2.11.16

Kariérní řád: Důvodová zpráva k novele zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (verze 25. 10. 2016)

Současné nastavení kariérního systému se v případě učitelů ukázalo jako nevyhovující, když dostatečně nemotivuje učitele k tomu, aby si dále zvyšovali své profesní kompetence  zlepšovali kvalitu své práce. S tímto problémem se rovněž pojí nedostatečné finanční ohodnocení práce učitelů.


DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je předkládán v souladu s bodem 3.6 Programového prohlášení vlády České republiky (usnesení vlády České republiky ze dne 12. února 2014 č. 96), v němž se vláda mimo jiné zavázala zavést efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení.
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Současné nastavení kariérního systému se v případě učitelů ukázalo jako nevyhovující, když dostatečně nemotivuje učitele k tomu, aby si dále zvyšovali své profesní kompetence a zlepšovali kvalitu své práce. S tímto problémem se rovněž pojí nedostatečné finanční ohodnocení práce učitelů. Pro bližší informace odkazujeme na závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace.
Platný právní stav není v rozporu se zákazem diskriminace ani nemá vliv na rovnost mužů a žen.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Základem nového kariérního systému se podle tohoto návrhu stane třístupňový standard učitele, který je postaven na profesních kompetencích učitele a jejich gradaci směrem k rostoucí kvalitě práce učitele a zvyšování rozsahu jeho práce. Pro bližší informace odkazujeme na Hodnocení dopadů regulace.
Vzhledem k tomu, že se základem pro postup kariérním systémem stává kvalita práce učitele, je kariérní systém úzce propojen s profesním rozvojem. Díky tomu zavádí kariérní systém učitelů také některé nástroje, které pomohou kvalitu práce učitele pojmenovat a hodnotit. Nejdůležitějšími z těchto nástrojů je zavedení povinného plánování a hodnocení profesního rozvoje v souladu se standardem učitele jako klíčového prvku systému podpory profesního rozvoje učitelů.
V navrženém kariérním systému přibývá nová kariérní cesta – cesta rozvoje profesních kompetencí a definují se podmínky pro postup učitele po této kariérní cestě. V rámci této nové kariérní cesty se – kromě jiného:
  • nastavuje podoba atestačního řízení pro postup učitele do vyššího kariérního stupně;
  • nastavuje podoba prvních dvou let v praxi učitele (adaptační období) a definují se povinnosti participujících aktérů – zejména ředitele, uvádějícího učitele.
Návrhem by mělo dojít k rozšíření počtu specializovaných činností ve školství.
Cílovou skupinou kariérního systému učitelů je cca 138 tis. učitelů (přepočtený počet ve školním roce 2014/2015) bez ohledu na jejich zřizovatele (tedy školy tzv. veřejné, ale i tzv. školy soukromé nebo církevní – pro zlepšení odměňování učitelů v třetím kariérním stupni těchto škol se přepokládají rozvojové programy podle § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů). Cílovou skupinou naopak nejsou učitelé, kteří nezískali zákonem předepsanou odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonávají.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace ani nemá vliv na rovnost mužů a žen.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Základním cílem zavedení kariérního systému učitelů je především zajištění kvality výuky a motivace pro profesní rozvoj učitelů.
Kvalita práce pedagogických pracovníků je považována za jeden z nejvýznamnějších aspektů ovlivňujících výsledky žáků a studentů a určujících tak kvalitu vzdělávacího systému jako celku. Pravidla a mechanismy pro výběr a kariérní růst pedagogických pracovníků proto představují prakticky ve všech zemích ústřední téma vzdělávací politiky. Kariérní systémy pro pedagogické pracovníky stanovují formální kvalifikační předpoklady pro výkon učitelské profese a popisují pravidla postupu kariérním systémem vertikálně (zvyšování kvality pedagogické práce, tedy vytváření adekvátních příležitostí k učení žáků, které může přispět k jejich lepším vzdělávacím výsledkům) nebo i horizontálně (specializace, rozšiřování aprobace, zvyšování schopností při vzdělávání dospělých atd.). Kariérní systémy bývají úzce propojeny se standardem profese učitele, který pro jednotlivé stupně a specializace vymezují požadované pedagogické dovednosti, možnosti jejich získání, dalšího rozvoje i formálního ověření.
Vedle kvality učitele je také jeho prestiž a postavení ve společnosti tím, co určuje a formuje jeho vliv na žáky a studenty a na jejich výsledky. Školský systém v České republice se v oblasti vzdělávání, zaměstnávání a dalšího rozvoje učitelů potýká s řadou vážných problémů.
Mezi tyto problémy náleží nízká atraktivita učitelské profese v regionálním školství, zapříčiněná zejména poměrně nízkými průměrnými platy (a to nejen v mezinárodním kontextu, ale i ve srovnání s průměrem vysokoškolsky vzdělané populace v České republice) a sama její náročnost z hlediska pracovních podmínek. Situaci komplikují rovněž omezené možnosti kariérního postupu a rozšířené přesvědčení, že profese nenabízí dostatečné příležitosti k seberealizaci a odpovídající společenské uznání. Klíčovým aktérům ve vzdělávání se navíc dosud nepodařilo dospět ke sdílené představě o tom, jakou roli by učitelé v dynamicky se proměňujícím světě vzdělávání měli plnit. Právě těmito faktory je pravděpodobně urychlována řada znepokojivých trendů, které lze v posledních letech v souvislosti s profesní skupinou učitelů spojit, především stárnutí a prohlubující se nevyváženost učitelských sborů z hlediska zastoupení mužů a žen. Strategie vychází z předpokladu, že pro zlepšování učení a každodenních výukových a řídicích praktik ve škole je třeba modernizovat počáteční přípravu učitelů a zároveň významně přispět k soustavnému zlepšování jejich pedagogických dovedností a k dalšímu profesnímu rozvoji v průběhu kariéry.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Návrh zákona se dotýká následujících ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“):
Návrh zákona dílčím způsobem upravuje působnost správních úřadů: rozvádí již existující působnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti koncepce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a rozšiřuje působnost České školní inspekce. Návrh nezasahuje do činnosti územních samosprávných celků. Návrh upravuje zmocnění k vydání několika nových prováděcích právních předpisů a počítá se změnou existujících prováděcích právních předpisů (čl. 79, čl. 99 n.).
Čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny
Návrh zákona v plné míře respektuje rovnost před zákonem a zákaz diskriminace. Speciální úprava sjednávání pracovních poměrů se vztahuje na učitele z důvodu charakteristických vlastností této profese, jejíž výkon je ve většině druhů škol přímo spojen s organizací školního roku a uvádění začínajícího učitele; absolvent školy vzdělávající učitele není po úspěšném ukončení své počáteční přípravy schopen samostatně vykonávat činnost učitele.
