školy a její dokumentací. Uvádějícího učitele určuje učiteli v prvním kariérním stupni ředitel školy.
§ 29d
Adaptační období
(1) Adaptační období trvá 2 roky.
(2) Adaptační období se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci delších než 90 pracovních dnů nepřetržitě, pro které učitel v prvním kariérním stupni nekoná práci v průběhu adaptačního období.
(3) Části adaptačního období absolvované u různých právnických osob vykonávajících činnost školy se sčítají; to neplatí, jsou-li absolvovány souběžně.
(4) Pokud od posledního výkonu činnosti učitele v prvním kariérním stupni uplynula doba delší než 5 let, započítává se z již absolvovaného adaptačního období nejdéle 1 rok. Pro účely tohoto odstavce se za výkon činnosti učitele nepovažuje doba, po kterou učitel nepracuje pro překážky v práci.
(5) Na učitele v prvním kariérním stupni, který absolvoval atestační řízení pro druhý kariérní stupeň neúspěšně, se pohlíží, jako by absolvoval část adaptačního období v délce trvání 1 roku. O neúspěšném absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň vystaví ředitel školy učiteli potvrzení. Učitel v prvním kariérním stupni předloží toto potvrzení před uzavřením jiného pracovního poměru řediteli školy.
(6) Učiteli v prvním kariérním stupni, který ukončí pracovní poměr během adaptačního období a doposud nevykonal úspěšně atestační řízení, vydá ředitel školy  potvrzení o délce absolvovaného adaptačního období, hodnocení výsledků práce učitele ze strany ředitele školy a hodnocení uvádějícího učitele. Učitel podle věty první předloží tyto doklady před uzavřením jiného pracovního poměru řediteli školy.
(7) O průběhu adaptačního období se vede dokumentace, jejíž rozsah a způsob vedení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 29e
Učitel ve druhém kariérním stupni
(1) Ve druhém kariérním stupni je učitel, který úspěšně absolvoval atestační řízení pro druhý kariérní stupeň a kterému uplynulo adaptační období.
(2) Učitel ve druhém kariérním stupni vykonává komplexní vzdělávací a výchovnou činnost.
§ 29f
Učitel ve třetím kariérním stupni
(1) Ve třetí kariérním stupni je učitel, který úspěšně absolvoval atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.
(2) Učitel ve třetím kariérním stupni vykonává komplexní vzdělávací a výchovnou činnost a dále zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, metodicky usměrňuje a koordinuje vzdělávací a výchovnou činnost učitelů.
Díl 4
Atestační řízení
§ 29g
(1) V atestačním řízení se ověřuje dosažení profesních kompetencí v jednotlivých oblastech vymezených standardem učitele pro příslušný kariérní stupeň.
(2) Ověření dosažení profesních kompetencí podle odstavce 1 vychází z 
a) hodnoticího pohovoru, který zahrnuje obhajobu dosavadní práce učitele s využitím dokladů, které podávají přehled o dosažených profesních kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele,
b) hodnocení výsledků práce učitele ze strany ředitele školy, a
c) hodnocení uvádějícího učitele v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň, nebo
d) hodnoticí zprávy České školní inspekce v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň.
(3) O průběhu atestačního řízení a jeho výsledku vyhotoví atestační komise protokol. O výsledku atestačního řízení rozhoduje atestační komise všemi hlasy na základě tajného hlasování. Člen atestační komise se nesmí zdržet hlasování.
(4) Učitel má právo podat proti průběhu atestačního řízení stížnost podle správního řádu k ministerstvu, a to do 10 dnů ode dne konání atestačního řízení. O stížnosti rozhoduje ministerstvo.
(5) Dokladem o úspěšném absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň je osvědčení, které vydává ředitel školy. Dokladem o úspěšném absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň je osvědčení, které vydá právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem k zajištění organizace atestačního řízení (dále jen „pověřená organizace“).
§ 29h
Atestační řízení pro druhý kariérní stupeň
(1) Učitel v prvním kariérním stupni koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, a to v termínu stanoveném ředitelem školy, nejdříve však 4 měsíce před koncem adaptačního období.
(2) Je-li učitel v prvním kariérním stupni zaměstnancem více právnických osob vykonávajících činnost školy, koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň ve škole, kterou si zvolí; o tomto informuje ředitele všech škol, jichž je zaměstnancem. Povinnosti podle § 29b odst. 2 platí pro ředitele všech škol, v nichž učitel v prvním kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost.
(3) Termín konání atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň oznámí učiteli ředitel školy nejméně 14 dní před jeho konáním.
(4) Učitel předá řediteli školy, které je zaměstnancem a ve které nekoná atestační řízení, do 5 pracovních dnů po doručení protokol o průběhu a výsledku atestačního řízení.
(5) Ředitel školy může ukončit pracovní poměr učiteli, který nevykonal úspěšně atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, do 2 měsíců ode dne doručení protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení učiteli nebo do 2 měsíců ode dne předání protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení podle odstavce 4. Nepředá-li učitel protokol o průběhu a výsledku atestačního řízení podle odstavce 4, může ředitel školy ukončit pracovní poměr učiteli do 2 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o tom, že učitel nevykonal úspěšně atestační řízení.

