23.6.16

Jiřina Janáčková: Tunel zvaný Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole

Intenzivní vzdělávací hnutí, které v posledních několika letech hýbe celou střední Evropou a mocné inkluzivní ideje, přicházející k nám ze severských států, bylo i nás korunováno v nedávné době ojedinělými úspěchy, mezi něž můžeme zařadit novelu školského zákona stejně jako i prováděcí vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP). Součástí zmíněné vyhlášky je řada poměrně významných příloh popisujících nejen podpůrná opatření 2. – 5. stupně, ale i seznam a ceník kompenzačních a rehabilitačních pomůcek stejně jako i vzorové formuláře individuálního vzdělávacího plánu (IVP), plánu pedagogické podpory (PLPP), zprávy školského poradenského zařízení a v neposlední řadě pak i doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení. Přestože paní ministryně uklidňuje pedagogickou veřejnost, že vše běží, jak má, ne všechno je ovšem dokončeno. Národní ústav pro vzdělávání stále usilovně pracuje zejména na zmíněných přílohách, které mají spatřit světlo světa až koncem letních prázdnin, a to těsně před zahájením nového školního roku.



Když dospěly přípravy nové vyhlášky MŠMT ČR č. 27/2016 do své vrcholné fáze, která byla zavržena mezirezortním připomínkovým řízením, komentoval obsah a finanční náročnost této prováděcí vyhlášky ministr financí Andrej Babiš následujícími slovy: „Nemohu souhlasit s uváděnými požadavky na navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT v letech 2016 až 2018. Návrh státního rozpočtu na rok 2016 a střednědobého výhledu na léta 2017 až 2018 vláda schválila a je projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Musím trvat na svém stanovisku, které jsem vyjádřil již při výše uvedených jednáních k návrhu rozpočtu, že součástí navrhované vyhlášky musí být vyjádření, že případné finanční dopady budou zabezpečeny v rámci stanovených výdajových limitů kapitoly MŠMT. Tím nevylučuji možnost jednat o případných požadavcích na rozpočet pro rok 2016 na základě relevantních podkladů o aktuálním vývoji vzhledem k tomu, že vyhláška vstoupí v platnost dnem 1. září 2016. Ze strany MF nelze akceptovat uváděný požadovaný nárůst rozpočtu výdajů pro rok 2016 o částku 410 mil. Kč, v roce 2017 o částku 1 mld. Kč a v roce 2018 o částku 1,5 mld. Kč. Při jednáních o návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a SDV 2017 - 2018 byly dodatečně navýšeny výdaje kapitoly MŠMT o částku 80 mil. Kč v každém roce období 2016 až 2018 účelově určenou na zabezpečení přípravy realizace předkládané vyhlášky.“

Argument ministra Babiše, že nepřehlednost finančních nákladů spojených s inkluzí bylo provázeno používáním údajů bez použití číselného formátu a bez udání jednotek byl ovšem vyslyšen. Ministr financí ovšem tehdy ještě ani ve snu netušil, že jakékoli podpůrné opatření bude od 1. září spojeno se standardní „normovanou“ finanční částkou, která má podobu nárokové platby na základě pouhého doporučení pracovníků PPP nebo SPC. Uváděné finanční náklady spojené se zákonem podporovanou inkluzí jsou členěny na personální podporu a kompenzační pomůcky a nutno říci, že stále se jedná jen o odhady, které školství v následujícím školním roce očekávají.

Šokující je zejména skutečnost, že Národním ústavem pro vzdělávání je stále vyvíjena řada příloh uvedených ve vyhlášce. Zejména pak „Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami“, které mělo sice spatřit světlo světa koncem školního roku, ale Národní ústav pro vzdělávání údajně tento stěžejní dokument dokončí až těsně před zahájením následujícího školního roku, takže k dispozici bude všem školským poradenským zařízením až na počátku září. Doporučení bude údajně elektronický dokument, který bude editovatelný. Všechna pole budou obsahovat podokna, která budou umožňovat mimo jiné i volbu normovaných finančních výdajů u každého žáka se SVP. Zpráva z vyšetření školského poradenského zařízení, IVP stejně jako i PLPP budou také údajně elektronickými dokumenty, ale světlo světa spatří obdobně až během letních prázdnin těsně před zahájením následujícího školního roku.

Doporučení bude údajně obsahovat údaje o klientovi a závěry vyšetření, které nebudou popsány pouze jednou větou. Diagnóza se do doporučení bude zaznamenávat prostřednictvím číselného sedmimístného kódu (identifikátor znevýhodnění). Tento kód je pak údajně důvodem, proč bude nutné dopředu seznámit rodiče žáka se SVP s doporučením! Doporučení bude obsahovat důvěrná data, leč i přes tato citlivá data bude veřejným dokumentem kolujícím mezi školským poradenským zařízením rodič a školou!

