15.11.18

Radek Luksza: Inkluze v praxi: Ředitel školy prosí o radu, jak dostat nezvedence pryč!

Dají se prý spočítat na prstech jedné ruky a ještě zbude… Ale nikdo si s nimi neví pořádně rady. Kvůli problémovým žákům na ZŠ Jugoslávská se její vedení, zástupci obvodu, sociálky i státní a městské policie setkávají s rodiči. Pěkně naštvanými!

Novinky.cz: Téměř třetina mladých učitelů zvažuje změnu školy či profese, ukázal výzkum

Mladí učitelé často zvažují odchod ze školství nejen kvůli financím či nízké prestiži povolání, ale i z důvodu malé podpory v počátcích profesní dráhy. Mnozí mají pocit, že jim vedení a starší kolegové dost nepomáhají v náročném přechodu za katedru. Dle výzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (MU) v Brně na své stávající škole plánuje zůstat 70 procent z nich, zbytek uvažuje o odchodu ze školy nebo i ze školství jako celku.

14.11.18

Vojtěch Labuda: Učitelé prchají ze škol, protože jim chybí volnost, zjistila fakulta

Za jakých podmínek zůstanou mladí učitelé ve školství? Podle výzkumu odborníků z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity je ředitelé hlavně nesmí demotivovat. Místo toho by jim měli dát prostor pro splnění jejich představ o moderním učení.

Ondřej Šteffl: Poznámka #2 k DZV 2019–2023

Čtu pracovní verzi Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky. A napadají mě různé věci :-).

E-kniha pro vás: Chtějí zůstat nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách

Jedním z faktorů ovlivňujících kvalitu vzdělávání je nedostatek učitelů, k němuž přispívá i tzv. drop-out, tedy odchody kvalifikovaných učitelů ze školy či ze školství. Nejohroženější profesní skupinou jsou přitom začínající učitelé. Kniha přináší výsledky výzkumného šetření na českých základních školách, které se zaměřilo na procesy socializace začínajících učitelů a jejich objektivních determinant, které byly identifikovány na rovině interaktivní (žáci, třída), institucionální (škola, kolegové, vedení školy) i na rovině kulturní (komunita blízká škole včetně rodičů, širší kulturní, společenský a politický kontext). Autoři formulovali řadu doporučení pro vzdělávací politiku, vzdělavatele učitelů i pro vedení škol.

CERMAT: Novinky v konání maturitní zkoušky 2019

Vyhláškou č. 232/2018 Sb. byla novelizována s účinností od 1. listopadu 2018 vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. Podle upravených pravidel konají maturitní zkoušku žáci od školního roku 2018/2019. Pro lepší orientaci zveřejňujeme platné znění vyhlášky č. 177/2009 Sb. s vyznačením aktuálních změn.

Pavel Kysilka: Náš vzdělávací systém v mnohém připomíná školní dril 19. století

Český školský zákon dává prostor koexistenci a soutěži různých typů škol. Navzdory tomu vzdělávací systém nepřipravuje většinu mladých lidí, aby našli, rozvíjeli a uplatňovali svůj talent. Postoj společnosti k učitelům svědčí o přístupu k vlastní budoucnosti. Ten náš vypadá, jako by nám budoucnost byla lhostejná.

13.11.18

Ondřej Šteffl: Poznámka #1 k DZV 2019–2023

Čtu pracovní verzi Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky. A napadají mě různé věci :-).


Cyril Höschl: Za nedostatkem učitelů a sester je nesmyslná byrokracie

Co studovat, aby nás to uživilo? Máme se vzdělávat v tom, po čem je společenská poptávka, anebo to, co nás baví? A měl by stát výběr studia nějak regulovat?


Martin Vokurka: Mostecku chybějí učitelé. Komora varuje, že kvůli nízkým platům může být hůř

Nabízíme přátelský kolektiv a příjemné prostředí, moderně vybavené učebny, podporu v dalším vzdělávání… Takovéto inzeráty přímo na webových stránkách základních škol nejsou na Mostecku žádnou výjimkou. Poptávka po kvalifikovaných učitelích je tak velká, že by zaplnili sborovnu nové školy. Školství ale ztrácí konkurenceschopnost. Podle Pedagogické komory si učitelé vydělají mnohem méně než v éře Masaryka.