§ 29i
Atestační řízení pro třetí kariérní stupeň
(1) Podmínkou přihlášení ke konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň je výkon činnosti učitele ve druhém kariérním stupni v délce nejméně 7 let a zaplacení úhrady za atestační řízení. Úhrada je příjmem pověřené organizace.
(2) Učitel ve druhém kariérním stupni oznámí řediteli školy bez zbytečného odkladu, že se přihlásil ke konání atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.
(3) Pokud učitel u atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň neuspěl, může se znovu přihlásit k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň nejdříve po uplynutí 2 let ode dne neúspěšného absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň.
§ 29j
Atestační komise
(1) Atestační komise v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň má 3 členy. Členy atestační komise jsou
a) ředitel školy, v níž učitel v prvním kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost; je-li více takových škol, ředitel školy zvolené podle § 29h odst. 2,
b) učitel v  nejméně druhém kariérním stupni, který vykonává pedagogickou činnost ve stejné škole jako učitel v prvním kariérním stupni, a
c) zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, nebo učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, nebo zástupce z odborné praxe, nebo školní inspektor.
(2) Atestační komise v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň má 5 členů. Členy atestační komise jsou
a) ředitel školy, v níž učitel ve druhém kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost; je-li více takových škol, ředitel školy zvolené podle § 29h odst. 2; koná-li atestační řízení pro třetí kariérní stupeň ředitel školy, je členem atestační komise ředitel stejného druhu školy,
b) školní inspektor,
c) zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele,
d) učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, a
e) zástupce z odborné praxe.
(3) Členem atestační komise učitele, který koná atestační řízení, nesmí být jeho uvádějící učitel a dále ten, u něhož lze s ohledem na jeho poměr k tomuto učiteli pochybovat o jeho nepodjatosti.
(4) Členem atestační komise může být pouze ten, kdo absolvoval odbornou přípravu členů atestačním komisí zajišťovanou pověřenou organizací.
(5) Účast učitele ve třetím kariérním stupni nebo zástupce z odborné praxe podle odstavce 1 písm. c) a účast členů atestační komise podle odstavce 2 písm. c) až e) na atestačním řízení je jiným úkonem v obecném zájmu. Členům atestační komise podle odstavce 1 písm. c) s výjimkou školního inspektora náleží za účast na atestačním řízení odměna, kterou poskytuje škola, v níž učitel koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň. Členům atestační komise podle odstavce 2 písm. c) až e) náleží za účast na atestačním řízení odměna, kterou poskytuje pověřená organizace.
§ 29k
Zajištění atestačního řízení a kariérní systém učitelů
(1) Ministerstvo
a) pověří k plnění úkolů uvedených v odstavci 2 pověřenou organizaci,
b) jmenuje členy atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň na návrh pověřené organizace, a
c) stanoví prováděcím právním předpisem organizaci a způsob provádění atestačního řízení, náležitosti protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení, vzor a náležitosti osvědčení o výsledku atestačního řízení a typy a náležitosti dokladů o profesních kompetencích učitele, výši odměny členů atestační komise a pravidla jejího poskytování a výši a podmínky úhrady za atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.
(2) Pověřená organizace
a) poskytuje metodickou podporu učitelům, ředitelům škol a členům atestačních komisí v oblasti kariérního systému učitelů,
b) organizačně zajišťuje atestační řízení pro třetí kariérní stupeň,
c) předkládá ministerstvu návrh na jmenování členů atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň,
d) žádá Českou školní inspekci o hodnocení podle školského zákona25),
e) vede evidenci atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň,
f) zajišťuje odbornou přípravu členů atestačních komisí, a
g) odměňuje členy atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň podle § 29j odst. 5.
(3) Ředitel školy jmenuje členy atestačních komisí pro druhý kariérní stupeň a vydává učitelům, kteří úspěšně absolvovali atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, osvědčení o výsledku atestačního řízení, potvrzení o neúspěšném absolvování atestačního řízení a jejich stejnopisy a opisy.
§ 29l
Evidence atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň
(1) Pověřená organizace vede pro účely konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň a prokazování splnění atestačního řízení v elektronické podobě evidenci obsahující údaje o učitelích, kteří se přihlásili k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň.
(2) Evidence obsahuje strukturované údaje o učitelích uvedených v odstavci 1 v rozsahu
a) jméno a příjmení,
b) bydliště,
c) datum narození,
d) datum vykonání atestačního řízení, a
e) výsledek atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň.
(3) Uchovávat osobní údaje podle odstavce 2 lze pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování, nejdéle však po dobu 50 let. Údaje vztahující se k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň o učitelích, kteří neuspěli u atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň nebo jej nekonali, lze uchovávat v elektronické podobě nejdéle po dobu 3 let.