Návrh zákona ctí zásadu rovnosti, včetně rovnosti mužů a žen.
Čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny
Návrh novely zákona č. 563/2004 Sb. představuje nové zákonné omezení smluvní svobody subjektů soukromého práva. Pracovní právo je však postaveno na zásadě zvláštní zákonné ochrany práv jedné smluvní strany – zaměstnance, a v tomto smyslu předkládaná novela nijak nevybočuje z mezí toho, co je v pracovním právu obvyklé. Zvýšená ochrana pedagogických pracovníků je vzhledem ke specifické časové podmíněnosti výkonu pedagogické práce nezbytným předpokladem zlepšení podmínek faktického naplňování práva na svobodnou volbu povolání pedagogických pracovníků.
Čl. 26 odst. 1 Listiny
Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka zákon upravuje s vědomím, že stát prostřednictvím vzdělávací soustavy garantuje nejen určitý obsah a úroveň vzdělávání, ale též odborné a další předpoklady osob, které výchovu a vzdělávání ve školách a školských zařízeních zajišťují. Práva na svobodnou volbu povolání se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které toto ustanovení provádějí. Nová pravidla předepsaná pro adaptační období začínajících učitelů a pro sjednávání a změny pracovních poměrů s nimi napomohou k odstranění neúčelných faktických překážek, které mohou odrazovat učitele od výkonu povolání, na něž se připravovali a jež si svobodně vybrali. Posílí se také existenční jistota učitelů.
Čl. 33 odst. 1 a 3 ve spojení s čl. 41 odst. 1 Listiny
Dotčení práva na vzdělání ze strany dětí, žáků a studentů lze spatřovat v tom cíli, že tento návrh je veden primárně s cílem přispět ke zvýšení kvality vzdělávání ve školách. Zavedení efektivního kariérního systému pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení je jedním z opatření k dosažení tohoto cíle. Kariérní systém cílí k růstu kvality škol, ke změnám priorit v řízení škol, ke zvyšování kvality práce učitelů a ke zlepšování výsledků žáků.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecními právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je s právem EU plně slučitelný. Právní předpisy Evropské unie se problematikou kariérního systému učitelů nezabývají a nijak je neregulují.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu na mezinárodní úrovni upravuje
  • čl. 6 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,
  • čl. 15 Listiny základních práv Evropské unie.
Návrh zprostředkovaně chrání i právo každého na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání, které je zakotveno v
  • čl. 26 Všeobecné deklarace lidských práv,
  • čl. 2 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,
  • čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,
  • čl. 28 Úmluvy o právech dítěte,
  • čl. 14 Listiny základních práv Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Návrh předpokládá dopad na státní rozpočet. Náklady přináší nová úprava profesního rozvoje začínajících učitelů v adaptačním období, atestační řízení v kariérním systému učitelů, včetně personálních dopadů do pověřené organizace a MŠMT, rozšíření působnosti České školní inspekce o úkoly v oblasti hodnocení kvality učitelů ucházejících se o vyšší kariérní stupeň, posílení tarifních platů učitelů na třetím kariérním stupni. Další předpokládané náklady souvisí se zakotvením nových specializovaných činností a snížením rozsahu přímé pedagogické činnosti u metodika prevence. Finanční dopad je vyčíslen a způsob jeho výpočtu popsán v Závěrečné zprávě o hodnocení dopadů regulace. V agregované podobě je uveden v  Shrnutí závěrečné zprávy RIA.
Podnikatelské subjekty připadají v úvahu jako akreditované instituce poskytující vzdělávací programy v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Návrh zákona těmto podnikatelským subjektům v zásadě nezakládá žádné nové povinnosti. Dochází pouze ke konkretizaci některých náležitostí poskytování akreditovaných vzdělávacích programů, a to zejména s ohledem na efektivitu kontrolní činnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti uskutečňování akreditovaných programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Co se týká sociálních dopadů, jedním z cílů návrhu zákona je zvýšit atraktivitu profese učitele jako početně významné části zaměstnanců ve veřejných službách. Návrh má zavést prostor pro další profesní seberealizaci učitelů, přičemž tento kariérní postup má být spojen i  s motivujícím finančním ohodnocením. Návrh má pomoci přivést a udržet perspektivní a kvalitní učitele ve školství, zejména s ohledem na znepokojivý trend stárnutí učitelů a pokračující genderovou nevyváženost učitelských sborů. Na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a osoby se zdravotním postižením má návrh dopad sekundárně, prostřednictvím zvýšení kvality v činnosti pedagogických pracovníků, zvláště učitelů, při výchově a vzdělávání ve školách a školských zařízeních.
Dopady na národnostní menšiny a na životní prostředí se nepředpokládají.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Návrh se dotýká oblasti ochrany soukromí a nakládání s osobními údaji pouze okrajově. Učitelé se budou přihlašovat na atestační řízení pomocí přihlášky podané příslušné právnické osobě, která následně bude s osobními údaji nakládat dle platných právních předpisů. Pověřená osoba povede jejich evidenci. Návrh zákona sám o sobě neupravuje problematiku předávání či zpracování osobních údajů učitelů v souvislosti s kariérním systémem.
Zákon č. 563/2004 Sb. upravuje zpracování osobních údajů pro účely vedení evidence fyzických osob coby žadatelů o akreditaci vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů (§ 25 odst. 1); tato oblast však není navrhovanou právní úpravou nikterak dotčena.
Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Navrhovanou právní úpravou se nepředpokládá vyšší míra korupčních rizik, nežli je tomu obecně v pracovněprávních vztazích a tam, kde se rozhoduje o tom, zda daná osoba splnila předepsané podmínky a získala nebo si rozšířila kvalifikaci (maturitní zkouška, státní závěrečná zkouška, obhajoba závěrečné práce a závěrečná zkouška apod.).
Riziko je možné spatřovat v tom, že některé školy se mohou „profilovat“ jako školy, v nichž bude atestační řízení pro přechod z prvního kariérního stupně do druhého kariérního stupně výrazně jednodušší. Ze zahraniční zkušenosti vyplývá, že cca 1 % začínajících učitelů v rámci adaptačního období nezíská profesní kompetence nutné k přechodu do druhého kariérního stupně. Při neúspěchu v atestačním řízení pro druhý kariérní stupeň mohou tito začínající učitelé vstoupit do pracovního poměru s jiným zaměstnavatelem a zahájit nové, kratší adaptační období u něho. Povinnosti vyplývající škole v oblasti profesního rozvoje pedagogických pracovníků jsou kontrolovatelné ze strany zřizovatele či České školní inspekce. O průběhu adaptačního období a atestačním řízení bude vedena dokumentace. Výrazným snížením rizika je účast třetího člena komise, který je „zvnějšku“ (školní inspektor nebo zástupce školy vzdělávající učitele, popř. učitel na třetím kariérním stupni z jiné školy nebo odborník z praxe).
