Výzkum realizovaný v prosinci 2020 v rámci projektu Život během pandemie se dotazoval reprezentativního vzorku rodičů (N=405) s dětmi na základních a středních školách na reflexi vývoje distanční výuky, motivace dětí, bariér v účasti na výuce a také na vývoj volnočasových aktivit a vnímaného wellbeingu dětí. Výzkum byl realizován s podporou organizace Učitel naživo a MŠMT.

Současné distanční vzdělávání není jen přechodná epizoda, kterou nějak překonáme a vrátíme se zpět do zaběhlých kolejí tradiční prezenční výuky. Je to ochutnávka toho, kam vzdělávání směřuje. Trendu, který nelze zvrátit. Lze jej ale využít jako příležitost pro zkvalitnění učení generace dětí, která bude žít v online virtuálním prostředí mnohem více, než si dnes jsme schopni připustit. Co konkrétně bychom si z naší zkušenosti mohli odnést
1

Ztratí se třídní kniha, prosím. Je to studentská legrace a já mám pro studentskou legraci pochopení. Ale, chlapci, vždyť my už tu třídní knihu hledáme sedmý rok... A to už, nezlobte se, to už pomalu přestává být vtipné. (J. Cimrman)

Týmy "odborníků" neustále vytvářejí různé složité strategie. Nejsem odborník, jsem obyčejný učitel a ředitel školy, ale pokusil jsem se vytvořit jednoduché desatero rozvoje vzdělávacího systému s naší zemi.
2

Kniha Když výzkum mění praxi: Deset příběhů učitelů a akademiků zapojených do akčního výzkumu je určena především učitelům z praxe, studentům učitelství a akademikům, kteří se zajímají o akční výzkum, případně jej sami chtějí vyzkoušet. Nepropojenost světa pedagogického výzkumu a učitelské praxe, jak je vyjádřena metaforou na obálce, je mnohdy terčem kritiky aktérů na obou březích a jejich vzájemného neporozumění. Akční výzkum v této knize chápeme jako jednu z forem profesního rozvoje učitelů, která propast mezi výzkumem a praxí přemosťuje.

Začíná se vytrácet myšlení a přemýšlení jako takové, řekl před několika lety bývalý disident a evangelický farář Miloš Rejchrt. „Myšlení a přemýšlení se vytrácí a nastupují všelijaké jeho náhražky, například názory,“ potvrzuje i dnešní platnost svého výroku v pořadu Osobnost Plus. Podle něj už nemáme myšlenky, ale máme názory: „Ty si vyměňujeme. A pak máme někdy mínění, ale to není myšlení, to si lidé pletou.“
5

Do konce ledna musejí střední školy oznámit, jakou formou letos proběhnou přijímací řízení. Ministerstvo školství jim totiž kvůli distanční výuce umožnilo, aby si sami určili jejich podobu. Letos ale nerozhodne zájem o studium nebo nadání žáka, ale jeho podmínky v distanční výuce, alespoň si to myslí ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
7

Česká školní inspekce (ČSI) od pondělí pošle do škol a na monitory žáků své inspektory, aby zhodnotili fungování distanční výuky. Nebude se ale jednat o vyšetřování jednotlivých škol, jak zdůrazňuje inspekce. Výsledky průzkumu mají naopak pomoci školám v tom, jak výuku na dálku zvládnout a co by bylo zapotřebí zlepšit. Šetření přichází v době, kdy se má měnit protiepidemiologický systém PES. Podle ministra Jana Blatného (za ANO) by se mohlo příští středu rozhodnout, jestli se žáci a studenti vrátí do lavic i přes pátý a nejvyšší stupeň.
6

Projev při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, na 79. schůzi PSP 22. ledna 2021, z něhož vybíráme: "Myslím si, vážené kolegyně, vážení kolegové, že rezignace na kvalifikaci je prostě chyba. S nedostatkem učitelů, a u nás je to problém především určitých regionů, to víme, se potýkají v Rakousku, v Německu i v jiných zemích. Ale nepostupují takhle zjednodušeně jako my. Opakovaně se tady hlásíme a zdůrazňujeme Finsko. Já naplno říkám: chtěl bych, aby české školství bylo jako finské. Ale to nemůžeme si tedy vybírat jenom, co se nám hodí. A pan ministr jednou mně při té diskusi tady na to téma řekl: Finsko těžko doženeme - nebo napodobíme, abych se nehádal o slovíčka. Máte pravdu, pane ministře. S tímto přístupem nejenom Finsko, ale ani Rakousko a Německo nedoženeme. A budeme si muset dát velký pozor, abychom nejen na tyto země nezačali brzy ztrácet. "
10

Projev při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, na 79. schůzi PSP 22. ledna 2021, z něhož vybíráme: "Takže hlavní, ztracený klíč k řešení nedostatku učitelů, který byl desítky let znám, ale hledán byl jenom ústně, se nyní konečně nalezl a začal být reálně používán. Také díky tomuto pozitivnímu kroku vlády již slýchám, že ti, kteří chtěli ze školství zběhnout, zůstanou, učitelé, čekatelé důchodů už do důchodu nespěchají a početní absolventi pedagogických fakult jsou ochotni dělat to, co vystudovali. To je zároveň s trvalým posilováním pozice prestiže učitele také proti narůstající agresivitě dětí a někdy i jejich rodičů cesta, kterou se mělo jít už dávno. Bohužel ministerstvo, jakoby přitakávajíc tomu rozšířenému názoru, že školství rozumí každý a učit může také každý, navrhuje cestu rezignace na nejvyšší kvalifikaci právě těch, kdož mají v rukou to nejcennější, co národ má."
2
Načítání