HLAVA V
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 30

Za pedagogické pracovníky podle tohoto zákona se považují též pedagogičtí pracovníci, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona splňují předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle dosavadních právních předpisů.
§ 31

Další kvalifikační předpoklady získané v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů zůstávají nedotčeny.

§ 32

(1) Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
a) pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti,
b) nejdéle po dobu deseti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí,
c) jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný,
d) pokud ke dni 1. ledna 2015 dosáhla alespoň 55 let věku a pokud vykonávala přímou pedagogickou činnost na příslušném druhu školy nejméně po dobu 20 let.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na psychologa.

§ 32a
(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona vždy nepovažuje
a) při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena
1. za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
2. za trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud jeho spáchání ohrožuje důvěru v řádný výkon činnosti pedagogického pracovníka,
pokud se na ni podle zákona nehledí jako by nebyla odsouzena, nebo
b) při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti a pokud se na ni podle zákona nehledí jako by nebyla odsouzena.
(2) Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie podle zvláštního právního předpisu26). Cizinec, který není nebo nebyl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nemá nebo neměl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, prokazuje bezúhonnost dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do 10 pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele školského zařízení o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do 1 měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů.
(3) Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle zvláštního právního předpisu26). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 33

Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který nezískal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm. a) § 24c odst. 1 a vykonává činnost ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může vykonávat tuto činnost nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nevykonává činnost ředitele školy alespoň 10 let.
§ 34

O žádosti k udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu ministerstvo rozhodne do 120 dnů od jejího doručení.
§ 35

Služební poměry pedagogických pracovníků škol zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními předpisy.14) Na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany se ustanovení § 5, § 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 a 29 § 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 až 24c, § 28b až 28n a § 29 až 29l vztahují přiměřeně.

§ 36

Na osobu vykonávající funkci ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 5 odst. 1 písm. a), b) a c) nevztahují.