Riziko je možné spatřovat v tom, že by mohlo dojít ke korupčnímu jednání při organizaci činnosti atestační komise, zejména co se týká jejího personálního obsazení. Korupční riziko zde oslabuje skutečnost, že atestační komise má více členů – v atestačním řízení pro postup do třetího kariérního stupně to je 5 členů. Je-li členem komise více osob, je příležitost korumpovaného člena atestační komise ovlivnit její výrok menší. Za další omezující opatření je možné považovat možnost účasti profesní veřejnosti na atestačním řízení.
Riziko je možné spatřovat rovněž v tom, že by mohlo dojít ke korupčnímu jednání při výkonu agendy rozhodování o stížnosti ve věci atestačního řízení. Toto riziko je podle předkladatele spíše nepravděpodobné s ohledem na to, že orgán rozhodující o stížnosti nemá mít možnost výrok o výsledku atestačního řízení změnit, nýbrž bude moci pouze nařídit opakované atestační řízení.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá jakýkoliv dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu 1 (§ 1 odst. 1):
Jde o legislativně technickou změnu reagující na zavedení pojmu profesní rozvoj pedagogických pracovníků, resp. novou úpravu plánování profesního rozvoje pedagogických pracovníků.
K bodu 2]:
Nadpis dílu 1 nově zní: „ Obecné předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka“.
K bodu 3 (§ 3 odst. 1):
Jde o formální změnu reagující na pojmosloví nového občanského zákoníku.
K bodu 4 (§ 4 odst. 1):
Návrh zavádí konkrétní požadovanou úroveň znalosti českého jazyka pro uvedené kategorie pedagogických pracovníků a nově se určuje, které instituce mohou zkoušku k prokázání znalosti českého jazyka pro pedagogické pracovníky organizovat. Návrh zavést minimální úroveň prokázání znalosti českého jazyka na úroveň B2, resp. u učitelů, u nichž na znalosti českého jazyka nejvíce záleží z hlediska výchovně-vzdělávacího procesu, na úroveň C1, je odrazem nutnosti tuto chybějící úroveň stanovit (formálně dosavadní právní úprava umožňuje, aby tento kvalifikační předpoklad splnil i ten, kdo doloží znalost českého jazyka na úrovni A1 SERR pro jazyky, odpovídající tedy cca 100 hodinám přípravy), jednak potřeba reagovat na obdobnou právní úpravu v jiných předpisech veřejného práva (na úseku státního občanství, státní služby apod.).
K bodu 5 [§ 4 odst. 4 písm. d)]:
Ustanovení reaguje na množící se zájem škol o povolení výuky některých předmětů v cizím jazyce (upraveno výnosem č. 9/2013, kterým se upravuje postup při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce), kdy je předmět vyučován rodilým mluvčím. Jedná se např. o výuku občanské nauky, historie. Podle tohoto výnosu mají školy zajistit, aby žák ovládal vzdělávací obsah i v českém jazyce. Pro splnění této podmínky je většinou předmět alternativně vyučován dvěma učiteli.
K bodu 6 (§ 5):
Ustanovení upravující předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy se ze systematických důvodů přesouvá do hlavy IV Profesní rozvoj a kariérní systém pedagogických pracovníků. Jde o kariérní cestu pedagogických pracovníků k řídícím činnostem.
K bodu 7 a 9 [§ 6 odst. 2 písm. c) a § 8 odst. 2 písm. d)]:
Jedná se technickou změnu spočívající ve vypuštění podmínky bakalářského studijního programu tak, aby bylo výslovně možné získat odbornou kvalifikaci i ve spojení s magisterským studijním programem.
K bodu 8 [§ 7 odst. 1 písm. b)]:
Oprava legislativně technické nepřesnosti. Odbornou kvalifikaci učitele 1. st. ZŠ nemůže nikdy získat osoba, která by dosáhla jen bakalářského stupně vzdělání. Textaci ustanovení bylo proto třeba upravit tak, aby i slovní vyjádření tuto zásadu odráželo.
K bodu 10 [§ 12 písm. b)]:
Oprava legislativně technické nepřesnosti. Odbornou kvalifikaci učitele jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, resp. učitele cizího jazyka v základní škole nebo střední škole, nemůže získat osoba, která by dosáhla jen bakalářského stupně vzdělání. Textaci ustanovení bylo proto třeba upravit tak, aby i slovní vyjádření tuto zásadu odráželo. To, že předchozí právní předpisy umožňovaly získat odbornou kvalifikaci učitele cizího jazyka také v jednooborovém bakalářském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů daného jazyka, zůstává nedotčeno s ohledem na § 30 zákona o pedagogických pracovnících a na zásadu zachování jednou nabyté odborné kvalifikace.
K bodu 11 (§ 17):
Oprava legislativně technického charakteru, spočívající v úpravě pravidel získávání odborné kvalifikace pedagogů volného času, která je v souladu s pravidly získávání odborné kvalifikace vychovatelů (§ 16 odst. 1 písm. b), a v možnosti získat kvalifikaci pedagoga volného času také kvalifikovaným učitelům odborných uměleckých předmětů, tzn. těm, kdo získali kvalifikaci podle § 10 odst. 1 zákona.
Současně dochází k vypuštění nadbytečných pravidel (absolventi jiného vysokoškolského studijního programu nebo akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy).
K bodu 12 [§ 22 odst. 3 až 7)]:
Ustanovení odst. 3 má za cíl reagovat na nastoupený trend standardizace studia připravující učitele (který se projevuje též v oblasti akreditace studijních programů vysokých škol) a souvisí též s navrhovanou novou pravomocí ministerstva vydávat standardy vzdělávacích programů (§ 25 odst. 2). Navrhuje se, aby všechny programy celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokými školami musely být akreditovány v systému DVPP, pokud se ve spojení s nimi získává podle tohoto zákona odborná kvalifikace pedagogického pracovníka (tzv. kvalifikační studia). Konkrétní požadavky na tento druh studia, zejména minimální hodinovou dotaci, stanoví vyhláška č. 317/2005 Sb. v § 2 (studium v oblasti pedagogických věd) a § 6 (studium k rozšíření odborné kvalifikace). Návrh má za cíl odstranit stav, kdy lze ve spojení s absolvováním programu CŽV uskutečňovaného vysokou školou získat odbornou kvalifikaci pedagogického pracovníka i v případě, kdy program nebyl akreditován v systému DVPP, a nemusel tedy splňovat ani rámcové obsahové požadavky (např. na složku pedagogickou, psychologickou a didaktickou), ani požadavky na minimální rozsah (např. 250 hodin).
