2.11.16

Kariérní řád: Návrh novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (verze 25. 10. 2016)

Změna zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

N á v r h

Z Á K O N

ze dne …………………….2016,
kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

Čl. I

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 422/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 198/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 197/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 379/2015 Sb., se mění takto:
  1. V § 1 odstavec 1 zní:
„(1) Tento zákon upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, způsob rozvrhování pracovní doby, zvláštní pravidla pro sjednávání doby trvání pracovního poměru a v oblasti odměňování, profesní rozvoj pedagogických pracovníků a jejich kariérní systém.“.
  1.  V části první hlavě II nadpis dílu 1 zní:
Obecné předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka“.“.
  1. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávný“.
  2. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zkouškou podle věty první se prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky; fyzická osoba, která má vykonávat činnost učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy, učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, prokazuje znalost českého jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.“.
  3. V § 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:
„d) která vyučuje předmět v cizím jazyce za podmínek stanovených školským zákonem24).


24) § 13 odst. 3 školského zákona.“.
  1. § 5 se včetně nadpisu zrušuje.
  2. V § 6 odst. 2 písm. c) se slovo „bakalářském“ zrušuje.
  3. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „případně v akreditovaném“ vkládá slovo „magisterském“.
  4. V § 8 odst. 2 písm. d) se slovo „bakalářském“ zrušuje.
  5. V § 12 písm. b) se za slovo „akreditovaného“ vkládá slovo „magisterského“.
  6. § 17 zní:
㤠17
Pedagog volného času
(1) Pedagog volného času, který vykonává komplexní přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
b) vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 9, § 12 nebo § 14,
c) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
d) vzděláním podle § 10 odst. 1,
e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
f) alespoň středním vzděláním s maturitní zkouškou a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky.
(2) Pedagog volného času, který vykonává dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci
a) vzděláním podle odstavce 1, nebo
b) středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
2. studiem pedagogiky.
c) vzděláním podle § 21.
(3) Pedagog volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko - pedagogického zaměření.
(4) Zaměstnanci, který je výkonným umělcem7), výtvarným umělcem nebo který má odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21, může ředitel školy písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace pedagoga volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření nebo odborné kvalifikaci zaměstnance za splněný, pokud týdenní pracovní doba tohoto zaměstnance u právnické osoby vykonávající činnost školy nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby a pokud tento zaměstnanec mimo pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost školy provádí umělecké výkony, vytváří umělecká díla nebo vykonává činnost, pro niž splňuje odbornou kvalifikaci podle § 10 odst. 1 nebo § 21. Uznání splnění předpokladu odborné kvalifikace platí pro účely tohoto zákona po dobu, po kterou zaměstnanec splňuje podmínky podle věty první.“.
  1. V § 22 odstavce 3 až 7 znějí:
„(3) Studiem v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaným vysokou školou k získání odborné kvalifikace podle tohoto zákona se rozumí vzdělávací program akreditovaný v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
(4) Učitel, který splňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 8 odst. 1 písm. d), § 9 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 2 nebo § 11 odst. 1, získává odbornou kvalifikaci pro výuku dalšího odborného předmětu také ukončením akreditovaného bakalářského studijního programu, který odpovídá charakteru tohoto vyučovaného předmětu.
(5) Pedagogický pracovník, pro kterého je příslušný cizí jazyk rodným jazykem nebo který jej ovládá na úrovni rodného jazyka, splňuje pro účely tohoto zákona předpoklad odborné kvalifikace pro výuku konverzace v tomto cizím jazyce, získal-li alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, nebo pro výuku tohoto cizího jazyka, získal-li vysokoškolské vzdělání.
(6) Pedagogický pracovník, který vedle přímé pedagogické činnosti, pro kterou má odbornou kvalifikaci, vykonává také další přímou pedagogickou činnost v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, pro kterou nemá odbornou kvalifikaci, splňuje pro účely tohoto zákona pro tuto další přímou pedagogickou činnost předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b). Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka, který má odbornou kvalifikaci pouze pro příslušný předmět nebo příslušnou aktivitu podle odstavce 5 nebo § 7 odst. 1 písm. e), f) nebo g), § 8 odst. 3 nebo 4, § 9 odst. 8 nebo 9 nebo § 11 odst. 5 nebo 6.
(7) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací.“.
  1. V části první nadpisu hlavy III se slova „NA DOBU URČITOU“ zrušují.
  2. V § 22a odst. 2 se za slovo „případech,“ vkládají slova „které vyžadují přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti a“.“.
  3. V § 23 odst. 2 se slova „ministerstvem“ nahrazují slovy „Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“)“ a slova „a svazkem obcí“ se nahrazují slovy „nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcí“)“.
  4. V § 23 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pedagogickému pracovníkovi, kterému se podle tohoto zákona snižuje přímá pedagogická činnost, není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit; to neplatí, pokud takový postup vyžadují vážné provozní důvody.“
