23.6.16

Michael Canov: VÚDDŠSŠZŠŠJ

Text projevu starosty Chrastavy na mimořádném zastupitelstvu 21. června 2016.

1) Z historie – Krásná rozsáhlá vila byla postavena v roce 1912 jako starobinec. Po druhé světové válce zde byly postupně ubytovány děti s oblastí zužovaných válkou z Řecka a Vietnamu. Pro Vietnam je budova dodnes téměř kultovním místem v České republice, neboť zde v roce 1957 navštívil na celý den děti Ho Či Min. Proto Vietnam pomohl Chrastavě po povodních 2010 a proto budovu v loňském roce navštívil velvyslanec Vietnamu.

Po odchodu vietnamských dětí se stal objekt ústavem pro delikventní mládež. Nebylo vůbec jednoduché, aby se obyvatelé města s touto skutečností vyrovnali. Zásluhou kvalitní práce vedení a pracovníků Ústavu a spolupráce s městem se to však podařilo. Dlouholetý učitel Ivan Žák obdržel v roce 2013 nejvyšší vyznamenání města „Osobnost města Chrastava“, dlouholetý ředitel Ústavu Zdeněk Pelda obdržel v letošním roce plaketu Jana Amose Komenského.

Ústav jako jediný v celé republice pořádá každoročně recitační soutěž a je velmi aktivním v pořádání olympiád dětských domovů se školou. V minulosti ho často navštěvoval předseda Senátu Přemysl Sobotka a vždy zde odváděnou práci hodnotil velmi kladně.

Ústav je od roku 1991 fakultní školou TUL Liberec a také spolupracuje s vyšší odbornou školou pedagogickou a teologickou Jabok z Prahy.

Nad Ústavem a nad celým městem však leží jako memento vražda vychovatelky a velmi těžké zranění druhé z roku 1998 16ti letým chovancem. I proto je pro město mimořádně důležité, aby Ústav s městem spolupracoval, aby město mělo důvěru v jeho vedení a aby nebyla ohrožena bezpečnost obyvatelstva ze strany chovanců ústavu.

2) Tisková konference Ministerstva školství 26. května - dodnes jsem nepochopil její smysl a cíl. Na tiskovku byla pozvána celostátní média, aktivně zde vystupoval ředitel úplně jiného ústavu a to z Prahy z Klíčova. Zde zdůrazňuji, že Klíčov není na rozdíl od Chrastavy určen i pro děti s ochrannou výchovou, ale jen pro děti s výchovou ústavní.

Jediní, kdo pozváni nebyli, byl starosta města, kde se chrastavský ústav nalézá a především dosavadní paní ředitelka a zaměstnanci napadeného ústavu. Tři zaměstnanci, kteří se na tiskovku přesto pokusili dostat, na ní nebyli vpuštěni.

Bez jakékoli možnosti obrany zde byla doslova popravena dosavadní paní ředitelka Markéta Sochorová a popliván celý Ústav.

3) Média po tiskové konferenci – Média ještě tentýž den vtrhla do Ústavu. A světe div se. Obrázek odsud vytvořený, vyzníval zcela jinak než jak ho na tiskovce vylíčilo Ministerstvo školství. A tak hned druhý den byl paní ministryní vydán zákaz pouštět média do objektu.

V dalším období následoval zákaz komunikace s médii pro bývalou ředitelku i pro ostatní pracovníky Ústavu. A tak byl nasazen roubík všem, kteří by mohli kazit čím dál negativnější obraz vytvářený ministerstvem a především osobně paní ministryní o Ústavu. A tak jsme se mohli dozvědět takové neuvěřitelné perly, jakože je chrastavský ústav horší než nejhorší kriminál a že chovanci mohou závidět Kájínkovi.

4) K ombudsmanovi – Je pravdou, že již v minulosti měl úřad ombudsmana výhrady. Jak vyplyne z dalšího, v minulosti příslušné orgány tzn. ani Česká školní inspekce ani zřizovatel tj. Ministerstvo školství, tyto výhrady ombudsmana neakceptovali. V letošním roce úřad ombudsmana kritizoval Ústav rekordní měrou, kdy vyčetl danému zařízení 14 nedostatků. Dosavadní ředitelka se ke všem výtkám vyjádřila v dopisech a to jak ombudsmanovi tak náměstkovi Píclovi. Jak dokazuje odpověď náměstka Pícla na můj otevřený dopis, MŠMT všechny výtky ombudsmana bez výhrad přijalo. Zato se ani ombudsman ani MŠMT nijak nevypořádalo s argumentací dosavadní ředitelky.