Vybíráme z archivu: Plošné testování ministra Dobeše jako tunel

Z archivu vybíráme téměř sedm let starý článek o přípravě plošného testování a nedávno kritizovaného systému InspIS, který byl publikovaný na České škole.

Ministr Dobeš se podepsal pod stamilionový tunel do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo školství zcela opominulo, že systém pro plošné testování již byl jednou za peníze z téhož operačního programu vyvinut a plošně vyzkoušen ve Středočeském kraji v letech 2008-2011 v rámci projektu Eskalátor. Opakovaný vývoj a pilotáž za mnohonásobek této částky je evidentním plýtváním.

MŠMT představilo Evropské komisi změny ve vzdělávacím systému České republiky

8. listopadu 2018 se na půdě MŠMT uskutečnilo jednání se zástupci Evropské komise v rámci tzv. evropského semestru. Za Českou republiku delegaci vedl náměstek pro řízení sekce EU a ESIF Václav Velčovský a dále zástupci věcných sekcí ministerstva, Národního ústavu pro vzdělávání či Národního institutu pro další vzdělávání. Evropskou komisi reprezentovali představitelé tří generálních ředitelství, včetně Stálého zastoupení ČR při EU.

Radka Hrdinová: Program, v němž byla dostupná citlivá data dětí, stál miliony. Další polyká

Nový systém INspIS byl vyvinut proto, aby měl stát představu o tom, jak efektivně se vzdělávají děti na základních a středních školách. Stál přes 120 milionů korun, jenže systém měl špatné zabezpečení a nebyl žádný problém dostat se k osobním údajům a datům více než třiceti tisíc dětí.

Ladislav Šustr: Proč nechce vláda přidat učitelům? Chtějí mít na konci roku lepší čísla, tvrdí Bartoň

Přidá vláda učitelům peníze za září nebo ne? Odpověď od hnutí ANO a sociální demokracie požadují Piráti, kteří v úterý proberou vládní usnesení z loňského roku. V něm stojí, že se Poslanecká sněmovna usnesla, že se platy učitelů zvýší od prvního září letošního roku. Vláda Andreje Babiše však počítá s tím, že se platy navýší až od prvního ledna. „Vláda má velmi mnoho priorit. Dala prostě přednost slevám na jízdném i přesto, že nespotřebované výdaje mohly být použity na zvýšení platů už od prvního září,“ řekl místopředseda sněmovního školského výboru Lukáš Bartoň z Pirátské strany.

12.11.18

Učitelská platforma: Požadavek Asociace krajů na státem stanovenou hranici bodů v přijímacím řízení je nezodpovědný a nekompetentní

Členové Učitelské platformy se jasně vymezují vůči záměru Asociace krajů nastavit nepodkročitelnou hranici bodů (tzv. cut off score) při přijímacím řízení na střední školy. Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žáka by podle Učitelské platformy mělo zůstat na vedení školy. Asociace krajů zároveň pro svůj cíl omezit počet žáků na středních školách argumentuje nesprávnými daty. Učitelská platforma varuje, že jednotné přijímací řízení má na školy negativní dopad – proměňují se v přípravky na přijímačky, ale nezaměřují se na rozvoj dítěte a vzdělání, které děti pro svůj život potřebují. Pokud kraje chtějí více dětí na učilištích, měly by odborné školy a učební obory více podporovat.

Jiri Hlavenka: K jedné hezké manipulaci

"Učitelé mají brát v roce 2021 měsíčně 46 tisíc korun, tedy 150 % průměrné mzdy" - MŠMT. Je to bráno jako "slib" ministerstva školství, tedy něco, u kterého vůbec není jisté, zda se to splní, ale má to vypadat pozitivně, jak ten Babiš na učitele hezky myslí.


15. 11.: Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč (ne)máme potřebu zavádět minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ?

Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma „nepodkročitelné“ hranice u jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Jak souvisí opatření cut-off skóre s cíli našeho vzdělávání a s RVP? Nakolik jsou testy u přijímacích zkoušek validní pro výběr další vzdělávací dráhy žáků? Co se stane s těmi, kdo případně skončí pod touto bodovou hranicí? Co by nás takové opatření mohlo stát z dlouhodobého hlediska?