  5. V § 23 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností“.
  6. V § 23a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 39 odst. 4 zákoníku práce není dotčeno.“.
  7. Za § 23a se vkládá nový § 23b, který včetně nadpisu zní:
㤠23b
Doba trvání pracovního poměru učitele v kariérním systému
(1) S učitelem ve druhém nebo třetím kariérním stupni sjedná zaměstnavatel dobu trvání pracovního poměru na dobu neurčitou. V případě prvního pracovního poměru u jiného zaměstnavatele může zaměstnavatel s učitelem ve druhém nebo třetím kariérním stupni sjednat pracovní poměr na dobu určitou v délce trvání 12 měsíců.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy je doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s učitelem jako náhrada za dočasně nepřítomného učitele po dobu překážek v práci na straně tohoto učitele.
(3) Sjedná-li zaměstnavatel s učitelem dobu trvání pracovního poměru v rozporu s odstavci 1 a 2 a oznámí-li učitel tuto skutečnost před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, mohou zaměstnavatel i učitel uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.“.
  1. V části první nadpis hlavy IV zní:
PROFESNÍ ROZVOJ A KARIÉRNÍ SYSTÉM PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ“.
  1. V části první se za nadpis hlavy IV vkládá označení dílu 1, které včetně nadpisu zní:
Díl 1
Formy profesního rozvoje pedagogických pracovníků a jeho plánování“.
  1. § 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Profesní rozvoj pedagogických pracovníků
(1) V rámci profesního rozvoje si pedagogický pracovník prohlubuje kvalifikaci, včetně profesních kompetencí, a může si zvyšovat kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se rozumí též získání kvalifikace k výkonu specializovaných činností.
(2) Profesní rozvoj pedagogických pracovníků se uskutečňuje zejména
a) vlastním výkonem přímé pedagogické činnosti,
b) samostudiem,
c) dalším vzděláváním pedagogických pracovníků, nebo
d) vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu6) v případě učitelů zdravotnických oborů vzdělání.
(3) Ředitel školy vytváří podmínky pro profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Přitom přihlíží k osobnostním a profesním předpokladům pedagogických pracovníků a k potřebám a možnostem školy.“.
  1. Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které včetně nadpisů znějí:
㤠24a
Plán pedagogického rozvoje školy a osobní plán profesního rozvoje
(1) Ředitel školy vytváří po předchozím projednání s odborovou organizací působící ve škole plán pedagogického rozvoje školy pro naplnění cílů školy při uskutečňování výchovy a vzdělávání. Plán pedagogického rozvoje školy se vytváří na období nejdéle 6 let a vychází zejména z hodnocení výsledků výchovy a vzdělávání ve škole, hodnocení stavu profesních kompetencí pedagogických pracovníků školy a ekonomických možností školy.
(2) Z plánu pedagogického rozvoje školy vychází osobní plán profesního rozvoje pedagogického pracovníka. Osobní plán profesního rozvoje zohledňuje individuální potřeby pedagogického pracovníka, navazuje na předchozí osobní plán profesního rozvoje a na hodnocení jeho plnění.
(3) Osobní plán profesního rozvoje obsahuje část
a) povinnou, která stanovuje úkoly v rámci prohlubování kvalifikace, a
b) fakultativní, která může stanovit individuální cíle v oblasti dalšího profesního rozvoje pedagogického pracovníka nebo úkoly směřující ke zvýšení kvalifikace včetně splnění kvalifikačních předpokladů k výkonu specializovaných činností.
(4) Osobní plán profesního rozvoje vytváří ve spolupráci s pedagogickým pracovníkem ředitel školy na období 12 měsíců. Ředitel školy určí povinnou část osobního plánu profesního rozvoje po předchozím projednání s pedagogickým pracovníkem a projedná s pedagogickým pracovníkem fakultativní část, kterou si určí pedagogický pracovník. Ředitel školy vytvoří pedagogickému pracovníkovi podmínky pro naplnění povinné části a v rámci možností školy i pro naplnění fakultativní části.
(5) Pedagogický pracovník plní osobní plán profesního rozvoje. Ředitel školy provádí spolu s pedagogickým pracovníkem hodnocení plnění osobního plánu profesního rozvoje do 3 měsíců po skončení období, na které byl osobní plán profesního rozvoje vytvořen.
(6) Při stanovení výše osobního příplatku podle § 131 zákoníku práce ředitel školy přihlíží též k hodnocení plnění osobního plánu profesního rozvoje.
(7) Osobní plán profesního rozvoje se nevytváří u pedagogického pracovníka, jehož pracovní poměr je kratší než 12 měsíců, nebo jehož týdenní pracovní doba nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby, pokud o jeho vytvoření pedagogický pracovník nepožádá.
§ 24b
Volno k samostudiu
(1) Pedagogickému pracovníkovi přísluší volno k samostudiu v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na vzdělávání podle § 24 odst. 2 písm. c) a d). Dobu čerpání a konkrétní náplň volna k samostudiu v rozsahu 7 dnů určuje ředitel školy, dobu čerpání a konkrétní náplň zbývající části určuje pedagogický pracovník. Termín čerpání zbývající části oznámí pedagogický pracovník řediteli školy nejméně 3 měsíce předem. Má-li pedagogický pracovník vytvořen osobní plán profesního rozvoje, čerpá volno k samostudiu za účelem naplnění povinné části tohoto plánu. Pedagogický pracovník je povinen podat řediteli písemnou zprávu o průběhu volna k samostudiu, a to do 14 dnů ode dne ukončení volna k samostudiu.
(2) Za dobu čerpání volna k samostudiu se pedagogickému pracovníkovi plat nebo mzda nekrátí. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna k samostudiu. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna k samostudiu. V případě souběhu důvodů snížení rozsahu volna k samostudiu podle věty druhé a věty třetí se sníží rozsah volna k samostudiu podle důvodu, který z hlediska snížení jeho rozsahu převažuje.
(3) Zaměstnavatel může uhradit pedagogickému pracovníkovi náklady, které účelně vynaložil v souvislosti s volnem k samostudiu.“.