K některým výtkám ombudsmana se vyjádřím později, v tuto chvíli se vyjádřím k následujícímu:
Ombudsman uvádí, že používání mříží v zařízení, kde jsou děti s nařízenou ústavní výchovou, není přípustné a jsou v rozporu s § 15 zákona o ústavní výchově a nařizuje jejich odstranění.

Ve skutečnosti však zákon používání mříží v zařízeních, kde jsou jen děti s ústavní péčí, nijak neřeší tzn. nezakazuje, zato je – nebo nějaký jejich ekvivalent – explicitně nařizuje pro zařízení, kde jsou i děti s ochrannou výchovou, a to chrastavské je.

Cituji § 15 odst. 1) V zařízeních, ve kterých jsou umístěny děti s uloženou ochrannou výchovou, jsou používány speciální stavebně technické prostředky k zabránění útěku těchto dětí.

Ombudsman tedy nařídil nezákonnost. Je neuvěřitelné, že Ministerstvo školství namísto toho, aby podržel Ústav zato, že dodržuje zákon, naopak Ústav za toto hanobí.

Ještě neuvěřitelnější je obvinění Ombudsmana, že Ústav porušuje § 15 používáním audiovizuálního systému a nařizuje jeho odstranění. Přitom jeho používání povolilo v souladu s § 15 zákona 31. března letošního roku samotné ministerstvo. A ministerstvo šikanuje Ústav za něco, co samo povolilo. Fakt neuvěřitelné.

5) K České školní inspekci – Do ledna letošního roku všechny školní inspekce vyjadřovaly s Ústavem jen a jen spokojenost. Poslední hloubková inspekce se uskutečnila v prosinci 2015, kdy inspekci prováděl tým šesti inspektorů po dobu pěti dnů a to opět s velmi kladným výsledkem pro Ústav, jak je uvedeno ve zprávě ČŠI z ledna letošního roku.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal po obdržení zprávy ombudsmana vyslal dle svého vyjádření do Ústavu novou školní inspekci, která potvrdila nálezy ombudsmana a zároveň oznámil kárné řízení se všemi členy inspekčního týmu, který v prosinci 2015 Ústav hodnotil kladně.

K tomu dodávám: Zprávu inspekce, kterou poslal do Ústavu Ústřední školní inspektor, na webu ČŠI nenajdete. Nenajdete jí proto, že žádná neexistuje – opakuji ještě jednou – neexistuje. Nejednalo se totiž o žádnou hloubkovou kontrolu, ale pouze o tzv. kontrolu na papíry, ze které se žádná zpráva nevyhodnocuje, ale pouze se sestavuje protokol, který se nezveřejňuje.

6) K Ministerstvu školství České republiky – Ministerstvo školství jako zřizovatel zařízení je povinno neustále ze zákona kontrolovat činnost ředitele tohoto zařízení, což se projevuje v nenárokových složkách platu.

Ředitelka Markéta Sochorová byla dlouhodobě hodnocena MŠMT velmi kladně, což je dokazatelné z toho, že po celou dobu svého působení ve funkci ředitele školy jí zřizovatel poskytoval osobní příplatek a každoročně mimořádné odměny.

Citace zákoníku práce § 131 odst. 1) Osobní příplatek: Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek ....

Poslední stanovení osobního příplatku, který ředitelka Sochorová dostávala až do konce svého působení ve funkci ředitelky, jí stanovila osobně paní ministryně Kateřina Valachová 29. října 2015.

Citace zákoníku práce § 134 Odměna Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu.

Poslední rozhodnutí MŠMT o přiznání odměny za mimořádné úkoly a to za rok 2015 obdržela paní ředitelka 27. listopadu 2015.