Bořivoj Brdička: Sledovat či nesledovat žáky online?

Zamyšlení nad tím, jak nasměrovat – či spíše nenasměrovat – výchovu směrem k digitálním kompetencím žáků v souvislosti s kontrolou toho, co se svými přístroji (a nejen s nimi) dělají.

Události ČT: Rodiče dětí v digitální době

Děti přichází do kontaktu s elektronikou stále dřív. S tabletem třeba už v jednom roce. Ve dvou a půl letech už ho dítě samo ovládá. Většina rodičů je přitom neumí ubránit od nebezpečí na internetu.


Martin Zvěřina: Nepúšťať na školy. Lokální mudrlanti nesmějí omezovat vzdělání dětí

Komunistický funkcionář a exponent posrpnové normalizace Vasil Biľak měl prý ve svém krejčovském výučním listu poznámku „nepúšťať na saká“. Nějaké podobné varování by mělo být umístěno třeba nad branou každého z krajských úřadů – nepouštět na školy.

Radka Hrdinová: Školám chybí matikáři i fyzikáři

Školy zoufale shánějí matikáře či fyzikáře. Ale fakulty chrlí učitele češtiny a dějepisu. Mladých učitelů je málo a obory, které vystudovali, se navíc často nepotkávají s potřebami škol. „Řada ředitelů si stěžuje, že se jim hlásí absolventi s nepoužitelnými aprobacemi,“ říká Hana Stýblová, předsedkyně Asociace ředitelů základních škol.

Pavla Lioliasová: Málo peněz a mnoho administrativy. Průzkum zjistil, co trápí ředitele základních škol

Příliš byrokracie a nedostatek peněz pro ohodnocení kvalitních pedagogů – to jsou dva největší problémy, které trápí české ředitele základních škol. Ukázal to průzkum společností Tutor a EduLab. Co dalšího ředitelům vadí, zjišťoval Radiožurnál.


11.11.18

Otázky Václava Moravce: Společnost vzdělanosti. Jak se k ní dopracovat? AKTUALIZOVÁNO

Hosty pořadu České televize Otázky Václava Moravce byli ministr školství Robert Plaga a ekonomové Daniel Münich a Jan Libich. „Peníze všechno nevyřeší, ale bez těch peněz ty problémy budeme řešit jen těžko. Peníze jsou vlastně to nejjednodušší. Musíte je sehnat do rozpočtu a rozepsat je tam tak, aby tam opravdu byly. Ale my jsme zatím nedokázali řešit ani tenhle nejjednodušší krok,“ upozornil Münich. „Hlubší problém je to, že společnost si neuvědomuje důležitost vzdělání, neuvědomuje si, jak se nám to vrátí, když budeme investovat do vzdělání,“ podotkl Libich.

Petr Pláteník: Školní třída se 100 žáky a více učiteli? Ve Finsku bourají pomyslné zdi a zkoušejí nové formy výuky

Učitel na škole ve finském Oulu nebude už nikdy stát před žáky sám, v nové „open space“ budově probíhá totiž výuka několika učitelů v jedné místnosti zároveň, obří třída pojme až 100 dětí.

10.11.18

Hana Čápová: Ani ty nebudeš mít maturitu. Jak zahnat děti na učiliště

Účastníci tripartity zažili koncem září v Lichtenštejnském paláci na pražské Kampě překvapení. Kromě průmyslníků, odborářů a ministrů se jí účastnili také zástupci krajů a rozpoutala se tu debata o takzvaném cut-off score, státem daném minimálním počtu bodů z testů na střední školy. Kdo by skončil pod touto hranicí, nesměl by na maturitní obor. Jednotné státní testy běží od loňska, ale záleží na ředitelích škol, jakou jim v přijímacím řízení dají váhu. Na konci neoficiální debaty se premiér Andrej Babiš (ANO) nečekaně obrátil na stranického kolegu, ministra školství Roberta Plagu se slovy, aby na cut-off score začal pracovat.