  1. V části první hlavě IV se za § 24b vkládá označení dílu 2, které včetně nadpisu zní:
Díl 2
Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků“.
  1. V části první hlavě IV se na začátek dílu 2 vkládá § 24c, který včetně nadpisu zní:
§ 24c
Další vzdělávání pedagogických pracovníků
(1) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen „vzdělávací instituce“), jimž byla ministerstvem udělena akreditace podle tohoto zákona v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
(2) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání uskutečňovala.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy, podmínky a obsah dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, způsob jeho ukončení a náležitosti osvědčení. Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany stanoví prováděcím právním předpisem druhy, podmínky a obsah dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, způsob jeho ukončení a náležitosti osvědčení pro pedagogické pracovníky škol, které zřizuje.“.
  1. V § 27 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) název, formu a cíle vzdělávacího programu a okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen; forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci,“.
  1. V § 27 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládají slova „celkovou hodinovou dotaci a“.
  2. V § 27 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) jméno odborného garanta, který odpovídá za kvalitu vzdělávacího programu a kvalitu jeho uskutečňování, a jeho odborné předpoklady pro vzdělávací program,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
  1. V § 27 odst. 2 písm. e) se slovo „a garantů“ zrušuje.
  2. V § 27 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f) způsob ukončení a vyhodnocení vzdělávacího programu, a
g) vzor osvědčení.“.
  1. V § 27 odst. 3 písm. b) se slova „nebo cíli“ nahrazují slovy „, cíli nebo okruhem pedagogických pracovníků, pro něž je určen,“.
  2. V § 27 odst. 3 písm. c) se slova „lektorů nebo garantů“ nahrazují slovy „lektora nebo odborného garanta“.
  3. V § 28 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, okruh pedagogických pracovníků, jimž je vzdělávací program určen, a soulad vzdělávacího programu s prováděcím právním předpisem podle § 24c odst. 3“.
  4. V § 28 odst. 3 písm. c) se slova „lektorů a garantů“ nahrazují slovy „lektora nebo odborného garanta“.
  5. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní:
㤠28a
Povinnosti vzdělávací instituce
(1) Vzdělávací instituce je povinna
a) uskutečňovat vzdělávací program v souladu s rozhodnutím o akreditaci,
b) vést dokumentaci o uskutečňování vzdělávacího programu,
c) předkládat na výzvu ministerstva časový plán a informaci o místě uskutečňování vzdělávacího programu,
d) oznámit ministerstvu bezodkladně změnu sídla nebo názvu, zrušení nebo zánik; to neplatí, jedná-li se o vzdělávací instituci zapsanou ve školském rejstříku.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob vedení dokumentace o uskutečňování vzdělávacího programu.“.
  1. V části první hlavě IV se za § 28a vkládá označení dílu 3, který včetně nadpisu zní:
Díl 3
Kariérní systém pedagogických pracovníků
  1. V části první hlavě IV se na začátek dílu 3 vkládá § 28b, který včetně nadpisu zní:
㤠28b
Kariérní systém
Kariérní systém je soubor předpokladů pro
a) výkon činnosti ředitele školy nebo ředitele školského zařízení,
b) výkon specializovaných činností pedagogických pracovníků, a
c) zařazení učitelů do kariérních stupňů.“.
  1. Za § 28b se vkládají nové oddíly 1 a 2, které včetně nadpisů znějí:
Oddíl 1
Výkon činnosti ředitele školy
§ 28c
Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy
(1) Ředitelem mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy nebo jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky může být fyzická osoba, která je učitelem v nejméně druhém kariérním stupni.
(2) Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo v řídící činnosti nebo v činnosti ve výzkumu a vývoji v délce
a) 3 roky pro ředitele mateřské školy,
b) 4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení s výjimkou školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče, nebo
c) 5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče.
(3) Ředitelem školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí může být jen ten, kdo získal nejpozději do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele školy, znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24c odst. 1.
(4) Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který znalosti v oblasti řízení školství získal vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu5), nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství.
Oddíl 2
Výkon specializovaných činností pedagogických pracovníků
§ 28d
Druhy specializovaných činností a podmínky jejich výkonu
(1) Specializovanou činnost vykonává pedagogický pracovník vedle své přímé pedagogické činnosti. Specializovanou činnost může vykonávat pedagogický pracovník, který absolvoval specializační studium v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
(2) Specializovanou činností je činnost
a) koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií,
b) koordinátora školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy,
c) metodika prevence sociálně patologických jevů,
d) specialisty v oblasti environmentální výchovy,
e) speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie,
f) specialisty v oblasti prostorové orientace zrakově postižených,
g) kariérového poradce,
h) výchovného poradce,
i) koordinátora vlastního hodnocení školy, nebo
j) mentora profesního rozvoje.
(3) Pokud specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. a) až h) vykonává učitel, musí se v případě specializované činnosti podle odstavce 2 písm. a) až d) a f) až h) jednat o učitele  nejméně ve druhém kariérním stupni. Specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. e) může vykonávat pouze pedagogický pracovník, který splňuje odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga podle § 18 písm. a). Specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. i) a j) může vykonávat pouze učitel ve třetím kariérním stupni.