Ministryně školství paní Kateřina Valachová, která sama strávila v Úřadě ombudsmana 10 ze 16 let své dosavadní profesní kariéry, vyslala urgentně ještě před obdržením zprávy ombudsmana na základě pouhého telefonátu do Ústavu dvoučlenný kontrolní tým, který tvořil náměstek Václav Pícl a ředitel pražského Výchovného ústavu z Klíčova Patrik Matoušů a který při své kontrole převzal hodnocení ombudsmana.
Patrik Matoušů je ten ředitel konkurenčního výchovného ústavu, který byl na rozdíl od dosavadní ředitelky chrastavského ústavu na oné ostudné tiskovce MŠMT 26. května a který poté vydal článek „Chrastava měla skončit dávno“.

Můj zdroj přímo z ministerstva mě 4. června sdělil následující: „Matoušů byl vloni na zavření. Neměl děti. Prymulová mu snížila kapacitu. On se takhle zachraňuje stejně jako kdysi Kašpařík a Dobřichovice. Kašpařík neměl děti, tak zrušili Dobřichovice a děti dali jemu. Proto Matoušů doporučil Píclovi zrušit výchovňák a převést děti na Klíčov.“

V poslední dostupné výroční zprávě VÚ v Klíčově za rok 2014/2015 je uvedeno, že „stávající kapacita celého VÚ byla 64 lůžek, od 1. 9. 2013 byla snížena na 42.“ A dále je tam uvedeno, že „snížil se počet těch, kteří úspěšně dokončili studium v daném období na jednu třetinu.“

Ve své odpovědi ze dne 13. června na můj otevřený dopis píše náměstek Václav Pícl, že ke stabilizaci situace byla sestavena pracovní skupina, jejímiž členy jsou ředitelka dětského diagnostického ústavu v Liberci Božena Lányová a zástupci ředitele z Klíčova Jiří Pilař a Michal Stříbrný a že postupně bude pracovní skupina rozšířena o další členy z Klíčova.

Zdá se tedy důvodné konstatování, že se Chrastava stala cílem invaze z Klíčova a její pracovníci si přímo na místě v Chrastavě připravují chovance starší 15 let pro převezení do Klíčova. Důvodné se jeví podezření, že pravým důvodem pro zrušení Výchovného ústavu v Chrastavě je záchrana Výchovného ústavu v Klíčově nikoli snaha o zajištění bezpečnosti Chrastaváků.

Pro úplnost dodávám, že Klíčov je určen jen pro chovance od 15 let, tudíž nemá zájem o Dětský domov se školou pro děti do 15 let a ten tedy má dle plánů MŠMT v Chrastavě zůstat. Dle mého zdroje přímo z MŠMT je však místo pro nového ředitele DDŠ v Chrastavě již připraveno pro dalšího zaměstnance z Klíčova Jana Stárku, zřejmě proto aby v budoucnosti zajišťoval plynulý přechod 15ti letých chovanců z Chrastavy do Klíčova a ne jinam.

7) K dalším obviněním Výchovného ústavu 

Dle mých znalostí a informací:

a) Jídlo - všichni dostávali jídlo 6x denně včetně dvou večeří. Přídavky jsou nadmíru, nárok na ně nemá nikdo. Přednost u přídavků u těch, kteří se dobře chovají, není nic špatného. Pro úplnost doplňuji, že se dle mých informací musí vařit i pro děti, které jsou na útěku – co kdyby se vrátily – takže je na přídavky o to více.
b) Pití – dle mých informací všichni měli k dispozici bez problémů.
c) Stříhání – obviňování z oholování hlav je naprosto nesmyslné a nepodložené. Bývalá ředitelka uvádí k vyjádření zprávě ombudsmana, že cituji:

a dále

Přes výše uvedené stále trvá obvinění bývalé paní ředitelky v tomto bodě. Znamená to snad, že MŠMT zastává názor, že chlapci mají právo mít na hlavě vystříhané vulgární piktogramy?, znamená to snad, že chlapci mají právo nosit na hlavě hákový kříž? Upozorňuji, že propagace nacismu je trestným činem a MŠMT by se mělo zcela jasně vyslovit, zda takovouto propagaci nacismu podporuje či nikoliv. Pokud ano, pak jejich výhrady v tomto bodě chápu, pokud ne, mělo by jasně a jednoznačně vysvětlit, jak postupovat v případě, že si chovanec chce pořídit na hlavě hákový kříž.

d) Vycházky – „§ 20 (1) Dítě s nařízenou ústavní výchovou má právo...p) opustit samostatně se souhlasem pedagogického pracovníka zařízení za účelem vycházky, ... pokud nedošlo k zákazu nebo omezení v rámci opatření ve výchově stanovených tímto zákonem“

Zákon tedy praví, že nepřekročitelnou podmínkou je souhlas pedagogického pracovníka, naopak nestanoví jak často vycházky mají být a explicitně uvádí i možnost zákazu či omezení. Pro úplnost poznamenávám, že se samozřejmě děti nedostávají na čerstvý vzduch jen při vycházkách, ale i při tělesné výchově a pracovních činnostech ve škole a velmi často při činnostech s vychovateli.