V případě odstavce 4 až 7 nedochází oproti současnému znění k významným změnám. Vlivem více novelizací předmětných ustanovení, které však sebe vzájemně nebraly v potaz, došlo k situaci, kdy stávající odstavec 5 je zrušen a na něj navazují odstavce 6 a 7. Současně však některé odkazy stále pracují s odstavcem 5. Navrhuje se tak uvést odstavce 4 až 7 znovu tak, aby nebylo žádným pochyb o tom, jak má § 22 znít. V odstavci 6 dochází k upřesnění, v případě kterých pedagogických pracovníků není možné uplatnit ustanovení věty první odstavce; jde zejména o případy, kdy učitel splňuje odbornou kvalifikaci pouze pro výuku některého předmětu nebo kdy nepřipadá v úvahu, že by v rámci svého druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě mohly vykonávat ještě jinou činnost, než pro kterou splňuje předpoklad odborné kvalifikace. Věta vyjadřující vztah k úpravě odpovědnosti ředitele školy nebo školského zařízení za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb podle školského zákona byla z odstavce 7 vypuštěna pro svou nadbytečnost – k nepřímé novele tohoto ustanovení tímto návrhem zákona nedochází.
K bodu 13 (nadpis hlavy III):
Navrhuje se zrušit část nadpisu hlavy III.
K bodu 14 (§ 22a odst. 2):
Navrhuje se zpřesnit podmínky, kdy je pedagogický pracovník povinen být na pracovišti zaměstnavatele. Dosavadní obecná formulace, „stanoví-li tak zaměstnavatel v souladu se zákoníkem“ práce je podmíněna tím, aby přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti byla nutná. Jde o návrat k formulaci obsažené v čl. 8 odst. 2 Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení č.j.: 14 269/2001-26 z roku 2001.
K bodu 15 (§ 23 odst. 2):
Legislativně-technická změna spočívající v zavedení zkratky „ministerstvo“.
K bodu 16 (§ 23 odst. 3):
Nově se stanoví obecné pravidlo, že ředitel školy nemá mít možnost pedagogickému pracovníkovi, jemuž se snižuje rozsah přímé pedagogické činnosti, nařídit konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah. Cílem je zajistit, aby tito pedagogičtí pracovníci měli reálný prostor pro výkon dané činnosti, pro niž mají snížen rozsah přímé pedagogické činnosti. Výjimkou budou případy, kdy to vyžadují vážné provozní důvody, plynoucí například z organizace práce, např. v podmínkách málotřídní školy, nebo z nutnosti zajistit chod školy v důsledku nepředvídané překážky v práci jiného zaměstnance. Návrhem není dotčena možnost učitele se s ředitelem o dalších hodinách přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah dohodnout.
K bodu 17 (§ 23 odst. 4):
Ustanovení mění posuzování některých situací z hlediska vzniku nároku na příplatek za tzv. přespočetné hodiny. Příplatek za tzv. přespočetné hodiny je zákoníkem práce definován takto: „Pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.“ Navržená úprava spočívá v tom, že nárok na příplatek vznikne i v případě, kdy pedagogický pracovník týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti nesplnil, neboť místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Jde o návrat k právnímu stavu účinnému v době od 1. července 2010 do 31. srpna 2012 (změněno zákonem č. 198/2012 Sb.). Návrh má zejména zamezit praxi, která proplacení „přespočetných hodin“ podmiňuje nahrazením neodučených hodin přímé pedagogické činnosti. Finanční dopady jsou v podstatě objektivně nevyčíslitelné, zejména pro různorodost provozních i organizačních podmínek různých druhů škol a školských zařízení, ale také rozdílnému přístupu vedení škol (vstřícnějšímu x nevstřícnému). Cílem je též sjednotit praxi posuzování některých sporných situací z hlediska vzniku nároku na příplatek.
K bodu 18 (§ 23a odst. 1):
Ustanovení vyjasňuje vztah ustanovení § 23a zákona o pedagogických pracovnících k § 39 odst. 4 zákoníku práce.
K bodu 19 (§ 23b):
Ustanovení zavádí odlišná pravidla doby trvání pracovního poměru učitele v druhém nebo třetím kariérním stupni. S učiteli v druhém nebo třetím kariérním stupni bude uzavírán zásadně pracovní poměr na dobu neurčitou (tzv. učitelská definitiva), ledaže by šlo o vznik prvního pracovního poměru u daného zaměstnavatele – v tom případě bude možné sjednat pracovní poměr na dobu určitou v délce 12 měsíců.  Ustanovení se neuplatní u učitelů, jejichž pracovní poměr je zakládán z důvodu zástupu zaměstnance z důvodu překážky v práci; i tomuto učiteli, pokud dosud nedosáhl druhého kariérního stupně, se však rozběhne adaptační období.
Konečně ustanovení upravuje pravidla postupu pro případ, sjedná-li zaměstnavatel s učitelem trvání pracovního poměru v rozporu s odstavcem 1 a 2. Jde o obdobnou konstrukci, jakou obsahuje § 39 odst. 5 zákoníku práce.
K bodu 20:
Mění se název hlavy IV na Profesní rozvoj a kariérní systém pedagogických pracovníků.
K bodu 21, 24, 36 a 39:
Z důvodu přehlednosti se navrhuje nově členit hlavu IV na díly.
K bodu 22 (§ 24):
Ustanovení nově zavádí plánování profesního rozvoje pedagogických pracovníků (všech kategorií pedagogických pracovníků). Dochází k terminologickému vymezení dosavadního pojmu „další vzdělávání pedagogických pracovníků“. Tento termín bude vyhrazen jedné z forem uskutečňování profesního rozvoje pedagogických pracovníků, a to systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Obecný proces prohlubování a zvyšování kvalifikace bude označován jako profesní rozvoj.
Výslovné doplnění další formy uskutečňování profesního rozvoje (vlastního výkonu pedagogické činnosti ve škole) si klade za cíl vyzdvihnout význam vlastního každodenního výkonu práce pedagogického pracovníka.
Ustanovení nadále obsahuje základní právní povinnost všech pedagogických pracovníků prohlubovat si kvalifikaci (změna formulace „pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání…“ na „pedagogický pracovník si prohlubuje kvalifikaci a profesní kompetence“ neobsahuje žádnou věcnou změnu) a možnost si ji zvyšovat nebo rozšiřovat. Protějškem této povinnosti pedagogického pracovníka je povinnost zaměstnavatele vytvářet pro profesní rozvoj pedagogických pracovníků podmínky. Zákon dále výslovně obsahuje kritéria, k nimž musí ředitel školy brát zřetel při plánování profesního rozvoje pedagogických pracovníků.