(4) Učiteli ve škole zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který vykonává specializovanou činnost podle odstavce 2 písm. a), c) nebo h), se snižuje přímá pedagogická činnost v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
§ 28e
Koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií
Koordinátor v oblasti informačních a komunikačních technologií vytváří, vyhodnocuje a udržuje plán informačních a komunikačních technologií školy, podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií a koordinuje využívání informačních a komunikačních technologií při vzdělávání.
§ 28f
Koordinátor školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy
Koordinátor školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu vyšší odborné školy vytváří, vyhodnocuje a udržuje školní vzdělávací program nebo vzdělávací program vyšší odborné školy, koordinuje činnosti související s jeho naplňováním a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti tvorby a následné koordinace těchto vzdělávacích programů.
§ 28g
Metodik prevence sociálně patologických jevů
Metodik prevence sociálně patologických jevů vytváří, vyhodnocuje a udržuje preventivní program školy, koordinuje činnost školy zaměřenou na prevenci rizikového chování, metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování, poskytuje poradenské služby dětem, žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti prevence rizikového chování.
§ 28h
Specialista v oblasti environmentální výchovy
Specialista v oblasti environmentální výchovy vytváří, vyhodnocuje a dohlíží na dodržování školního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a podílí se na zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
§ 28i
Speciální pedagog v oblasti školské logopedie
Speciální pedagog v oblasti školské logopedie vykonává odborné činnosti v rámci logopedické diagnostiky, poradenství a intervence, koordinuje tvorbu a realizaci programů logopedické intervence a logopedické prevence ve školách a metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti logopedie a při zajišťování podmínek ve vzdělávání dětí, žáků a studentů s narušenou komunikační dovedností.
§ 28j
Specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených
Specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených zabezpečuje výuku prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených dětí, žáků a studentů ve školách, jejich funkční diagnostiku a tvorbu individuálních vzdělávacích plánů a poskytuje základní poradenství zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům školy.
§ 28k
Kariérový poradce
Kariérový poradce poskytuje žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům poradenskou a informační činnost v oblasti volby povolání a vytváří, vyhodnocuje a udržuje vzdělávací oblast zaměřenou na vytváření životní a profesní orientace žáků a studentů.
§ 28l
Výchovný poradce
Výchovný poradce vyhledává děti, žáky a studenty, jejichž vzdělávání může vyžadovat podpůrná opatření nebo podporu nadání, vytváří strategii vzdělávání pro různé druhy nadání dětí, žáků a studentů, koordinuje jejich vzdělávání a metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti podpory nadání a metodicky pomáhá pedagogickým pracovníkům školy v otázkách integrace, individuálních vzdělávacích plánů, práce s dětmi, žáky a studenty vyžadujícími podpůrná opatření, nebo s nadanými dětmi, žáky a studenty.
§ 28m
Koordinátor vlastního hodnocení školy
Koordinátor vlastního hodnocení školy vytváří nebo volí vhodné nástroje vlastního hodnocení školy, koordinuje uskutečňování vlastního hodnocení školy, vyhodnocuje ho, navrhuje opatření a udržuje procesy vlastního hodnocení ve škole.
§ 28n
Mentor profesního rozvoje
Mentor profesního rozvoje zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, a to zejména tím, že se podílí na zpracování plánu pedagogického rozvoje školy, poskytuje pedagogickým pracovníkům školy poradenství, metodicky je usměrňuje a předává jim vědomosti a dovednosti potřebné pro jejich profesní rozvoj.“.
  1. V části první hlavě IV se za § 28n vkládá označení oddílu 3, který včetně nadpisu zní:
Oddíl 3
Kariérní systém učitelů“.“
  1. § 29 a § 29a včetně nadpisů znějí:
§ 29
Zařazení učitele do kariérního systému
(1) Kariérní systém se vztahuje na učitele, který
a) je zaměstnancem právnické osoby vykonávající činnost školy, a
b) splňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b).
(2) Kariérní systém se nevztahuje na učitele, který
a) vykonává přímou pedagogickou činnost podle § 32 odst. 1 písm. a), b) a d), a učitele, kterému byl předpoklad odborné kvalifikace uznán za splněný ředitelem školy podle § 8 odst. 4, § 9 odst. 8, § 10 odst. 2 nebo § 11 odst. 5 nebo 6, nebo
b) splňuje odbornou kvalifikaci podle § 22 odst. 5.
§ 29a
Standard učitele
(1) Kariérní systém učitelů tvoří 3 kariérní stupně. Standard učitele pro příslušný kariérní stupeň stanovuje požadavky na profesní kompetence učitele v oblasti osobního profesního rozvoje, vlastní pedagogické činnosti a spolupráce a podílu na rozvoji školy.
(2) Profesní kompetence zahrnují
a) v oblasti osobního profesního rozvoje profesní znalosti, schopnost sebehodnocení a sebevzdělávání,
b) v oblasti vlastní pedagogické činnosti plánování výuky, podporu učení, vytváření pozitivního prostředí ve škole, hodnocení průběhu a výsledků učení žáků a hodnocení vlastní výuky a její zlepšování, a
c) v oblasti spolupráce a podílu na rozvoji školy sdílení a spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky, komunikaci a spolupráci s rodiči, komunikaci a spolupráci s partnery školy a podíl na rozvoji školy.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem standard učitele s vymezením požadavků na profesní kompetence učitele v jednotlivých oblastech pro příslušný kariérní stupeň.“.