V žádném z uvedených bodů se dle mého názoru dosavadní vedení ústavu žádného porušení zákona nedopustilo. Nedopustilo se dle mého názoru porušení zákona ani při symbolickém poplatku za praní vlastního ošacení chovanců, neboť ze zákona vyplývá jen bezplatné praní prádla erárního. Dokonce ze zákona dle mého názoru vyplývá, že by v Ústavě měly mít děti jen ošacení erární a tudíž by jakékoli praní soukromého prádla nemělo buď existovat vůbec nebo by mělo být za úhradu v plném rozsahu. Co se týče telefonování. Telefonování není v zákoně uvedeno mezi náležitostmi plného přímého zaopatření tzn. mezi věcmi, které dítě má a musí bezplatně obdržet. Ze zákona tudíž vyplývá, že telefonní hovory mají být zpoplatněny.

8) Bodový systém 

Bodový systém – byl zaveden dlouhodobě a všichni, jak ČŠI tak MŠMT ho velmi dobře znaly. Osobně si pamatuji, jak při prvním jednání konkurzní komise na výběr ředitele v roce 2010, kterého jsem se zúčastnil, členové komise za MŠMT a ČŠI tento bodový systém vychvalovali a dokonce to, že tehdejší zástupkyně ředitele tento systém dokonale zná a bude ho dále uplatňovat, bylo jedním z důvodů proč upřednostňovali tuto kandidátku na ředitele, o které vůbec mluvili jen a jen v superlativech.

9) Ústav pod vedením prozatímní ředitelky

Poznamenávám, že prozatímní ředitelka paní Soňa Cpinová byla členem kontrolního týmu ombudsmana. Dle mého zdroje přímo z Ministerstva školství má být po ukončení své mise v Chrastavě odměněna místem na samotném MŠMT.

Prozatímní paní ředitelka zavedla dle pokynů z ministerstva nový režim. Výsledky tohoto nového režimu pronikly na veřejnost především v následujících dvou kauzách.

V první z nich 15letý chovanec s nařízenou ochrannou výchovou, kterou má od svých 10ti let, byl agresivní, vykopnul dveře kabinetu a utekl. PČR ho přivezla zpět. Podřezal se, byl velmi agresivní na pracovníky záchranky, musel spát v policejní cele, napadnul vychovatele. Výsledek? Prozatímní paní ředitelka ho pustila na vycházku.

Pan náměstek Pícl ve své odpovědi na dodatek mého otevřeného dopisu, kde jsem požadoval za toto jednání prozatímní paní ředitelky její okamžité odvolání, mě sdělil následující: „je nutné ze strany zúčastněných pracovníků pokusit se krizové situace zvládat pomocí speciálně pedagogických metod“ a dále „Pověřená ředitelka Soňa Cpinová pracuje s důvěrou dětí, vyřešila krizovou situaci, kdy svým rozhodnutím zabránila chlapci v dalším sebepoškozování, její kroky jsou správné, nepochybuji o nich.“

Podívejme se na znění zákona. Pro chlapce s ochrannou výchovou, jako byl dotyčný, explicitně ze zákona neplatí paragraf o právu na vycházky se souhlasem vychovatele, který jsem citoval výše pro chlapce s ústavní výchovou, ale jen a pouze následující, cituji: „§ 21 (4) a) Dítěti s uloženou ochrannou výchovou může být dále v případě dobrých výsledků při plnění povinností povolena samostatná vycházka mimo zařízení na dobu nejvýše 12 hodin, lze-li mít důvodně za to, že tím nebude ohrožen účel výkonu ochranné výchovy...“
Zde tedy byl zcela křiklavě porušen tento paragraf zákona hned třikrát. a) Chlapec neměl dobré výsledky, proto mu ze zákona nemohla být vycházka vůbec povolena, b) Bez ohledu na výsledky je ze zákona maximální povolená doba 12 hodin, jemu bylo povoleno 27 hodin, c) Účel výkonu ochranné výchovy byl ohrožen, chlapec na vycházce kradl a poté utekl.