K bodu 23 (§ 24a a § 24b):
Plán profesního rozvoje je základní, individuální nástroj plánování profesního rozvoje pedagogického pracovníka. Návrh počítá s tím, že tento plán bude vyváženě sloužit jak pedagogickému pracovníkovi samému, tak zájmu školy jakožto zaměstnavatele a jejím potřebám (vyjádřeným zejména v plánu pedagogického rozvoje školy). Osobní plán profesního rozvoje vytváří ředitel školy společně s pedagogickým pracovníkem, po projednání s pedagogickým pracovníkem určí povinnou část ředitel školy, fakultativní část navrhuje pedagogický pracovník. Plán profesního rozvoje bude vyhodnocován každoročně jako celek a bude podkladem pro plán profesního rozvoje na další rok. Návrh zákona počítá s tím, že plán profesního rozvoje bude hodnocen jednou ročně s tím, že např. u začínajících učitelů bude samozřejmě možné, aby plnění plánu profesního rozvoje bylo hodnoceno častěji, a to zejména jako součást podpory začínajících učitelů v adaptačním období.
U učitelů bude jako podklad pro plánování profesního rozvoje sloužit zejména standard učitele.
Pedagogičtí pracovníci mají vedle obecné povinnosti vyplývající z § 24 (povinnost prohlubovat si kvalifikaci a profesní kompetence), též konkrétní právní povinnost podle § 24a odst. 6 plnit osobní plán profesního rozvoje. Jde o jejich povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, jejíž opakované neplnění může vést k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
Nadále se počítá s tím, že na úrovni školy bude plán pedagogického rozvoje školy. Tento plán – nadále projednávaný s odborovou organizací – směřuje především k definici potřeb školy v oblasti profesního rozvoje pedagogických pracovníků.
Volno k samostudiu je podle platné právní úpravy jednou z forem uskutečňování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Návrh odstraňuje dosavadní do určité míry nejasné ukotvení volna k samostudiu: volno zůstává jednou z forem uskutečňování profesního rozvoje pedagogických pracovníků, výslovně je však propojeno s povinnou částí osobního plánu profesního rozvoje, tedy s prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce. Rozsah volna nejvýše 12 pracovních dnů ve školním roce zůstává nezměněn. Nadále návrh před čerpáním volna k samostudiu preferuje vzdělávání v akreditovaných programech systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a umožňuje zohlednit vážné provozní důvody školy, které by čerpání volna bránily.
Ustanovení o volnu k samostudiu je pro přehlednost vyčleněno do samostatného paragrafu a rozděleno do dvou odstavců. Formulační úpravy nově zohledňují i systém odměňování mzdou. Výslovně se uvádí, že za dobu čerpání volna se plat nebo mzda nekrátí, neboť jde o výkon práce. Nově se výslovně doplňuje chybějící pravidlo pro řešení situací, kdy dochází k souběhu obou důvodů, podle nichž se snižuje rozsah volna: Navrhuje se stanovit, že rozsah volna se bude snižovat pouze z jednoho důvodu, a to z důvodu co do výsledku převažujícího. To znamená, že například při pracovním poměru v délce 11 měsíců školního roku a při sjednané týdenní pracovní době 30 hodin (0,75 úvazku) bude příslušet 9 dnů volna (převažujícím důvodem snížení rozsahu volna je sjednaná týdenní pracovní doba). Další snižování již sníženého rozsahu volna je vyloučeno. Vypuštění věty „Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká“ také není věcnou změnou. Volno k samostudiu přísluší ve školním roce a z vypuštění uvedené věty není možné dovozovat, že je možné dny nevyčerpaného volna převádět do dalšího roku nebo že v případě jeho nevyčerpání přísluší jakákoliv kompenzace. Takový postup by musel zákon přímo stanovovat.
Hodnocení plnění plánu profesního rozvoje může být jedním z důvodů pro úpravy osobního příplatku pedagogických pracovníků odměňovaných platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce). Vedle tohoto hlediska však zůstávají základní hlediska podle § 131 zákoníku práce.
K bodu 25 (§ 24c):
Ustanovení o systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nedoznává žádných věcných změn, pouze je z hlediska přehlednosti vyčleněno do samostatného paragrafu. Konkretizace v odstavci 1 má za cíl vyloučit pochybnosti o tom, že jde o udělení akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, tedy že udělení akreditace studijnímu programu vysoké školy nenahrazuje akreditaci vzdělávacího programu v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
K bodu 26 až 34 (§ 27 a § 28):
Ustanovení upřesňují některé otázky týkající se náležitostí předkládaných vzdělávacích programů a hlediska akreditační komise pro posuzování vzdělávacích programů.
K bodu 35 (§ 28a):
Ustanovení nově stanoví výčet povinností akreditované vzdělávací instituce. Tyto povinnosti jsou jednak odrazem skutečnosti, že ministerstvo vede evidenci vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů, jednak souvisí s efektivním výkonem kontroly činnosti akreditovaných vzdělávacích institucí.
Vyhláška ministerstva rozvede, jakou dokumentaci a v jaké formě je vzdělávací instituce povinna vést. V případě tzv. kvalifikačních studií půjde např. o evidenci přihlášek a vydaných osvědčení, prezenčních listin a zápisů o závěrečné zkoušce.
K bodu 37 (§ 28b):
Ustanovení § 28b je obecné ustanovení vymezující kariérní systém pedagogických pracovníků, a to všechny existující kariérní cesty: kariérní cestu rozvoje profesních kompetencí (gradována do kariérních stupňů pro učitele), kariérní cestu k řídící činnosti ředitele a kariérní cestu k výkonu specializované činnosti.
K bodu 38 (§ 28c až 28n):
Ustanovení § 28c je přesunuto ze systematických důvodů z původního § 5. Ustanovení doplňuje další kvalifikační předpoklad pro osobu ředitele školy. Vykonává-li daná právnická osoba činnost školy, může být ředitelem této školy pouze učitel v nejméně druhém kariérním stupni. Ředitel je podle školského zákona ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává, a může vykonávat svou přímou pedagogickou činnost ve škole i ve školském zařízení. Pro ředitele školských zařízení (která nejsou součástí právnické osoby, která by vykonávala též činnost školy) budou nadále platit podmínky dosavadní právní úpravy.