V doporučení psycholog nebo speciální pedagog v poradně nebo speciálně pedagogickém centru „zaklikne“ normovanou finanční náročnost a přizná žákovi se SVP finanční částku, na kterou bude mít automaticky nárok. Škola tuto informaci o přidělení finančních prostředků na kompenzační pomůcky, speciální učebnice či asistenta pedagoga přenese do matriky a krajský úřad automaticky posílá tento finanční „nárok“ škole, na jejímž účtu pak finanční prostředky určené psychologem nebo speciálním pedagogem skončí. Psycholog či speciální pedagog však může doporučení rozšířit i o další personální požadavky, tj. školního speciálního pedagoga a školního psychologa, kteří budou z rozhodnutí školského poradenského zařízení financováni z několika finančních zdrojů (rozvojový program, šablony). Jak prosté a jednoduché řešení, že? Pedagogičtí pracovníci poraden a SPC tak budou od září de facto disponovat u každého žáka se SVP finančními částkami v rozsahu nejen desítek, ale v případě přidělení asistenta pedagoga či nákladnějších kompenzačních pomůcek i několika set tisíc korun.

Až tohle zjistí ministr financí Andrej Babiš, lze předpokládat, že ho z plánované inkluzivní pohádky s názvem „Beránku otřes se“ raní během několika minut mozková mrtvice, protože nadcházející projekt společného vzdělávání vytvoří během několika měsíců školního roku v rozpočtu nejen ministerstva školství, ale i krajských úřadů takový tunel, že se do něj vejdou nejen školy, ale i všichni zdraví a okludovaní žáci se SVP spolu s jejich učiteli a rodiči.

Po mnoha letech se tak Česká republika stane vzorem pro ostatní evropské země, kde o čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu bude bez jakékoli předběžné ekonomické průpravy, školení či dokonce kontroly rozhodovat nikoli ekonom, ale od září tohoto roku jen a jen psycholog nebo speciální pedagog školského poradenského zařízení. Aby té legraci nebyl ještě konec, rodič žáka se SVP musí být ve školském poradenském zařízení seznámen jednak s návrhem doporučení a dle zákona má doporučení také obdržet, takže bude přesně informován, jaká finanční částka byla jeho dítěti přidělena a na jakou má „nárok“. V případě, že s doporučením a finanční částkou nebude souhlasit má možnost využít opravného prostředku, kterým je stížnost adresovaná právě zřízenému pětičlennému reviznímu pracovišti NÚV. Žák nebo zákonný zástupce žáka totiž může do 30 dnů ode dne, kdy obdržel toto doporučení školského poradenského zařízení, požádat revizní pracoviště zřízené v Národním ústavu pro vzdělávání o jeho revizi. Nebude-li s výši přidělené částky spokojena i škola může obdobně požádat o revizi tohoto doporučení, a to do 30 dnů ode dne, kdy doporučení obdržela.

Pravdou je, že stěžejní příloha vyhlášky, označovaná jako „Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami“, je ještě poměrně "nedopečená", protože v kuchyni NÚV je stále ještě dopracováván systém kódování, ale ještě i další nezbytné detaily spojené s čerpáním finančních prostředků na žáky se SVP.

O celkové filosofii právě nastupující inkluze si můžeme každý z nás myslet cokoliv. Nicméně systém čerpání finančních prostředků v této oblasti nutně evokuje klasický bonmot z dnes již kultovního filmu Pelíšky: „Tohle prostě ti odborníci z NDR nějak nedomysleli.“



1 komentář:

Jana Karvaiová řekl(a)...

No tak jen rozdíl mezi tabletem s androidem za 3 tisíce a appláckým tabletem za 15 tisíc. Např. většina lidí, co pracují s autisty používají raději Ipody.To samé bude s Notebooky apod. Přeci nemůže ŠPZ psát konkrétní značku. Jenže já jsem taky zažila, když mi škola řekla - hele kup nějaký přehrávač tak do 1000 korun. Když jsem viděla v regálech ty zmetky, tak jsem koupila za 1600 s tím, že budu bojovat nebo vrátím do obchodu. prošlo to. Prostě nařídit škole, aby koupila nějakou s prominutím s....u, za pár korun (ono to tomu dě´tátku bude stačit...), to je nesmysl. Navíc, speciální pomůcky a učebnice jsou x násobně dražší, protože jsou samozřejmě vyráběny v menším množství. A pokud mě paměť neklame, vždy se na školství přiživovali "výrobci" úžasných pomůcek, v hodnotě pár korun, které prodávali za tisíce. To si pak člověk věci raději vyráběl na koleně.

Okomentovat