Přes výše uvedené pan náměstek toto zcela zjevné a do nebe volající elementární několikanásobné porušení zákona hájí. Neuvěřitelné.

Druhá kauza je ještě mnohem závažnější. Mladistvý chovanec údajně znásilnil jiného mentálně postiženého 13letého chovance, přičemž se údajně tito dva chlapci k sobě dostali přes zákaz vychovatelky na přímý příkaz paní prozatímní ředitelky. Každopádně je prokazatelné, že tento případ nenahlásila prozatímní paní ředitelka Policii České republiky, ale věc nechala prošetřit jen psycholožkou. Osobně si myslím, že je zbytečné zdůrazňovat, že v takovýchto případech existuje jen jedna jediná možnost a sice věc nahlásit policii a to samozřejmě neprodleně. Samozřejmostí musí být také oznámení rodičům, což se rovněž nestalo. Přístup MŠMT mě však více než zcela šokoval. Mluvčí ministerstva řekla na kameru, cituji: „Paní ministryně si ověřovala i u ředitelů jiných podobných ústavů, zda paní Cpinová postupovala správně, přesvědčila se, že ano...“

Samozřejmě se okamžitě dere na jazyk otázka, kteří ředitelé, kterých podobných ústavů nenahlašují podezření na takovéto těžké sexuální delikty policii?, kolik obdobných případů bylo zameteno pod koberec...? Jak je možné, že ministerstvo školství tvrdě nevyžaduje v takovýchto případech okamžité nahlašování na policii, což je naprosto elementární povinnost ze zákona, a naopak hájí, když se toto neděje a dokonce to považuje za správné? Takovýto postoj MŠMT osobně považuji za skandál skandálů. Kde je ombudsman ?

10) K postoji města Chrastava

Pro město Chrastava je zcela nepřijatelné, aby byla ohrožena bezpečnost občanů města ze strany chovanců města. Je zcela nepřijatelné, aby systémově byli agresivní chovanci, a to i ti s ochrannou výchovou, odměňováni za svoji agresi vycházkami či aby dokonce při podezření na sexuální zneužití byly – a to dokonce s požehnáním nejvyšších míst - tyto případy zametány pod koberec, namísto okamžitého nahlášení na Policii České republiky. Vždyť nejbližším sousedem Ústavu je základní škola. To platí, i kdyby v Chrastavě zůstal jen Dětský domov se školou tzn. chlapci s ústavní nebo s ochrannou výchovou do 15 let.

11) Ke stanovisku ministryně práce Michaely Marksové

Po tříhodinové návštěvě dvou svých úřednic v chrastavském ústavu svolala ministryně práce 15. června vlastní tiskovou konferenci, kde mj. prohlásila, že se děti dostaly do systému, kde jim oholili hlavu – já konstatuji, to je lež - kde jim dali erární oblečení – já konstatuji, to museli ze zákona – kde jim zakazovali styk s rodinami – já konstatuji, že to je dle mých informací nepravda. Paní ministryně sdělila, že by v takovéto situaci rozkopla dveře – já konstatuji, že se jedná, na základě ministryní falešně nasimulované situace, o navádění k porušování zákona a to přímo ze strany člena vlády.

Paní ministryně práce na tiskové konferenci tvrdila, že veškeré děti s ústavní péčí jednoznačně nepatří do výchovného ústavu. Zde konstatuji, že zákon o ústavní výchově explicitně stanovuje, že jak výchovný ústav tak dětský domov se školou je určen pro děti u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Tvrzení paní ministryně je tak v jednoznačném a elementárním rozporu se základními zásadami tohoto zákona.

V jedné věci však s paní ministryní Marksovou souhlasím. Mentální chlapec, který byl za působení nové paní ředitelky údajně znásilněn, opravdu do takovéhoto zařízení nepatří. Však také bývalá paní ředitelka ve svém dopise paní ombudsmance zoufale volala o pomoc se žádostí o přemístění tohoto chlapce jinam. Paní ombudsmanka však tuto prosbu o pomoc ignorovala. Ve svém dopise náměstkovi Píclovi dokonce ředitelka Sochorová žádala o pomoc i v dalších případech dětí, které neodpovídají cílové skupině tohoto Ústavu. I MŠMT však tuto žádost o pomoc ignorovalo.