21) § 164 odst. 1 písm. c) školského zákona.
24) § 13 odst. 3 školského zákona.
25) § 174 odst. 6 školského zákona.
26) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.


  1. Platné znění školského zákona

§ 163
Další výdaje státního rozpočtu pro školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku
(1) Ze státního rozpočtu lze dále poskytovat finanční prostředky na pokusná ověřování a na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 ve školách a školských zařízeních všech zřizovatelů; ze státního rozpočtu se dále poskytují finanční prostředky na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c a náklady na platy a náhrady platů, nebo náklady na mzdy a náhrady mezd spojené s postupem učitele do třetího kariérního stupně. Ministerstvo poskytuje finanční prostředky na pokusná ověřování a na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 a na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c a náklady na platy a náhrady platů, nebo náklady na mzdy a náhrady mezd spojené s postupem učitele do třetího kariérního stupně
a) krajskému úřadu na zvláštní účet kraje pro školy a školská zařízení, které nezřizuje ministerstvo, registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy;6) krajský úřad v přenesené působnosti tyto finanční prostředky přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost těchto škol a školských zařízení a o přidělení finančních prostředků následně informuje zastupitelstvo kraje,
b) právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje ministerstvo a registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy.6)
(2) Zákon o státním rozpočtu stanoví výše dotací ze státního rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizují svazky obcí.


(…)
§ 176
Česká školní inspekce může podávat zřizovatelům škol a školských zařízení návrhy na vyhlášení konkursu podle § 166 odst. 3.

§ 176a
Česká školní inspekce vykonává u učitele, který se účastní atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, hodnocení podle zákona o pedagogických pracovnících. Hodnocení provádí školní inspektor, a to nejméně čtyřikrát v průběhu 12 měsíců od zahájení atestačního řízení; výstupem hodnocení je hodnoticí zpráva.

  1. Platné znění zákoníku práce

§ 123
Platové tarify
(1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.
(3) Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.
(4) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby a učitele též podle dosaženého kariérního stupně (dále jen "započitatelná praxe").
(5) Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. Platové tarify se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru.
(6) Vláda stanoví nařízením
a) zařazení prací do platových tříd v souladu s charakteristikami platových tříd odstupňovanými podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, které jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu,
b) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd,
c) způsob zařazování zaměstnanců do platových tříd,
d) podmínky pro určení započitatelné praxe,
e) podmínky pro zvláštní způsob zařazení do platové třídy a určení platového tarifu pro zaměstnance, kteří vykonávají práce, jejichž úspěšné provádění závisí především na míře talentu nebo na fyzické zdatnosti, pro zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb a pro zaměstnance vykonávající jednoduché obslužné nebo rutinní práce; výše platového tarifu určeného zvláštním způsobem pro zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb musí být určena nejméně ve výši odpovídající platovému tarifu, který zaměstnanci jinak přísluší podle platové třídy a platového stupně, do kterých je zařazen podle odstavců 1 až 5,
f) stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5 a s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jeho významu, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, tak, aby platové tarify v jednotlivých platových třídách činily nejméně
platová   třída         platový   tarif   v   Kč   měsíčně
1                                 6   500
2                                 7   110
3                                 7   710
4                                 8   350
5                                 9   060
6                                 9   830
7                                10   660
8                                11   570
9                                12   550
10                               13   620
11                               14   780
12                               16   020
13                               17   370
14                               18   850
15                               20   470
16                               22   200.

§ 133
Specializační příplatek pedagogického pracovníka
Příplatek pedagogického pracovníka
(1) Pedagogickému pracovníkovi45), který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady47), se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně.
(2) Uvádějícímu učiteli za činnosti uvedené v § 29c zákona o pedagogických pracovnících a učiteli ve třetím kariérním stupni za činnosti uvedené v § 29f odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících přísluší příplatek ve výši 3 000 Kč měsíčně.



Zdroj: Úřad vlády

Žádné komentáře:

Okomentovat