  1. Za § 29a se vkládají nové § 29b až 29f, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 25 znějí:
㤠29b
Učitel v prvním kariérním stupni
(1) V prvním kariérním stupni je učitel od vzniku prvního pracovního poměru k právnické osobě vykonávající činnost školy až do úspěšného absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň a do uplynutí adaptačního období.
(2) V průběhu adaptačního období zaměstnavatel zajišťuje učiteli podporu pro dosažení profesních kompetencí učitele v jednotlivých oblastech podle § 29a.
(3) Učitel v prvním kariérním stupni vykonává vzdělávací a výchovnou činnost pod metodickým vedením a s podporou uvádějícího učitele.
§ 29c
Uvádějící učitel
Uvádějící učitel podporuje profesní rozvoj učitele v adaptačním období, a to zejména tím, že průběžně a pravidelně hodnotí s učitelem jeho pedagogickou činnost, učitele metodicky vede a seznamuje s podmínkami provozu školy a její dokumentací. Uvádějícího učitele určuje učiteli v prvním kariérním stupni ředitel školy.
§ 29d
Adaptační období
(1) Adaptační období trvá 2 roky.
(2) Adaptační období se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci delších než 90 pracovních dnů nepřetržitě, pro které učitel v prvním kariérním stupni nekoná práci v průběhu adaptačního období.
(3) Části adaptačního období absolvované u různých právnických osob vykonávajících činnost školy se sčítají; to neplatí, jsou-li absolvovány souběžně.
(4) Pokud od posledního výkonu činnosti učitele v prvním kariérním stupni uplynula doba delší než 5 let, započítává se z již absolvovaného adaptačního období nejdéle 1 rok. Pro účely tohoto odstavce se za výkon činnosti učitele nepovažuje doba, po kterou učitel nepracuje pro překážky v práci.
(5) Na učitele v prvním kariérním stupni, který absolvoval atestační řízení pro druhý kariérní stupeň neúspěšně, se pohlíží, jako by absolvoval část adaptačního období v délce trvání 1 roku. O neúspěšném absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň vystaví ředitel školy učiteli potvrzení. Učitel v prvním kariérním stupni předloží toto potvrzení před uzavřením jiného pracovního poměru řediteli školy.
(6) Učiteli v prvním kariérním stupni, který ukončí pracovní poměr během adaptačního období a doposud nevykonal úspěšně atestační řízení, vydá ředitel školy potvrzení o délce absolvovaného adaptačního období, hodnocení výsledků práce učitele ze strany ředitele školy a hodnocení uvádějícího učitele. Učitel podle věty první předloží tyto doklady před uzavřením jiného pracovního poměru řediteli školy.
(7) O průběhu adaptačního období se vede dokumentace, jejíž rozsah a způsob vedení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 29e
Učitel ve druhém kariérním stupni
(1) Ve druhém kariérním stupni je učitel, který úspěšně absolvoval atestační řízení pro druhý kariérní stupeň a kterému uplynulo adaptační období.
(2) Učitel ve druhém kariérním stupni vykonává komplexní vzdělávací a výchovnou činnost.
§ 29f
Učitel ve třetím kariérním stupni
(1) Ve třetím kariérním stupni je učitel, který úspěšně absolvoval atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.
(2) Učitel ve třetím kariérním stupni vykonává komplexní vzdělávací a výchovnou činnost a dále zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, metodicky usměrňuje a koordinuje vzdělávací a výchovnou činnost učitelů.“.
  1. Za § 29f se vkládá nový díl 4, který včetně nadpisu zní:
„Díl 4
Atestační řízení
§ 29g
(1) V atestačním řízení se ověřuje dosažení profesních kompetencí v jednotlivých oblastech vymezených standardem učitele pro příslušný kariérní stupeň.
(2) Ověření dosažení profesních kompetencí podle odstavce 1 vychází z 
a) hodnoticího pohovoru, který zahrnuje obhajobu dosavadní práce učitele s využitím dokladů, které podávají přehled o dosažených profesních kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele,
b) hodnocení výsledků práce učitele ze strany ředitele školy, a
c) hodnocení uvádějícího učitele v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň, nebo
d) hodnoticí zprávy České školní inspekce v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň.
(3) O průběhu atestačního řízení a jeho výsledku vyhotoví atestační komise protokol, který zašle bezodkladně učiteli. O výsledku atestačního řízení rozhoduje atestační komise všemi hlasy na základě tajného hlasování. Člen atestační komise se nesmí zdržet hlasování.
(4) Učitel má právo podat proti průběhu atestačního řízení stížnost podle správního řádu k ministerstvu, a to do 10 dnů ode dne konání atestačního řízení. O stížnosti rozhoduje ministerstvo.
(5) Dokladem o úspěšném absolvování atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň je osvědčení, které vydává ředitel školy. Dokladem o úspěšném absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň je osvědčení, které vydá právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem k zajištění organizace atestačního řízení (dále jen „pověřená organizace“).
§ 29h
Atestační řízení pro druhý kariérní stupeň
(1) Učitel v prvním kariérním stupni koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, a to v termínu stanoveném ředitelem školy, nejdříve však 4 měsíce před koncem adaptačního období.
(2) Je-li učitel v prvním kariérním stupni zaměstnancem více právnických osob vykonávajících činnost školy, koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň ve škole, kterou si zvolí; o tomto informuje ředitele všech škol, jichž je zaměstnancem. Povinnosti podle § 29b odst. 2 platí pro ředitele všech škol, v nichž učitel v prvním kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost.
(3) Termín konání atestačního řízení pro druhý kariérní stupeň oznámí učiteli ředitel školy nejméně 14 dní před jeho konáním.
(4) Učitel předá řediteli školy, které je zaměstnancem a ve které nekoná atestační řízení, do 5 pracovních dnů po doručení protokol o průběhu a výsledku atestačního řízení.
