Veřejný prostor zahušťují debaty na téma hodnocení žáků ve školách. Některé relevantní politické strany si dokonce vetkly do svých volebních programů zavádění formativního hodnocení namísto známkování do škol. Přičemž zůstává otázkou, kolik lidí ví přesně, co formativní hodnocení znamená. Zastánci známkování i zastánci slovního (popř. formativního) hodnocení používají své platné argumenty. Řekněme na rovinu, že argumenty v těchto debatách jsou na úrovni názoru. Ani jedna strana nepředložila čísla, která by opravňovala říci: “Tady je to černé na bílém, neoddiskutovatelná fakta, proto se rozhodujeme takto.” Lze ale vůbec najít čísla, tvrdá data, bytelné argumenty, které potvrdí názory a pocity té které strany?

Digitální technologie dnes zásadním způsobem zasahují do našich životů – při práci, ve volném čase, při komunikaci, při získávání informací. Schopnost využívat digitální technologie je a bude rozhodující pro uplatnitelnost absolventů na trhu práce v budoucích letech. Z tohoto důvodu je nutné posunout školy v tomto ohledu kupředu a motivovat učitele k sebevzdělávání a zájmu o nové technologie využitelné ve vzdělávacím procesu tak, aby byli schopní předávat znalosti z těchto oblastí svým studentům ve všech předmětech a také je motivovat k tomu, aby využívali digitální technologie ne jenom pro zábavu, ale zejména pro studium a práci. I studenty je potřeba motivovat k tomu, aby se technologiím chtěli hlouběji věnovat. Nastupující generace potřebuje technologie chápat a vyvíjet, nikoliv pouze používat. Jedná se i o speciální nástroje ve všech oblastech, třeba včetně medicíny. Je čím dál více pravděpodobné, že nám někdy technologie zachrání život, počínaje bezpečnostním systémem v autě po komplikovaný neurochirurgický zákrok provedený na dálku ovládaným robotem. Ve většině evropských zemí dochází v současné době k úpravě kurikulárních dokumentů tak, aby tuto prioritu podpořily. Zároveň však vzniká požadavek vybavit i učitele potřebnými kompetencemi. Jejich úkolem je při pravit žáky na život a práci v digitální společnosti.

Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy připravilo pro studenty a pedagogy středních škol, kteří se ve výuce zabývají výživou člověka, složením potravin a jejich bezpečností, již šestý ročník e-learningového kurzu „Výživa ve výchově ke zdraví“. Cílem kurzu je nabídnout kvalitní podpůrný vzdělávací materiál, který vychází z ověřených odborných zdrojů a má ambice zatraktivnit výuku daného tématu.

Databáze projektů dobré praxe za oblast dopravní výchovy v rámci celé ČR shrnuje nejlepší tipy na osvědčené projekty, webové portály, výukové a metodické materiály, edukační spoty, tematické soutěže a podobně. Jedná se o souhrn materiálů připravených jak subjekty státní správy, tak soukromého a neziskového sektoru. Materiály jsou k dispozici pro výuku dopravní výchovy pro mateřské, základní a střední školy, školní družiny a kluby, školská zařízení, volnočasové a zájmové organizace, dětská dopravní hřiště i širokou veřejnost. Databáze bude pravidelně doplňována a aktualizována.

Kvůli znovu se zhoršující epidemiologické situaci a nárůstu počtu nakažených se hlavní město Praha přiklání k možnosti zavedení opětovného testování na školách primárně neinvazivními PCR testy v intervalu jednou za 14 dní, tedy nikoliv jednou týdně, jak tomu bylo doposud. Premiéra Andreje Babiše o to dopisem požádal primátor Zdeněk Hřib společně s radní pro oblast zdravotnictví Milenou Johnovou a radním pro školství Vítem Šimralem. Cílem je předejít možné další vlně pandemie covidu-19 a následnému celoplošnému uzavírání škol.

Velké téma odkladů. Ačkoli se zavedly jako výjimečná možnost pro děti, které se potýkají s vážnějšími problémy, týkají se dnes téměř čtvrtiny dětské populace. Proč tomu tak je? A je to v pořádku? O tom jsem si povídala s klinickým psychologem Petrem Niliusem.
3

Vyspělá společnost se musí vypořádat s výzvou, jak se postavit k lidem, kteří se vymykají zavedeným normám a jsou prostě jiní. V našem případě je tedy otázkou, proč usilovat o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků nadaných společně s žáky intaktními (žáky bez speciálních vzdělávacích potřeb).
4

V tomto týdnu jsme publikovali výzkumnou zprávu Český učitel ve světě médií (Univerzita Palackého v Olomouci a O2 Czech Republic), která se věnovala kromě dalších oblastí také problematice rozpoznávání pravdivých a nepravdivých informací (či přímo dezinformací) a schopnostem učitelů je relevantně posuzovat. V dnešním textu si shrneme nejdůležitější zjištění, která výzkum odhalil.
6

V sekci „Podpora škol“ byly zveřejněny výstupy Pokusného ověřování – malé kolektivy s úplným názvem: „Organizace, způsob a formy vzdělávání v základních školách s oběma stupni základního vzdělávání a menšími třídními kolektivy, jejichž zřizovatelem není stát, kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí“ za rok 2020.

Hygienici řeší každý případ covidu-19 ve škole jednotlivě. Mohou tak sice rozhodovat individuálně, ředitelé ale zase nevědí, co čekat. V Praze tak třeba uzavřeli celou školu, v Dobřanech ji nechali otevřenou jen pro prvňáky.
Načítání