Ministryně práce však namísto toho, aby tak říkajíc „umyla hlavu“ ombudsmance a MŠMT zato, že ignorovaly takovouto žádost o pomoc, veřejně napadne Ústav zato, že tam takovéto děti z rozhodnutí soudů má.

Paní ministryně práce na tiskové konferenci dále tvrdila, že třetina chlapců z chrastavského ústavu má jít rovnou domů. Zde konstatuji, že paní ministryně nabádá k porušení zákona, neboť všechny děti jsou v Ústavu z nařízení soudu a jedině soud může toto své rozhodnutí novým rozhodnutím zrušit. Přitom samo MPSV má na svých vlastních stránkách uvedeno, cituji: „MPSV nemůže zasahovat jako orgán moci výkonné do výkonu působnosti soudů jako orgánů samostatné moci soudní.“

Dále doplňuji, že návrh soudu podává Oddělení pro sociálně právní ochranu dítěte, což je orgán, který přímo podléhá Ministerstvu práce a sociálních věcí, tzn. že vlastně paní ministryně obvinila sama sebe.

Souhrnně konstatuji, že vystoupení ministryně práce a sociálních věcí bylo přehlídkou arogance a neuvěřitelné nekompetentnosti, když Ústav v Chrastavě obvinila za činnosti, které činí a za které zodpovídají soudy a její vlastní ministerstvo.

12) Závěr

Celá léta ba desítky let až do jara letošního roku byl Chrastavský ústav ze strany svého zřizovatele Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy chválen a oceňován. Pak se však stala z bílé černá a z černé bílá.

Ministerstvo, pražské vedení ČŠI a ombudsmanka v médiích obviňují bývalé vedení z mnohačetného porušování zákonů. Při analýze se však ukazuje, že opak je pravdou, že to co je vydáváno za porušení zákona, je ve skutečnosti jeho dodržováním. Naproti tomu nové vedení Ústavu, které minimálně dvakrát zákon porušilo ukázkově neuvěřitelným a životu nebezpečným způsobem, ministerstvo kryje a obhajuje.
Ministerstvo školství rychlostí, které si právem zaslouží ocenění v Guinessově knize rekordů, zničilo během několika týdnů vše, co se v Chrastavě pracně budovalo půl století. Dehonestovalo a zničilo práci generací pedagogických i nepedagogických pracovníků chrastavského Ústavu a nesmazatelně se tak zapsalo černým písmem i do dějin města Chrastava.

Já však jménem svým a věřím, že i jménem všech členů zastupitelstva města Chrastava a jménem občanů města Chrastava vyslovuji všem poctivým dosavadním pracovníkům Ústavu velké poděkování a úctu za jejich nelehkou a nevděčnou práci.

Děkuji za pozornost.

Předneseno na mimořádném ZM Chrastava 21. června 2016

Michael Canov, starosta města Chrastava

Odkazy: 

Vyjádření ombudsmana k tomu vyjádření ředitelky Markéty Sochorové, dále komplexní vyjádření ombudmana a vyjádření ředitelky náměstkovi MŠMT Václavovi Píclovi na prolinku http://www.chrastava.com/starosta/ustav/ombudsman_reditelka_2016.pdf
ČŠI - 12/2015 – 1/2016 http://www.chrastava.com/starosta/ustav/csi_2015_zprava.pdf



1 komentář:

Jana Karvaiová řekl(a)...

To je opravdu neuvěřitelné. Bohužel, potvrzuje to mé názory.Zde neexistuje právní stát a na demokracii si jen hrajeme. Už jsem upozorňovala na problémy kolem inkluze, kdy praktické školy a později nejspíš i další speciální školy, budou zrušeny podobným způsobem. Tak dlouho se budou házet klacky pod nohy speciálním pedagogům, zřizovatelům, že vše skončí.Kdo převezme péči? Předpokládám, že půjde o lukrativní kšeftík.Ze státních peněz a peněz z EU se budou vysávat peníze na "podnikání" v oblasti ústavů a škol.
TOHLE VÁŽNĚ SMRDÍ, TOHLE FAKT DOST DRSNĚ SMRDÍ!!!!!!!!!!!!

Okomentovat