(5) Ředitel školy může ukončit pracovní poměr učiteli, který nevykonal úspěšně atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, do 2 měsíců ode dne doručení protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení učiteli nebo do 2 měsíců ode dne předání protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení podle odstavce 4. Nepředá-li učitel protokol o průběhu a výsledku atestačního řízení podle odstavce 4, může ředitel školy ukončit pracovní poměr učiteli do 2 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o tom, že učitel nevykonal úspěšně atestační řízení.
§ 29i
Atestační řízení pro třetí kariérní stupeň
(1) Podmínkou přihlášení ke konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň je výkon činnosti učitele ve druhém kariérním stupni v délce nejméně 7 let a zaplacení úhrady za atestační řízení. Úhrada je příjmem pověřené organizace.
(2) Učitel ve druhém kariérním stupni oznámí řediteli školy bez zbytečného odkladu, že se přihlásil ke konání atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.
(3) Pokud učitel u atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň neuspěl, může se znovu přihlásit k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň nejdříve po uplynutí 2 let ode dne neúspěšného absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň.
§ 29j
Atestační komise
(1) Atestační komise v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň má 3 členy. Členy atestační komise jsou
a) ředitel školy, v níž učitel v prvním kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost; je-li více takových škol, ředitel školy zvolené podle § 29h odst. 2,
b) učitel v  nejméně druhém kariérním stupni, který vykonává pedagogickou činnost ve stejné škole jako učitel v prvním kariérním stupni, a
c) zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, nebo učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, nebo zástupce z odborné praxe, nebo školní inspektor.
(2) Atestační komise v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň má 5 členů. Členy atestační komise jsou
a) ředitel školy, v níž učitel ve druhém kariérním stupni vykonává pedagogickou činnost; je-li více takových škol, ředitel školy zvolené podle § 29h odst. 2; koná-li atestační řízení pro třetí kariérní stupeň ředitel školy, je členem atestační komise ředitel stejného druhu školy,
b) školní inspektor,
c) zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele,
d) učitel ve třetím kariérním stupni, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na jiné škole stejného druhu, a
e) zástupce z odborné praxe.
(3) Členem atestační komise učitele, který koná atestační řízení, nesmí být jeho uvádějící učitel a dále ten, u něhož lze s ohledem na jeho poměr k tomuto učiteli pochybovat o jeho nepodjatosti.
(4) Členem atestační komise může být pouze ten, kdo absolvoval odbornou přípravu členů atestačním komisí zajišťovanou pověřenou organizací.
(5) Účast učitele ve třetím kariérním stupni nebo zástupce z odborné praxe podle odstavce 1 písm. c) a účast členů atestační komise podle odstavce 2 písm. c) až e) na atestačním řízení je jiným úkonem v obecném zájmu. Členům atestační komise podle odstavce 1 písm. c) s výjimkou školního inspektora náleží za účast na atestačním řízení odměna, kterou poskytuje škola, v níž učitel koná atestační řízení pro druhý kariérní stupeň. Členům atestační komise podle odstavce 2 písm. c) až e) náleží za účast na atestačním řízení odměna, kterou poskytuje pověřená organizace.
§ 29k
Zajištění atestačního řízení a kariérní systém učitelů
(1) Ministerstvo
a) pověří k plnění úkolů uvedených v odstavci 2 pověřenou organizaci,
b) jmenuje členy atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň na návrh pověřené organizace, a
c) stanoví prováděcím právním předpisem organizaci a způsob provádění atestačního řízení, náležitosti protokolu o průběhu a výsledku atestačního řízení, vzor a náležitosti osvědčení o výsledku atestačního řízení a typy a náležitosti dokladů o profesních kompetencích učitele, výši odměny členů atestační komise a pravidla jejího poskytování a výši a podmínky úhrady za atestační řízení pro třetí kariérní stupeň.
(2) Pověřená organizace
a) poskytuje metodickou podporu učitelům, ředitelům škol a členům atestačních komisí v oblasti kariérního systému učitelů,
b) organizačně zajišťuje atestační řízení pro třetí kariérní stupeň,
c) předkládá ministerstvu návrh na jmenování členů atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň,
d) žádá Českou školní inspekci o hodnocení podle školského zákona25),
e) vede evidenci atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň,
f) zajišťuje odbornou přípravu členů atestačních komisí, a
g) odměňuje členy atestačních komisí pro třetí kariérní stupeň podle § 29j odst. 5.
(3) Ředitel školy jmenuje členy atestačních komisí pro druhý kariérní stupeň a vydává učitelům, kteří úspěšně absolvovali atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, osvědčení o výsledku atestačního řízení, potvrzení o neúspěšném absolvování atestačního řízení a jejich stejnopisy a opisy.
§ 29l
Evidence atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň
(1) Pověřená organizace vede pro účely konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň a prokazování splnění atestačního řízení v elektronické podobě evidenci obsahující údaje o učitelích, kteří se přihlásili k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň.
(2) Evidence obsahuje strukturované údaje o učitelích uvedených v odstavci 1 v rozsahu
a) jméno a příjmení,
b) bydliště,
c) datum narození,
d) datum vykonání atestačního řízení, a
e) výsledek atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň.
(3) Uchovávat osobní údaje podle odstavce 2 lze pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování, nejdéle však po dobu 50 let. Údaje vztahující se k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň o učitelích, kteří neuspěli u atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň nebo jej nekonali, lze uchovávat v elektronické podobě nejdéle po dobu 3 let.


