25.11.16

Duel Českého rozhlasu Plus: Ve Finsku ruší vyučovací předměty. „V ČR je to možné už 12 let, jen jsme moc konzervativní,“ říká Janek Wagner

O změně a našem školství debatoval v pořadu Českého rozhlasu Plus s ředitelkou gymnázia Zdenou Hamhalterovou Janek Wagner, editor portálu pedagogicke.info.




Doprovodný článek na webu Českého rozhlasu Plus

4 komentáře:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Já si to moc představit nedovedu. Na střední škole už vůbec.

Ona to spíše bude nějaká kachna, jak zaznělo.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jen bych rád připomněl, že s rušením předmětů jsme začali už před nemálo lety.
Takže branná příprava, dílny a prakticky i informační a komunikační technologie.
Kdoví, jestli se ti finové neinspirovali našimi úspěchy v této oblasti. Škoda, že se to nejenže nedotáhlo do konce, ale najdou se i takoví pomatenci, kteří by ty už jednou zrušené předměty rádi vrátili zpátky do škol. Asi vůbec netuší, jak až moderní přístupy jsou pro odpovídající zkompetentnění žactva v dnešní překotně se měnící době nezbytné ale naprosto.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Já si myslím, že to šlo už i dříve.na zvláštních byly cca od roku 1986 do nevím kdy předměty jako - nauka o společnosti, ve které byly zahrnuty dějepis, zeměpis a občanka. A škola zařazovala témata dle svého uvážení a mohlo se to prolínat. To samé byla nauka o přírodě s přírodopisem, fyzikou a chemií. A nebylo to nic objevného. Oni to vlastně takhle nějak budou dělat i ti Finové.

Miloslav Novotný řekl(a)...

Budu za konzervu, třeba i prošlou, nešť, ale žasnu a trnu zároveň. Co napíšu, není polemika s hosty.
S proklamacemi jsem si užil a nabádám k obezřetné opatrnosti. Vzdušné zámky nejsou honosné stavby ve výšinách, ale přeludy z luftu vymalované. Tisíce let lidstvo tříbí poznání měřením, rozlišováním, tříděním, seskupováním, abstrahováním. Poznané se předává nastupujícím generacím stejně strukturované, aby ti příští mohli pokračovat v započatém. Vzdělávání nikdy nebylo a nebude samoúčelnou volnočasovou aktivitou. A k úžasu mnohých dodám, že v podstatě není ani pouhým kvalifikačním kurzem, a to pro žádné tisíciletí. Specializace pro konkrétní uplatnění ve společnosti je až nadstavbovou součástí. A nadstavba musí na něčem stát. Vzdělání zde bylo před školou, škola je jeho institucionalizací. Nemůže z tohoto „genetického“ svazku nikdy úplně vystoupit. To neznamená svázání jejího rozvoje, ale svázání s jejími kořeny. Poněvadž lidstvo nezačalo ve třetím tisíciletí poznávat svět jinak, nemůže ani škola poznání zčista jasna jinak předávat. To by byl útok na samou podstatu obojího, poznání i vzdělávání. Vzdělávání obecně je podmínkou, bez níž žádná společnost, komunita, civilizace, lidstvo, ba ani pouliční gang, nepřežije. Vzdělávání probíhalo v době kamenné, a samozřejmě probíhá ve všech dnes existujících společenstvích, ať v pralese paneláků, mrakodrapů, finských domků nebo rostlých stromů. Jakkoliv se nám podnikaví obchodníci s motivacemi pokoušejí namluvit cokoliv, člověk se rodí se schopností stát se žákem stejně jako Tarzanem. Záleží jen na tom, jakou školu zvolí.
Potápí-li se loď, kapitán zavelí: Všichni k pumpám. Je-li loď neporušená pod čárou ponoru potápěna „čerpáním do podpalubí“, kterým se živí „neziskoví“ piráti (Feřtek, Kartous, Laurenčíková a jejich spolky, ČvT a další), je třeba pozvat Jóžina z bažin s práškovacím letadlem a vypráškovat ty parazity mimo zákon. Nejen školský.
Dovolím si příměr z metrologie, ta je zde také od starověku, a i do ní svého času vnesla významný pokrok tehdejší rakouská panovnice a česká královna Marie Terezie. Návaznost měření se realizuje nepřerušeným řetězcem porovnání až k nejpřesnějšímu etalonu, který je realizací (definicí) jednotky dané veličiny. Finskost vzdělávání jako etalon jeho správnosti je nehorázný nesmysl, prohlášený za „etalon“ jednotky, která nemá definici, načež se jí má kvantifikovat veličina, která není definovaná. Co kdyby se s tím už konečně šlo k čertu. Kritérium musí být rozhodnutelné, není to definice.
V bleděmodrém to platí o celé té glajchšaltovací „vzdělanostní“ parádě PISA, TIMSS, PIRLS atdS. Kolik miliard stojí občany Evropy ty nepoužitelné výsledky soutěží v kompetencích a gramotnostech v konkurenční závodění ke dnu? Přece 9. A potřebuje nebýt blbá, a nepotřebuje přitom vědět, jak je na tom 9. B přes chodbu, nebo 9. C na Špicberkách. Kouzlem nechtěného se tímhle chroustáním peněz, které ve školství patří učitelům, živí ČŠI.
Už jsme zapomněli, že každý emigrant z Československa, ať měl jakoukoliv školu, v cílové tzv. „vyspělé zemi“ patřil na svém stupni k nadprůměrně vzdělaným.
Celé to šlo jednou větou, ale lepší už nebudu: Nejprve je třeba znát disciplíny, pak teprve se nad tím dá budovat něco interdisciplinárně.
Závěr: Tvrzení o zrušení předmětů je oxymóron. Alespoň tak rozumím i sdělení obou hostů. Předměty nelze zrušit. Ani ty školní. Nejprve musím znát kus matematiky, kus fyziky, něco z muziky a pak mi svitne v souvislostech, proč nemusím ladit každou oktávu zvlášť nebo proč některé souzvuky znějí „libě“ a jiné „falešně“. Ale u piana se matematiku nenaučím. Možná tak Hejného počty a měřictví.

Okomentovat