Specializované činnosti jsou prvkem existujícího kariérního systému pedagogických pracovníků, tak jak je zavedl ve spojení se vznikem nového, specializačního příplatku zákon o pedagogických pracovnících v roce 2004.
Některé z těchto specializovaných činností jsou omezeny na určitou kategorii pedagogických pracovníků (např. speciální pedagog v oblasti školské logopedie), pro všechny tyto činnosti je však společné, že k jejich výkonu je zapotřebí absolvovat další rozsáhlou odbornou přípravu – specializační studium podle § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. (studium v rozsahu nejméně 250 hodin).
Část specializovaných činností směřuje svým charakterem k přímé práci s dítětem, žákem nebo studentem (popřípadě zákonným zástupcem), část je obrácena převážně dovnitř školy k pedagogickým pracovníkům.
Školské právní předpisy stanoví jako další kvalifikační předpoklad pro výkon specializovaných činností specializační studium. Získal-li dotčený pedagogický pracovník tento další kvalifikační předpoklad, může po dohodě s ředitelem školy vykonávat vedle své přímé pedagogické činnosti také danou specializovanou činnost a za výkon této činnosti mu přísluší specializační příplatek podle § 133 zákoníku práce.
Ustanovení přenáší výčet specializovaných činností z § 8 a 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. a nově zahrnuje činnost koordinátora vlastního hodnocení školy. Pro specializovanou činnost metodika prevence sociálně patologických jevů se vedle tohoto označení užívá též alternativní označení „metodik prevence rizikového chování“ nebo i jen „metodik prevence“.
Ustanovení obsahuje výslovné uvedení podmínek, jež je třeba splnit, aby daný pedagogický pracovník mohl některou ze specializovaných činností vykonávat. Kromě absolvování specializačního studia podle § 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb. to je u kategorie učitelů též dosažení nejméně druhého kariérního stupně, popř. třetího kariérního stupně (koordinátor vlastního hodnocení školy a mentor profesního rozvoje). U činnosti speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie pak ustanovení zužuje okruh pedagogických pracovníků, kteří tuto činnost mohou vykonávat, pouze na absolventy akreditovaného magisterského studijního programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku. Ustanovení § 28e až § 28n jsou do zákona o pedagogických pracovnících doplněna na základě požadavku Ministerstva práce a sociálních věcí v souvislosti přenesením výčtu specializovaných činností pedagogických pracovníků z vyhlášky č. 317/2005 Sb. do zákona.
K bodu 40 (§ 29 a § 29a):
Navržené ustanovení koncepčně navazuje na existující kariérní systém pedagogických pracovníků a pro kategorii učitelů tento kariérní systém rozvádí. Platný kariérní systém pedagogických pracovníků je založen na výkonu specializovaných, metodických, metodologických nebo náročnějších činností (tzv. specializovaných činností) a spojení s plněním předpokladu odborné kvalifikace a dalších kvalifikačních předpokladů (specializačního studia nebo délky pedagogické praxe). Navržené ustanovení neruší existující kariérní systém pedagogických pracovníků, nýbrž pouze zavádí pro kategorii učitelů pravidla a předpoklady pro zařazení učitelů do kariérních stupňů a pro výkon některých dalších specializovaných činností v kariérním systému učitelů. Pro tyto další specializované činnosti je pak charakteristické, že svým pojetím směřují především dovnitř školy, k metodickému vedení a podpoře profesního rozvoje pedagogických pracovníků, zejména učitelů, a tím ke zvyšování kvality vzdělávání.
Dále ustanovení vymezuje osobní působnost kariérního systému učitelů. Podle tohoto návrhu se vztahuje na učitele, kteří splňují předpoklad odborné kvalifikace, s výslovným vyloučením těch, jimž byl předpoklad odborné kvalifikace uznán ředitelem školy za splněný (např. výkonní umělci na základní umělecké škole), a dále tzv. rodilých mluvčích podle § 22 odst. 5 zákona (tedy osob, jimž zákon umožňuje vyučovat cizí jazyk nebo konverzaci, avšak nejde formálně o učitele); pro tento okruh osob zákon stanoví fikci, že jde o učitele na druhém kariérním stupni. Z kariérního systému nejsou vyloučeni ani vedoucí pedagogičtí pracovníci (ředitelé školy nebo zástupci ředitele školy), pokud vykonávají činnost učitele.
Standard učitele je koncepčně postaven jako kompetenční model založený na profesních kompetencích učitele. Profesními kompetencemi se rozumí soubor znalostí, dovedností, schopností a postojů, které je možné opakovaně prokázat, jsou hodnotitelné, dají se získat, rozvíjet nebo zvýšit dalším vzděláváním a praxí.
Standard učitele má tři oblasti, k nimž fakticky přistupuje a prolíná se jimi profesní etika. Tři oblasti standardu učitele (oblast osobního profesního rozvoje, oblast vlastní pedagogické činnosti a oblast spolupráce a podílu na rozvoji školy) obsahují profesní kompetence učitele, společné pro učitele všech druhů škol. Profesní kompetence jsou gradovány do tří kariérních stupňů. Gradace spočívá v popisu očekávané kvality práce učitele a popisu rozsahu činností, jejichž výkonem je učitel ve škole pověřen. K popisu gradace profesních kompetencí slouží indikátory. Ty jsou formulovány tak, aby je bylo možné bez obtíží vyhodnotit (je na ně možné odpovědět, zda je indikátor naplněn, či nikoliv). Dále mají tu vlastnost, že jsou doložitelné, což je důležité pro tvorbu učitelova dokladového portfolia a pro jejich využití v atestačním řízení.
Účelem standardu učitele je být vodítkem učitelům k hodnocení jejich vlastní práce (autoevaluační zrcadlo) a pro učitele i zaměstnavatele být podkladem pro plánování profesního rozvoje. Vedle této své funkce má též sloužit k objektivizaci hodnocení práce učitele jeho zaměstnavatelem a atestační komisí v rámci atestačního řízení (obsahově definuje kariérní stupně).
Standard učitele a jeho indikátory nepopisují povinnosti učitele. Nejde v žádném případě o jakoukoliv obdobu pracovního řádu, stanovícího katalogy povinností učitelů na daných kariérních stupních.
K bodu 41 (§ 29b až 29f):
Ustanovení § 29b rámcově vymezuje učitele na prvním kariérním stupni. Každý začínající učitel (každý absolvent školy vzdělávající učitele) bude při nástupu do svého prvního pracovního poměru jako učitele zařazen do prvního kariérního stupně a rozběhne se mu adaptační období v délce 2 let. Délka dvou let adaptačního období odpovídá horní hranici délky uvádění začínajících učitelů v evropských zemích (Maďarsko, Německo). S ohledem na zásadu zachování nabytého kariérního stupně (§ 29 odst. 3) nemůže být učitel, jenž úspěšně absolvoval adaptační období a atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, zařazen při nástupu do jakéhokoliv dalšího učitelského zaměstnání do jiného kariérního stupně než druhého.