25) § 175 zákona č 500/2004 Sb., správní řád.“.
  1. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
㤠32a
(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona vždy nepovažuje
a) při posuzování předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka nebo žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena
1. za trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
2. za trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud jeho spáchání ohrožuje důvěru v řádný výkon činnosti pedagogického pracovníka,
pokud se na ni podle zákona nehledí jako by nebyla odsouzena, nebo
b) při posuzování žádosti o udělení akreditace vzdělávací instituce nebo akreditace vzdělávacího programu právnická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud pro tento trestný čin neskýtá záruku řádného výkonu akreditované činnosti a pokud se na ni podle zákona nehledí jako by nebyla odsouzena.
(2) Fyzická osoba prokazuje bezúhonnost před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při podání žádosti o akreditaci předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů; výpis nesmí být starší než 3 měsíce. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie podle zvláštního právního předpisu26). Cizinec, který není nebo nebyl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nemá nebo neměl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, prokazuje bezúhonnost dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do 10 pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele školského zařízení o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do 1 měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence Rejstříku trestů.
(3) Bezúhonnost právnické osoby se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Výpis z evidence Rejstříku trestů si vyžádá ministerstvo podle zvláštního právního předpisu26). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.


26) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. V § 33 se text „§ 24 odst. 4 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 24c odst. 1“.
  2. V § 35 se text „§ 5, § 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 a 29“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 2, 3 a 5, § 11, § 24 až 24c, § 28b až 28n a § 29 až 29l“.

Čl. II

Přechodná ustanovení
  1. Pedagogičtí pracovníci, na něž se podle § 29 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahuje kariérní systém učitelů a kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávali činnost učitele po dobu alespoň 2 let v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařazují do druhého kariérního stupně.
  2. Pedagogičtí pracovníci, na které se podle § 29 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahuje kariérní systém učitelů a kteří se nezařazují do druhého kariérního stupně podle bodu 1, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zařazují do prvního kariérního stupně a počíná jim běžet adaptační období. Adaptační období se zkracuje o dobu, po kterou učitel podle věty první vykonával činnost učitele, nejvýše však v rozsahu 12 měsíců.
  3. Fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávaly činnost učitele po dobu alespoň 3 let v posledních 10 letech v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby a které nejsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona učitelem, se dnem vzniku jejich pracovního poměru, na nějž se vztahuje kariérní systém učitelů, k právnické osobě vykonávající činnost školy, zařazují do druhého kariérního stupně.
  4. Ředitel školy, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemá odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost učitele, může nadále vykonávat činnost ředitele příslušné školy, nejdéle však
  1. do doby uplynutí 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy podle § 166 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jde-li o ředitele školské právnické osoby zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, ředitele příspěvkové organizace nebo vedoucího organizační složky státu nebo její součásti, nebo
  2. po dobu 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o ředitele školy neuvedeného v písmenu a).
  1. Činnost člena atestační komise pro třetí kariérní stupeň podle § 29j odst. 2 písm. d) zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat osoba, která splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a která získala
  1. odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v  magisterském studijním programu, a
  2. pedagogickou praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti alespoň v délce 15 let.
  1. Učiteli, který vykonával přímou pedagogickou činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona po dobu delší než
  1. 15 let, se zkracuje doba, která je podmínkou pro konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, o 3 roky,
  2. 10 let, se zkracuje doba, která je podmínkou pro konání atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, o 2 roky.
  1. Ukončit pracovní poměr podle § 29h odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze pouze učiteli, kterému začalo první adaptační období po nabytí účinnosti tohoto zákona.
  2. Řízení o akreditaci vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
  3. Získání odborné kvalifikace podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčeno.
  4. Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
  5. Ustanovení o třetím kariérním stupni se použijí ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle § 29a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kterým se stanoví standard učitele s vymezením požadavků na profesní kompetence učitele v jednotlivých oblastech pro třetí kariérní stupeň. Prováděcí právní předpis podle věty první vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ

Změna školského zákona

Čl. III

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb. a zákona č. 230/2016 Sb.
se mění takto:
  1. V § 163 odst. 1 ve větě první a větě druhé se za text „§ 113c“ vkládají slova „a náklady na platy a náhrady platů, nebo náklady na mzdy a náhrady mezd spojené s postupem učitele do třetího kariérního stupně“.
  2. Za § 176 se vkládá nový § 176a, který zní:
㤠176a
Česká školní inspekce vykonává u učitele, který se účastní atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň, hodnocení podle zákona o pedagogických pracovnících. Hodnocení provádí školní inspektor, a to nejméně čtyřikrát v průběhu 12 měsíců od zahájení atestačního řízení; výstupem hodnocení je hodnoticí zpráva.“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákoníku práce
Čl. IV
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb. se mění takto:
  1. V § 123 odst. 4 se za slova „civilní služby“ vkládají slova „a učitele též podle dosaženého kariérního stupně“.
  2. Nadpis § 133 zní:
„Příplatek pedagogického pracovníka“.
  1. V § 133se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Uvádějícímu učiteli za činnosti uvedené v § 29c zákona o pedagogických pracovnících přísluší a učiteli ve třetím kariérním stupni za činnosti uvedené v § 29f odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících příplatek ve výši 3 000 Kč měsíčně.“.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

Čl. V


Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2017.

Zdroj: Úřad vlády

Žádné komentáře:

Okomentovat