Zákon zaměstnavateli stanoví povinnost poskytovat začínajícímu učiteli vícezdrojovou podporu pro dosažení profesních kompetencí v prvním kariérním stupni (uvádění začínajícího učitele). To odpovídá koncepci adaptačního období jako pokračování počáteční přípravy učitele v podmínkách reálné praxe. Návrh má pomoci začínajícím učitelům překonat díky poskytované podpoře počáteční obtíže, co nejrychleji dosáhnout potřebných kompetencí pro výkon práce učitele, a tím snížit pravděpodobnost jejich odchodu mimo školství. Uvádění začínajícího učitele bude mít zpravidla na starosti uvádějící učitel (nebo jiný učitel v třetím kariérním stupni). Návrh počítá s tím a preferuje, aby dalším zdrojem podpory začínajícího učitele byly školy připravující učitele. Vzhledem k tomu, že podmínky škol jsou velmi rozdílné a je předpoklad, že nebudou mít všechny podobnou možnost dosáhnout na podporu ze strany školy připravující učitele, počítá návrh s tím, že dalším zdrojem podpory bude moci být i odborník z praxe (např. jiný učitel ve třetím kariérním stupni).
Dále ustanovení upravuje situaci, kdy u začínajícího učitele dochází k souběhu jeho pracovních poměrů u více zaměstnavatelů. Návrh obsahuje pravidlo, že atestační řízení tento učitel vykoná ve škole, kterou sám zvolí.
Výkon činnosti uvádějícího učitele spadá do kategorie prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. Návrh rámcově popisuje náplň činnosti uvádějícího učitele. Aby byl výkon činnosti uvádějícího učitele atraktivnější, počítá tento návrh s tím, že bude odměněn dalším příplatkem. Uvádějící učitel povede pro potřeby atestačního řízení začínajícího učitele průběžnou dokumentaci k práci začínajícího učitele v prvním kariérním stupni a na závěr adaptační období začínajícího učitele písemně zhodnotí. Kontrola, zda učitel průběžně plní své povinnosti uvádějícího učitele, přísluší řediteli školy nebo jinému příslušnému vedoucímu zaměstnanci.
Ustanovení §29d upravuje délku adaptačního období začínajícího učitele a související otázky, zejména případné přerušení běhu adaptačního období (např. při dlouhodobé nemoci) nebo zápočtu délky absolvovaného adaptačního období v případě změny nebo předčasného skončení zaměstnání začínajícího učitele v průběhu adaptačního období. Ustanovení se uplatní pouze pro potřeby počítání absolvované délky adaptačního období, nejde o výjimku ze zásady zachování nabytého kariérního stupně, která by u učitelů, kteří po nabytí účinnosti tohoto zákona přerušili svou pedagogickou praxi, vyžadovala, aby tito učitelé po svém návratu do školské praxe opět podstupovali adaptační období a atestační řízení pro druhý kariérní stupeň.
Zvláštním způsobem je upravena délka nového adaptačního období začínajícího učitele, který úspěšně neabsolvoval atestační řízení pro druhý kariérní stupeň. Tomuto učiteli se rozbíhá nové adaptační období, avšak již jen v délce jednoho roku.
Vyhláška ministerstva rozvede, jakou dokumentaci a v jaké formě je zaměstnavatel povinen vést, půjde zejména o záznam o datu započetí adaptačního období daného učitele, jeho průběhu a obsahu vzdělávání, o osobách zajišťujících uvádění (uvádějícího učitele, fakultního tutora atd.). Tato úprava má za cíl mimo jiné zajistit, aby dokumentace byla vcelku podobná a nekomplikovala případnou změnu zaměstnavatele začínajícího učitele.
Ustanovení § 29e a § 29f rámcově popisuje učitele ve druhém a třetím kariérním stupni, přičemž pro konkrétní vymezení profesních kompetencí odkazuje na standard učitele.
K bodu 42 (§ 29g až § 29l)
Vymezuje atestační řízení jako prostředek ověřování profesních kompetencí učitelů při postupu kariérním systémem. Atestační řízení je zavedeno pro postup mezi všemi vzájemně na sebe navazujícími kariérními stupni. Atestační řízení pro přechod do druhého kariérního stupně však je do určité míry odlišné: jeho absolvování je pro začínajícího učitele povinné, není předmětem úhrady za atestační řízení a koná se ve škole. Úhrada za atestační řízení pro třetí kariérní stupeň bude sloužit k pokrytí nákladů souvisejících s organizací atestačního řízení. Současně bude plnit i funkci motivační.
Zákon využívá pro atestační řízení standardní opravný prostředek – stížnost podle správního řádu. Vzhledem k zvláštnímu charakteru atestačního řízení jako obhajoby práce učitele s využitím dokladů podávajících přehled o dosažených kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele, není možné v rámci přezkoumávání stížnosti posoudit správnost nebo nesprávnost výsledného hodnocení atestační komise. Opravný prostředek může směřovat do oblasti postupu při atestačním řízení. Ministerstvo nebude mít možnost samo výsledek změnit, nýbrž bude moci nařídit opravné atestační řízení, nebo stížnost posoudit jako nedůvodnou.
Pokud učitel nevykoná úspěšně atestační řízení pro druhý kariérní stupeň, může se ucházet o zaměstnání u jiného zaměstnavatele nebo může (na základě rozhodnutí školy) zůstat u současného zaměstnavatele a pokračovat v adaptačním období. Pokud učitel nevykoná úspěšně atestační řízení pro třetí kariérní stupeň, může se znovu přihlásit k atestačnímu řízení pro třetí kariérní stupeň nejdříve po uplynutí 2 let. Tato doba odpovídá tomu, aby měl pro příští atestační řízení opět tři osobní plány profesního rozvoje.
Ustanovení § 29j upravuje složení atestačních komisí a nároky plynoucí členům těchto atestačních komisí. Složení členů atestační komise pro atestační řízení pro druhý kariérní stupeň odpovídá tomu, že se toto atestační řízení koná na závěr adaptačního období začínajícího učitele. Zaměstnavatele poskytujícího podporu začínajícímu učiteli zastupuje ředitel školy, učitel ve druhém kariérním stupni z téže školy a zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, nebo učitel ve třetím kariérním stupni z jiné školy, nebo zástupce z odborné praxe. Složení atestační komise pro třetí kariérní stupeň je odlišné. Kromě zástupce zaměstnavatele (ředitel školy) je členem atestační komise vždy zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, a zástupce státu (školní inspektor), dalšími členy atestační komise pak mají být jiný učitel na třetím kariérním stupni a zástupce z odborné praxe – odborník na vzdělávací oblast nebo poskytované vzdělávání.
S výjimkou ředitele školy a školního inspektora je účast členů atestační komise posuzována jako jiný úkon v obecném zájmu (bez náhrady ušlého výdělku). Účast vyňatých kategorií členů atestačních komisí na atestačním řízení se posuzuje jako výkon práce.
Ustanovení § 29k vymezuje kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ředitele školy a pověřené organizace (Národního institutu pro další vzdělávání) v kariérním systému učitelů.
Za účelem řádné organizace atestačního řízení a poskytnutí přehledu pro pověřenou organizaci se zavádí evidence (§ 29l). S cílem administrativního zjednodušení pro pověřenou organizaci i pro přihlášené učitele bude evidence vedena v elektronické podobě. Evidence bude obsahovat pouze základní údaje nezbytné k naplnění účelu jejího vedení. Jménem se ve smyslu ustanovení § 77 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rozumí jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení. S ohledem na účel vedení údajů o učitelích se navrhuje maximální možná doba, po kterou je možné, aby tyty údaje byly uchovávány, doba 50 let.
K bodu 43 (§ 32a):
Bezúhonnost pedagogického pracovníka je nově upravena šířeji – spáchání úmyslného trestného činu či trestného činu z nedbalosti už není omezeno pouze výkonem pedagogické činnosti. Spáchání trestného činu nově nesmí ohrozit důvěru v řádný výkon činnosti pedagogického pracovníka. Za bezúhonného pedagogického pracovníka se tak nebude považovat i ten, který se například dopustí mravnostního deliktu mimo výkon pedagogické činnosti (tedy ve svém volném čase).
Doplněno bylo také ustanovení týkající se cizinců, kteří jsou nebo byli státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měli adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie.
Současně ustanovení obsahuje legislativně-technickou změnu - dochází k přesunu současného znění § 29a do § 32a.
K bodu 44 a 45 (§ 33 a § 35):
Legislativně-technické úpravy odkazů.
K čl. II
Ustanovení bodu 1 zajišťuje automatické přiznání statusu učitele na druhém kariérním stupni učitelům, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali činnost učitele po dobu alespoň 2 let.
Ustanovení bodu 2 zkracuje délku adaptačního období pro učitele, kteří se nezařadili podle bodu 1 do druhého kariérního stupně. Těmto učitelům se zkrátí adaptační období o nejvýše 12 měsíců. Cílem tak je, aby tito učitelé mohli po zbývající dobu do konce adaptačního období získat veškerou podporu tak, aby mohli úspěšně absolvovat atestační řízení pro druhý kariérní stupeň.
Ustanovení bodu 3 umožňuje zařadit fyzické osoby, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v posledních 10 letech vykonávaly činnost učitele alespoň po dobu 3 let, do druhého kariérního stupně. Reaguje se tak na ty případy, kdy učitel v době nabytí účinnosti zákona z jakéhokoliv důvodu nevykonává činnost učitele. Pokud však v předchozích 10 letech činnost učitele vykonával alespoň po dobu 3 let, má se za to, že již získal potřebné profesní kompetence a měl by být zařazen do druhého kariérního stupně.
Ustanovení bodu 4 umožňuje, aby činnost ředitele školy vykonávala osoba, která není učitelem v druhém kariérním stupni, nejméně po zbytek jejího aktuálního funkčního období, pokud jde o ředitele škol tzv. veřejných zřizovatelů, a nejdéle šesti let u škol ostatních zřizovatelů.
Bod 5 umožňuje, aby člena atestační komise pro třetí kariérní stupeň mohla vykonávat po dobu 5 let od účinnosti tohoto zákona osoba, která splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, získala odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu a získala pedagogickou praxi v délce nejméně 15 let.
V bodu 6 se navrhuje stanovit, aby se učiteli s delší než 15 letou praxí, zkrátila doba, která je podmínkou pro atestační řízení pro třetí kariérní stupeň, o 4 roky, a učiteli s delší než 10 letou praxí pak o 2 roky.
V bodu 7 je výslovně deklarováno, že pracovní poměr bude možné ukončit dle ust. § 29h odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících pouze učiteli, kterému začalo první adaptační období po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Ustanovení bodu 8 výslovně stanoví, že správní řízení o akreditaci v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Ustanovení bodu 9 a 10 výslovně stanoví, že odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena, včetně toho, že studium k získání této odborné kvalifikace, bylo zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona (např. kvalifikační studium bylo zahájeno v programu CŽV na vysoké škole, který nebyl akreditován v systému DVPP, a dokončeno až v době účinnosti tohoto zákona).
V bodu 11 se stanoví, že ustanovení zákona o třetím kariérním stupni se použijí od okamžiku, kdy bude v účinnosti prováděcí právní předpis MŠMT, kterým se stanoví standard učitele. Tento prováděcí právní předpis musí MŠMT vydat nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
K bodu 1 (§ 163):
Ustanovení stanoví, že ze státního rozpočtu se dále poskytují finanční prostředky na náklady na platy a náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd spojené s postupem učitele do třetího kariérního stupně.
K bodu 2 (§ 176a):
Ustanovení doplňuje zákonnou působnost České školní inspekce o hodnocení učitelů v rámci atestačního řízení. Cílem návrhu je zajistit, aby školní inspektor provedl během roku před konáním atestačního řízení čtyři hodnoticí návštěvy ve škole u učitele, který se uchází o třetí kariérní stupeň, a posoudil zejména kvalitu pedagogické práce učitele. Hodnoticí zprávy školní inspektora pak budou jedním z podkladů hodnocení atestační komise. Hodnocení a jeho výstup – hodnoticí zpráva – není pojato jako výkon kontroly (v režimu kontrolního řádu) ani jako výkon inspekční činnosti (v režimu školského zákona).
Čl. IV
K bodu 1 (§ 123 odst. 4):
Ustanovení nově stanoví, že u učitelů, kteří jsou zaměstnancem zaměstnavatele odměňujícího platem, je dalším hlediskem pro zařazení do platového stupně též dosažený kariérní stupeň.
K bodu 2 (§ 133)
Změna nadpisu § 133.
K bodu 3 (§ 133 odst. 2):
Ustanovení stanoví, že uvádějícímu učiteli a učiteli ve třetím kariérním stupni přísluší příplatek ve výši 3 000 Kč.
Čl. V

Účinnost se navrhuje od 1. září 2017.



Zdroj: Úřad vlády

Žádné komentáře:

Okomentovat